Na podzim jsme v prvním příspěvku ze série článků „Chaos“ analyzovali jedno z hojně diskutovaných témat – elektrokoloběžky, neboli obecněji vzato širokou kategorii tzv. lehkých elektrických vozidel. V druhém pokračování této analytické série se pojďme podrobně podívat na šlapací výčep, dle některých veřejných vyjádření po segwayích a elektrokoloběžkách další z pražských ran egyptských.
Šlapací výčep v německém Kolíně v roce 2009. Foto: Jaimrsilva (Wikimedia)
Oproti lehkým elektrickým vozidlům se jedná téměř výhradně o volnočasovou/turistickou atrakci, jeden konkrétní typ vozidla sloužící spíše k volnočasovým aktivitám než k dopravě z bodu A do bodu B. Situace by tak mohla být přehlednější než u rozmanitých podob elektrokoloběžek, bohužel se ale i tak šlapací výčepy dostaly na přetřes v rámci kauzy pěších zón na Praze 1 – byly přimíchány do nepřehledného diskuzního mixu řešícího několik nesouvisejících problematik. Pojďme tedy chaos pokořit pořádnou dávkou informací a po lehkých elektrických vozidlech si zanalyzujme současnou situaci kolem šlapacích výčepů.
Co je šlapací výčep?
Šlapací výčep (alias pivní kolo, pivní cyklobus, beerbike, partybike) je lidskou silou poháněný dopravní prostředek určený pro více pasažérů. První šlapací výčep údajně spatřil světlo světa v roce 1997, sestrojen byl bratry Henkem a Zwierem van Laarovými z nizozemského Kootwijkerbroeku jako atrakce na nizozemský Den královny (nyní Den krále, pozn. red.). Ti si později založili společnost Fietscafe a kolo začali distribuovat dále do světa. Narozdíl od běžných rikš se o šlapání v případě šlapacího výčepu starají pasažéři, v rukách řidiče je tak pouze řízení a brzdění, nikoliv samotný pohon. Šlapací výčepy našly řadu využití v restauračním i turistickém průmyslu. Jsou populární turistickou atrakcí, například oblíbeným doplňkem rozluček se svobodou, ale své využití nacházejí i v rámci soukromých akcí či hudebních festivalů. V případě konzumace alkoholu bývá zpravidla šlapací výčep pronajímán i s řidičem, který alkohol nekonzumuje. Šlapací výčep ale zároveň provázejí i kontroverze spojené s nadměrným pitím alkoholu a hlučností některých skupin, nebo s rozměry vozidla a jeho pomalou rychlostí, která může v některých místech způsobovat dopravní komplikace.
Šlapací výčepy v Česku
První šlapací výčepy se v Česku začaly pravidelně objevovat kolem let 2016 až 2017. V Česku pronájem šlapacího výčepu s řidičem nabízí vícero společností, v Praze najdeme řadu projížděk s názvy jako Beer Bike Prague a dalšími variacemi téhož, které i přes vzájemnou podobnost provozují různé společnosti, Brnem se pak pro změnu prohání Kološkopek. Hodinu a půl trvající jízda přijde v Praze skupinu na 350 € (přibližně 9000 Kč), s možností příplatků za extra služby. Kola mají kapacitu 13 až 16 lidí, minimální počet pasažérů bývá kolem šesti osob. Projížďky šlapacím výčepem bývají populární, například Prague Beer Bike je na turistickém serveru TripAdvisor aktuálně třetí nejlépe hodnocenou tůrou z celkových 614 inzerovaných prohlídek města.
Šlapacím výčepům se ale nevyhnuly ani kontroverze. Jedním z nejhlasitějších kritiků jejich provozu bylo bývalé politické vedení Prahy 1. Tehdejší radní Prahy 1 Ivan Solil (ČSSD) vysvětloval své výhrady takto: „Toto zařízení je velmi nebezpečné pro ty, co na něm pijí a šlapou, a současně je velmi nebezpečné pro chodce, řidiče a podobně. Je to zárodek dalších dopravních problémů. Občané Prahy 1 si navíc stěžují na hluk a nepořádek, který dělají často podnapilí pasažéři pivních kol. Dokonce se někteří obyvatelé Prahy 1 chystají psát petici za zákaz těchto vozítek.“
Samotní oslovení operátoři projížděk si jsou rozruchu vědomi. Provozovatel Original Prague Beer Bike k tomu říká: „Samozřejmě z povahy atrakce, a i přesto že se snažíme minimalizovat dopady na lokality ve kterých jezdíme, se k nám občas dostanou negativní reakce na hlasitou hudbu nebo hluk.“ Firmy se dle svých slov snaží na stížnosti reagovat a vypořádávat se s nimi. A to jak volbou tras, aby jezdili spíše dopravně klidnějšími místy, místy s minimem rezidentů, nezdržovali se v jedné ulici příliš dlouho, tak striktními pravidly pro pasažéry i zaměstnance, kteří bývají některými společnostmi penalizováni, pokud nedodrží předepsané postupy.
Pravidla jízdy shrnutá na stránce projížďky BeerBikePrague.cz
Barbora Kunčíková ze společnosti Speemsy dodává, že zaznamenávají jak pozitivní, tak negativní reakce: „Respektujeme, že někteří lidé pro pivní kola nemají pochopení, ovšem preferovali bychom spíše konstruktivní kritiku, kdy bychom se mohli společně domluvit na podobě, jak bychom mohli fungovat a zároveň co nejméně obtěžovat okolí. K tomuto jednání jsme otevření. Některé stížnosti se k nám dostanou, většinu jich lze vyřešit na místě. Někdy lidé volají jen z principu, že se jim pivní kola nelíbí. Nicméně neznamená to, že nás všichni jen kritizují. Spousta lidí za námi chodí, že se jim to moc líbí a zajímá je, jak fungujeme. Po dva roky provozu byly tyto dvě reakce od okolí, které se k nám dostaly, celkem v rovnováze, před komunálními volbami převažovaly negativní reakce.“
Definování šlapacího výčepu z hlediska zákona
Co bylo ale pro mediální pokrytí této kontroverzní atrakce typické, i když v článcích velmi nenápadné, je jakýsi chaos v zařazení šlapacího výčepu z hlediska zákona. Šlo nalézt vyjádření, že se jedná o jízdní kolo, ale objevily se i zprávy, které o šlapacím výčepu hovořily jako o neurčitém nemotorovém vozidle. Snaha o definování „co to je“ z hlediska zákona zasáhla podobně jako elektrokoloběžky i šlapací výčep. Nejedná se totiž úplně o klasický dopravní prostředek, jako spíše o pojízdný bar. Na pozemních komunikacích se ale začalo toto vozidlo objevovat také a vznikla tak potřeba vyřešit, jak k němu z hlediska zákona přistupovat.
Redakci se podařilo získat z důvěryhodného zdroje stanovisko Policie ČR vypracované pro pražský magistrát. Stanovisko říká, že podle policie šlapací výčep není jízdním kolem, ale že se jedná o nemotorové vozidlo vlastního druhu – zákonem v tuto chvíli neupravené. Proč? Protože to jako kolo nevypadá (když celý odborný text jednoduše shrneme).
Stanovisko Policie ČR – výňatky.
Naproti tomu stojí stanovisko Ministerstva dopravy, které říká, že se jedná o jízdní kolo. Proč? Protože to ze všech existujících kategorií připomíná jízdní kolo nejvíce (když celý odborný text jednoduše shrneme).
Ze stanoviska Ministerstva dopravy – výňatek.
Evidentně se tedy zatím zástupci Ministerstva dopravy s lokálními zástupci policie neshodnou.
Snaha o stanovení pravidel
Celá snaha o zákonné podchycení šlapacího výčepu je totiž hnána hlasy přejícími si jeho regulaci, potažmo zákaz v některých oblastech. Jedním z nejhlasitějších kritiků této atrakce byl Richard Bureš (ODS), radní pro dopravu minulého vedení Prahy 1, přidávali se ale i další politici napříč městem a politickým spektrem. Vše gradovalo s přibližujícími se volbami.
Zatímco by policie na šlapací výčepy použila běžnou právní úpravu (není to kolo – na cyklostezky a do pěších zón s povoleným vjezdem kol to nesmí), ministerstvo zase navrhovalo komunálním politikům problém řešit aplikací zákona č. 379/2005 Sb., kde je stanoveno, že „osoba, která vykonává činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo dalších osob nebo poškodit majetek, nesmí požívat alkoholické nápoje nebo užívat jiné návykové látky při výkonu této činnosti nebo před jejím vykonáváním.“
Zeptali jsme se na konci minulého volebního období tehdejšího radního Prahy 1 Richarda Bureše (ODS), hlasitého kritika přístupu ministerstva k celé věci, co na možnost uplatnění tohoto paragrafu říká. Richard Bureš odpověděl, že to bohužel městské části nepomůže, neboť daný paragraf může vymáhat pouze policie a městská policie, která ale městské části nepodléhá a nemůže ji nijak nařizovat co a jak má dělat.
Dotázali jsme se tedy i tiskového oddělení městské policie, zda daný přestupek proti zákonu č. 379/2005 Sb. někdy městská policie v souvislosti se šlapacími výčepy řešila. Městská policie na náš dotaz neodpověděla. Zároveň byly ale medializovány případy, kdy městská policie zákazníky šlapacích výčepů pokutovala za porušení vyhlášky, která zakazuje konzumaci alkoholu na některých pražských veřejných prostranstvích. Tedy v případech, kdy byl při průjezdu tímto místem konzumován alkohol.
Foto: MČ Praha 1
Další kreativní přístup k regulaci zvolila Praha 7 v Letenských sadech, kam doplnila ke značkám stezek pro chodce a cyklisty dodatkové tabulky, že do sadů smí vjet kola o maximální šíři 1,2 metru. Sice podle interpretace policie tam šlapací výčepy beztak nesměly, protože se nejedná o jízdní kola, ale jistota je jistota. Dokud se šlapací výčepy nezúží, tak tam nesmí ani kdyby někdo použil interpretaci ministerstva.
Jak nám na náš dotaz starosta Prahy 7 Jan Čižinský (Praha 7 sobě) potvrdil, městská část se domnívá, že omezení maximální šíře kola na 1,2 metru je nastavené tak, aby postihlo jen šlapací výčepy. To odpovídá i naší rešerši, kdy většina běžných nákladních kol nepřesahuje jeden metr. Běžná nákladní Christiania má šíři kolem 80 cm, pravděpodobně jedno z nejširších pražských nákladních kol – pojízdná kavárna Kofi Kofi je široká kolem 115 cm.
Naproti tomu magistrát zvolil v létě spíše vyčkávací strategii, kdy podle slov bývalého radního Jana Wolfa (KDU-ČSL) celou situaci a své možnosti pečlivě analyzoval a především doporučoval vyžadovat dodržování již platných norem, jako jsou předpisy o provozu na pozemních komunikací, zákaz požívání alkoholu v některých ulicích, zákaz rušení nočního klidu, vzbuzování veřejného pohoršení, znečišťování veřejných prostranství, apod.
Ale nejenom úřady, i samotné firmy se snažily a snaží dopady svého byznysu na město zmenšovat. „Jezdíme převážně po vedlejších cestách s nižší frekvencí provozu, autům pravidelně uhýbáme, kde to jde, abychom je nezdržovali. Hlavní tahy se snažíme přejet rychle, abychom ostatní řidiče moc neznervózňovali. Veřejný pořádek se snažíme nenarušovat, ale nikdy nevíte, co přijde za klienty. Jelikož se jedná o větší skupinky lidí, provoz kol je spojen s určitým hlukem, nicméně je vždy přítomen řidič a hosteska, kteří dohlížejí na bezpečnost a chování klientů,“ říká k tomu Barbora Kunčíková.
Zajímavá je ale zároveň i zkušenost vícero oslovených společností, které nám potvrdily, že je nikdy úřady ani politici ohledně regulací a stanovení pravidel nekontaktovali. Ze strany provozovatelů vícekrát zazněl pocit, že se staly předmětem předvolební kampaně, aniž by s nimi někdo reálné potíže hodlal řešit, nebo rozlišoval, že zde existují spolehlivé a oceňované společnosti a společnosti, které celému odvětví kazí pověst.
Zahraniční právní bitvy
Praha samozřejmě není jediným městem, které přemýšlí nad regulací šlapacích výčepů. Například řada německých měst jejich provoz omezila. A asi mediálně nejznámějším byl loňský zákaz v Amsterodamu. Snahy o omezení provozu šlapacích výčepů byly pak jak v Německu tak v Nizozemsku po stížnostech provozovatelů soudně přezkoumávány, zda příliš neomezují občanské svobody.
Německý spolkový správní soud v roce 2012 rozhodl, že se v případě šlapacího výčepu nejedná o vozidlo – dopravní prostředek, nýbrž o vozidlo sloužící primárně zábavě, a proto potřebuje mít pro provoz na pozemních komunikacích od města vždy speciálně udělené povolení (obdoba českého povolení ke zvláštnímu užívání pozemní komunikace – § 25 zákona o pozemních komunikacích).
Loňský medializovaný případ zákazu v Amsterodamu byl v podstatě jen vyvrcholením právní bitvy, která začala v roce 2017. Amsterodam tehdy zakázal obecnou vyhláškou (věnující se celkově veřejnému pořádku a např. i regulaci pití alkoholu v ulicích) i provoz tzv. skupinových kol v centru města. Skupinová kola si Amsterodam definoval jako kola, na kterých šlape více lidí a spolu s řidičem na něm cestují alespoň tři další lidé, kteří za jízdu platí. Vyhlášku čtyři provozovatelé napadli jako nepřiměřenou, nicméně amsterodamský soud vloni rozhodl, že může platit.
Oblast zákazu vjezdu šlapacích výčepů v Amsterodamu. Zdroj: město Amsterodam
Amsterodamský soud konstatoval, že k nepřiměřenému zásahu do práv provozovatelů nedošlo, jelikož se s nimi město nejdříve snažilo dohodnout na vzájemně přijatelných dobrovolných regulacích. Ty sice zčásti pomohly a počet stížností se chvilkově snížil, ale následně opětovně začal růst. Dále město poskytlo dle soudu dostatečné přechodné období, aby provozovatelé svůj byznys novým omezením přizpůsobili. Regulace se také dle soudu vztahuje jen na omezenou část města, kde byly problémy působené šlapacími výčepy největší a kde byly dobře zdokumentovány. Vznikla i petice o 6 tisících podpisů občanů, kteří omezení šlapacích výčepů požadovali. Stěžovateli navrhovanou alternativní možnost vztáhnout zákaz jen na pití alkoholu na kole soud shledal jako nedostatečnou, jelikož by to neřešilo dopravní problémy způsobované tímto extrémně pomalým kolem v extrémně rušné části města a navíc by dle soudu hrozilo, že by se skupinová kola stala prostředkem pro tůry od baru k baru, což by s sebou nadále neslo všechny negativní jevy spojované s tímto kolem. Stejně tak soud shledal za nereálné, že by k nápravě problémů spojených s provozem šlapacích výčepů mohlo dojít postihem konkrétních jedinců a přestupků. Proto soud shledal jako důvodné, že zákaz postihl v části centra Amsterodamu skupinová kola jako celou kategorii, ať již je přímo na nich při jízdě konzumován alkohol nebo ne.
České právní prostředí
Česko má samozřejmě vlastní právní řád a tradici, ale situace tu není diametrálně odlišná. I Praha (ne jednotlivé městské části) má možnost vydávat vlastní vyhlášky – podobně jako Amsterodam. I v Česku se zákony zabývají tím, k čemu slouží pozemní komunikace a jak žádat o povolení pro případ jejich užívání k jiným účelům – podobně jako v Německu.
Podstatné je si ale uvědomit, že státní moc smí zasahovat jen do záležitostí, ve kterých je k tomu oprávněna zákony. Například zákon o pozemních komunikací dává každému právo bezplatně užívat pozemní komunikace v mezích daných předpisy: „V mezích zvláštních předpisů upravujících provoz na pozemních komunikacích a za podmínek stanovených tímto zákonem smí každý užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny (dále jen „obecné užívání“), pokud pro zvláštní případy nestanoví tento zákon nebo zvláštní předpis jinak.“ Velmi tedy závisí na další právní úpravě a jejím výkladu, co je např. obvyklým způsobem a účelem užívání pozemní komunikace.
V Německu to v případě šlapacích výčepů musel rozhodnout až soud. V Česku lze zase uvést příklad s omezením Segwayů – vyhláška omezující Segwaye by zasáhla do zákonného práva na užívání pozemní komunikace, musel být tak změněn zákon, který dal městům takovou pravomoc.
Možnost, čeho se smí dotýkat městské vyhlášky, je zákonem omezená, i když na poli zajištění místních záležitostí veřejného pořádku, čistoty a bezpečnosti mají teoreticky široké pole možností působnosti. Je ale nutné dodržet několik základních principů. Samozřejmostí je, že nesmí být v rozporu s nadřazenými zákonnými normami a měly by také řešit záležitosti, které nejsou upraveny jinými normami.
Jak je vidět i na zmíněném nizozemském příkladu, vyhláška a její potřebnost musela být velmi dobře vyargumentovaná, aby před soudem obstála. Soud dokonce přihlížel i k tomu, zda se město snažilo situaci řešit i třeba předchozí domluvou s provozovateli.
Povolební čas
Jak tedy situace v Praze nakonec dopadne? Jednalo se jen o téma jednoho předvolebního léta? Mezitím se městem na podzim přehnaly volby a změnily se vládnoucí koalice. Jak na magistrátu, tak třeba i na Praze 1.
Zeptali jsme se tak nového politického vedení města, jaký přístup ve věci šlapacích výčepů volí. Daniel Kajpr, asistent radního pro dopravu Adama Scheinherra (Praha sobě), nám odpovídá: „Problematiku těchto kol v současnosti řeší odbory RFD a ODA formou koncepční studie, která má této problematice navrhnout legislativní rámec, který umožní jasnou a neprůstřelnou regulaci ze strany města, ať už formou plošné vyhlášky či iniciativy i legislativních změn. Celá studie probíhá v úzké součinnosti hlavně s Prahou 1, která tímto typem podnikání trpí nejvíce, nicméně odbory budou komunikovat i s dalšími městskými částmi. V současné době byla studie zadána a do dvou měsíců budeme mít výsledek tak, aby před novou sezónou bylo o provozu jasno.“
O novinkách v této oblasti budeme na Prahou na kole nadále informovat.
újezďák 10. 1. 2019, 14:10
přijde mi, že nárůst používání těchto monster v Praze se celkem kryje s počátkem přísných regulací v Německu a Holandsku...
josuk 11. 1. 2019, 11:03
Pěkná analýza, odhalující řadu otázek..
Centra měst prostě jsou zábavními atrakcemi stále víc. Je otázka priorit, co v městech chceme a co tam bude s ohledem na ekonomiku letecké dopravy a stále dostupnější zábavní (tzn. i chlastací) turistiku pro miliardy lidí. Pražané „pivní kola“ nepoužívají, nepotřebují, nediskutovali by o nich, netýkají se jich, tak neví, a je proto příznačné, že ani Městská policie pořádně neodpoví.. popravdě „pivní kolo“ mě osobně bude zajímat, až se objeví na Pankráci, na vršíčku.. ;-) Ono už dnes pokud si odmyslíme veškerý turistický ruch na Starém Městě nebo Malé Straně, je to skoro až děsivé, jak by ta místa byla mrtvá.. Takže „pivní kola“, pitoreskní kabriolety v retrostylu s kožešinou nebo podivné vyhlídkové busy, které s Prahou taky nemají historicky vůbec nic společného se prostě staly součástí „života“ centra Prahy.. a otázka je, když tam nebudou jestli v centru bude životaschopný ještě něco jinýho..
MM 11. 1. 2019, 11:22
O to centrum bych se vůbec nebál, pokud by tam nebyly ty davy turistů, a vše na to navazující a s tím související, tak by se žádné mrtvo nekonalo. Holt by tam zase začali chodit "domácí". Došlo by k přizpůsobení nabídky tamních služeb potřebám a možnostem "domácích" a bylo by.
Za totáče tu nebyly žádné davy turistů, a ačkoli ten šrumec byl samozřejmě menší než dnes ... zlatý časy:-) ... mrtvo tam rozhodně nebylo.
újezďák 11. 1. 2019, 11:22
Josuk zapomněl jsi na lední medvědy :)
A to se už nové vedení města nechalo slyšet, že udělá akci na podporu " turistického ruchu"
Teď momentálně odstartovala pražská kampaň v NY na 80 plochách v centru města a v newyorském metru... celé zde https://www.prague.eu/en/seeitlive
Jinými slovy, všech turistů je to málo, potřebujeme jich víc a proto si platíme drahou kampaň, přitom město ani neumí říci co s koloběžkami v turistických zonách:) a neumí regulovat jejich ubytování a danit ho...
Pavel Mašek 11. 1. 2019, 15:03
Článek je velmi zajímavý. Co se týče bezpečnosti, osobně nevidím problém jízdy v centru Prahy v současné době z pohledu bezpečnosti. Je to sice pomalu se pohybující vozidlo, nicméně v úzkých uličkách v centru, které stejně jsou většinou dobu jako parkoviště, nevytváří více nebezpečné situace než ilegálně zaparkované vozy např. zásobovačů na obrubníku. Řidič je vždy střízlivý a dbá na bezpečnost. Je to holt dobré téma před volbami, protože to je snadno viditelné, je to hodně odlišné. Zajímavé je, že nikdo neřeší aktivně například opilé turisty, co si půjčí tři čtyři růžová kola a dělají vlastní PUB tour.
Osobně si myslím, že pro centrum Prahy a turistický ruch je daleko "horší" situace například na Staromáku, které se stalo jedním velikým kýčovitým cirkusáckým placem, dvojí ceny v restauracích, drogy-prostituce-kapsářství a další kriminalita, se kterou kdyby se bojovalo fakt tvrdě, nemusela by být, jako dokazují určitá města ve světě.
@ újezďák
- nebudu tentokrát opravovat, že v Nizozemsku, protože jsem stejně jako článek nezaznamenal, že by v Nizozemsku proběhla regulace v jiných městech mimo holandský region :-)
- jestli něco umí Praha/ČR dělat, tak propagovat Prahu/ČR v zahraničí. Kdo kouká hodně na filmy a seriály, může zaznamenat rostoucí zmínky o zejména Praze, kdy nějaký z hrdinů tady byl na dovolené atd. Tohle je potřebné, je třeba si uvědomit, že Praha těží hlavně z toho, že je v UNESCU. Když se podíváte na zahraniční fóra, tak v podstatě to je všude stejné - "jj, Prahu určitě doporučujeme, je to krásné město, levné pivo, ale.... a pak milion poznatků o naštvaných Čechách, že všude se okrádá, že je tu bordel na ulici atd.
@ josuk
- no až se objeví na Pankráci, tak mě začne zajímat hlavně jízda dolů zpět k Vltavě, neumím si představit, jak si to šine například ulicí Na Dolinách nebo Jeremenkovou :D
@
-
újezďák 11. 1. 2019, 15:09
Pavel Mašek, co dlouholetý zaměstnanec firmy která byla založena v Amsterdamu klidně můžu říci, Holandsko místní používají jako název pro celý stát nebo pro pořvávání na tamní reprezentaci úplně běžně :)
Jenda 11. 1. 2019, 17:56
Opět mě fascinuje ten přístup (nejen) české legislativy všechno zaškatulkovat a uregulovat a jakmile se objeví nějaká novinka která do škatulek nepasuje, tak klidně 10 let nejsou zákonodárci schopni škatulky upravit. Viděli jsme to třeba u kryptoměn (kde furt nikdo netuší co to je a jak to danit), u minule popsaného bordelu „elektrokolo - elektrokoloběžka - 250 W - 1 kW - příšlap“, a teď u šlapacích barů. Tyhle věci se rozšiřují už mnoho let, zákonodárci vymysleli regulace, ale nejsou schopni zařídit, aby byly použitelné.
Mimochodem zaujalo mě omezení maximální šířky dodatkovou tabulkou místo značky B 15. Podle mě tohle jenom říká, že pro kola do 1.2 m je to stezka pro ch&c, zatímco pro kola nad 1.2 m je to prostě cesta, nikoli že by tam nesměla vjet.
Pavel Mašek 11. 1. 2019, 19:05
@ Jenda
- Jak vyplývá z Vašeho textu, ČR strašně pomalu reaguje na vývoj v čemkoliv, státní aparát je strašně neflexibilní. V souvislosti s dopravou je většinou předem jasné, že nějaká místní úprava je v souladu s předpisy a případný "pokutovaný" je vždy jasně viník. V některých případech a podle mne takový počet roste, však není jisté, co je opravdu "správně" a vlastně se musí čekat, až se někdo bude soudně bránit a jak se k tomu postaví soud, který stanoví nějaký precedenc. Dobrý příklad je například nedávná místní úprava na Praze 1, kdy městská část má plně v kompetenci upravovat místně dopravní předpisy, nicméně bez ohledu na použité značení soud toto zrušil z nějaké instance diskriminace a neodůvodnitelnosti - omlouvám se, už si přesně nepamatuji.
Jan Fiala - Kalimero 12. 1. 2019, 08:27
1
Daleko víc, než několik pomalu jedoucích pivních kol překáží tisíce nejedoucích aut, zaparkovaných kde se dá, včetně chodníků.
Filip 7. 4. 2019, 03:34
Tohle je asi nejlepší článek! To by mne ani ve snu nenapadlo, že toto může někdo vymyslet. Bože, ti Němci jsou ale burani!
O vozidlo opravdu nejde. Copak ve vozidle sedí cestující kantem, pohání jej, a u toho chlastají pivo? Vždyť z toho mohou vypadnout.
Bohužel, v našem prusko-uhersko-německo-sovětském právním prostředí je to problém, ale kdyby se o to soudruzi jenom trochu pokusili, pomůže jim obecné právo:
Taylor v Goodwin, 4 QBD 228 (1879):
"‘The expressions used are as wide as possible. It may be that bicycles were unknown at the time when the Act passed, but the legislature clearly desired to prohibit the use of any sort of carriage in a manner dangerous to the life or limb of any passenger. The question is, whether a bicycle is a carriage within the meaning of the Act. I think the word ‘carriage’ is large enough to include a machine such as a bicycle which carries the person who gets upon it, and I think that such person may be said to ‘drive’ it. He guides as well as propels it, and may be said to drive it as an engine driver is said to drive an engine. The furious driving of a bicycle is clearly within the mischief of the section, and seems to me to be within the meaning of the words, giving them a reasonable construction.’"
I na silničním kole se člověk, obvykle, přepravuje z místa A na místo B, a pak třeba zpátky na místo A, ale cílem je pořád přeprava, i když třeba jen za účelem trainingu. Tady není cílem přeprava, tady je cílem chlastání a chlastání, obecně, na veřejnost vůbec nepatří, chlastání patří domů, nejlépe do skříně, a nebo do hospody. To je první věc.
Pak je tu obecná povinnost chovat se bezpečně, ohleduplně, tak, aby nebyl ohrožen život, zdraví, majetek a nebyla zbytečně omezována doprava. Šestnáct chlastajících buranů na povozu, který ještě netáhne něco, ale ti burani šlapají, aby ten povoz jel, a proto sedí na jeho stranách a kantem, ohrožují sebe i okolí prima facie. Za to by měli jít na pranýř!
Se nedivím vůbec Němcům, že to nepovažují za vozidlo.
Pro nás bude relevantní ustanovení zejména lit.C) Technické požadavky na výbavu jízdních kol, potahových vozidel a ručních vozíků bodu 9. Přílohy č. 12 k vyhlášce č. 341/2014 Sb. Technické požadavky na konstrukci a stav výbavy, kde se praví toto: Pro účely této vyhlášky se jízdním kolem rozumí i tříkolky a vícekolky, stejně jako vícesedadlová jízdní kola - tandemy a jim podobná vozidla poháněná lidskou silou a určená i k provozu na pozemních komunikacích, jako například koloběžky.
Určená i k provozu na pozemních komunikacích. Chlastající burani na sedačce, kteří u toho ještě šlapají, nejsou určeni i k provozu na pozemních komunikacích, z logiky věci nemohou splnit povinnost každého účastníka provozu na pozemních komunikacích podle § 4 lit.a) silničního zákona.
To je horší, než banda buranů z Alabamy s basou piva na pikapu! Ti alespoň nešlapají. A stejně je bengo sebere, pokud budou rozjaření, že budou vystrkovat ruce z boudy do silnice, vstávat za jízdy, nebo cokoli podobného (na korbě jet mohou, ale musí sedět způsobně na dupě, nevystrkovat nic dozadu, dopředu, do stran...). Pak je strčí do jailu a tam je zapíchnou. V Alabamě se střílí do dopravních značek a v jailu tě zapíchnou.
újezďák 7. 4. 2019, 10:11
Filip : Asi by se nemělo psát v tenhle čas, ale a to zjevně ještě neznáš Rusko. K vidění jsou třeba pojízdné grilovačky na korbě nebo tam místní křupani od policie vyhodí i policistku, kterou znásilnil nadřízený a ožralý policajti s plechovkou piva nebo flaškou voděnky v klidu provádí pokusy o řízení dopravy:) Americká policie a šerifové je ve srovnání s ruskou partou na ochranu věrchušky v uniformách vzorem tolerance, v životě jsme s nimi neměli problém.
Jinak k našemu pásu, tahle kola vznikla v Nizozemí a trvalo jim 5-7 let než je dokázali legislativně vytlačit z měst po té, co se jim dostala od ulic.
Petr 8. 4. 2019, 17:26
1
Ad "[...]Pro účely této vyhlášky se jízdním kolem rozumí i tříkolky a vícekolky, stejně jako vícesedadlová jízdní kola[...]"
To vede k absurdním situacím se značkami "cyklisto veď kolo", "cyklisto sesedni z kola" a ostatně i často s povinností využít úzkou cyklostezku. Jako jezdec na lehotříkolce jsem s tím konfrontován denně. Slézt z tříkolky samozřejmě mohu, ale jak ji mám vést (zejména pak ve zúženém místě)? A když s ní vjedu na úzkou cyklostezku, jak se budu míjet s ostatními?
Přitom práva jízdního kola tříkolka nikdy nedostane - do tramvaje ani do metra ani do vlaku mě s ní nikdy nepustí, i když podle výše uvedeného citátu je to kolo. (Aby nedošlo k mýlce, já se nedožaduji toho, aby mě tam pustili. Vím, že je to nesmysl, protože tříkolka prostě není kolo. Jen škoda, že to neví zákon.)
Filip 12. 4. 2019, 01:36
@Petr 08.04.2019 - 17:26
Jasně, to je to, co všude a celou dobu říkám, že cykloopatření jsou pro cyklisty, kteří je SMÍ, podle svého rozumného uvážení, použít, nikdo jiný by je používat neměl a cyklisté by k jejich užití neměli být nuceni.
Jízdní kolo je povoz, vozidlo, carriage, jakékoli auto, motokolo... je taky povoz, vozidlo, carriage, a rozumná cyklistická legislativa by měla přinášet cyklistům, jakožto znevýhodněným a zranitelným účastníkům provozu, výhody, nikoli obstrukce a omezení.
Smyslem cykloopatření NENÍ plynulost provozu motorových vozidel, ale bezpečnost, a až pak plynulost, cyklistické dopravy. Velmi dobře je to zpracováno na německé Wiki (Xhttps://de.wikipedia.org/wiki/RadverkehrsanlageX), přičemž pokud někdo umíte dostatečně německy, řekne vám to ještě víc, než mě, který si to musí komplikovaně překládat. Spolkové soudy několikrát judikovaly, že povinné cykloopatření je JEN pro bezpečnost cyklistů, ne k tomu, aby motorová vozidla nemusela jet za jízdním kolem atp.
On to příliš nikdo moc neřeší, absurditu určitých cyklistických zákonů, protože 1. jízdních kol je pořád málo, 2. poněkud absentuje materiální složka - pokud tam to kolo nevedeš, ale jedeš takovou rychlostí, že nikoho neohrozíš, není co řešit a 3. nikdo tomu moc nerozumí.
Tohle Xhttp://iamtraffic.org/education/police-need-learn-cycling/X platí i u nás, v podstatě to platí všude, krom Království Nizozemského a Spolkové republiky Německo.
Ale neslučoval bych legislativu ohledně jízdního kola, jeho řidiče a toho, kdo je na něm přepravován (přepravované osoby), co do kategorisace jako vozidla, a jakého, a pak práv a povinností z toho plynoucích, s otázkou, jak budou "kolo" kodifikovat např. dopravci nějakého systému veřejné dopravy, či provozovatelé např. úschoven. Je otázkou, zda by Ti tu trojkolku např. uschovali v úschovně jízdních kol na nádraží. Myslím, že by to bylo o člověku a o místu pro takové "kolo". Ale to nemá s legislativou pro provoz nic společného, z povahy věci jde o právo soukromé, nikoli veřejné.
Filip 12. 4. 2019, 01:47
@Petr 08.04.2019 - 17:26:
Ještě, když se nad tím zamýšlím:
vede to k absurdním závěrům, nebo je absurdní navazující legislativa (povinné použití cykloopatření, "cyklisto sesedni z kola"...)?
Ok, tak to vezměme z jiného konce:
Definujme si pojem "standardní kolo", jenom pro tento, náš, účel. Máš kolo, šířka maximálně 1.0m, nejvýše tři kola, kola nejsou větší, než 29".
Fajn. A co vysoké kolo? Standard to rozhodně není. Upravit ho pro dnešní provoz, aby mělo bezpečné brzdy atp., jej lze. Budeme ho ještě pořád považovat za kolo? Asi ano, dejme tomu, že ano.
Dobře, a co čtyřkolka, Němci to myslím vyráběli? Máš dvě nápravy, ta přední je říditelná, máš 4 - 5 sedaček, dvě vepředu, vlevo je řídící kolo, čtyři lidé šlapají. Z logiky věci je to "šlapací auto", je to široké tak 1.5m, má to dvě osy, řidiče, přepravované osoby.
Buďto to můžeme podřadit pod "jízdní kolo", a nebo pod "potahové vozidlo". Pokud to podřadíme, u nás, pod potahové vozidlo, bude to muset mít vzadu trojúhelníkové odrazky, nesmí to mít vzadu svítilny s přerušovaným světlem, musí to svítit od listopadu do konce března, nebude to muset mít žádné odrazky zboku, nemůže to na žádnou cyklostezku, či jiné cykloopatření, i když by se to tam třeba i vlezlo. Jenže potahové vozidlo buďto táhne, či tlačí, soumar, nebo táhne, či tlačí, člověk / lidé, potahové vozidlo nemá žádné mechanické zařízení k pohonu.
Když to bude "potahové vozidlo", mohu za to klidně zapřáhnout i vlečku za Vetřasku, pokud jí teda utáhnu a ubrzdím to, když to bude "jízdní kolo", mohu za to dát vozík, jako za jízdní kolo, takže i když to, třeba, bude široké 1.8m, tak já za to mohu dát vozík jenom šířky 0.9m.
Mi přijde rozumnější považovat cokoli, co se pohybuje za pomocí šlapání, lhostejno, zda nohama, či rukama, za jízdní kolo.
Filip 12. 4. 2019, 01:53
Napadlo mne jednoduché řešení těch chlastacích "kol".
Pokud bude přepravována osoba, jako přepravovaná osoba, jinde, než na schváleném sedadle v uzavřeném vozidle (tj. např. v kabrioletu, na kozlíku povozu, v otevřeném kočáře, na korbě náklaďáku, kde to legislativa připouští...), nesmí za jízdy požívat alkoholické nápoje a být pod jejich vlivem, tj. stejná povinnost, jako pro řidiče.
Je to vcelku logické, pokud nesedím uvnitř boudy na sedačce schváleného typu, ideálně ještě se schváleným zádržným zařízením, tak musím být v jiné "kondici", abych nespadl, nevypadl atp.
Tohle nevyřeší, to by museli celý ten "cirkus" uzavřít, jak autobus, a ještě tam dát homologované sedačky...
újezďák 12. 4. 2019, 10:27
Filip :
ani v Německu ba ani Holandsku na tohle nepřišli :)
Navíc taková změna zákona by trvala déle, než by těmhle pojízdným chlastárnám zpuchřely pláště a jejich majitelé odešli do starobního důchodu.
Jediné co je v zákonu alespoň trochu blízko je toto
https://zakony.kurzy.cz/361-2000-zakon-o-silnicnim-provozu/paragraf-9/
a tam o alkoholu není ani slovo, pouze o kouření
Filip 13. 4. 2019, 00:02
Ještě mi pořád vrtá hlavou okolnost, že ožralci sedí na sedle a šlapají. Je mi naprosto jasné, že šlapání není řízení, ale "motor", a "motor" chlastat může, ale jde o tak nebezpečnou kumulaci okolností (alkohol, sedlo, pedály...), že je otázkou, jestli takováto "přepravovaná osoba" neohrožuje provoz..
Jiří Motýl 14. 4. 2019, 19:51
Filip: No a nevyplývá to již z toho paragrafu, co navrhovalo používat MDČR?
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2017-65#p19