Zvětšete boční odstup

Těsné předjíždění je v silnějším provozu tak běžné, že jej zkušený cyklista ani neregistruje. Současně je to ale jeden z důvodů, proč se „zkušených“ cyklistů v provozu pohybuje tak málo. Předjetí osobním autem totiž podle průzkumů veřejného mínění považuje za nebezpečný manévr polovina Pražanů starších 15 let, předjetí náklaďákem dvě třetiny.

Výsledky z průzkumu cyklistických preferenci GFK z roku 2012.

Že je větší boční odstup při předjíždění potřeba, prokazují desítky kampaní proti příliš těsnému předjíždění, stačí si vybrat.

Někde je výchova k ohleduplnému předjíždění cyklistů součástí tréninku řidičů městských autobusů. Na videu níže je vidět, jak si mohou „vyzkoušet“ pocit cyklisty ve chvíli, kde jej autobus těsně předjíždí.

V Německu jsou v této věci velmi aktivní a výzev za odstup 1,5 metru se dá najít poměrně hodně, třeba na ilovecycling.deČlánek z roku 2017 shrnuje místní kampaně za předjíždění s odstupem 1,5 metru v Bonnu, realizovaný ve spolupráci s místní policií.

V Rakousku pak běží kampaň „Abstand macht Sicher

Asi největší kampaní za jízdu s bezpečným bočním odstupem je kampaň London Cycling Campaign Stay wider of the rider. Partnerem kampaně je výrobce pneumatik Continental. V kampani jsou řidiči vyzýváni, aby při předjetí rychlostí 50 km/h nechávali minimálně 1,5 metru místa, ve vyšších rychlostech dva metry. A aby ve městě, i když jedou méně než 30 km/h, nepředjížděli s menším než metrovým bočním odstupem. Součástí kampaně je mapa evidující těsná předjetí hlášená městskými cyklisty, která jsou dále předávána k řešení policii. Kampaňové video upozorňuje, že ne každý by si asi přál být si tak blízký jako bratři Brownleeovi, známí britští triatlonisté.

Boční odstup ze zákona

Existuje způsob, jakým těsná předjíždění alespoň částečně omezit: zákonem definovaný bezpečný boční odstup při předjíždění cyklisty.

Minimální boční odstup při předjíždění cyklisty má – dle dostupných informací – definovaný řada zemí. Americký Wisconsin už od roku 1974. Mimochodem, v současnosti má minimální odstup definovaných 26 amerických států. V posledních desetiletích pak toto pravidlo přibývá i v Evropě. Nizozemsko a Belgie vyžadují jeden metr, Francie zvyšuje metrový odstup na 1,5 metru mimo obec, Portugalsko, Španělsko a Irsko všude (zdroje 1, 2, 3). Jak jsme nedávno informovali, boční odstup 1,5 metru zavedlo nedávno i Lucembursko.

Kampaně za dodržování bočního odstupu

I tam, kde je již boční odstup předpisy definován, najdeme řadu kampaní upozorňujících na jeho existenci. Někdy jsou to záležitosti vyloženě osobní či aktivistické. Torontský cyklista jezdí s bazénovou žížalou a zajišťuje si tak povinný metrový odstup platný v této kanadské provincii (více o tom zde).

Tato praxe inspirovala místní aktivisty v Sudbury, kteří uspořádali „Pool Noodle Ride“ (jízdu s bazénovými žížalami) upozorňující na výše zmíněný metrový odstup. Píší o tom místní noviny. Bazénová žížala se od té doby stala oblíbenou rekvizitou třeba u německých kampaní.

A konečně, svou práci v tom odvádí někde i policie, která je schopná kontrolovat odstup při předjíždění pomocí radaru umístěného na kole.

A co u nás?

A co u nás doma? Možnostem, jak omezit místní praxi těsného předjíždění i v Česku se budu věnovat v navazujícím článku.

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře

  1. Strašidelné na tom je zejména to, že zkušený cyklista “ jedoucí lajnu“ tím vlastně trpí víc :) a zmijující lidičkové si nechtěně vytváří “ přirozenou obranu“ , neboť většina řidičů se jich bojí…

    Obecně a zásadně platí rada, že rozumný cyklista si má na straně nechat rezervu i za cenu toho, že nejede přímo kraj(nici) aby měl kam uhnout až pojede vymletý účastník provozu a sledování provozu za sebou taky není od věci.
    Tím neříkám, že by si řidičky a řidiči neměli na nás udělat čas a víc nás objíždět.
    Taky přemýšlím, že v rámci četných fičurasistentů v autech by klidně něco mohlo měřit boční odstup a dát tak některým řidičům informace o tom jak jezdí :)

    Bohužel u nás v obci jsem už odstup od cyklisty potkal jako argument pro u nás nedávno zavedené a velmi nepopulární jednosměrky, prý je to kvůli tomu, že dvě auta se tam nevejdou obzvlášť když předjíždí cyklistu:(
    Takže je to poněkud dvousečné, protože dle zákona by nyní u nás cyklisté museli kličkovat jako zajíci obcí a dokonce nemohou jet po značené cyklotrase, která vede jednosměrkami :(

  2. Nechat si místo vpravo na uhnutí před dotěrně předjíždějícím autem? Jak to chceš realizovat? V okamžiku toho míjení je už na každý manévr pozdě a dříve nevíš, jak těsně tě bude míjet. Mám na kole velké zrcátko a ani z něho to nepoznám. V Čechách je zvyk řidičů předpokládat, že cyklista je v nutností dokonale stlačitelný. Když mám prostor, tak ho objedu, když nemám, tak ho stlačím. Žádné ohledy na bezpečné předjetí se neberou.
    Ano na volné úzké silnici s autem v protisměru a autem za sebou se dá stlačení předpokládat, ale to je už skoro na řízený skok do příkopu.

  3. Nechci nic realizovat, ale pokud tě odhodí vzdušný vír, tak uhneš ať chceš nebo nechceš , pak nechci jet do obrubníku, po dírách , po drnu nebo v příkopě, kapišto ? :)

  4. Dobrý a dostatečný boční odstup je slušnost. Která se někdy prostě nepoužívá, ať úmyslně nebo z blbosti.
    Podle mě na silnicích platí, co si vezmeš a nenabídneš jiným to máš. Jako rezervu. Takže „zmijování“ předstírání, že z kola každou chvíli spadnu někdy úmyslně použiju pro získání většího bočního odstupu třeba na místě, kde vím, že jsou díry anebo místo není na předjetí s těsným (stlačeným) odstupem bezpečné. Je to podle mě normální, takhle to funguje. Stejně tak v autě svůj prostor nenabízím rovnou a hned protože chci mít rezervu (když se třeba ukáže že ten v protisměru vážně opilý, mám kam uhnout).
    Pokud jedu autem tak normálně „normálního“ cyklistu objedu s několikametrovým rozestupem. Žádný problém, protože mi auto brzdí i zrychluje a chci to ukázat. 😉 Ovšem to většinou za předpokladu, že je cyklista „normální“ tzn. za tmy osvětlený a neskáče z chodníku do silnice atd. V opačném případě se stejně jako slušnost a pochopení i řádný boční odstup a tolerance vytrácí.. Popravdě ta bazénová žížala mi připadá trochu provokativní .. v autě taky nic takového nemám, ani z okna nevystrkuju. Může to být účinné (jako třeba retardéry) ale slušné to asi není.
    S čím se ovšem také setkávám i ve svém okolí, že lidi řídí auta a přitom hodně špatně vidí!! Od 50 m rozeznávají třeba jen hrubé obrysy a jezdí dál.. To si myslím je realita a toho se bojím víc než nezkušenosti nebo vědomé agrese, které je relativně málo.. A odevzdávat řidičák v době současné infrastruktury, kdy řada míst i ve městě je bez auta špatně dostupná se nikomu nechce. Takže „stlačitelnost“ cyklisty může být imho spíš často výsledkem zhoršeného smyslového vnímání… anebo.. u unavených řidičů kamionů a autobusů i zhoršené vnímání reality!!

  5. Boční odstup se většinou přímo odvíjí od komunikace a síly provozu – odpoledne na Starokolínské fakt nemůžu čekat 1,5m, to by mě neobjel skoro nikdo, kvůli provozu proti a jsem s tím i smířený. Stejně tak když jedu kus po Průmyslové. Na okreskách je to většinou v pohodě, až teda na spěchající do zatáček. Boční odstup se nejlíp řeší na široké silnici kdy je prostě čára pro auta 1,5m od kraje takže já si jedu rovně a míjí mě 100km/h a nikdo nemusí nic řešit.
    S tím zrakem jak zmínil josuk je to dost „časovaná bomba“ – opravdu plno lidí v šeru špatně vidí nebo si říkaj v klidu a přitom by měli nosit 1dioptrii, do toho věčně telefony – snažím se na to nemyslet, ale uvědomuji si, že někteří mě prostě opravdu vidí třeba na poslední chvíli. Po městě se teď za zimy radši pohybuji pěšky a MHD a když jsem včera viděl lidi co skáčou pod tramvaje a běží na červenou po přechodu, neosvětlené cyklisty co jedou u nás od nádraží po tmě … až se divím že těch nehod je „tak málo“.

  6. Mimochodem ten úvodní obrázek je zábavný :) Přece jenom by se hodil nějaký víc z míst, kde se jezdí vpravo…

  7. A on ten úvodní obrázek je namalovaný zepředu nebo zezadu? Z anglického nápisu nelze odvozovat, že se jedná o Anglii. :)

  8. Brahma,proč by měl být malován zepředu ? :)

    na kampani je fajn, že dává lidem určitou možnost volby a není přísně normativní a dokonce ani silniční zákon nedefinuje, ale dává prostor zdravému rozumu, dostat se to do ruky českému úředníkovi, tak první co udělají policisté všeho druhu, že nakoupí laserové “ míjeníměry“ a budou měřit na +-3mm nejenom na silnicích, ale na cyklostezkách.
    Úplně to vidím, jak strážmistr Nahaněč bude nahánět cyklisty na cyklostezku a nasdtrážmistr Měrka je bude pokutovat za to, že minuli chodce o 99,7 cm místo předpisu odst c) řádek 224 zákona 57 o tom, že cyklista musí minout chodce alespoň o metr….

    zde anglická verze rozumu :

    When overtaking a cyclist the Highway Code says to leave as much space as you would when passing a car.

    At 30mph we advise 1.5metres is the minimum safe distance.

    At faster speeds allow 2 metres.

    In slow moving urban traffic (below 20 mph), never overtake cyclists unless you can leave at least 1 metre.

    If there’s not enough space to pass safely, travel behind the cyclist until space becomes available.

  9. Podle mne je bocni odstup velmi presne ac neprimo definovan. Cyklista musi ukazovat zmeny smeru a ridic mu nesmi to ruku urvat. Takze minimalne na delku paze. To ze se v Praze o ruku bojim a ukazuju spis decentne je vec druha…

  10. Ohledně průzkumu, tak v Londýně explicitně za zdaleka nejnebezpečnější pokládají cyklisté “ podjíždění nákladního vozu nebo autobusu v prostoru křižovatky cyklistou „, tedy v místech a situaci kde si cyklista prakticky sám volí “ bezpečnou vzdálenost průjezdu“.
    Naprostá většina vážných a smrtelných nehod v centru Londýna tam pak vznikla prakticky bez možnosti řidiče dopravního prostředku vědět o cyklistovi. Měli tam i období, kdy převahu takových obětí tvořily ženy, průzkum se zjistilo, že podjíždějí v průměru nákladák či autobus pomaleji a tak jsou po jeho boku v nebezpečí déle :(

    V Londýně dokonce probíhalo několik akcí, kde kdom propagace si cyklisté mohli dobrovolně vyzkoušet pozici řidičů a ke svému zděšení zjistit, že ani oni podjíždějící kolegy v některých místech prostě vidět nemohou.

  11. Není to jistě úplně typická situace, ale osobně mám nejnepříjemnější zkušenost s předjíždění s nedostatečným odstupem z Novodvorské, kde jsou dvojpruhy, ve dvou křižovatkách za sebou použité jako řadicí, v pravém jedou většinou jen auta doprava napřed k O.C Novodvorská, pak do areálu bývalé A.S.Popova a autobus do zastávky v zálivu. Vetšina aut jede přímo levým. Jenže občas se vyskytne nějaký nedočkavec, který je podjíždí pravým a aby to stihl v tom krátkém úseku, musí na to jednak šlápnout, jednak nebrat ohled na nějaký odstup. On si nepochybně věří, že vás mine a naštěstí je to obvykle tak rychlé, že se nestačíte leknout a strhnout řízení pod jeho kola. Ale nic příjemného to není. Zabrání pruhu by tam sice pomohlo, ale nějak jsem si tam na ně na rozdíl od jiných míst ještě nezvykl a souboj mých zad s čumákem někoho, komu je i vedle jedoucí minikolona aut pomalá, je trochu nad moje odhodlání.

  12. Tahle iniciativa, ze které je převzatý úvodní obrázek k článku, je super a celkem z ničeho udělali hodně. Bohužel je hodně patriotická, už v létě jsem si objednal nálepku, kterou údajně poskytují zdarma, ale dodnes mi nedorazila. Kamarád v Londýně ji měl za týden :-/

  13. Pavel Mašek, možná mohl kamarád objednat dvě a poslat poštou :)

  14. @ újezďák
    – mohl, ale ne každý má lokálně kamarády. Chápu, že to je lokální akce, formulář na adresu je vyloženě jen pro jejich adresu, ale co mě mrzí, že mi neodpověděli ani na e-maily, které jsem jim psal. Jedna známka po EU určitě není v jejich rozpočtu nic hrozného, stejně tak v jejich čase odpověď na e-mail.

  15. Pavel Mašek, nehledal bych na tom nacionální a rozpočtové mouchy, klidně je možné, že to dělá program nebo jeden dva lidičkové, kteří nestíhají a jedna známka k druhé známce a když jim napíše z celého světa 100,000 lidí o nálepku, tak mají díru jako vrata :)

  16. @ ujezdak
    – souhlasim a predpokladam, ze to tak je, nicmene kde vidim veliky potencial, stavim se subjektivne k veci primarne kriticky, nespokojenost je matka pokroku. Kdybychom byli porad spokojeni, dodnes zijeme v jeskyni ;-)

  17. Pavel Mašek, v dnešní době si takovou nálepku nechat vyrobit by asi neměl být velký problém . Nespokojenost se stavem u sousedů není matka pokroku :) spíš taková česká vlastnost :D

  18. Povinnost dodržet bezpečný boční odstup je v našem rule of law zakotvena, na jedné straně, dostatečně, na druhé straně o tom nikdo neví, z laiků, a v tom je problém.

    Povinnost dodržet bezpečný boční odstup vyplývá:

    Z obecné povinnosti každého, kdo provozuje činnost, při které může být ohrožen život, zdraví, či majetek, počínat si s náležitou péči, opatrně, obezřetně a podle pravidel daného umění, zakotvuje občanský zákoník a je k tomu četná judikatura.

    Z ustanovení čl.7 odst.3, ve spojení s ustanovením čl.11 odst.4, Úmluvy o silničním provozu (Vídeň 1968) – při předjíždění se musí každý dostatečně uhnout od předjížděného vozidla, aby zachoval dostatečný boční odstup, a řidiči se musí zvláště opatrně chovat k zranitelným účastníkům provozu – řidič jízdního kola k chodcům i jiným řidičům jízdního kola, řidič automobilu k motocyklistovi, cyklistovi i chodci atd. atd.

    Dále pak zejména z ustanovení § 17 odst. 5 lit. c) silničního zákona, který zakotvuje povinnost nikoho neohrozit, což nedodržením bezpečného bočního odstupu nastane vždy, a pak jde o nedovolené předjíždění, se všemi právními následky.

    Při předjíždění jízdních kol se, do nedávna, aplikovala znalci zásada shodná s předjížděním jakýchkoli jiných vozidel, to jest, znalci vypočetli bezpečný boční odstup podle vzorce ys = K + (1.1 x v), kde ys je bezpečný boční odstup, K konstanta, tj. odstup v rychlosti 0 kmph – 60 cm a v rychlost předjíždějícího vozidla v kmph.

    Tedy např. při rychlosti předjíždějícího vozidla 40 kmph je té ys = 60 + (1.1 x 40) = 104 cm, při rychlosti 60 kmph ys = 60 + (1.1 x 60) = 126 kmph atp.

    S ohledem na zvláštní povahu provozu jízdního kola se, v současné době, spíše požaduje splnění dvou kumulativních podmínek – výše vypočteného bezpečného bočního odstupu, a zároveň stejného prostoru, jaký by byl zachován běžnému osobnímu automobilu. Jednoduše řečeno, presumuje se, že jízdní kolo není široké 0.6 – 1.0 m, ale 1.5 – 1.9 m.

    Důvodem je ta skutečnost, že krom vozidla kolejového, žádné jiné vozidlo v provozu na pozemních komunikacích se nepohybuje v relativně ideální rovině, leč ve trajektorii ve tvaru nepravidelné vlnovky, a tato vlnovka je u jízdního kola největší ze všech vozidel v provozu na pozemních komunikacích.

    Trajektorii jízdního kola tvoří makrovlna a mikrovlna. Makrovlnu má každé vozidlo, a u jízdního kola dosahuje hodnot mezi 10.0 – 40.0 m a délka mikrovlny se u jízdního kola opakuje každé 2.0 – 5.0 m. Nižší hodnoty platí pro méně zkušené cyklisty a děti, velmi zkušení se přibližují k horním hodnotám, zbytek je někde mezi tím.

    Obě vlny trajektorie způsobí, že při pozorné jízdě zkušeného cyklisty celková trajektorie dosahuje úchylky 0.5 m vpravo i vlevo, to jest, že jízdní kolo zabere nejmenší možný průjezdní profil o šířce 1.6 – 2.0 m.

    U nezkušených cyklistů, dětí atp. se tato hodnota zvyšuje, naopak, mikrovlnu lze snížit tím, že cyklista přestane šlapat, v tento okamžik jeho průjezdní profil odpovídá průjezdnímu profilu, stejně širokého, motocyklu. Pohánění vozidla šlapáním je příčinou toho, že jízdní kolo potřebuje nejširší jízdní profil.

    Z pohledu platného práva je každý povinen přizpůsobit svou jízdu okolnostem, které lze předvídat a okolnostem, které jsou mu známy. Pokud je například vítr, nebo pokud jízdní kolo řídí nesvéprávná osoba (dítě vždy, pak zjevně přestárlá osoba, atp.), na kterou nemohu aplikovat zásadu omezené právní důvěry, pak musím hodně uvážit, zda, a s jakým odstupem, vůbec budu předjíždět.

    Byť cyklistům přísluší zvláštní ochrana jako zranitelným účastníkům provozu na pozemních komunikacích, jde o řidiče, a jako takoví mají rovněž své povinnosti, zejména povinnost nebránit, bez dobrého důvodu, předjíždění. Proto, pokud řidič předjíždějícího vozidla dodrží své povinnosti a postupuje s náležitou péčí, je povinností řidiče jízdního kola, vyplývající, inter alia, z ustanovení § 4 lit. a) silničního zákona, zachovat se ohleduplně, přestat šlapat, snížit bezpečný odstup od okraje vozovky na nejmenší možnou, ale stále bezpečnou a přiměřenou míru, a nestěžovat tím své předjetí. Proto se, u jinak svéprávných, cyklistů považuje ponechání stejného prostoru, jako běžnému motorovému vozidlu (tj. cca 2 m + vypočtený bezpečný boční odstup), za prostor dostatečný.

    Prakticky neexistují jízdní pruhy, krom dálnic, kam jízdní kola u nás stejně nesmí, které by umožňovaly legální sdílení provozu – je-li jízdní kolo široké 0.7m, a jede-li rychlostí 30 kmph, pak jeho bezpečný boční odstup od pravého okraje vozovky činí ys = 60 + (1.1 x 30) = 0.93 m, k tomu jízdní profil jízdního kola je 1.0 m, a k tomu je potřeba dodržet bezpečný odstup od protivného provozu, tam se vypočtené boční odstupy sčítají!, tedy ys = 60 + (1.1 x 30) = 0.93 m, suma je pak 0.93 + 1.0 + 0.93 m = 2.86 m, no a má-li osobní automobil běžnou šířku, včetně zrcátek, cca 1.7 m, pak vezmeme za průjezdní profil jízdního kola hodnotu 1.93 m (levý odstup vypočteme motorovému vozidlu), jede-li motorové vozidlo rychlostí 50 kmph, pak jeho bezpečný odstup od kola je ys = 60 + (1.1 x 50) = 1.05 m, stejný odstup musí ponechat protivnému provozu, takže při šířce vozidla 1.7 m tvoří jeho celkový průjezdní profil 1.05 + 1.7 + 1.05 m = 3.8 m + jízdní profil kola 1.93m = 3.8 + 1.93 = 5.73 m, a takto široké jízdní pruhy naše normy neznají. Pokud je kolo šiřší, průjezdní profil je o to širší.

  19. Bezpečný boční odstup je do českého právního řádu zakotven dostatečně, leč Česká republika není právní stát, ale reálný právní stát, a to v lepším případě, takže o tom ani nikdo neví, bo ho to ani nezajímá. Dokud se nic nestane. Až uslyší „Povstaňte a vyslechněte si rozsudek Jménem Republiky“, tak pak už je pozdě.

    Právní rovina se prolíná s rovinou technickou, zcela logicky.

    Primárně povinnost bezpečného odstupu od předjížděného, nebo i protivného, účastníka provozu na pozemních komunikacích vyplývá z občanským zákoníkem zakotvené obecné povinnosti každého, kdo vykonává činnost, u které může ohrozit něčí život, zdraví, či způsobit škodu na majetku, s takovou mírou obezřetnosti, ohleduplnosti a péče, aby ke vzniku škody žádným způsobem nepřispěl. Tedy, povinnost dodržet bezpečný boční odstup není vymahatelná jenom pořadem práva (správně) trestního v provozu na veřejných pozemních komunikacích, ale i v provozu neveřejném (např. závorou oddělená parkoviště supermarketů, nebo jejich podzemní garáže, tam silniční zákon neplatí).

    Přidržíce se běžného provozu, pak platí, co napsáno v předchozím odstavci jest, a zásada secundum et intra legem.

    Primárně jsme vázání mezinárodním právem.

    Povinnost dodržet, při předjíždění, bezpečný boční odstup je explicite zakotvena v ustanovení čl. 11 odst. 4 Úmluvy o silničním provozu (Vídeň 1968), a při vyhýbání v ustanovení čl. 11 odst. 1 věty prvé této úmluvy. Jde-li pak o předjíždění, míjení či vyhýbání se, vozidla zranitelného účastníka provozu na pozemních komunikacích, platí, nad to, ještě povinnost subsumovaná pod kogentní dikcí ustanovení čl. 7 odst. 3 této úmluvy, tj. povinnost chovat se zvláště opatrně; z anglického originálu se dá spíše, pregnantněji, přeložit jako povinnost vyšší míry péče a ohleduplnosti, než je standardem.

    V rovině práva vnitrostátního připomeňme obecnou povinnost chovat se ohleduplně, zakotvenou v ustanovení § 4 lit.a) silničního zákona, no a potom § 17 odst. 5 lit. c) téhož zákona, jež je tzv. právní normou a contrario, tedy platící z opaku, to jest, pakliže při předjíždění kohokoli ohrozím, pak jsem předjížděl v situaci, kdy je předjíždění zakázáno, to jest, jako bych předjížděl na železničním přejezdu, nebo přechodu pro chodce, například. No a nedovolené předjíždění znamená docela značnou správní sankci se zákazem činnosti.

    V dopravě se dá všecko spočítat, boční odstup je to nejmenší. Podélný odstup se dá spočítat, je na to šílený vzorec, do kterého se nejprve musí spočítat koeficient hustoty provozu, potom bude třeba vzít vozidlo na válce a změřit mu podélné zpomalení, pak rozhledové podmínky, v noci vzít světlomety na regloskop, změřit jejich osvětlení…, a další a další, až vyjde nejmenší podélný odstup klidně na tisícinu milimetru. S bočním odstupem je to, naštěstí, jednodušší.

    Vychází se z nevyvratitelné premisy (konstanty), že každé vozidlo, krom kolejového, pohybuje se po pozemní komunikaci po trajektorii ve tvaru nepravidelné vlnovky.

    Generalissimo generalissime se vychází ze vzorce ys = K + (1.1 x v), kde ys je bezpečný boční odstup v cm, K konstanta – boční odstup v rychlosti 0 kmph = 60 cm, v rychlost vozidla v kmph. Tedy, jedu-li rychlostí 40 kmph, bezpečný boční odstup: ys = 60 + (1.1 x 40) = 104 cm = 1.04 m.

    Tedy, jedu-li, pro toto osobním automobilem tovární značky 2001 Oldsmobile Aurora 4.0 L V8 255hp @ 5,600 rpm (to bude naše příkladové vozidlo, anžto znám jeho rozměry) rychlostí 40 kmph, pak pravé zrcátko musí být vzdáleno od nejbližší překážky nejméně 1.04 m, no a 1.04 m musí být, zároveň, vzdáleno pravé kolo od okraje vozovky, nebo od konce zpevněné krajnice, pokud na ní nejsou vozidla, chodci, závady ve sjízdnosti atp.

    Pokud proti mě pojede stejný automobil, tak při míjení protivných provozů se bezpečný boční odstup SČÍTÁ, tedy já musím mít 1.04 m od levého zrcátka, a pokud protivný provoz jede např. rychlostí 30 kmph, pak od jeho levého zrcátka k pomyslné hranici mých 1.04 m levého odstupu musí být dalších 0.93m, to jest, mezi míjejícími se povozy musí být volný prostor 1.97 m.

    U jízdních kol je to složitější. Do nedávna znalci vycházeli z absolutně stejných pravidel, jako pro jakékoli jiné vozidlo, a cca 8 roků zpátky se používal obsoletní vzorec ys = 50 + v.

    Současné dopravní inženýrství přistupuje k jízdnímu kolu odlišně, vysvětlím:

    Jízdní kolo, jako jakékoli jiné nekolejové vozidlo, jede po vozovce v trajektorii. Tuto trajektorii však netvoří pouze tzv. makrovlny, způsobované nepřesností v řízení, vůlí v ložiscích, atp., a nedokonalostí lidského faktoru (řídícím kolem, či řídítky, točí člověk, a ten to, při sebelepší péči, dělá nedokonale), leč i tzv. mikrovlna, která je způsobena šlapáním, což u jiných vozidel poněkud není.

    Délka makrovlny trajektorie jízdního kola pohybuje se v rozmezí hodnot 10.0 až 40.0 m, délka mikrovlny trajektorie pohybuje se v rozmezí 2.0 až 5.0 m. Menší hodnoty platí pro méně zdatné cyklisty, a děti, nejvyšší hodnoty pro zkušené cyklisty, ostatek je někde mezi.

    Součet amplitud mikro a makrovlny způsobí minimální vychýlení jízdní dráhy jízdního kola o 0.25 m vlevo a vpravo; tuto hodnotu lze snížit pouze tím, že cyklista přestane šlapat. Nezkušení cyklisté, děti, i zkušení cyklisté např. za silných poryvů větru atp., dosahují celkového vychýlení až 0.75 m vlevo a vpravo. Po té, co cyklista přestane šlapat, během několika málo metrů odstraní se mikrovlna a zůstane přítomna pouze makrovlna, takže jízdní kolo, v daném okamžiku, jede jako by jel například motocykl. Velikost makrovlny, krom zkušeností cyklisty, je ovlivněna i např. větrem. Další okolnost, která má vliv na velikost mikrovlny, je rychlost jízdního kola – čím je vyšší, tím je mikrovlna menší.

    Dopravní inženýrství béře v potaz i tu skutečnost, že pakliže není jízdní kolo vybaveno spolehlivým a potřebným množstvím zařízení ku pozorování jízdní dráhy nazad, pak jeho řidič, pakliže se otočí, aby se přesvědčil, co se děje vzadu, docílí vychýlení do stran od 0.5 do 3.5 m na tu stranu od osy, na kterou se otočil.

    Berouce do úvahy všechny tyto skutečnosti, současné dopravní inženýrství považuje za dostatečný boční odstup od předjížděného jízdního kola prostor, jaký by byl ponechán běžnému osobnímu automobilu, tj. cca 1.7 m + bezpečný boční odstup.

    Nedodržení bezpečného bočního odstupu je vždy ohrožením předjížděného vozidla. Vezměme příklad:

    Oldsmobile Aurora je široký 72.9″, tj. 1.852 m, mé jízdní kolo, nedávno jsem ho měřil, 39 1/3″, tj. 1.0 m. Máme normální „okresku“, bez vodorovného dopravního značení, o šířce 5.5 m, bez zpevněné či nezpevněné krajnice.

    Já jedu na kole rychlostí 20 MPH, tj. 32 kmph, Oldsmobile Aurora mne bude předjíždět rychlostí 35 MPH, tj. 55 kmph.

    Při rychlosti 32 kmph mám bezpečný boční odstup od pravého okraje vozovky ys = 60 + (32 x 1.1) = 0.952 m, k tomu šířka kola 1.0 m = 1.952 m, připočtěme mikrovlnu 0.65 m (rozumný předpoklad) = 2.602 m. To je můj jízdní koridor bez mého bezpečného odstupu zleva, ten přičteme Auroře.

    Aurora má, při rychlosti 55 kmph, bezpečný boční odstup ode mne, ys = 60 + (55 x 1.1) = 1.205 m, šířka Aurory je 1.852 m, no a 1.205 m musí zachovat od levého okraje vozovky. Takže, 1.205 + 1.852 + 1.205 = 4.262 m je průjezdní profil Aurory.

    Nyní průjezdní profily sečtěme: 2.602 + 4.262 = 6.864 m. Ale vozovka má 5.5 m!

    Druhá methoda: Aurora má průjezdní profil 4.262 m, druhé vozidlo, o stejné šířce (1.0 m je široké kolo!), rovněž 4.262 m, 4.262 + 4.262 = 8.524 m.

    Předjetí není technicky možné. Při jeho realisaci by došlo k ohrožení předjízděného i předjíždějícího, proto je v rozporu s ustanovením § 17 odst. 5 lit. c) silničního zákona.

    Pokud bychom se měli vyhnout proti sobě, jeden z nás bude povinen zastavit vozidlo.

    Průjezdní profil Aurory je 4.262 m průjezdní profil jízdního kola, bez mikrovlny, = 0.952 + 1.0 + 0.952 = 2.904 m, 4.262 + 2.904 = 7.166 m, vozovka má však šířku 5.5 m. Jednoduché.

  20. Dojde-li ke vzniku nehodového děje, správní orgán / soud ustanoví znalce, a ten to bude takto počítat. Je to potvrzené judikaturou Nejvyššího soudu. A ignorantia iuris neminem excusat.

    Řešení je prosté.

    1. odstranit z platného práva diskriminační, často obsoletní a nevymožitelná, ustanovení o cyklistech (jízda při pravém okraji vozovky a podobné nesmysly sovětského typu pravidel provozu),

    2. zakotvit „change lane to pass“, jako první pravidlo dané zákonem, a při nemožnosti nejmenší možný odstup, v příčinné souvislosti k rychlosti předjíždějícího vozidla,

    3. implementovat do platného práva informativní značku „bicycle can use full lane“, v české podobě, a umísťovat jí všude tam, kde je jízdní pruh užší, než 4.5 m, tj. neumožňuje sdílení prostoru,

    4. implementovat do platného práva „share the road doctrine“, čeští řidiči, obvykle, nemají problém dát jízdnímu kolu přednost v křižovatce, mají problém pochopit, že „kdo dřív přijde, ten dřív jede“, a že předjíždění je výsada, ne právo, které musí někdo, za všech okolností, umožnit. To není ani z nějaké agrese, to je spíše z hlubokého nepochopení práv a potřeb cyklisty, a na to navazuje

    5. osvěta. Jak funguje jízdní kolo, jak jede, by měl každý řidič znát, to je jednoduché. Potřeby prostoru, nebo vnímání překážek ve sjízdnosti, se u řidiče auta a jízdního kola diametrálně liší – asi tak, jako se liší, když řídím osobák a autobus. To je naprosto shodný problém – řidič malého vozidla neví, co to je si nadjet, třeba,

    6. umožnit předjetí SMO Vehicle i přes jednoduchou plnou čáru. To je u nás zakázáno, a pak to vede k snaze se vměstnat a vytlačit jízdní kolo. Opět, nejčastěji z neznalosti.

  21. Změna zákona o silničním provozu je na delší (spíš velmi dlouhou) dobu. Ovšem informování učitelů autoškol o vhodném odstupu při předjíždění kola je otázkou třeba jen měsíce. Máme na to dokonce agenturu, která by se zejména tímto měla zabývat BESIP.

  22. @ Filip
    – muzu poprosit o nejake zdroje, ze kterych vychazite? Rad bych si je nastudoval. Dekuji

  23. Akorát že tyhle vzdálenosti vypočtené znalci přijdou na řadu až když dojde k nehodě. Pokud odstup není dodržen a nedojde k nehodě, tak to policie neřeší, respektive odmítne řešit s tím, že bezpečná vzdálenost a pocit ohrožení je subjektivní a v zákoně hodnota odstupu stanovena není.

  24. @Filip: nemáte prosím odkaz na judikaturu? Ono by se to při hlášení nějakých dalších supertěsných předjetí dost hodilo… Díky.

  25. Se zdroji je problém – jakmile tu začnu, do commentu, kopírovat URL odkazy, tak mi to ten příspěvek hodí, že jde o spam – nějak si to vyřešte, nic ve zlém, ale já na to nemám čas – třeba takové to tlačítko, že nejsem robot..

  26. Zdroje? Dopravní inženýrství, musíte do knihovny, dokazování při dopravních nehodách, judikatura, hodím sem, co je alespoň na webu. Já si to pamatuju, nemusím to odnikud opisovat.

    http://franko.blog.cz/1102/bezpecny-bocni-odstup
    http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/$$WebSearch1?SearchView&Query=%5Bspzn1%5D%20%3D%203%20AND%20%5Bspzn2%5D%3DTdo%20AND%20%5Bspzn3%5D%3D1046%20AND%20%5Bspzn4%5D%3D2009&SearchMax=1000&SearchOrder=4&Start=1&Count=15&pohled=1 (v .doc je tam, ke stažení celý rozsudek, jinak ještě http://kraken.slv.cz/3Tdo1046/2009)
    http://k622.fd.cvut.cz/lecture/Analyza%20nehod%20v%20silnicnim%20provozu.pdf (dosti zastaralá analysa)X
    http://www.crash.cz/admin/files/ModuleText/3-Metodicka-pomucka-k-reseni-nehody-s-ucasti-cyklistu.pdf
    https://www.rospa.com/road-safety/advice/pedal-cyclists/vintage-cycling-advice-and-resources/ (plakát 1986)
    http://www.ncsl.org/research/transportation/safely-passing-bicyclists.aspx
    http://siliconvalleytrails.pbworks.com/f/davis_etc_study.pdf (cap.Bicycle Characteristic, subcap. Bicycle Properties : Space Requirements)
    http://transweb.sjsu.edu/sites/default/files/01-01.pdf

    Já se této problematice nijak dál moc nevěnuju – není čemu. Jízdní kolo, pokud si odmyslíme vysoké kolo, se za sto let žádným podstatným způsobem nezměnilo, aby se změnila trajektorie jeho jízdy, nebo prostor, který cyklista potřebuje, stejně tak nedošlo k žádné významné změně u dalších dopravních prostředků. Pomineme-li segway, tak auta, motokola, motocykly, to všecko je stejné, jako bylo před minulou válkou, až na větší příčné zrychlení a zpomalení. Tady není co řešit, bezpečný odstup je dávno vyřešená kapitola.

    Mnohem více se zabývám například osvětlením vozidel, které je špatné, technicky pořád nedostatečné a probíhá v něm bouřlivý vývoj a výzkum.

  27. Tak snad se povedlo, akorát před, a za, každý URL jsem napsal „X“, tak si to, prosím, odmažte. A nějak vyřešte!

  28. Ještě:

    file:///C:/Users/sudak/OneDrive/doprava/dokazovani/DPTX_2011_2_11510_0_364560_0_127730.pdf (opět si odstraňte 2x „X“).

  29. Judikaturu? Dal jsem – rozsudek Nejvyššího soudu v Brně: http://kraken.slv.cz/3Tdo1046/2009 (opět si odstraňte 2x „X“).

    Pak: http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/95095C43A47F45D4C1257A4E00687A72?openDocument&Highlight=0,:

    „Obviněný nedokončil předjetí vozidla poškozené způsobem předepsaným v ustanovení § 17 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto ustanovení řidič, který se po předjetí zařazuje před vozidlo, které předjel, mimo jiné nesmí ohrozit ani omezit řidiče vozidla, které předjel. Smyslem této úpravy je zajistit bezpečné předjíždění. Jeho nepostradatelným předpokladem je dostatečný boční a čelní odstup předjíždějícího vozidla od vozidla předjížděného. Ze strany obviněného nešlo o běžné porušení tohoto ustanovení způsobem, který by se dal označit za pouhou řidičskou nedisciplinovanost. Obviněný si počínal v rozporu s citovaným ustanovením očividně tak extrémním způsobem, že je vyloučeno uvažovat o pouhé chybě a nedbalosti. I když poškozená jela těsně při pravém okraji svého jízdního pruhu, obviněný se nejprve vyloženě natlačil bočně k jejímu vozidlu a pak najel do její jízdní dráhy před její vozidlo s krajní prudkostí změny směru. Fyzický kontakt obou vozidel byl tudíž snadno předvídatelný a vzhledem ke způsobu provedení popsaného jízdního manévru obviněného prakticky jistý. Svědčí o tom nakonec i zóna dotyku vozidel, která u vozidla obviněného začínala v oblasti boční plochy pravého zadního blatníku a končila na pravé oblině zadního nárazníku a u vozidla poškozené zasahovala do míst na úrovni levého předního kola. Jestliže obviněný se uchýlil k jízdnímu manévru, který provedl způsobem, při němž bylo prakticky jisté, že dojde k fyzickému kontaktu s vozidlem poškozené, pak není nic nelogického na závěru soudů, že úmysl obviněného zahrnoval jak tento kontakt, tak případné následky, které z něho mohou vzejít, a to včetně vážných zranění poškozené a jejího spolujezdce. Nic na tom nemění skutečnost, že nešlo o nějaký přímý náraz, ale jen o letmý kontakt. Uváží-li se vysoká rychlost obou vozidel přesahující 100 km/h, je jasné, že i pouhý dotyk je způsobilý přivodit takové vychýlení vozidla, že se ocitne mimo vozovku a že jeho osádka při této havárii utrpí těžká zranění. Všechny okolnosti, z nichž reálně vyplývala možnost vzniku těžkých zranění poškozených, byly obviněnému známy. Pokud obviněný při znalosti těchto okolností a z nich vyplývajícího nebezpečí podnikl svůj mimořádně agresivní manévr, svědčí to i o jeho srozumění s případným těžkým následkem spočívajícím ve vážném zranění poškozených. Závěr soudů o tom, že u obviněného šlo ve vztahu k hrozící těžké újmě na zdraví poškozených o úmysl podle § 15 odst. l písm. b) tr. zákoníku, je plně akceptovatelný. Nepřijatelná je naopak verze, kterou v dovolání prezentoval obviněný a podle které šlo jen o řidičskou chybu při předjíždění. Ze strany obviněného nešlo jen o neopatrnost či nedostatek ohleduplnosti a dokonce ani o nějakou riskantní či hazardní jízdu, ale o akt vyložené agrese.“

    Nemůžete čekat tunu judikatury k cyklistům a bezpečnému bočnímu odstupu. Zákaz činnosti za řízení jízdního kola u nás uložit nejde, o „papíry“ řidič jízdního kola taky, u nás, přijít nemůže, i když je má, pomineme-li alkohol, většina ostatních přestupků cyklistů spadá do tzv. zbytkových s minimální sankcí a jde vyřešit příkazem na místě, spáchání trestného činu řidičem jízdního kola je theoreticky možné, občas se i stane, pokud totálně ožralý způsobí nehodu se zraněním, ale podíl cyklistiky na provozu a cyklistů jako účastníků dopravních nehod je spíše zanedbatelný, to jsou všechno faktory, které způsobují, že té judikatury prostě tolik není.

    Spíš vám asi pomůže, pokud vysvětlím, z technického hlediska, co znamená omezení a ohrožení. Řidič předjížděného vozidla smí být omezen, až do chvíle, kdy se řidič předjíždějícího vozidla před předjížděné vozidlo zařazuje, pak jej omezit nesmí. Řidič předjížděného vozidla nesmí bránit v předjíždění.

    Svou logiku to má, ovšem není příliš šťastné, že je to implementováno v silničním zákon takto, zejména ne k zranitelným účastníkům provozu – cyklistům, motocyklistům, jezdcům na zvířatech, pohoničům…

    „Z technického hlediska lze povinnost neohrozit vysvětlit i jako povinnost počínat si tak, aby druhý účastník provozu nemusel náhle změnit rychlost nebo směr jízdy. Dojde-li totiž k časově rychlé změně rychlosti nebo směru jízdy, ke změně na hranici adhezních možností, jde vždy o manévr spojený s ohrožením vozidla, které jej provedlo. To logicky znamená, že k ohrožení může dojít jen při ztrátě stability vozidla, které se stane neovladatelné. Stanovení fysikální hranice tohoto kritického manévru je pro znalce rutinní záležitost. Je však nutné počítat i se subjektivním faktorem tj. reakcí řidiče na kritickou situaci a schopnost řidiče ovládat vozidlo i na hranici stability. Oba tyto subjektivní faktory lze nahradit pojmem „kaskadérství“. Z těchto důvodů se maximální hodnoty vypočítaného zpomalení nebo zrychlení „a“ snižují o 50% (a=0.5a/max/). Z technického hlediska je vozidlo, které využívá při jízdě jen poloviční hodnoty zrychlení nebo zpomalení, plně ovladatelné, a jeho jízda je bezpečná. Nehrozí nebezpečí smyku, převrácení, havarování, ztráty nad vozidlem apod. S touto theorií je však obtížné kalkulovat při mokré nebo kluzké vozovce, kde součinitele adhese jsou podstatně nižší, než na suché vozovce. Např. na kluzké vozovce se součinitelem adhese jenom 0.2 je velmi obtížné až nemožné uvažovat o tom, že by řidič, který je omezen, zpomaloval (např. brzdil) tak, aby při tomto jízdním manévru dosáhl jen 0.5a/max/. Na kluzké vozovce se tak ztrácí rozdíl mezi „omezením“ a „ohrožením“, protože každá prudká změna rychlosti nebo směru jízdy (případně obou současně) znamená plné využití max. možného součinitele adhese a tedy vznik nebezpečí. Při náhlé změně rychlosti, nebo směru jízdy, která nevyvolá ohrožení,to znamená, že tato náhlá změna je provedena se součinitelem zpomalení nebo zrychlení menším jak 0.5a/max/, můžeme hovořit o omezení; to vše samozřejmě z technického nikoli právního hlediska.“ (Chmelík, Jan: Znalecké dokazování, Praha: Policie České republiky, úřad vyšetřování pro ČR, 2001, str. 97-98).

    U jízdního kola nemohu nikdy počítat s tím, že jeho řidič bude umět použít k brzdění i přední kolo a zadní kolo jde do smyku prakticky okamžitě, takže se dá říct, že téměř jakákoli okolnost, kterou způsobím, a donutím tím cyklistu užít brzdu, bude ohrožením. Jakékoli vychýlení z rovného směru je pro cyklistu nebezpečné, takže opět ohrožení.

    Asi to vysvětlím zase na příkladu:

    máme silnici, 3 m pruh, střední přerušováná bílá čára, 3 m pruh, oba pruhy z kraje odděleny plnou čárou, zpevněná krajnice, z obou stran, 0.3 m. Na silnici jede jízdní kolo o šířce 0.6 m rychlostí 25 kmph, dojíždí jej Oldsmobile Aurora rychlostí 72 kmph, v protisměru je hustý provoz. Je denní doba, nesnížená viditelnost (oblačno, intensita vnějšího osvětlení 8,500 lux), sucho. To je situace v provozu. V ideálním případě by to mělo vypadat takto:

    Aurora zpomalí za jízdním kolem na 25 kmph, a to ve vzdálenosti nejméně 15 m, no a pokračuje touto rychlostí tak dlouho, dokud se vedlejší pruh.

    Po tu dobu, než se uvolní vedlejší pruh, tak je relativně irelevantní, kde se v něm cyklista bude pohybovat – z povahy věci by neměl mít kolo vzdáleno od okraje asfaltu méně, než 0.88 m (bezpečný boční odstup), no a stejný odstup by měl zachovat od středové čáry, a v případě, že naproti pojede široké vozidlo, měl by tento odstup od středové čáry zvětšit. Předjetí stejně není možné.

    Ve chvíli, kdy se vedlejší pruh uvolní, měl by řidič Aurory 1. dát znamení o změně směru jízdy vlevo, 2. zatroubit / zablikat dálkovými světly na cyklistu, aby tento byl spraven o úmyslu předjíždění. V tu chvíli by měl cyklista přestat šlapat a jet tak, aby nebyl pravým koncem řídítka vzdálen od krajnice více, než cca 1 m (jízda po krajnici není povinná a 0.88 m je odstup minimální), ideálně, jak to udělá, dát ještě znamení o změně jízdy vpravo, aby řidič Aurory byl zpraven, že ví o jeho úmyslu předjíždět. Share the Road, jednoduché a nic na tom není.

    Pak řidič Aurory změní pruh, zůstanou tam přes 2 m místa, mezi levým koncem řidítka a pravým zrcátkem Aurory, šlápne na jízdu, Aurora zrychlí, no a v pravém zrcátku bude sledovat cyklistu, a až bude před ním nějakých cca 20 m, zapne znamení o změně směru jízdy vpravo a vrátí se zpátky do správného pruhu.

    Když si to převedeme na praxi, dá se spočítat, jakou vzdálenost bude řidič Aurory potřebovat na bezpečné předjetí, no a bude to víc, než je délka footballového hřiště. Takže je jasné, že ten manévr, i takto, bude svým způsobem nebezpečný a náročný. Jako každé předjíždění.

    V praxi se děje jedna z těchto možností:

    1. cyklista jede po té 0.3m krajnici a auta zpomalí a jedou co nejvíc (teda podle toho, jak to umí, že) u středové čáry. Ovšem je otázkou času, než přijede autobus, náklaďák, traktorzysta s dvama vlekama, nebo tuc-tuc Fast and Furious čepičář ve vytuněném šrotu a když nejebne cyklistu pravým zrcátkem do řidítka, tak minimálně kolem něj projede tak ve vzdálenosti 10 – 20 cm. Takže tohle nejde,

    2. cyklista zabere pruh, což může pochopit a respektovat buďto cyklista, nebo motorkář, nebo znalec – nikdo jiný. Vytvoří se kolona, a v té koloně bude mafie – spaghetti – černý knír podnikatel v Audi, tuc-tuc Fast and Furious čepičár, dědek, co jede domů z Halloweenů s bábou, a je to ten rok poprvé, co řídí od minulé války, či něco podobného, a jak se ten protisměr uvolní, a cyklista zmenší odstup od pravého okraje vozovky, tak nejméně jeden z nich bude cyklistu „vychovávat“, což může mít různou podobu, ale nejčastěji podobu právě těsného předjetí, ještě s klaksonem a nadávkama skrze otevřené okno.

    Jak vyplývá z průzkumu, i z mých zkušeností, 99.9% řidičů sakra dobře ví, že mají dodržet bezpečný odstup od jízdního kola, a dá se říct, že to až přehání. Ovšem nemají osobnost na to, co jsem popsal výše, zejména v situaci, kdy ta Aurora má jet za jízdním kolem třeba 5 minut. A to legislativa nezmění. Čímž nechci říct, že by byla zbytečná, nebyla, jednoznačná kodifikace bezpečného bočního odstupu v kogentním právu je zjednodušením, nemusí se prokazovat ohrožení, ale prosté nedodržení předepsané mezery. Ale samo o sobě to nic nevyřeší.

    Legislativa nevyřeší to, že je někdo sobec, že je někdo zahleděný do sebe a nebezpečný, neurotický, psychopat Cleckleyova typu, sociopat, universální kriminalistická osobnost, emocionálně labilní … Ti všichni řídí. To se netýká jenom tohoto problému.

    Jednoduše řečeno, kamarád bydlí v učitelské bytovce, je tam šest bytů, vedle je druhá taková bytovka, v ní je rovněž šest bytů, to je dvanáct bytů, dvanáct rodin. Když jsem chodil na základní školu, tak na těch dvanáct rodin připadala tři auta. Teď, jenom v té jedné: první rodina má jedno, druhá jedno, to jsou dva, třetí tři, to je pět, čtvrtá dva, to je sedm, pátá jedno, to je osm, šestá dva, to je deset. Ve druhé je to podobné, přesně nevím, ale dohromady je to cca 20 : 3. To je skoro sedminásobek.

    Těch 7x tolik aut někdo musí řídit. Kdysi řídil tata, pak, až dorostl, syn, a protože auta se špatně sháněla, byl na ně lidově demokratický pořadník, a v bazarech nebyla, nebo šíleně drahá, a kdo měl Fiata z Tuzexu, to byl Král, tak většina lidí jezdila jinak, opatrněji, i bensin, dokonce i palivo Satanovo, byly – poměrově k průměrné mzdě, mediánu, i paritě kupní síly – nepoměrně dražší, o ceně auta (Citigo by stálo tak 600t), dostupnosti i ceně servisu ani nemluvě. Byť o lidově demokratickém dopravním právu i přístupu k bezpečnosti provozu vím svoje, tak positivum bylo, když nic jiného, to, že byly státní autoškoly, jasně dané osnovy, a zkoušelo je bengo. Dneska je autoškol, jak …, někteří se podbízejí kvalitou, ale většina cenou, no a za „obálku“ jde pořád řidičák „udělat“, tak to prostě je.

    Co je ale mnohem horší je, že prakticky neexistuje výcvik řidičů profesionálů. Vysvětlím:

    Když si uděláš C1, C, C1E, CE, D1, D, D1E nebo DE, můžeš řídit náklaďák, nebo autobus, pro svou osobní potřebu, jak Citigo nebo Peroduu Kelisu. Nebo Babetu. Nic víc, nikdo tě nemůže zaměstnat, nemůžeš si udělat živnost v autodopravě. K obojímu je potřebný tzv. profesní průkaz. A tu je kámen úrazu.

    Ono je milé, že budoucí řidič profesionál musí být, ze zákona školen 120, nebo 240 hodin, ale je to k ničemu, když není žádná zákonem daná osnova. V praxi to vypadá tak, že sedí dokolečka dokola na normálním profesním školení, které probíhá tak, že se pustí videokaseta „Bourá jen blb!“, a až skoční, pustí se frekventanti domů, bo už jsou stejně ožralí, 30x dokola.

    Sedět tam musí, hlavně, když je tam přes Úřad práce, oni mohou dojít na kontrolu, a v tom případě to musí udělat, ty papíry! Theoreticky by si je měl zaplatit a Úřad práce mu je pak refundovat, ovšem kde by na to vzali, že? Takže se to dělá tak, že to platí přímo úřad práce autoškole, ovšem pouze v tom případě, že frekventant dokončí rekvalifikaci, tj. udělá řidičák, i profesák. Jinak nedostane autoškola ani haléř. Takže to musí udělat, plní plán na 100%, a je jedno jak, i kdyby měl dostat komisař obálku, nebo to za něho mělo odjezdit jeho dvojče. Nebo někdo úplně jiný a komisař si, za obálku, toho, že na občance je Cikán a řídí blonďák, nevšimne.

    Mohli bychom diskutovat o tom, jestli 120 hodin stačí na vyškolení řidiče profesionála. Já myslím, že určitě ne, ale to je bezpředmětné, když se tam většinou stejně nic neškolí.

    Dopravní závody berou všecko, nejsou lidi. Ministeriální kontroly nejsou. Nejen soukromníci porušují absolutně všechno, dobu řízení, často i dobu týdenního odpočinku, prostě všecko, a v papírech to je! Nikdo to neřeší, pokud se nic nestane. Můžeme se divit, že takový unavený, špatně placený, nasraný řidič nebude ochoten jet za cyklistou ani minutu? Všechno souvisí se vším.

    Za současného stavu věci, pokud dojde k „oprasení“ cyklisty, je nutno dokazovat ohrožení. Což problém není, s tím, co jsem tady všecko napsal, máte dost podkladů v ruce k tomu, abyste to ohrožení prokázali.

  30. Filip: Krásně odborně rozpracované téma se spoustou užitečných informací. Měl bych jeden doplňují dotaz:

    Je možno vámi popsaná ustanovení použít i pro předjíždění cyklistů navzájem, nebo jsou pro tyto situace jiné vzorce / koeficienty?

    Děkuji

  31. Filip: Takže abych to shrnul, máme tu legislativu, která jednoznačně implikuje povinnost bezpečného bočního odstupu, neuvádí to ale explicitně a obecně se nedodržuje. Jakkoliv již legislativa povinný boční odstup implikuje, není to podáno běžnému řidiči srozumitelným způsobem.
    Dále zde máme a nefunkční postupy přípravy (zejména profesních) řidičů dané ekonomickými tlaky na výkon automobilové dopravy a „zájem“ na tom, aby auto mohl řídit víceméně každý, i když pro to nemá osobnostní předpoklady. Dojde-li na nehodu, řeší se to ale ze znaleckého pohledu korektně. Povinný boční odstup tudíž zavést nedoporučujete, resp. jeho explixitní legislativní ukotvení považujete za nadbytečné.

    Dovolím si na to zareagovat při znalosti stavu cyklospolků na národní úrovni. Změnit celkové nahlížení na autodopravu v ČR naprosto není v možnostech cyklistických spolků – a dá se diskutovat o tom, zda jim to vůbec přísluší. Otevření debaty o povinném bočním postupu ale v možnostech cyklistických spolků je a tudíž by se o zavedení povinného bočního odstupu při předjíždění cyklisty motorovým vozidlem měly pokusit.

  32. Filip: odstranil jsem „x“ka v odkazech, snad jsem je tím nepoškodil. Omlouvám se za to, pravidla komentování jsou poněkud zastaralá, není ale snadné nahradit stávající systém něčím jiným.

  33. Odstupy a rychlosti při předjíždění a míjení cyklistů se rozebírají tady
    http://franko.blog.cz/1701/stezka-pro-chodce-a-cyklisty a je tam i komentář Filipa
    Pohledy jsou dost rozdílné, ale v obou čistě prakticky vidím doporučení, která jsou prakticky problematická. V případě Franka (autor blogu) je to zejména zpomalení na rychlost chůze při míjení.
    Míjet (to předpokládám znamená potkávat protijdoucí/protijedoucí) rychlostí max chůze – vidí mě nevleze mi tam – zpomalovat na chůzi je přehnané. Při předjíždění je potřeba být obezřetnější, ale i tam by max rychlost chůze (předpokládám rozdíl rychlostí) činila frekventovanější stezky prakticky nepoužitelné. Auta u chodců jdoucích po levé krajnici taky nezpomalují, auta vůbec nezpomalují pokud se míjí nebo předjíždějí.

    Z Filipovy reakce pod blogem bych zase vypíchnul chození chodců po stezce vlevo, možná to nějakou právnickou konstrukcí z té zmiňované evidentně zastaralé smlouvy z roku 1968 a zákona lze vyvodit, ale prakticky je to na stezce 3m široké holý nesmysl. Jednak to neposkytuje žádnou zvýšenou ochranu, vzhledem nízké šířce komunikace nebude výrazný rozdíl jak daleko budou ode mně kola jedoucí do zad a jednak to vytváří kolizní situace, pokud se na jednom potkají dva chodci a dva cyklisté, vždy jeden v každém směru, tak pokud chodec půjde vlevo, cyklista proti bude čelem a oba musí zastavit, ve vedlejším pruhu bude stejná situace opačným směrem. Někdo musí uhnout aby všichni mohli pokračovat. Pokud chodci půjdou vpravo cyklisté za nimi zpomalí a když se chodci minou, tak je předjedou, pro chodce žádné omezení, pro všechny menší riziko.

    Taky pokud už je někde na stezce vyznačena strana pohybu, tak je to vždycky všichni vpravo.

    Co sem ze zkušenosti zaznamenal že hodně pomáhá, je když je stezka pomalovaná jako silnice, dělící čára a tam po 30m piktogramy vyznačující, že chodci i cyklisté chodí vpravo. I když chodci stále tvoří hloučky, tak ve většině případů nepřesahují poloviny stezky a nezasahují do protisměru a stále vnímají, že jsou na dopravní komunikaci a podle toho se chovají a dají se bez problémů předjet s metrovým odstupem. Pokud je jen 3m široký pruh asfaltu většina po pár stech metrech vypustí, že sou na stezce a chovají se jak na promenádě nebo hřišti.

  34. Mě tedy jasně vyčíslené zavedení bočního odstupu přijde docela zásadní. Protože teď řidič, který nechce čekat za cyklistou až bude moci bezpečně předjet, volí mezi oprasením cyklisty a přejetím plné a aktuálně vnímá přejetí plné jako větší přestupek a tak zvolí oprasení cyklisty (a kolikrát si ani neuvědomují že je to oprasení, protože netuší jaká ta bezpečná vzdálenost). Pokud by oprasení cyklisty byl přestupek závažnější nebo aspoň stejně závažný jako přejetí plné, tak jednak víc řidičů radši počká nebo aspoň radši přejede plnou.

  35. Tonda přejetí plné samo o sobě není závažný přestupek :) je to pouze „jiné porušení povinností“ nejsou za to ani body… no a sankce je max 2000 kč

    Závažným přestupek je to pouze pokud je plná čára kombinovaná se značkou Zákaz předjíždění

    Proti doporučení/informací v autoškole vzdálenosti nejsem, jen mám obavy, že pokud se to zavede jako norma , tak to budou vyžadovat i od cyklistů což na většině cyklostezek co znám prakticky znemožní předjíždění… už vidím jak v tunýlku pod Vyšehradem rovnou budou policisté vypisovat jak “ nevedení kola“ tak “ nedodržení bočního odstupu“ a pokuta bude hned 2x větší /výnosnější….

  36. Nemyslel sem závažné dle nějaké definice. Prostě řidiči radší oprasí cyklistu než aby přejeličáru už jenom proto, že přejetí čáry je jednoznačné, oprasení cyklisty je nejednoznačné, čili řidič tam vnímá menší riziko postihu.

  37. Tonda, nebyl bych si tak jistý, rychlostní limity jsou jednoznačné a jednoznačně postižitelné, nerespektování jednoznačných značek je smutná realita a dodržení jednoznačného bočního odstupu se zařadí mezi ostatní jednoznačné a příkazové věci na které účastníci provozu jednoznačně pečou.
    Jen říkám, že policie a městské policie půjdou cestou nejmenšího odporu a pokutovat budou i cyklisty a uvidíš jak rychle se “ předjíždění zprava“ zatím bez problémové stane megaproblémovým pro všechny cyklisty. Radši to rovnou vysvětlím
    1. vsadím boty že minimální odstup se bude nakonec policejně výkladově vztahovat i na předjíždění zprava protože to v zákonu zapomenou nadefinovat.

    2. i kdyby to tam nadefinovali, tak co se stane při normálním stavu na silnicích ? Tedy, že já na kolec hvíli podjíždím kolonu a pak kolona pomalu předjíždí mě , což se mi stává prakticky denně ? V tom okamžiku až řidiči zjistí, že tím páchají přestupek tak prostě tu mezeru vpravo uzavřou a už tě tam nikdy nepustí….

    To bude hlavní přínos pro cyklisty a klidně se o to vsadím….

  38. újezďák: Tvoje obavy (stezka) víceméně řeším v tom druhém článku ( https://prahounakole.cz/2019/03/proc-zavest-povinny-bocni-odstup-v-cesku/ ). Bude-li to formulované tak, že dané pravidlo neplatí pro sousedící jízdní pruhy, tak naopak uvidíš, jak rychle začnou všude malovat cyklopruhy, aby bylo možné cyklistu v daném profilu legálně předjet.

    A jak to, že v těch zemích, kde to zavedli, to vůbec zavedli, když to podle tvých předpokladů nemůže fungovat?

  39. Vratislav , já jsem neřekl, že to vůbec nemůže fungovat, jen jsem nadefinoval situace v ČESKU ve kterých se to může obrátit proti nám cyklistům.
    Jistě sám odsouhlasíš, že účastníci provozu v Česku, záměrně říkám účastníci a ne jen řidiči, jsou k pravidlům méně pozorní a jsou mnohem vynalézavější v jejich výkladech než v zemích na západ od nás.

    Ohledně zemí kde to platí bych si dovolil upozornit, že průkopníkem byla země, kde mají v zásadě o hodně širší silnice a hlavně země, kde se řidiči k cyklistům chovají daleko daleko lépe než pro nás zatím nedostižní rakušané, němci nebo nizozemnci, ano mám na mysli USA :) stát kde prakticky nepotkáte “ silničního piráta“.
    Něco jsem tam na kole a za volantem odjezdil :)

    A jak jsem říkal, osobně si myslím, že se to celkově zase obrátí proti nám a že policie nebude váhat si s tím pohrát.

    No a ještě bych prosil, jestli bude nějaké cyklokruhové plédování za odstup tak ať prosím není paskvil jako ve Francii nebo v Austrálii , tedy že se pro různé situace definují různí odstupy, jedno číslo prosím…

  40. újezďák, možná sem naivní a bylo by to jak píšeš, zákon blbě napsaný a nejednoznačný a policie by si to ohla v neprospěch cyklistů.

    Jaký mají paskvil ve Francii a Austrálii, nemyslíš to, že v padesátce ve městě stačí méně než v devadesátce mimo obec?

  41. újezďák:
    Chtěl jsem počkat, jestli Filip potvrdí univerzální použitelnost vzorců. Pokud jsou ty vzorce univerzálně použitelné pak zbývá jen říct:
    Buďte opatrní co si přejete, mohlo by se vám to splnit.

    Z vypočtených hodnot jízdního koridoru cyklisty totiž vychází, že se cyklista nevejde na cyklostezku, natož aby na ní někoho předjížděl.

    „Při rychlosti 32 kmph mám bezpečný boční odstup od pravého okraje vozovky ys = 60 + (32 x 1.1) = 0.952 m, k tomu šířka kola 1.0 m = 1.952 m, připočtěme mikrovlnu 0.65 m (rozumný předpoklad) = 2.602 m.“
    Bez odstupu zleva. Takže po připočtení 0,952 odstupu zleva jsme na 3,554m.

    Ale uvidím jestli k tomu Filip dodá odborné stanovisko…

  42. @a-b-c 20.03.2019 – 11:36:

    Ano, samozřejmě. Jak jsem již zmínil, jízdní kolo, poměrově ke své šířce, a za okolností, že cyklista šlape do pedálů, zabírá na pozemní komunikaci největší možnou šířku, která je způsobena zejména mikrovlnou, způsobenou šlapáním.

    My jsme měli, loni, na cyklostezce, zcela oddělené od provozu, smrťák, ale šlo o čelní střet. Problém je v tom, že nehody typu, že jízdní kolo narazilo, při předjíždění, do jízdního kola a došlo k nehodovému ději, ideálně ještě se závažnými následky, aby se to dostalo k soudu (ne, že bych někomu přál něco špatného, proboha!, ale pak by byl precedens), prakticky nejsou.

    Samostatné cyklostezky jsou, v drtivé většině případů, konstruovány špatně. Na silnice, cesty, máme normy, ČSN, podle kterých se staví, mají konstrukční rychlost atp., na cyklostezky, bohužel, nic takového není. V tom je ten problém.

    Jízdní kolo v běžném provozu, to jest na běžné komunikaci, předjížděné jízdním kolem, je, z technického pohledu, naprosto stejný úkon, jako předjíždění jízdního kola autem, s tím rozdílem, že i to předjížděné jízdní kolo je jízdní kolo, tj. vozidlo s malým příčným zrychlením, a s velkým bočním vychýlením. To je celé.

    Na řidiče jízdního kola, který předjíždí, zde jízdní kolo, jsou positivním právem kladeny stejné nároky, jako na řidiče motorového vozidla předjíždějící jízdní kolo, i na ceklostezce jde o předjíždění a týkají se ho všechna zákonná ustanovení o předjíždění.

  43. @Vratislav Filler 20.03.2019 – 12:49

    Nic takového jsem snad nenapsal.

    Xhttp://iamtraffic.org/education/police-need-learn-cycling/X

    To, co je napsáno tam, a v článcích, které na toto thema navazují, je, do značné míry, i u nás.

    Básník chtěl říci, že byť je přesné kodifikování minimálního bočního odstupu při předjíždění jízdního kola jistě prospěšný počin, samo o sobě to nic nevyřeší, dokud budeme mít natolik reálný právní stát, a dokud se nezmění myšlení a chování všech, pokusím se to vysvětlit.

    Jediné, s čím s BESIPem souhlasím, je, že mezi řidiči je rozšířeno mnoho polopravd, omylů a mýtů o řízení vozidla, a že podle nich jezdí, a tím ohrožují nejen svou bezpečnost.

    V rovině sociologické bych zmínil několik, dosti častých, vědomých či nevědomých, představ, předsudků, které, bohužel, ovlivňují to, jak se řidiči chovají v silničním provozu:

    1. cyklisté jsou prasata. Jezdí v protisměru, jezdí v noci bez světel, jezdí po chodnících, skáčou z cesty na chodník a z chodníku na cestu, atd. atd.

    To všechno je pravda, ale cyklisté nejsou o nic větší, nebo menší, „prasata“, než chodci, řidiči „profesionálové“ i amatéři. Jejich porušování zásad bezpečné jízdy, a pravidel provozu na pozemních komunikacích, vyplývá ze zvláštního charakteru provozu jízdního kola, no a z jeho výbavy.

    Stejně, jako mohu vidět cyklistu „prasit“ po chodníku, mohu vidět osobní automobil „prasit“ pěší zónou, kde nemá co dělat. Ano, cyklisté jezdí v noci bez světel, ale jízdní kolo nemá, od výroby, obrysové svítilny, potkávací a dálkové světlomety, brzdové svítilny, směrové svítilny, zadní svítilnu/y do mlhy a denní svítilny, jako motorová vozidla. Dnes a denně potkávám v noci auta s denními svítilnami, s nefunkčními světlomety a / nebo svítilnami, s „tuningem“ osvětlovací soustavy, který nemá v silničním provozu vůbec co dělat. Já rozdíl v chování prostě nevidím.

    2. jízdní kolo je překážka, podobně, jako chodec, měli by jezdit, pokud je to jenom trochu možné, mimo provoz, a pokud to není možné, tak co nejvíce mimo provoz.

    Všichni asi víme, že nic takového z platného práva nevyplývá, ale stejně tak víme, že něco podobného má v hlavě určité procento řidičů, a že toto procento není zanedbatelné.

    K tomu se dostává další, jeden z nejnebezpečnějších, psychologických fenoménů, totiž potřeba někoho v silničním provozu vychovávat, a nedej bože, trestat.

    V dnešní době má většina lidí spíše potřebu vidět na druhých to špatné, a na sobě to dobré. Jsou dosti paranoidní, faktické znalosti nulové. Ten problém není jenom u jízdních kol, je i u jezdců na zvířeti nebo potahových vozidel. Všichni tito účastníci provozu na pozemních komunikacích potřebují zvláštní přístup, nebo zvláštní míru péče, aby provoz byl bezproblémový a bez dopravních nehod.

    Samotné zavedení povinného bezpečného odstupu vyřeší, možná, časem, situaci, kdy ten řidič ten dostatek prostoru má, ale nevyřeší ho, pokud ten prostor nemá.

    Primárně by bylo potřeba odstranit základní dvě diskriminační ustanovení z platného práva, tj. povinnost jet při pravém okraji vozovky a povinnost užít cykloopatření.

    Obojí se dá vykládat ústavně konformním způsobem, ovšem toho běžný řidič není, často, schopen. Pokud by měl řidič jízdního kola shodná práva a shodné povinnosti, jako řidič motorového vozidla, ten výchovně – punitivní přístup by to, do značné míry, otupilo.

    Výklad pojmu „při pravém okraji vozovky“ se liší u řidiče motorového vozidla a jízdního kola. Pokud bude řidič motorového vozidla, jak tomu často je, brát, že cyklista jede „schválně prostředkem“, tak ten bezpečný odstup stejně nedodrží, a hájit se bude tím, že to je problém cyklisty, že nejel vpravo. A výsledek bude dosti nejistý!

  44. @Vratislav Filler 20.03.2019 – 12:56

    Ne, samozřejmě, že nevadí. Já to nemám jak jinak udělat.

    Už tak je to strašně komplikované, já přidám post, musím tu stránku zavřít a otevřít, abych vůbec mohl pokračovat, a stejně ten post nevidím. Trvá to dlouho a je to dosti obtěžné. Ale naprosto chápu, že s tím asi teďka nic nezmůžete.

  45. @Tonda 20.03.2019 – 13:12

    Franko není právník, právu nerozumí, je to inženýr.

    Jednoduše řečeno, stezka pro chodce a cyklisty je normální, samostatná, pozemní komunikace s vyloučením motorové dopravy.

    Silničním zákonem je jednoznačně stanoveno, že chodec se pohybuje subsidiárním způsobem: 1. po chodníku, 2. kde chodník není, nebo je neschůdný, po levé krajnici, 3. kde krajnice není, nebo je neschůdná, po levém okraji vozovky.

    To ustanovení platí tzv. a contrario, neboli z opaku. Pak platí zásada legální licence, že co zákon nezakazuje, smím konat, a zároveň, zásada enumerativnosti veřejnoprávních pretensí, tj., že co zákon nepřikazuje dělat, dělat nemusím.

    Na chodníku mi zákon neukládá, kde mám chodit, v současné, době, takže mohu jít vpravo, vlevo, uprostřed, jak chci. Ale mimo chodník jsem povinen jít po levé krajnici, kde není, nebo je neschůdná, po levém okraji vozovky.

    A to je příklad cyklostezky.

    Nebezpečné to není. Naopak.

    The Highway Code 1931 (Xhttps://en.wikisource.org/wiki/The_Highway_Code_(1931)X), na str. 4 říká, že je obvyklou praxí, když vede jezdec na zvířeti zvíře, aby čelil provozu, tj. aby vedl zvíře vpravo. Má to logiku.

    Pokud dojedu na cyklostezce chodce, který jde vpravo, ideálně ještě uprostřed pruhu, tak na něj z dáli zvoním. Problém je, že 90% lidí se neotočí, ani mi jiným způsobem nedá vhodným způsobem najevo, že o mě ví. Je porušena tzv. omezená zásada právní důvěry – ten člověk jde po špatné straně silnice a nereaguje na zvukové znamení. Může být trotl, opilý, fetlý, magor, hluchý, nahluchlý, co já vím. Já, jakožto řidič vozidla, mám zákonnou i morální povinnost neohrozit chodce, a to, že on se chová, jako se chová, mě této povinnosti nezbavuje. Já můžu zavolat na policii, ale to je asi tak všechno.

    Takže mě to donutí, pokud ani dál nereaguje na zvonění, prakticky zastavit vozidlo, jet úplně vlevo, co to jenom je možné, a opravdu jej minout rychlostí chůze.

    Pokud čelí provozu tváří, pak tato situace nenastane – on o mě ví, mohu navázat oční kontakt, a vyhýbání bývá na 99% bez problémů – on uhne vlevo, já zajedu co nejvíce vlevo a minu ho cca dvojnásobnou rychlostí, než kdyby šel po špatné straně.

  46. @Tonda 20.03.2019 – 13:19

    To je to, co jsem psal snad už v prvním příspěvku – povolit objet slow moving operated vehicle, neboli pomalu jedoucí vozidlo, i přes souvislou středovou čáru. Což je vozidlo, které jede nijak významnou rychlostí, tj. 25 MPH, nebo 40 kmph, a méně.

    Což jízdní kolo, v 90% případů, je. Ale uvědomme si, že pokud stoupám na nejlehčí převod, stoupám klidně rychlostí 4 – 5 MPH. Pokud mne dojede auto, a řídí ho law abiding citizen, tj. občan ctihodný a dbající práva, tak má za mnou, touto rychlostí, stoupat třeba 300 metrů, i když vidí, že nic nejede a předjet by bezpečně mohl. Tak malou rychlostí ani většina aut, do stoupání, nemůže jet, když dá jedničku a dá spojku do záběru, tak to touto rychlostí pojede, cca, ale ne do stoupání. Jak to má řešit? Z logiky věci by měl zastavit vozidlo co možná nejvíce vpravo, označit ho jako překážku a vyčkat, až bude mít volnou cestu. Opravdu ideální řešení! To jsou hloupé zákony. A to nemluvím o zimě, kdy já mám hroty a on je nemá, bo jsou zakázané, a když za mnou zpomalí, tak může couvat dolů, aby se rozjel.

    My máme minimum opravdu pomalé dopravy v provozu. Kdo z vás potkal organisovaný průvod chodců? Jasné, v Praze to je, ale kdo z vás potkal kočár, tažený čtyřpřežím, na silnici I. třídy ve špičce? Nebo pořádný ruční vozík? Nám prostě určité věci unikají, trpíme provozní slepotou.

    Já nechci vidět situaci, že by se stal nějaký průser, bylo by zákonem vymáháno zastírání světel na civilní technice (tzn. vypojení dálkových světlometů, zatemnění celé plochy potkávacích světlometů až na průzor ve středu 10 x 1 cm, zatemnění všech svítilen až na kruhový průzor o průměru cca 1″), no a samozřejmě bensin, i palivo Satanovo, by byly na příděl, takže aut by v provozu ubylo, ale přibylo by jízdních kol a soumarů, jak je tomu např. v Rumunsku, nebo na východu Uher, kde je život pořád těžký.

    Přejetí souvislé středové čáry je opravdu tzv. zbytkový přestupek, a to i v případě, že je svislou značkou vyznačen zákaz předjíždění. Ten se totiž předjíždění nemotorových vozidel nedotýká, takže korelace mezi nepovoleným předjížděním a přejetím souvislé středové čáry neexistuje.

  47. @újezďák 20.03.2019 – 14:37

    Ale zavedením minimálního odstupu se nic nezmění.

    Jednoduše řečeno, vezměme zase příklad:

    Silnice zpevněná krajnice 0.5 m – souvislá čára – jízdní pruh 3.0 m – přerušovaná středová čára – jízdní pruh 3.0 m – souvislá čára – zpevněná krajnice 0.5 m. Na obou stranách les, alej, nemám místní znalost, jedu tam poprvé.

    Autem dojedu traktor s dvěma vlečkama, jedoucí rychlostí 25 kmph, na poslední vlečce zjevně znečištěné a degradované osvětlení. Nadjedu si, vidím, že do proti mě nic nejede daleko, daleko, zablikám na řidiče, nic. Najedu do levého pruhu, znovu zablikám a zatroubím. Nic.

    V tuhle chvíli nesmím předjíždět, šlo by o jízdu do tzv. nevyjasněné situace. Já mohu důvodně předpokládat, jak popsal tu světelnou techniku, že mu nepůjdou směrové svítilny, nebo nebudou vidět, nevím, jestli nebude za chvíli křižovatka, vjezd na pole, kde mi uhne, řidič soupravy zjevně porušuje platné právo, neboť nemá čisté zadní svítilny, a nemá je v odpovídajícím technickém stavu, tedy mohu předpokládat i to, že např. odbočí bez znamení o změně směru jízdy. Nereaguje na mé znamení o změně směru jízdy vlevo a zvukové a světelné znamení.

    Pokud autem, v třímetrovém pruhu, ke kterému zprava doléhá pruh pro jízdní kola o šířce 1.0 m, dojedu cyklistu, provoz bude hustý, že nebudu moct vyhnout do protisměru, pak prostě předjíždět nesmím. Jasné, bude to super, burani na mě budou zezadu blikat a troubit, nějaký čepičář, nebo mafián, to oprasí, ale to není můj problém. Já bych měl od kola cca metr něco, a to je prostě málo.

    Na tom zavedení minimálního bočního odstupu nic nezmění.

  48. @Vratislav Filler 20.03.2019 – 15:41

    To není z právního, ani technického hlediska, rozhodující.

    De lege lata se můžeme bavit o vyhrazeném jízdním pruhu pro jízdní kola, až tento pruh bude široký natolik, aby umožnil jízdu v proudu dvoustopých motorových vozidel – tak, totiž, kodifikuje jízdní pruh mezinárodní právo (čl. 1 odst. 2 lit. g) Úmluvy o silničním provozu (Vídeň 1968), i vnitrostátní právo.Jinak o jízdní pruh nejde.

    To, co jsem popsal v předchozím postu, tj. povinnost počínat si ohleduplně, a vždy tak, abych nikoho neohrozil, vyplývá z obecným ustanovení mezinárodního práva silničního, a žádná vnitrostátní úprava to nemůže změnit. Pokud nedodržím bezpečný boční odstup, předjíždět prostě nesmím.

    To samé se týká souběžné jízdy, zde je relevantní zejména ustanovení čl.11 odst.6 lit.a) Úmluvy o silničním provozu (Vídeň 1968) – musí jíž o souběžnou jízdu v nejméně dvou jízdních pruzích.

    Je to logické. Pokud by stačilo na vozovku namalovat lajnu o šířce 20 cm, a do ní vykázat jízdní kola, no tak kam by to vedlo?

  49. @a-b-c 20.03.2019 – 16:32

    Já se na ní vejdu i s 1 m širokým kolem, přesně doprostřed. Když jede něco proti mě, musím přestat šlapat a stáhnout se co nejvíce vpravo, nic jiného mi nezbývá. Z toho vyplývá, že když je na ní hustý provoz, tak jedu jinudy.

    V zásadě jde o technický kriterion, jehož dodržením se vyhnu případné sankci, dojde-li ke vzniku nehodového děje. Protože vzniku nehodového děje nemohu, ani při nejlepší péči, na 100% zabránit. Pokud já vidím, že je cesta úzká a zastavím vozidlo, a čepičář naproti mě ohrká, tak jsem z obliga. Pokud tento technický kriterion neznám, nepřizpůsobím se mu, ale naopak si budu, naivně a nadutě myslet, že „to vyjde“, no tak budu mít ohrkané auto, a ještě budu potrestaný. Jednoduché…

    Cyklistu se to, krom cyklostezek a stezek pro chodce a cyklisty, dotýká zejména při objíždění a předjíždění zprava. Do toho ještě vstupuje další, nikoli nepodstatný fakt, a to je slavné celodenní svícení, jež způsobuje podvědomou potřebu vyhledávat spíše světelné body, než tvary a vozidla. Takže pokud kolo nesvítí, prasí si to zprava 25 kmph, je otázkou času, než se něco stane.

  50. a-b-c, Filip: Dovolím si ze zkušenosti rozlousknout tu cyklostezkovou záhadu. Cyklista, který není zcela nezkušený, je schopný polohu na své „vlně“ v místě míjení s chodcem nebo protijedoucím cyklistou docela slušně řídit. Tam nejde o celkovou velikost amplitudy. Když to člověk umí, tak projede velmi spolehlivě i méně než dvaceticentimetrovou mezeru mezi nastřelovacím prahem a obrubou, nebo se vejde řidítky mezi auty čekajícími na zelenou i v lokálně zúžených místech mezi zrcátky, kde mohou být tolerance i méně než čtvrt metru. Problém nastává ve chvíli, kdy je požadavek na držení takhle přesné polohy delší, což si může vyzkoušet každý jednoduše jízdou po prkně.

    Při „bodovém“ míjení (například cyklisty s chodcem, případně s protijedoucím cyklistou) se tedy do bezpečného odstupu nezapojuje celá amplituda cyklistou vykonávaných vln, což je v souladu s běžnou praxí a také odpovědí na pochybnosti, které a-b-c vznesl ohledně šířky cyklostezky a požadavku na bezpečný odstup při míjení cyklisty a chodce. To by asi jinak cyklisti „kosili“ chodce na našich stezkách v poněkud větších počtech.

    Předjetí motorovým vozidlem ale už bodové není, cyklista při něm – zvlášť při malém rozdílu rychlostí – ujede mnohonásobně větší vzdálenost, než při míjení chodce (chodce minete na jednom metru, auto vás bude předjíždět třeba metrů deset). Navíc cyklista nemá pod kontrolou přesný okamžik míjení, ohlížení způsobuje ještě větší vybočení, svou pozici na vlně nemá tedy v okamžiku, kdy je předjížděn, pod kontrolou tak přesně, jako když sám někoho předjíždí nebo míjí.

    Tudíž v provozu už je pro bezpečný odstup správné uvažovat, že cyklista bude během předjíždění v relativně náhodné části vlny, zvlášť v silnějším provozu, kdy je předjížděn téměř soustavně.

    Nepřímo to potvrzuje skutečnost z Belgie, kde v tamních cykloobousměrkách dochází dvakrát častěji je kolizím cyklisty a motorového vozidla při předjíždění cyklistů než při protisměrném míjení.

  51. tonda : v zásadě je podle mě lepší stanovit jednu vzdálenost, jedno pravidlo, klidně to širší , než mít dvě … jako příklad dovedu si přesně představit situaci kdy u značky konec obce bude auto dle policie nuceno odskočit od předjížděných cyklistů o půl metru, metr před cedulí to bude ok, metr po ceduli to bude špatně…. to samé třeba v místech kde silnice přechází do křižovatky a dají tam omezení rychlosti .
    Prostě nevytvářet “ plovoucí pravidlo“

    Filip netuším o co přesně jde, žádný účastník není oprávněn posuzovat technickou způsobilost jiného účastníka a dle toho něco usuzovat a jak jsem pochopil, nebavíme se o silnicích s vymezeným pruhem pro cyklisty. Bavíme se o silnicích, kde je krajnice bud nenakreslená nebo za ní 10 cm už roste tráva….

  52. Vratislav Filler:
    V dotazu nešlo o to co je možné, ale o to jak je to dle zákona (či jak je to znalecky posuzováno).

    A na to Filip odpověděl naprosto jasně:

    „Jízdní kolo v běžném provozu, to jest na běžné komunikaci, předjížděné jízdním kolem, je, z technického pohledu, naprosto stejný úkon, jako předjíždění jízdního kola autem, s tím rozdílem, že i to předjížděné jízdní kolo je jízdní kolo, tj. vozidlo s malým příčným zrychlením, a s velkým bočním vychýlením. To je celé.

    Na řidiče jízdního kola, který předjíždí, zde jízdní kolo, jsou positivním právem kladeny stejné nároky, jako na řidiče motorového vozidla předjíždějící jízdní kolo, i na ceklostezce jde o předjíždění a týkají se ho všechna zákonná ustanovení o předjíždění.“

    A k vašemu příkladu:
    Psal jsem o předjíždění. Což vylučuje chodce – ten se objíždí.
    361/2000 Sb. § 16 vs. § 17
    O „bodové minutí“ chodce tedy nepůjde.

    A míjení se protijedoucích? Abychom získali ono „bodové minutí se“.
    Protijedoucí sice mohou přestat šlapat jelikož se vidí ale bezpečnostní odstupy protijedoucích se sčítají.
    Takže sice vypadne 2x 0,65m amplitudy. Ale přibude 1x 0,95 bezpečnostního odstupu.
    0,95+1+0,95+0,95+1+0,95 = 5,8m
    A osobně takovou cyklostezkou neznám….

  53. a-b-c. Kolo nebývá široké jeden metr. Přes řidítka mívá kolem 60 cm. Bezpečnostní odstup od kraje se při míjení minimalizuje tím, že se cyklista úmyslně pro bodové míjení ke kraji přisune, jak jsem psal výše, je možné jet kolem cca 20 cm od krajnice, což je při absenci zábradlí či svodidel a šířce řidítek 60 cm cca 10 cm za obrubou. Cyklista tak do profilu komunikace zasahuje cca 50 cm. Potom se s metrovým bezpečnostním odstupem vejdete i na stezku s vozovkou širokou 2,0 metru. Když je stezka ohraničena svodidly, zábradlím nebo zdí, posouvá se cyklista při bodovém míjení tak, aby měl cca 30 cm od překážky, tj. na míjení stačí třímetrová stezka.

    Jinak normy pro navrhování komunikací předpokládají pro cyklisty poněkud menší hodnoty bezpečnostních odstupů, dovolím si vykopírovat z TP 179:

    Základní rozměry jízdního kola
    Šířka jednostopého jízdního kola 0,70 m (0,60 m)
    Šířka běžného jízdního kola s přívěsným (dětským) vozíkem 0,90 m (0,75 m)
    Základní prostor a průjezdný profil cyklisty
    Šířka cyklisty (ramena, řídítka) 0,60 m
    Základní šířka jízdního pruhu pro cyklisty 1,00 m
    Šířka bezpečnostního prostoru 0,25 m
    Šířka zpevněného povrchu pro jízdu bez (dětského) vozíku 0,75 m
    Šířka zpevněného povrchu pro jízdu s (dětským) vozíkem 1,25 m
    Minimální rozměry světlého prostoru
    Šířka světlého prostoru (1 cyklista) 1,50 m
    Šířka světlého prostoru (2 cyklisté) 2,50 m

  54. Vratislav Filler:
    Ano šířka 1m mi taky nesedí. Klidně to snížím jak říkáte na 60cm což je celkem bežné u trekových kol. Pro míjení protijedoucích se tak dostáváme z 5,8m na 5m, aby oba zachovali správné bezpečnostní odstupy. Stále takovou stezku neznám….

    Znovu opakuji. Nemluvím vůbec o tom jak to v praxi probíhá a co se staví. (Sám na praxi a stavby často nadáváte…) Vzhledem k možnosti získat Filipova odborná vyjádření se snažím zjistit jak je to zákonně a ze znaleckého pohledu.
    Při použití vzorců popsaných Filipem, které by byly po případné nehodě použity mi vychází že je téměř nemožné jet na kole tak aby to bylo bezpečné a stále to šlo nazvat jízdou…

  55. Sice je pravda, že řidiči často míjí auta nebezpečně těsně, ale čísla, kterými tady hází Filip jsou zcela mimo realitu. Jako řidítka minimálně 88 ccm od krajnice? Šířka kola 1m? To možná tak holandské cargo kolo, s takovou tou vanou kde matka veze tři děti. Pravda, u horských kol je trendem rozšiřování řidítek 80 cm není až taková výjimka.

    Takže cyklista má metr a potřebuje 90 cm na každou stranu? To by stezky musely mít na šířku 6m a ne 3 jako teď. A často je to míň, třeba tady https://mapy.cz/turisticka?x=14.5364693&y=50.1352540&z=20&pano=1&base=ophoto&source=pubt&id=15308202 je smíšená stezka, původně chodník, ta má šířku tak 2m a vede těsně podél zdi, tam by se podle Filipa nedalo legálně jet ani když sem sám a nikde nikdo.

    Navíc tady hází americkým autem, uvádí rychlosti v mílích za hodinu, to je nějaká paralelní realita?

    Přestat šlapat pokud kolem mě něco předjíždí nebo míjí to je taky dobrý vtip, zejména pokud jedu do kopce.

    A ty údaje o rozkmitu, to možná tak pro dědka co jede z hospody po šesti pivech, pokud cyklista nedokáže jet po pruhu širokém 30 cm, tak ať na to ani neleze nebo aspoň ne mezi auta.

    Tady
    https://www.sfdi.cz/soubory/obrazky-clanky/poskytovani-prispevku/cyklo-balicek/cb_b1.pdf
    je dokument o navrhování komunikací pro cyklisty vytvořený v gesci ministerstva dopravy, to by se podle Filipových pravidel nedalo používat.

  56. Mělo být
    Sice je pravda, že řidiči často míjí CYKLISTY nebezpečně těsně …

  57. @Vratislav Filler 21.03.2019 – 03:35

    S tím naprosto souhlasím. Dokážeme toho, někdy, mnohem více, já jsem schopen, pokud teda nejedu v oblouku, naklopením a přenesením hmotnosti si zvětšit odstup od třeba chodce jednoduše tím, že si řídítka naklopím na opačnou stranu, pokud je to bodové, jak říkáš. No, v běžných jízdních pruzích s motorovou dopravou není kam, a často ani není prostor.

    Pointa byla spíš v tom, že tak, jak jsou cykloopatření konstruována, a teďka, díky za normu, už vím, že teda alespoň u nás ani jedno normu nesplňuje, nebo vím, možná, o jednom, ale zbytek ne, tak de facto způsobují z každého objíždění chodce, zvláště, pokud nečelí provozu čelem, docela nebezpečný úkon.

  58. @újezďák 21.03.2019 – 09:46

    Každý řidič je povinen si 1. vyjasnit situaci a 2. posoudit všechny okolnosti, které vidí, které může předpokládat, a tomu se přizpůsobit. To s tím traktorem a vleky, nebo neseným nářadím atp., mám z německých testů pro řidiče, tam nejsou obrázky, jako u nás, pustím si video, mohu si ho pouštět třeba dvě hodiny dokola (ale na testy je omezený čas), a pak odpovím na otázku. A něco podobného tam bylo a jediná správná odpověď byla, ne, nepředjíždět.

    Pokud si řidič situaci nevyjasní a / nebo přes skutečnost, že něco viděl, měl předpokládat, předvídat, provede něco špatně, jde to po něm.

  59. @a-b-c 21.03.2019 – 10:07

    Ale však v tom není problém. Pointa je v tom, že když nemáme cyklostezku širokou 5 – 6 metrů, tak zejména při vzájemném míjení musíme snížit rychlost, a případně i zastavit vozidlo. Vlastně, jako na 5.5 metrů široké silnici dvě Karosy. Vrakosa má 2.5m + zrcátka, to je tak 0.5m, podle typu, tak berme ty 3.0m, to je 6.0m, tak je jasné, že jedna Vrakosa musí zajet na kraj silnice a zastavit vozidlo, a druhá Vrakosa musí vyhýbat krokem. Někdy je to podobné, jako naklápění toho kola, co jsem napsal, že se musí nejprve vyhnout zrcátko zrcátku, a pak už to člověk v pohodě uhlídá, protože na to své zrcátko vidí. Ale stejně, v takové situaci, bude to zrcátko od stojícího vozidla 10 – 20 cm.

    U chodců nejde o předjíždění z pohledu platného práva, ale z technického hlediska je to bráno stejně.

    Hodně záleží na okolnostech – jestli objíždím chodce, který mi čelí čelem, nebo naopak jde po špatné straně, jak je starý, jak reaguje na zvonění, o dítěti ani nemluvě. Ale buď jak buď, 20 cm od jeho paže prosvištět prostě nemohu. Proto je znalci doporučováno zpomalit na rychlost chůze. Dává to logiku, zmenší se požadovaný odstup na minimum, tím se eliminuje i možnost zranění chodce na minimum (není zraněny, nemá zničené oblečení = není nehoda), a tím se eliminuje riziko vzniku nehodového děje.

    Vím o případu, že hormonálně neuspořádaná mamina na inlinech, se sluchátkama na uších, vjela cyklistovi do jízdní dráhy, no a nehoda šla po cyklistovi, protože od maminy nedodržel bezpečný boční odstup.

  60. @Vratislav Filler 21.03.2019 – 11:56, a-b-c 21.03.2019 – 14:17, @Tonda 21.03.2019 – 14:46:

    Silniční kolo (řídítka) mají, běžně, 0.44 – 0.46 m, turistické kolo mívá 0.56 – 0.60 m, Hollandrad, Mamachari 0.55 – 0.75m, horská kola podle konstrukce 0.56 – 0.90m. Vozík za kolo, u nás, má mít maximálně 0.90m. Trojkolky mívají kolem 0.70 – 0.90 m, (Xhttp://www.loped.cz/?action=trikolky-tandemy-kolobezkyX), spřažená kola klidně 1.30 – 1.50 m. To všechno má jet povinně na cyklostezce!

    Nevím, jak u vás, ale u nás má většina lidí „horáka“, byť jej k účelu, ke kterému byl konstruován, prakticky nepoužijí. OK, možná u vás můžeme kalkulovat průměrnou (běžnou) šířku jízdního kola 0.6 – 0.7m, ale u nás ne, já musím počítat s 0.7 – 0.9m.

    Teďka, dost podstatná věc: rozlišujte situace, kdy máte vedle sebe 0.5m zpevněnou krajnici, pak 1.0m nezpevněnou krajnici, pak příkopu, a až pak alej, nebo sloupy veřejného osvětlení, vs situaci, kdy máte bílou čáru, obrubník, 20 cm zeleně a sloup veřejného osvětlení. V prvním případě postačí, když pojedete bezpečným odstupem od pravého okraje vozovky kolem a pokud je ta krajnice čistá, nepohybují se po ní chodci, klidně můžete jet s bezpečným odstupem od konce zpevněné krajnice, tj. v jízdním pruhu budete mít střed kola cca 30 – 40 cm od bílé lajny, ale v druhém máte mít ten bezpečný odstup od těch sloupů veřejného osvětlení. A pokud je pruh, bílá čára, patník a za ním hned chodník, a pohybují se na něm chodci, tak ten odstup musí být od pravého konce řídítka, k tomu chodníku. A to v případě, že se na chodníku pohybují zjevně svéprávní chodci, jakmile se tam vyskytne dítě, nebo creepy vyhlížející dědula, tak ten odstup musí být větší.

    To jsou theoretické kryteriony. Je mi naprosto jasné, že nehody jízdní kolo X jízdní kolo, jízdní kolo X chodec, jsou, ale asi všichni víme, že následky bývají úplně někde jinde, než u nehod motorové vozidlo X jízdní kolo, motorové vozidlo X chodec. Drtivá většina nehod se vyřeší bez nutnosti výjezdu DNVS, buďto si to vyřeší sami lidé mezi sebou, nebo to vyřeší hlídka z obvodu příkazem na místě, domluvou.

    Proto těch praktických podkladů, judikatury atp., není až tolik. Nicméně jsou. V současné době mají opravdu úřady s cyklostezkama a stezkama pro chodce a cyklisty problém, protože byť je všechno z právního hlediska jasné a jednoduché, tak ten úředník to prostě neví. -a znalci vychází z obecných pravidel, takže na 99.99% jde nehoda chodec X cyklista po cyklistovi. Což ale není až tak překvapivé a špatně.

    Když jsem se prokousal tou normou, tak mi to nepřipadá až takový problém. Norma není závazná, ale to neznamená, že co norma říká, nemusí být dodrženo, jak si většina lidí myslí, ale to, že superflua non noncent, tj. že norma může být překonána.

    Když vezmeme, že „jízdní pruh“ pro kola v rámci provozu má být 0.25m „krajnice“ + 1.0m pruh + 0.5m odstupový prostor, vyjde nám 1.75m prostoru pro jízdní kolo, no a na toto má přiléhat normální jízdní pruh, který má mít minimální šířku 3.0 m. To je slušných 4.75 m.

    Když vezmeme i relativně širší jízdní kolo, 0.80 m, tak když pojede přesně středem toho jízdního pruhu pro kola, tak čistě theoretický odstup vozidla předjíždějícího rychlostí 50 kmph je 1.15 m. Když to kolo pojede středem pruhu, tak ke kolu bude zprava 0.75 m, levé řídítko bude od konce pruhu (o šířce 1.0m) ve vzdálenosti 0.1 m, no a zbývá 0.5 m toho odstupového prostoru, takže to máme 0.6 m ke kraji pruhu. Když pojede normální auto úplně vlevo, tzn. nějakých cca 0.3 m od středu, tak nechá minimálně další metr od levého řídítka kola, a máme nějakých 1.6 m odstup, který když vezmeme i mikrovlnu 50 cm, tak nám vychází na 1.6 – 0.25 = 1.35 m. To je odstup dostatečný.

    Problém nastane, když pojede náklaďák, autobus, Holanďan s obytným trajlerem a tak něco, co je širokého cca 2.5 m, i více, se zrcátky, a když pojede na cyklopruhu kolo širší, než těch cca 0.9 m, krom teda tříkolky, ta nemá takovou mikrovlnu, ani makrovlnu, ale takový dvouosý vozík o šírce 0.85 m už problém bude.

    Řešením je to, co funguje prakticky všude, kde má cyklodoprava nějaký pořádný objem – buďto zrušit povinné použití cyklostezky úplně (UK), nebo zavést výjimku pro jízdní kola od určité šířky (0.75m NL, 0.9m A, max. 1.0m D /legislativa spolkových zemí může povolit i užší kolo mimo cykloopatření/), která prostě cykloopatření vůbec nemusí použít. Například v právním systému Nizozemského Království je jízdní kolo o šířce větší, než 0.75m, považováno za automobil s tím, že nemusí mít osvětlení, jako automobil, a cykloopatření smí použít, ale nemusí.

    Problém je, že většina cykloopatření ČSN 73 6110 neodpovídá, a to mě dostává k dalšímu problému. To je reálný stav, který je, dlouho asi ještě bude, takže řešením je německý model – pokud cykloopatření neodpovídá nějakým minimálním standardům (minimální šířka, zpevněný povrch, uklizený povrch atp.), cyklista ho nemusí použít.

  61. Filip: Ten závěr o nepovinném používání substandardu je důležitý.

    mikrovlna: Co mám zkušenosti s dětským vozíkem, dvojkolkou (bakfiets) i tříkolkou (christiania), tak vozík je zavěšený až za kolem, takže mikrovlnu dost gumuje. A bodově se projedu s 80 cm širokým vozíkem i metrovou díru mezi sloupky, ovšemže to nelze dělat v plné rychlosti, protože tady už se člověk opravdu občas netrefí…

  62. To, že substandard nemusím užít, si kdykoli a kdekoli obhájím. In praxis by to skončilo 50:50, buďto bych narazil na bengo blbce, prokázal bych jim totožnost a oni to oznámili, nebo bych narazil na normální bengo, který by to úplně normálně pochopil, a většinou mě i přes ten nebezpečný úsek doprovodil – kryl mě zezadu (což už se mi stalo, dokonce i u nás).

    Problém bude v tom, že řidiči motorových vozidel to budou vnímat jako schválnost, a byť je to dopravními psychology stále omílané thema, že lidé, co mají potřebu trestat, nebo vzdělávat, ostatní, nemají mít řidičák a nemají být v provozu, tak jich je pořád dost a je otázkou času, než vznikne kolisní situace. Vlastně je to podobné, jako s povinností jízdy „při pravém okraji vozovky“. Tu má každý, a kdyby nebyla u jízdních kol obzvláště zmíněna, ubylo by zbytečných kolisních situací.

  63. Filip: 1) Myslím, že protistrana by dokázala obhájit postoj „jistě, substandard nemusíte užít, když nechcete, nikdo vám nebrání z kola slézt a překonat to jako chodec“.

    2) Ostatní mají jízdu při pravém okraji vozovky pokud tomu nebrání zvláštní okolnosti, jízdní kola mají jízdu při pravém okraji vozovky bez výjimek. A v tom je ten problém.

  64. @Jenda 23.03.2019 – 12:02

    Z pohledu mezinárodního práva je jízdní kolo vozidlo a já nemám žádnou povinnost „vést vozidlo“. I ty slavné značky „cyklisto sesedni z kola“ jsou nesmyslné a dosti těžce vymahatelné. Já provedu, jako na stopce zastavím vozidlo, tak sesednu a nasednu. Když to budu tlačit tak zaberu akorát více místa. Jediné, právně vymožitelné a logické řešení, je konec cyklostezky, zákaz vjezdu jízdních kol, a následně konec vice zákazů a začátek cyklostezky.

    Pak je na mém rozumném uvážení, když takovou cypinu uvidím, abych tam vůbec nejel a užil standardní pozemní komunikace.

    Mezinárodní právo neukládá žádnému řidiči povinnost jet blíže k okraji vozovky na straně, která je obvyklá v zemi provozu, než jakou považuje za bezpečnou, a na tom nemění nic ani vnitrostátní úprava, iplementovaná v náš právní řád za Protektorátu. Je to logické: z konstitučního hlediska (a jistě i z nějaké přirozené logiky) je subsidiarita život – zdraví – život a zdraví zvířat – majetek – plynulost provozu.

    Lidově demokratické orgány na to mají jiný náhled, to samé nacionálně socialistické, si stačí nastudovat dopravní předpisy KLDR.

  65. Pokud bychom se měli řídit ryze na základě poznatků současné vědy, pak by nejvyšší povolená rychlost vypadala takto:

    obec 20 MPH / 30 kmph (vyjma úseků, kde nejsou přechody, jsou chodníky a přecházení chodců je řešeno mimoúrovňově, tam 30 MPH / 50 kmph),
    mimo obec na silnicích, kde hrozí střet protijedoucích vozidel, 45 MPH / 70 kmph,

    všude, kde hrozí střed vozidel z boku, maximálně 30 MPH / 50 kmph,

    na silnicích, kde nehrozí střet vozidel z boku, jsou oddělené protisměrné provozy a nevyskytují se chodci a nemotorová doprava, 55+ MPH / 90+ kmph (in praxis konstrukční rychlost, tj. silnice I. třídy bez nemotorové dopravy („rychlostní komunikace“) 80 – 110 kmph, dálnice 90 – 120 kmph).

    Si to srovnejte s právní realitou.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


*


Další z rubriky

Rekonstrukce lávky na Roztylské usnadní léto cyklistům na Jižním Městě 10

10. 07. - Pavel Mašek - Inspirace
Od podzimu 2018 do jara 2019 probíhala kompletní rekonstrukce lávky na trase A217 podél ulice..více

Inspirace z vídeňské periferie 5

Vídeň je městem, které stále inspiruje. V dokončení sbírky postřehů z letošní návštěvy využiji toho,..více

Inspirace z vídeňského centra 3

Vídeň je městem, které stále inspiruje – i při desáté návštěvě tam narazíte na něco,..více

Soutěž Do práce na kole startuje již podeváté 7

Spolek Auto*Mat (PNK je nezávislým projektem spolku, pozn. red.) pořádá v květnu již devátý ročník..více

KOLárna: budoucnost parkování u železničních stanic 8

Pod názvem KOLárna se skrývá nový koncept magistrátu na zřízení bezpečnějších úschoven kol při stanicích vlaku..více

Ochutnávka z For Bikes 17

Přinášíme vám krátkou ochutnávku z veletrhu For Bikes v podobě vybraných fotografií. Veletrh pokračuje v..více

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Daruj
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Využíváte v Praze sdílení kol (bikesharing)?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

webdesign by 2046
↑ nahoru