Do celoměstského systému přibyly nadřazené cyklotrasy

Rada hlavního města Prahy schválila v úterý 26. 2. usnesením č. 261/2019 rozsáhlou aktualizaci celoměstského systému cyklotras („áčkových tras“). V celoměstském systému byla provedena řada přeložek vycházejících z vývoje území a doplněny nové trasy v oblastech, kde byla jejich hustota nedostatečná. Hlavní novinkou je ale definice nadřazených cyklotras (A1, A2, A3, A5, A6, A9). Kromě povýšení „povltavských“ stezek půjde převážně o stezky v drážních koridorech, které v budoucnu zaručí plošnou cyklistickou prostupnost Prahy obdobně, jako je tomu v jiných městech.

Celé usnesení Rady najdete ke stažení zde.

Změny generelu se dotýkají většiny území Prahy. V odůvodnění je popsáno celkem 23 oblastí změn.

Celoměstský systém a co s ním dál

Celoměstský systém cyklotras vznikl v roce 2006. Poslední aktualizace z února 2018 (článek zde) byla pouze dílčí, zanášely se převážně již dříve schválené změny závislé na záměrech projednávaných na cyklokomisi v letech 2015-2017. Dosavadní podoba generelu tak plně nereflektovala měnící se požadavky na charakter cyklotras dané vývojem území a v jednotlivostech formulovaných zejména ve velkém počtu zadávacích karet TSK zpracovaných v průběhu roku 2017.

Stav celoměstského systému vedl mezi experty na cyklodopravu postupně k závěru, že je potřeba připravit zcela nový cyklogenerel. V něm je potřeba zejména jasně formulovat chráněné trasy a jejich význam z celoměstského pohledu tak, aby bylo jasné, zda má konkrétní stezky platit magistrát nebo městské části. Příprava nového generelu se ale uvažuje až na roky 2019 a 2020, a do té doby bylo potřeba nevyhovující systém alespoň aktualizovat do podoby, ve které by bylo možné pokračovat v zadávání celoměstsky významných akcí.

Co se mění?

Provedená aktualizace se snaží o následující změny:

1. Doplnění systému cyklotras v rovinatějších oblastech, kde je vysoký potenciál pro rozvoj cyklodopravy (severovýchod Prahy), nebo kde je třeba vést v celoměstském systému propojení sousedních obcí.
2. Překládání navržených cyklotras v okrajových částech Prahy ze stávajících silnic užívaných auty na oddělené cesty.  S výhodou se pro to dají využít historické cesty, které sice nejsou vždy v patrné v terénu, ale u kterých se zachovaly pozemky ve veřejném vlastnictví a odpadá tak časově i finančně náročná fáze výkupu pozemků.
3. Řešení bezmotorové dopravy v oblastech připravované výstavby velkých dopravních staveb, zejména kolem Pražského okruhu. Je třeba zachovat příčná křížení a leckde lze uvažované technické komunikace podél připravovaných dálnic propojit do podoby užitečných cyklostezek.
4. Potřeba nadřazených cyklotras vysoké kvality. Cyklotrasy A1 a A2 jsou za posledních deset let z větší části hotové ve slušném standardu, jejich realizace se prokázala jako velmi úspěšná. Trasy ve směrech mimo vltavské údolí by se realizovaly převážně jako tzv. drážní stezky. Vedly by tedy buď po tělese opuštěné železniční trati, nebo v souběhu se stávající železnicí.

Změn je tedy relativně velký počet, podívejme se alespoň stručně na jednotlivé nové nadřazené trasy.

A3 – vršovická trasa

Jádrem trasy je vršovická drážní promenáda (v současném systému s číslem A237). Ta se předpokládá přibližně v úseku mezi nádražím Vršovice a trianglem Rybníčky. Studii městské části Praha 10 si převzal magistrát a pokračuje v přípravě. Výstavba drážní promenády by měla nastat ihned po přeložení železnice ze Strašnic do přímé linie mezi novými zastávkami Zahradní Město a Eden, tedy po roce 2021. Je tedy velká šance, že během pěti až deseti let bude podstatná část trasy dokončena.

Navržená trasa je v centru prodloužena podél trati až přes železniční most a připravovanou zástavbu Nového Smíchova až k ulici Radlické. Východně je trasa navržena až do Dolních Měcholup, kde navazuje na stávající cyklostezku A44.

Studii Vršovické drážní promenády najdete na stránkách Prahy 10 zde.

Vizualizace záměru vršovické drážní promenády se zachováním vybraných drážních prvků. (Tomáš Cach)

A5 – drážní stezka podél trati na Úvaly

Trasa začíná v centru Prahy za Hlavním nádražím, vede po současné drážní stezce Starého spojení a dále po jižní straně železnice na Úvaly až do Dolních Počernic. Vedení trasy podél trati obchází kopce Vítkov, Balkán a další, po kterých nyní vede dálková trasa číslo 1 a stávající trasa A25.

Vzhledem k dlouhodobosti přípravy takové akce se ale zatím předpokládá přečíslování zbytku trasy 1 na A25 (mělo by se provést letos) a příprava tří úseků nenáročných mlatových stezek, propojí Krejcárek, Balkán, Hořejší rybník a Kyje. Po postavení drážní stezky zůstanou jako místní trasy.

K prověření je také možnost prodloužení trasy od Vinohradské ulice do Vršovic novým bezmotorovým tunelem s délkou zhruba trojnásobnou oproti Žižkovskému tunelu. Taková stezka by nabídla možnost objet přehuštěné centrum Prahy po jeho hranici s minimem spádů.

A6 – drážní stezka na Kladno

Drážní stezka je navržena od metra Vltavská po hranici Prahy v souvislosti s připravovanou modernizací trati na Kladno. Tam, kde bude nová trať v tunelu, by stezka využívala koridoru současné trati.

A9 – Severovýchodní cyklomagistrála

Z centra využívá trasa stejnou stopu jako A5, pokračuje ale od Balabenky kolem nádraží Vysočany a dále podél železniční trati na Lysou nad Labem až po Horní Počernice. Trasu doplňují návaznosti na náhorní plošinu u Kbel, spojení na metro Černý Most a další propojky.

Celá trasa už byla prověřena formou studie. Ve většině úseků také nějakým způsobem už běží její projektová příprava.

Schéma severovýchodní cyklomagistrály, nově označené jako A9. Zdroj ÚMČ Praha – Kbely.

V odůvodnění aktualizace generelu se dále hovoří o výhledových nadřazených trasách A4 (z centra přes Pankrác na Jižní Město) a A7 (polookružní trasu od Barrandovského mostu přes Záběhlice do Hloubětína. Stejně tak je možné některé navržené trasy časem prodloužit (např. A3 přes Radlice na Jihozápadní Město). Tyto trasy ale nyní nejsou oficiální součástí aktualizace, byť v jejich plánovaných koridorech již celoměstské trasy převážně vedou.

Další novinky na A50, severovýchodě i Jižním Městě

Relativně velkou změnou je přeložení výrazné části okružní trasy A50 blíže k Praze. S trasou A50 se už nepočítá jako s náhradou známé cyklotrasy Pražské kolo (č. 8100), ale spíš jako s jejím doplněním vedeným převážně na území hlavního města. Trasa A50 má vést často v souběhu s Pražským okruhem, například po severním mostě přes Vltavu. Tomu je přizpůsobeno její vedení od Ruzyně po Třeboradice.

Na severovýchodě Prahy byla síť celoměstských cyklotras výrazně doplněna. Hustota tras tu byla neadekvátně nízká, jedná se navíc o rovinaté území, které prochází bouřlivým rozvojem. Zajímavou cyklotrasou je například nově navržená A267 ve stopě poutní cesty do Staré Boleslavi.

Do celoměstského systému se tu také překlápí některé již realizované místní trasy. A severojižní trasa A44 se částečně vede jako drážní stezka podél trati na Neratovice.

Drážní stezky byly do systému tras přidány také na Praze 4. Poslední oblast, kde bylo provedeno vícero doplnění, je pak Jižní Město, kde přibyla souvislá trasa obcházející sídliště z jihu.

Generel a územní plán

Jak už bylo napsáno výše, provedená aktualizace je dobrou přípravou pro formulování kvalitnější podoby systému, včetně formulace požadavků na chráněné trasy. Součástí návrhu je také požadavek, aby se zásadní záměry staly součástí územního plánu jako veřejně prospěšné stavby. Tomu by měla napomoci i připomínka, kterou ke konceptu Metropolitního plánu podal v červenci minulého roku magistrátní odbor rozvoje a financování dopravy, a která se s návrhem této aktualizace do značné míry shoduje.

A protože jsou připravované i uvažované drážní stezky fenoménem, který má velký potenciál zlepšit zásadně podmínky pro jízdu na kole v Praze, určitě se některým z nich budeme věnovat jednotlivě a podrobněji.