Nedůstojný stav páteřních cyklotras

Nestává se mi často, že bych intenzivně využíval již dávno zřízené chráněné cyklotrasy. Počátkem loňského srpna jsem ale měl příležitost projet si opakovaně spojnici tras A12 a A22 z Chodova do horní části Prokopského údolí. Cyklotrasy, hlavně ta z Braníka na Chodov, byly budovány před zhruba deseti lety, od té doby na nich probíhají změny víceméně pouze kosmetické.

Moje každodenní zkušenost takovéto cyklotrasy zpravidla nezahrnuje, jezdím převážně ve směrech, kde po cyklostezkách významné cyklotrasy nevedou. Opakovaný dvojí průjezd ve třech dnech, kdy jsme to jeli za světla, za tmy, za sucha i za deště, mi ovšem poodhalil, jaké to je používat pražské hlavní cyklotrasy k dennímu dojíždění. A příznivý dojem to ve mě rozhodně nezanechalo.

Už v minulosti jsem se zejména trase A22 věnoval v podrobném auditu, zde se soustředím výhradně na uživatelský pohled. A spokojený jsem nebyl. I přes řadu úseků, kde má trasa ucházející kvalitu v podobě třímetrové osvětlené asfaltové stezky, se zde nachází příliš mnoho slabých míst.

Štěrk na A22 u rybníka Labuť. Snímek je z roku 2014, od té doby se možná zlepšil technický stav, charakter cesty ale rozhodně ne.

Povrchy

I když je víc než půlka trasy A22 s asfaltovým povrchem, na několika místech se budete téměř brodit volným štěrkem. Morálně i fyzicky zastaralý je také mlatový povrch, právě tady je moc pěkně vidět, jak takový mlat dopadne po deseti letech provozu bez každoroční údržby. Kromě výtluků, ve kterých vznikají louže, se také rozbahní celá horní vrstva vozovky. Cyklisté tak na sebe cákají šedivou směs, která ulpívá na oblečení a téměř nejde vyprat. Takový sajrajt máme na trase A22 v Braníku, na trase A2 v Karlíně i jinde.

Ani asfaltový povrch ovšem nestačí, je-li po deseti letech od zřízení prorostlý retardéry v podobě kořenů, nebo ve stavu, kdy jej po silnějším dešti z poloviny zalijí několikacentimetrové louže, mezi kterými musíte kličkovat. A někdy ani nemůžete jinak, než se brodit deseti čísly vody.

Vypadá-li takhle třeba třetina celé trasy, je jasné, že se musíte chovat, jako by takhle bídná byla trasa celá. Po dvou „mokrých“ průjezdech jsem měl svoje letní kolo zablácené a zalepené jehličím a jiným svinčíkem, který jsem si samozřejmě také nanosil do bytu. O tom, jak dopadly boty nemluvě, s nezpevněnými povrchy se městská cyklistika prostě dělat nedá.

Mlatový povrch trasy A22.

Noc a osvětlení trasy

Trasy A12 a A22 vedou z velké části přírodou, slouží ale také jako spojení uvnitř aglomerace a tak by se dalo očekávat, že většina úseků bude osvětlena, nebo alespoň upravena tak, aby se po stezce dalo jet s běžným světlometem. Bohužel, na A22 se musíte prokousávat rozbitými temnými úseky, kde vás zachrání buď zdvojení světel zařazením se vedle sebe nebo downhillová čelovka.  Takto provedené cyklostezky za tmy potřebnou jistotu rozhodně nedávají.

Šířka

Měl jsem to potěšení projet se po těchto cyklotrasách opakovaně ve dvou a dovolím si prohlásit, že budoucnost atraktivity městské cyklistiky v ČR leží právě v možnosti jet na kole ve dvou vedle sebe.

Na to samozřejmě potřebujete nejlépe čtyřmetrovou stezku, nebo alespoň – při slabém provozu – čisté tři metry. Na A22 se ovšem setkáte – mimo úzká místa, o která mi teď nejde – s relikty šířky 2,5 metru i méně, navíc zarostlé křovím do té míry, že je zde obtížné dokonce i vyhnout se s cyklistou v protisměru.

Stezka za hřišti má méně než 2,5 metru, zábradlí po straně, a zarůstá trnitým křovím. Problémem někde může být i jen minout protijedoucího.

Verdikt

Pokud by toto měla být má každodenní trasa, byl bych pěkně zklamaný. To už je snad lepší jezdit v provozu, kde jsou silnice alespoň základně udržované, než se pravidelně brodit blátem, tmou a případně sněhem tam, kde rozbitý mlat nelze udržovat. Nedělám si iluze, že jinde v Praze na tom budou páteřní stezky o mnoho líp.

Páteřní cyklotrasa má být sjízdná celý rok na ekvivalentu městského kola a umožnit jízdu ve dvou vedle sebe. Při vyšších intenzitách mají mít chodci vlastní pás. Pak to bude dopravní cyklotrasa a ne výletní cestička, kterou trasy A12 a A22 v současnosti bohužel jsou. Není se pak čemu divit, že za horšího počasí či dokonce v zimě cyklisté v Praze nejezdí. Takovouto ubohost nabízí pro dopravu zdejší páteřní infrastruktura.

Jsme jinde než před deseti lety

Prosím, neberte toto mé skuhrání jako obviňování toho, jak cyklostezky v Praze před deseti lety vznikaly. Tehdy se stavěly pionýrské stezky pro suché letní počasí, v podmínkách obtížných pozemkově i finančně. Na cyklostezky se nestavebně adaptovaly starší chodníky a účelové komunikace, rozmáchnout se s novým projektem na 3,5 nebo 4 metry by se považovalo za nehorázné plýtvání. Buďme rádi za to, že tyhle stezky vznikly a z Chodova k Vltavě dojedete už deset let bez kontaktu se silnějším provozem.

Dneska jsme ale už jinde. Co bylo před lety jediným možným řešením, dneska nestačí. Na šířky, povrchy i osvětlení máme standardy celoměstských tras. Máme představu, že páteřní cyklotrasy mají být stejně komfortní za sucha i deště a mají být udržovatelné i v zimě. Víme, jakým masakrem končí několikatisícové intenzity cyklistů, bruslařů a pěších na úzkých povltavských stezkách.

Zaplněná stezka v Podolí. Foto Václav Kříž.

Infrastruktura stárne

Stávající infrastruktura stárne. Úzké stezky již často nevyhovují rostoucímu provozu, mlatové povrchy staré deset let se rozpadají, asfaltové se krabatí. Dostáváme se do situace, kdy je potřeba věnovat stejnou pozornost výstavbě nových stezek i údržbě a průběžnému zkvalitňování těch starých.

Je správné, že se v posledních letech staví trochu velkoryseji, byť často z pohnutek spíše nahodilých (typu „potřebujeme tam mít bruslaře“). Tohle je ale potřeba dát trochu do pořádku.

Praze výrazně chybí generel cyklistické dopravy, který by například definoval hlavní požadavky na konkrétní trasy: typ stezky, povrch, šířku, osvětlení. A to na základě odhadu předpokládaných intenzit provozu cyklistů i chodců, i podle očekávané skladby cyklistů na cyklotrasách i v dopravních koridorech.  Magistrát začne připravovat novou koncepci bezmotorové dopravy. Bude splňovat tyto požadavky?

Páteřní cyklotrasa A22 v Bráníku.

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře

  1. On by mlatový povrch i mohl stačit, ale musel by se každoročně opravovat a znovu zaválcovat. Bez této údržby je asfaltový povrch mnohem lepší a dlouhodobě skoro bezúdržbový. Stačí zamést a odklidit sníh.
    Po určité době je ovšem ten asfalt vyboulený kořeny a začne být nebezpečný, jako je tomu třeba na páteřní A2 v Bráníku mezi pumpou a zastávkou tramvaje Přístaviště. V přítmí stromů se schovávají boule na asfaltu výšky přes 20cm přes celou vozovku. Kdo to tam nezná, je náhle nemile překvapen… V noci ty černé boule nejsou vidět ani s dobrým světlem.

  2. Generel cyklistické dopravy máme v Brně minimálně 15 let. A že by byla situace nějak zásadně lepší než u vás se říct nedá.

  3. DJ: Tady je problém, že se „neví“, jak má kde která trasa vypadat, a výsledkem je chaos a substandard.

    Nedělám si iluze o tom, že generel všechno zachrání, ale pro přípravu investic, koordinaci s městskými částmi a developery, i pro začlenění vybraných cyklotras do územního plánu jako veřejně prospěšných staveb je takový dokument nezbytně potřeba.

  4. V brněnským generelu jsou jak síť tras, tak nějaké standardy, kašle se na obojí, viz:
    http://brnonakole.cz/parkovani-udolni-uzitek-par-desitek-nebezpeci-stovky/
    http://brnonakole.cz/parkovani-udolni-ii-jeste-horsi-nez-cekali/
    http://brnonakole.cz/rekonstrukce-krenove-zhorsuje-bezpecnost/
    http://brnonakole.cz/stavba-tramvaje-plotni-ukazuje-chronicke-problemy-planovanim/
    A to není ani zdaleka všechno. Generel bez někoho, kdo zajistí jeho dodržení, jako by nebyl.

  5. Jako rezident Jižního Města a člověk, co jezdí do centra na kole, vím moc dobře, jaká je situace pro cyklisty na celé A22 od JM po Vltavu, na páteřní trasu a mezinárodní trasu je to obrovská ostuda.

    1) A22 a GW na úseku od ulice U Kunratického lesa po klubovnu a rozcestí u ZŠ Pošepného má mýt asfaltový povrch, místo toho se nové povrchy udělali zcela jinde, asi kvůli zlepšení místní vyznačené vozíčkářské trasy, což je hezké, ale tento úsek by vozíčkářům určitě také vyhovoval asfaltový, je to nejblíž jejich budovám.
    2) A22 a GW má být dávno přeložena v Kunratickém lese od Nosálu po Labuť na ÚJ – BR ze současné trasy – sice je tam zoufalý asfalt a panely u Nosálu, je to ale milionkrát lepší a i podle heatmapy je jasné, že lidé tudy jezdí hodně. Mně nic jiného na silničce nezbývá, i když panely u Nosálu jsou smrt i pro mtb a rád bych zde měl stejný povrch, jako je nový asfalt na A22 v přilehlém kopci. Tento úsek nemá skoro žádné pěší, auta tu jsou výjimečně, jen když někdo jede na tenis nebo do Nosálu a hlavně tu nejsou chodci se psy.

    2) Lávka přes potok v Krčském lese hned po sjezdu z Vídeňské je smrt pro všechny. Je zcela nesmyslně položena přes potok tak, že se na ní najíždí vždy ze zatáčky, za mokra je zde asfalt velmi kluzký a ne zřídka je zde stopa po nehodě. Lávka je rozhodně úzká a nevyhovující. Můj bratranec tu sám měl nehodu. Vytvořil jsem vlákno https://www.cyklistesobe.cz/threads/1544, chtělo by to velmi rychlou změnu, bohužel jsem špatně určil světové strany a tak vlákno má místo západně od… SV, omlouvám se, ale bod je označen správně

    3) Povrch u St. Havel je i pro horské kolo nepřijatelný, díry, veliký štěrk, záplaty a lidé neorganizovaně vybíhající ze svateb v místním areálu Havel tvoří tento úsek velice nebezpečným. Pomohlo by určitě i značení v části, kde se cyklo trasa střetává s vozovkou z výjezdu parkoviště, přes plot není vůbec vidět. Stopka z parkoviště by byla určitě pokrok.

    4) Nevyasfaltovaná trasa od baseballového hřiště po fotbalové hřiště v areálu AB je alespoň s jemným štěrkem bez děr, ale na silničním kole je to rozhodně nepříjemná cesta.

    5) Následný cca 300m úsek po silnici u ABC fotbalových hřiště je doslova výsměch bezmotorové dopravě. Nejen že situace je tu stále horší z pohledu motorové dopravy, kdy stále více a více rodičů vozí své děti na fotbal ve stále větších a větších autech, ale kvalita povrchu, kdy záplata je na výšku vyšší než hloubka přilehlé díry, je ještě více pláč vyvolávající.

    6) No a celou trasu sexy zážitků uzavírá pískoštěrkový úsek po přejetí Vrbové ulice (kde chválabohu je skvěle udělán cyklopřejezd), který končí nálevkou do metr širokého koridoru mezi plotem a svodidly, kdy ještě lampa z něj udělá půlmetrový koridor. Často se tu tvoří nebezpečné situace, kdy se lidé setkají a není jiná možnost, než aby jeden zastavil a nechal zbytek projet, dva se tu prostě vedle sebe nevejdou. Jednoduché řešení by bylo, kdyby hned za Vrbovou se mohlo dvacet metrů doprava po chodníku a pak doleva projet to skrz prostor, kde stojí několik rodinných domků a mají vlastní novou širokou stezku pro chodce, která plynule navazuje hned za zúženým koridorem z druhé strany, který je navíc hned u frekventované silnice.

  6. Ježiš, ta hrubka… omlouvám se

    @ Brahma
    – nestačil, zase se naráží na to, že stezka má být bezpečně sjízdná na každém kole, mlatový povrch není bezpečný pro úzké pláště.

  7. Brahma: „asfalt vyboulený kořeny“ Jsem laik, ale co jsem si četl/doslechl se, tak kořeny mají málo vzduchu, proto se zvedají ze země. Ve Stockholmu to řeší takhle: https://youtu.be/MojlKaAKeh8
    V podstatě stromy zasadí do kamenů větší frakce, které předtím zhutní (tím se vytvoří pevný skelet, ve kterém ale může proudit vzduch), do mezer volně nasypou směs biouhlu a substrátu, každý strom má k tomu provětrávaný kořenový systém malou šachtou, která vyměňuje vzduch z chodníku a zároveň zasakuje dešťovou vodu. Výsedky mají takové, že stromy rostou jako blázen a kořenový systém se rozroste hluboko v zemi, přitom to zvládne i nepropustné povrchy až ke kmeni, může kolem toho jezdit tank a ještě si řeší problém bleskových srážek.
    Nedělají to jen u nové výsadby, ale i u starých nemocných stromů.
    Z toho pohledu je vždycky lepší dlažba nebo propustný beton, přes který projde voda a vzduch. Asfalt je neprodyšný a nepropustný, tvoří se louže, v mrazu led atd.

  8. @ vlákno
    – jestli se nepletu, tak tuto technologii použili v muzejní oáze, ale chtělo by to zeptat se IPRu, jak to je, minimálně ale speciální dlažby pro propouštění vody tam jsou kolem stromu umístěny.

  9. Pavel Mašek: To jsem taky slyšel, víc je o tom tady: https://www.blesk.cz/clanek/regiony-praha-praha-zpravy/563998/vzrostle-stromy-u-narodniho-muzea-vysadbe-brani-inzenyrske-site-diky-nove-technologii-si-odbornici-poradi.html
    Když je kolem víc místa, je to asi dobré řešení, na druhou stranu aby ten plastový skelet vyměňoval vzduch s povrchem, tak museli dát dlažbu kolem stromu s viditelně většími mezerami, což podle mě není úplně dobré (třeba tam budou dobře zapadat vajgly). Řešení ze Stockholmu dostává ke kořenům vzduch i vodu malou šachtou vedle, takže povrch kolem stromu může být i nepropustný. Skelety tam dávají z únosného betonu, díry ve skeletu v hloubce strom donutí, aby tamtudy prokořenil dál a kořeny neškodily povrch.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


*


Další z rubriky

Výběr ze záříjové cyklokomise 7

Komise pro cyklistickou dopravu se sešla po prázdninové pauze už třetího září. Sestavu mírně obměnila..více

O cyklopruzích podruhé: k čemu jsou? 8

O potřebnosti cyklopruhů pochybují mnozí. Na potřebnost cyklopruhů na hlavních ulicích se náměstka pro dopravu..více

Výběr z květnové a červnové cyklokomise 28

Čím jsou jednání cyklokomise (poradní orgán Rady hl. m. Prahy, pozn. red.) svižnější, tím víc vám..více

Patočkova: cyklopruh na radiále s odstupem času 6

Na podzim 2017 se mediálním prostorem prohnala kauza vyznačování ochranného cyklopruhu během rekonstrukce povrchu Patočkovy..více

Bikesharing: parkování bez stanic 14

Sdílená kola Freebike již přes měsíc brázdí ulice Prahy a s nimi začalo opět probublávat..více

Snižují pruhy pro kola bezpečnost cyklistů? 4

Rádio Wave zveřejnilo článek prezentující výsledky australské studie, podle které na komunikacích s cyklopruhy předjíždějí..více

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Daruj
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Využíváte v Praze sdílení kol (bikesharing)?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

webdesign by 2046
↑ nahoru