KOLárna: budoucnost parkování u železničních stanic

Pod názvem KOLárna se skrývá nový koncept magistrátu na zřízení bezpečnějších úschoven kol při stanicích vlaku a metra. KOLárna vzniká na základě dosavadních zkušeností s cykloboxy, respektive s jejich zjištěnými nedostatky. Boxy se zpravidla instalují jen v pár kusech a uživatelé tím pádem nemají předem jistotu, že box bude volný. Jsou-li boxy k užití zdarma, slouží nezřídka k uchování věcí, které nemají s koly nic společného. Naopak, placené boxy se při pravidelném používání prodraží.

Cykloboxy na Praze 10 se v režimu zdarma příliš neosvědčily, přešly proto na režim placený. Foto Jiří Motýl.

KOLárna má současně fungovat jako méně náročná technologie než jsou postupně se rozšiřující robotické parkovací věže, v okolí Prahy už je najdeme v Lysé nad Labem a staví se v Čelákovicích.

Nový koncept má fungovat jako kontejner na uskladnění zhruba dvacítky kol. Vstup bude možný pro registrované uživatele. Kolo si uvnitř ještě zamknete ke stojanu vlastním zámkem.

Koncept uvažuje s využitím karty na veřejnou dopravu. Zatím není jasné, zda bude užívání pro předplatitele na veřejnou dopravu zdarma nebo za malý poplatek, spíš se ale půjde cestou bez poplatku. Je otevřená i možnost, že KOLárny bude provozovat soukromá agentura (např. JCDecaux spravující v současnosti mobiliář na zastávkách), která náklady pokryje z umístěné reklamy. Velmi mnoho věcí je tak ve hvězdách. Co ale ve hvězdách není, je technologie uvnitř kolárny.

Dvoupatrové stojany a více

V KOLárně budou umístěny dvoupatrové stojany, běžně užívané v Nizozemsku či Německu. V dolním patře slouží k parkování jednoduché žlaby s opěrkou, o kterou kolo zamknete. Horní patro je zdvihnuté asi o jeden a čtvrt metru, a stojany v něm jsou sklopné. Sklopením stojanu z horní polohy natáhnete píst, který vám následně pomůže vyzdvihnout kolo vzhůru. Celá věc funguje relativně hladce.

Dvoupatrové stojany v garážích v Lipsku.

Tuto technologii měla veřejnost možnost vyzkoušet si na dubnovém veletrhu ForBikes. Představený prototyp trpěl dětskými nemocemi, některá ramena nebyla vyvážená a šla těžce. Zkusil jsem jiné rameno, a tam se povedlo bez větších potíží zdvihnout kolo i s brašnami. Napoprvé to bylo trochu neohrabané, ale na několikátý pokus jsem to už zvládl lehce. Jsem si tak celkem jistý, že se správným „švihem“ to dokážou i lidé se slabší konstitucí.

Demonstrace zdvihu naloženého jízdního kola. (Foto, včetně dalších, Markéta Fillerová)

Podmínkou je ale hladký chod ližin a pístů, kterýžto požadavek jsem proto vznesl i na dubnové cyklokomisi. Doufám tedy, že se to dostane do podmínek pro dodání hotové technologie.

Uvnitř KOLárny nebudou ovšem jen tyto stojany. Pro atypická nákladní kola či vozíky bude vyhrazen zvláštní prostor. Kromě toho bude v KOLárně k dispozici sada nářadí a dobíjecí stojan pro elektrokola, který nabídne zásuvku se čtyřmi různými konektory, pokrývajícími drtivou většinu elektrokol.

Nabíjecí stanice se předpokládá jako modul, který bude uvnitř. Kabely budou na místě, možno si ale také vozit vlastní.

Stojan s nářadím na drobné opravy (kabelky si prosím nevšímejte). V pozadí klasická „Účka“, která budou v modulu určeném pro atypická kola.

Celý systém je navržený v modulech o velikosti menšího kontejneru. Je tak možné začít s malou kapacitou šestnácti kol a postupně přidávat.

Kde a kdy to bude?

Na ForBikes byla k dispozici víceméně jen demonstrace jednotlivých technologií. Odbor Rozvoje a financování dopravy magistrátu vyzval koncem března městské části, aby se ozvaly, mají-li zájem. Předběžný zájem projevily Klánovice a Kolovraty. O KOLárně uvažují i Horní Počernice.

Bylo by vhodné, aby se ozvalo více městských částí, proto i zde vyzývám, pokud vaše městská část zájem projeví, ať se ozve magistrátnímu odboru Rozvoje a financování dopravy, pokud možno přímo Sylvě Švihelové. Osobně bych KOLárnu uvítal u řady železničních zastávek a u metra například na Opatově, kde ke stávajícím stojanům panuje jen velmi malá důvěra.

KOLárny jsou určené pro stanice veřejné dopravy, nikoliv pro úschovu kol například při školách. Jakkoliv by zde mohla fungovat technologie dost obdobná, jsou zde velmi odlišné realizační problémy. Věc zde řeší odbory školství a ne dopravy, odlišný by byl asi i systém přístupu (školní karty). V tuto chvíli se tedy projekt soustřeďuje jen na lokality B+R.

Bude-li od městských částí dostatečný zájem a půjde-li příprava hladce a svižně, tak předpokládám, že prvních realizací KOLáren v Praze se dočkáme v příští cyklistické sezóně.