Nepovinná infrastruktura

Zákon přikazuje cyklistům používat zřízenou infrastrukturu. Na první pohled racionální postoj má ovšem v některých situacích i absurdní důsledky. Nezřídka je kontraproduktivní jak pro komfort a bezpečnost cyklistů, tak i jiných účastníků provozu. V následující úvaze se zabývám dopady stávající právní úpravy na chování cyklistů a vznikající infrastrukturu a uzavírám úvahou nad možnostmi, jak v této oblasti legislativu změnit.

Co říká zákon (a vyhláška)

Zákon č. 361/2000 Sb. se k povinnosti cyklistů používat cyklistickou infrastrukturu vyjadřuje následovně:

§ 57 (1) Je-li zřízen jízdní pruh pro cyklisty, vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty, stezka pro cyklisty nebo je-li na křižovatce s řízeným provozem zřízen pruh pro cyklisty a vymezený prostor pro cyklisty, je cyklista povinen jich užít.

Přeloženo do lidské řeči, povinné jsou ze zákona ochranné i vyhrazené cyklopruhy a stezka pro cyklisty. Ze zákona zjevně není povinné použití piktokoridoru, chodníku s povolenou jízdou cyklistů, případně komunikace označené jako pěší či obytná zóna.

Protože je možné ukládat povinnosti také v mezích zákonného zmocnění, v případě cyklistů se tak děje také vyhláškou 294/2015 ministerstva dopravy. Dle §62 (5) zákona 361 Prováděcí právní předpis stanoví význam, užití, provedení a tvary dopravních značek a jejich symbolů. Ve vyhlášce 294 je pak u značek C 8a (stezka pro cyklisty), C 9a (stezka pro chodce a cyklisty společná) a C 10a (Stezka pro chodce a cyklisty dělená) uvedeno, že „značka přikazuje cyklistům užít v daném směru“ takto vyznačenou infrastrukturu.

Rozporný výklad

Výklad výše uvedených citací není jednoznačný. Podle toho prvního vyhlášce nepřísluší určovat práva a povinnosti, to je rolí zákona – ve kterém je pouze stezka pro cyklisty.  „Užití“ formulované §62 zákona č. 361/2000 Sb. má být v mantinelech daných zákonech, nikoliv nad jeho rámec.  Takto uložené povinnosti stojí nad rámec zákona a povinnost použít infrastrukturu se tak vztahuje pouze na stezku pro cyklisty (C8). Druhý výklad je ten, že jsou pro cyklisty povinné také stezky pro chodce a cyklisty (C9 a C10), neb je stezka pro cyklisty v zákoně širším zastřešujícím termínem.

Tolerance k jízdě na kole podél souběžné cyklostezky pak velmi závisí na regionu. V Praze se historicky toleruje, dokonce je zřizována i duální infrastruktura, která by při striktním výkladu předpisů nedávala smysl. Jsou ale města, kde budete za jízdu podél smíšené stezky pokutováni. V některých místech jsou cyklostezky doplňovány zákazy jízdy na kole na souběžné komunikaci.

Dopady na chování účastníků provozu

Způsob, jakým je stanovena povinnost užívat cyklistickou infrastrukturu, má dva zásadní dopady. Tím viditelnějším je přímý dopad na dopravní chování. Povinné užití infrastruktury vede k tomu, že cyklistům je fakticky upřena volba mezi jízdou v hlavním a přidruženém dopravním prostoru. To je velmi nešťastné. V Česku téměř neexistuje infrastruktura vyhrazená souvisle pouze pro cyklisty, která by splňovala požadavky všech skupin cyklistů. Tyto skupiny jsou přitom nesmírně heterogenní.

Způsob, jakým se v provozu pohybuje sportovní cyklista na kole silničním (nebo drtič na kole horském) a starší cyklista na místní cestě na krátkou vzdálenost, je tak odlišný, že jej prakticky nelze bezpečně zajistit jednotnou infrastrukturou v obvyklém „českém“ standardu, tedy stezkou pro chodce a cyklisty, přerušovanou obvykle odbočkami, křižovatkami a dalšími překážkami.

Sportovní cyklisté, kterých je v Česku významný podíl, tak „ubohé“ cyklostezky zpravidla ignorují. Naopak, slabší cyklisté by si žádali jízdu v přidruženém prostoru, kde se pomalejší jízdou dokážou chodcům přizpůsobit.

Zdatný městský cyklista se v provozu pohybovat dokáže, na cyklostezkách českého standardu ale zvolňovat nebude, raději by po nich nejel.

V Praze jezdí i cyklisté, kteří preferují přidružený prostor.

A měli bychom myslet na to, že cyklistická doprava je ve městě i pro děti.

Důsledkem je tak opět řada konfliktních situací daných tím, že se cyklista pohybuje „jinde“, než kde mu to infrastruktura ukládá, nebo že se tam, kde mu infrastruktura ukládá být, nechová adekvátně. Modelové problémy jsou následující:

1. Jízda ve vozovce doprovázené nekvalitní cyklostezkou. Platí zejména pro rychlé cyklisty v situacích, kdy je cyklostezka natolik úzká, přerušovaná přechody či signalizovanými přejezdy, či natolik frekventovaná chodci, že nedovoluje dosažení stejné cestovní rychlosti jako souběžná komunikace.

2. Bezohledná jízda rychlých cyklistů po cyklostezce. Rychlí cyklisté, jsou-li na cyklostezku vykázání, se nezřídka chovají, jako by byli na silnici. Nepřizpůsobí svou rychlost výskytu chodců a chovají s k nim bezohledně.

3. Jízda po chodníku podél rušných komunikací s bídnými cykloopatřeními. Opačný případ se týká slabších cyklistů. Piktokoridory či buspruhy na velmi rušných komunikacích neposkytují slabším cyklistům dostatečnou ochranu pro to, aby se na nich cítili bezpečně. Volí raději chodník proti předpisům.

4. Jízda po rušné komunikaci vedle nezlegalizovaného chodníku. Výjimečně se slabí cyklisté dostávají do situace, kdy jedou v provozu, který je na ně „příliš silný“ z důvodu absence legálního průjezdu v přidruženém prostoru, který by ale nebylo vhodné uvolnit pro rychlé cyklisty. Díky tomu, že použití chodníku s povolenou jízdou kol není pro cyklisty povinné, je tento typ problému spíš výjimečný, respektive se téměř nevyskytuje v kombinaci s cykloopatřeními v HDP. To už spíš není na rušné silnici cykloopatření žádné.

Návrh cyklistické infrastruktury

Způsob, jakým je nyní legislativa nastavena, má také značné dopady na návrh cyklistické infrastruktury. Z řady důvodů (zejména z finančních a prostorových, ale také pro jiné priority či prostě z nedostatku představivosti) nezřizujeme infrastrukturu v dánském či nizozemském standardu. Nejsme tak na mnoha místech schopni jednotnou infrastrukturou pokrýt potřebu všech skupin cyklistů. Nejvhodnější je dát jim v takovou chvíli možnost volby zřízením – sice substandardní, ale pro každou část cyklistů použitelné – infrastruktury v hlavním dopravním i v přidruženém prostoru.

Ochranné cyklopruhy a legalizovaný chodník. Duální infrastruktura v praxi.

Stávající „mix“ povinné a nepovinné infrastruktury ale taková dopravní řešení nesmírně komplikuje. Zejména Policie ČR zamítá duální řešení s argumentem, že když už někde cyklista musí jet, nesmí jet nikde jinde. Do úplné absurdity bývají tyto důvody dovedeny některými policisty v křižovatkách, kde je cyklopruh v řazení nahrazen piktokoridorem s tím, že cyklista by jinak „nesměl“ použít jiný řadící pruh a tudíž například odbočit.  Obdobně absurdní bývá zamítání souběžného cyklopruhu a cyklostezky s tím, že je obojí povinné, tudíž to nelze přece realizovat najednou. Je přece zřejmé, že když si cyklista vybere jednu povinnou infrastrukturu, tak jízdou po ní zákon těžko poruší. Skutečnost, že někteří policisté považují za problém to, že cyklista tu druhou infrastrukturu nepoužije, vypovídá o jejich uvažování, obávám se, až příliš mnoho.

Piktokoridor místo cyklopruhu v Tupolevově ulici: „jinak by cyklisti nesměli odbočit“.

Z policejního hlediska tak bývá tolerována pouze „nepovinná“ kombinace piktokoridorů a chodníku s povolenou jízdou cyklistů, což ale ve vozovce v podstatě postrádá ochranný efekt a na chodníku nedovoluje svižnou jízdu. Progresivní možnost zřizovat „duální infrastrukturu“ je tak stávajícím nastavením povinného užití cyklistické infrastruktury značně omezena. Vzniká spíše díky šťastné shodě náhod za přítomnosti progresivně myslících jedinců v celém procesu návrhu a schvalování.

K čemu jsou cyklostezky?

K otázce, zda je nastavený princip správný a jak jej případně změnit, si nejprve musíme zodpovědět otázku: K čemu se cyklistická infrastruktura vlastně zřizuje? Je skutečně otázkou, proč mají stezky a zejména vyhrazené pruhy cyklisté povinné, když všechny ostatní vyhrazené jízdní pruhy povinné nejsou? Například BUS, IZS a taxi je využít mohou, ale nemusí. Je přece naprosto jasné, že pokud budou cykloopatření pro jízdu na kole výhodná, tak je přece cyklista použije dobrovolně a rád. A pokud budou diskriminující, nejedná se rozhodně o preferenční opatření ve smyslu Dopravní politiky, Strategie rozvoje cyklo a dalších oficiálních politik.

(Nutno poznamenet, že existují výjimečné situace, kdy je řidič povinen použít konkrétní jízdní pruh – jmenovitě se jedná o pruh pro pomalá vozidla, není-li schopen ve stoupání na dálnici dosáhnout 80 km/h. Tam ale není možnost zvolit jinou komunikaci, jedná se o pravidlo, které v zásadě rozšiřuje použitelnost dálnice, a není možné jej použít k diskriminaci těchto vozidel.)

Současné předpisy zkrátka předpokládají spíše to, že cyklistická infrastruktura primárně „uklízí“ cyklisty ze silnic a podpora cyklodopravy je v tomto nastavení podružná. Jedná se především o nastavení myslící na plynulost motorové dopravy. Povinnost použít cyklostezku nebo cyklopruh přitom nevytváří absolutně žádný tlak na kvalitu dopravního řešení. Zřídí se cyklostezka, cyklisté jsou na ni ze silnice zákonem svedeni a řidiči nemusí cyklisty na silnici řešit.

„Povinná“ stezka? Odkud a kam? A jak se na ní mám dostat?

Stávající předpisy zkrátka neberou v potaz potřebu – a veřejný zájem – podporovat dopravní prostředek, který je oproti automobilu mnohonásobně šetrnější, čistší a úspornější. Hlavním účelem pro zřizování cyklistické infrastruktury má být podmínky pro jízdu na kole zlepšovat

Případné omezení jízdy na kole v hlavním dopravním prostoru by proto mělo být výjimečné a ospravedlnitelné tím, že je dopravní řešení nebezpečné i pro zdatné cyklisty. Znemožnit jízdu na kole v hlavním dopravním prostoru je přece v odůvodněných případech možné značkou „zákaz vjezdu cyklistů“.

A zase ta plynulost

Samozřejmě, je tu stále obava z toho, že cyklisté, kterým nebude cyklostezka „přikázána“, se ve velkém počtu vrhnou na silnice, kde budou narušovat plynulost dopravy (té motorové).

Tato obava je do jisté míry opodstatněná. Část rychlých cyklistů jezdí po cyklostezkách proto, že ve vozovce nesmí a nepochybně se do provozu přesune. V předchozí diskusi na toto téma jsem se setkal s názorem, že nebudou-li cyklisté mít za povinnost cyklostezky použít, budou to „zneužívat“ a některé řidiče to povede k větší agresivitě vůči cyklistům obecně. Rád bych v této věci zdůraznil čtyři body:

1. Je otázka, zda úbytek „chrtů“ z chodníkových stezek nebude naopak – hlavně u frekventovaných stezek – daleko více prospěšný díky lepší bezpečnosti a komfortu chodců. Zde se naopak míra konfliktu sníží.

2. Budou-li se cyklisté konkrétní stezce podél silnice houfně vyhýbat, značí to mnoho o její kvalitě. Kvalitní a komfortní dopravní řešení mimo silnici si své uživatele získá samo. Musíme-li na stezku cyklisty nutit, asi se ten projekt příliš nepovedl. Konečně, skutečnost, že cyklisté v provozu mají jistý vliv na jeho plynulost, je skvělým argumentem pro to, aby se stavěla taková cyklistická infrastruktura, kterou budou ochotni používat dobrovolně. Nepovinné použití infrastruktury tak vytvoří potřebný tlak na vyšší kvalitu realizovaných cykloopatření.

3. Určitě se někdo bude obávat, že někteří cyklisté by cyklopruh nebo cyklostezku úmyslně nepoužívali a blokovali průjezd vozidel jen proto, že „můžou“. Nuže, pokud jde o cyklopruh, tak tam by stále nemohli. I nadále by totiž pro cyklisty platila obecnější povinnost z §12 (2), podle kterého V obci na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy (…) cyklista smí levý krajní jízdní pruh užít k jízdě, jen jestliže je to nutné k objíždění, předjíždění, otáčení nebo odbočování. Takže jeden pruh by měl zůstav volný stejně, jako je tomu při současné právní úpravě. K tomu ještě podotýkám, že když je cyklopruh zanesený nepořádkem, nedonutíte silniční cyklisty k jeho použití ani dnes. A když na něm budou parkovat auta, pojede vlevo od něj každý cyklista.

Obavy z nepoužití cyklostezky pak považuji za přehnané. I zdatní cyklisté raději jedou mimo kontakt s auty. Takže připadají v úvahu dvě možnosti: buďto je cyklostezka substandardní a jízda po silnici oprávněná, nebo je cyklostezka OK, a i zdatný cyklista pojede raději po ní. Ovšem, ne každý řidič se s cyklistou shodne na tom, zda je ta která stezka dostatečně OK. A kdyby někde bylo takové dohadování předmětem opakovaných sporů, je tu stále možnost zřídit zákaz jízdy cyklistů ve vozovce – ovšem už dobře odůvodněný.

4. Přístup chápající bezpečnost a plynulost provozu jako rovnocenné hodnoty je vůči cyklistům extrémně nespravedlivý. V článcích o bezpečném bočním odstupu a jízdě dále od kraje vozovky jsem podrobně popsal onen současný a pro mne naprosto nepřijatelný stav, kdy je nebezpečné předjíždění cyklistů naprostou normou. Toto paradigma se musí změnit a ve chvíli, kdy je plynulost a bezpečnost dopravy v rozporu, musí mít přednost bezpečnost. Mimoto se cyklistům neměří stejným metrem: Na smíšených stezkách je po nich ohleduplná jízda vehementně vyžadována, zatímco status quo na silnicích se rozhodně nenese v podobném duchu ohleduplnosti silnějšího vůči slabšímu.

Otázku plynulosti silničního provozu tudíž uzavírám v tom smyslu, že jednak existují i výhody (zlepšení homogenity provozu na cyklostezkách), jednak jistý zásah do plynulosti provozu vnímám jako impuls k tomu, aby se změnilo stávající nebezpečné „předjížděcí paradigma“ a vnikající infrastruktura byla kvalitnější.

Ochranný cyklopruh vymezuje prostor a tím dovoluje bezpečné předjíždění i ve stísněnějších poměrech.

Řešit značkami nebo amnestií?

Zrušení povinného užívání infrastruktury je v podstatě možné udělat dvěma způsoby. Tím prvním je „evoluční“ postup, tedy doplnění „nepovinných“ cyklostezek (s hranatou cedulí, mají je např. ve Francii či Rakousku) a úprava formulací zákona č. 361/2000 Sb. tak, aby si to někteří dopravní policisté nebrali za záminku pro odmítání duálních cykloopatření (například formulací, že jsou-li zřízena souběžně různá cykloopatření, cyklista může použít kterékoliv z nich bez ohledu na to, které by samo o sobě bylo povinné). Nepovinné stezky a duální infrastruktura by pak vznikala „evolučně“, postupnou obměnou značení.

Nepovinná cyklostezka ve Vídni.

Takový postup by byl jistě opatrný, a vlastně by žádnou výraznou změnu k lepšímu nepřinesl. Naopak tam, kde je jízda podél smíšených cyklostezek tolerována, by došlo ke skokovému zhoršení podmínek pro jízdu na kole. Navíc by naši právní úpravu dále zkomplikoval vytvořením další kategorie cyklistické infrastruktury, jako bychom jich už neměli dost.

Druhý postup je poměrně jednoduchý. Prohlásit, že použití cyklistické infrastruktury bude nepovinné, a stanovit dvouleté přechodné období k dořešení místní úpravy. Během dvou let by si ty samosprávy, které přítomnost cyklistů ve vozovkách nehodlají tolerovat ani nadále, doplnily své komunikace příslušnými zákazovými značkami. Přechodné období by pak dovolilo připravit na novou situaci samosprávy i řidiče a zabránilo by prezentaci změny formou, která půlku motoristické veřejnosti současně vyděsí a rozčílí.

Osobně se přikláním k druhému modelovému řešení.

Dává vám smysl, aby u takovéhle stezky cyklisté nesměli jet vedle po silnici?

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře

  1. Skvělý a moc potřebný článek.
    Naštěstí je v Praze poměrně liberální cyklistické prostředí a policajti se zabývají užitečnějšími věcmi, než buzerováním cyklistů.
    Honění rychlých cyklistů na smíšené cyklostezky je hrubé násilí vůči chodcům.

  2. Líbí se mi zvolený tón a jazyk, takhle by to mělo vypadat :-). Také se ze dvou nabízených možností přikláním ke druhé, osobně vidím ale jiné možnosti, které jsou ještě lepší :-)

  3. myslim, ze u druhe fotky je spatne popisek „V Praze jezdí i cyklisté, kteří preferují přidružený prostor.“
    Spravne ma byt ve smyslu „toto je cyklista, ktery tzv. prasi jizdou na chodniku a po prechodu, zatimco bud muze jet po silnici ci na protejsi strane ma vyhrazenou cyklostezku“

  4. tik: V Nizozemsku by taky nejela ve vozovce. Jinak ta fotka už je dost stará, možná tam ta stezka tehdy ještě ani nebyla.

  5. No, ona ta fotka se sice roztomilým prckem, ale méně roztomilou maminkou .. asi??? … co to šněruje po chodníku za soustředěného mobilování je taky fajn. A dotyčná na ránu.

    Aby bylo jasně, to není o jízdě na kole a i v autě to považuji za jednu z nej braváren … od slova brav, nikoli bravo … poslední doby a i u chodců z toho nejsem zrovna na větvi.

    Ono je vůbec zajímavé, že když je někde fotka která má ilustrovat jak je ta správná cyklistika free a na pohodu, tak je to nezřídka ilustrace toho jak se někdo chová jako bezohledný chudý na duchu.

    Prostě jízda na kole je fajn. Z mnoha důvodů. Nicméně nic to nemění na tom, že by mezi její nedílné součásti měly patřit věci jako je respekt a ohleduplnost k ostatní a soustředění se na vlastní jízdu. A pokud se někdo rozhodne cyklistiku propagovat, což je samozřejmě dobře, tak by tak měl činit způsobem, který je s tím v souladu. Protože v reálném provozu je deficit uvedeného opravdu velký.

  6. MM: Na té fotce z NL není chodník, ale obytná zóna.

    Fotku s telefonující mámou jsem vybral úmyslně právě proto, že tam telefonuje. Protože to ukazuje, že když na cyklo jdete dobře, tak tohle dělat prostě můžete. Myslete si o tom, co chcete.

    [edit: z původního postu jsem vyhodil vlastní sarkastický komentář, abych to neeskaloval.]

  7. Vratislav Filler : A konečně, ano, tu fotku jsem vybral úmyslně právě proto, že tam ta paní telefonuje. Protože to ukazuje, že když na cyklo jdete dobře, tak tohle dělat prostě můžete

    To by mě pak zajímalo, proč v Holandsku telefonování na kolech zakázali a určili pokutu 95 euro “ každému cyklistovi používajícímu mobil za jízdy „? :)
    Proč vydali manuál, který říká, že při čekání na červenou se telefonovat smí, ale pokud telefonující cyklista zůstane stát a blokuje dopravu, tak dostane pokutu taky ? :)
    Mimochodem 95 euro je i pokuta za jízdu cyklisty na červenou, takže telefonování vnímají v Holandsku jako závažný přestupek :)

    No a máme po pobouření …

  8. Vratislav Filler :
    myslel jsem to nejenom tak, že se to nesmí, ale že to zakázali i v Holandsku, tedy v zemi kde na cyklo jdou dobře :)

  9. Mimochodem mě by zajímalo, jak by zákon o provozu dle paragrafu Jízda na jízdním kole § 57
    , ve své nekonečné moudrosti,
    řešil to, že cyklista je povinen užít vymezený prostor v křižovatce, ale ten je plný mixu šikmo stojících 2 skůtrů a jedné vělké motorky ( moje dnešní situace na křižovatce Mírového hnutí-K horkám asi bych se tam mezi výfuky dokázal narvat, ale) ….

  10. újezďák: Jenom doplním, že si rozhodně nemyslím, že by telefonování za jízdy na kole bez hendsfríčka mělo být dovolené (v NL ani u nás).

  11. Telefonování jakékoliv za jízdy by mělo být zakázané kdekoliv a lidé by to měli respektovat. I když problém zabrané končetiny řeší ve voze automat a na kole se držíte v klidu i do kopce jedou rukou a při pomalé jízdě i bezpečně dobrzdíte, daleko větší problém je v zabrání kapacity mozku. Jeho veliká část v tu chvíli řeší hovor a je i z českého testování dokázáno, jak má člověk pomalejší reakce při telefonání I PŘES VOLNÉ RUCE

  12. Vrata: proc argumentujes Holandskem, kdyz je to CZ prasici cyklista?

  13. Tii: My se známe osobně a tykáme si? Jestli jo, tak OK, jestli ne, tak prosím o vykání.

    Pokud jde o odpověď na otázku, tak lidské jednání je třeba hodnotit v kontextu podmínek, v nichž se děje.

  14. VF … „Protože to ukazuje, že když na cyklo jdete dobře, tak tohle dělat prostě můžete.“

    Můžu poprosit o nějaký výklad tohoto sdělení? Resp. co podle Vás znamená „jet na cyklo dobře“, a zda „můžete“ je pro Vás synonymum jen pro slovo dokážete/zvládnete, nebo zda se ve Vašem pojetí jedná o něco ve stylu „je to úplně v klidu, pohodě a fajn a proč ne“.

    Jinak v otázce telefonování to Pavel Mašek napsal i za mne.

  15. Mě třeba chybí v paragrafu obdoba toho,co můžou chodci. Cituji z učebnice Autoškoly 2019. ,,Kde není chodník nebo je-li neschůdný, chodí se po levé krajnici. Varianta pro cyklisty. Kde je cyklostezka, cyklopruh nesjízdný, může cyklista použít společný jízdní pruh.

  16. MM: „můžete“ jsem vysvětloval 30.07.2019 ve 12:49, postoj k telefonování na kole 30.07.2019 v 16:17. To si snad z toho už odvodíte.

    Dobrá praxe v pojetí cyklistické dopravy je například ta nizozemská. Jestli chcete mou vlastní formulaci, tak je to prostě vytvoření takových podmínek, aby na kole po městě jezdila většina normálních lidí a činili tak současně přirozeně a legálně.

  17. Lukáš: To je dobrý základ pro případnou formulaci v případě, že by úplné uvolnění povinnosti nebylo průchozí. Dá se to pojmout i tak, že se někam „přilepí“, že cyklista není povinen užít vyhrazený pruh (případně jakoukoliv infrastrukturu), brání-li mu v tom zvláštní okolnosti, například při objíždění překážky, předjíždění, odbočování nebo v případě, že pruh/stezka nejsou sjízdné.

  18. VF … Vaše prvotní reakce

    “ Fotku s telefonující mámou jsem vybral úmyslně právě proto, že tam telefonuje. Protože to ukazuje, že když na cyklo jdete dobře, tak tohle dělat prostě můžete. “

    a

    „30.07.2019 – 12:49 napsal: újezďák: myslel jsem „můžete“ ve smyslu, že je to možné prakticky, samozřejmě, že se to nesmí.“

    Takže když se Vašimi slovy jde na cyklo špatně, tak prakticky není možné, ve smyslu věcně proveditelné, jet na kole a krafat přitom do mobilu u ucha.

    To není dobrý ani jako pokus o legendární úkrok stranou ….

    Pokud to tedy nemyslíte tak, že pokud někde dokážu telefonovat za jízdy a neslítnu přitom z kola, tak je to důkazem, že se v daném místě na cyklo jde dobře. To pak jo:-)))

  19. Moc to trollení Vráti nechápu, argument, že když je cykloinfrastruktura kvalitní, je tak bezpečná, že na ní lze dělat i nebezpečné věci (telefonovat), je docela jednoduchý. A i když bychom telefonovat za jízdy neměli, tak snad trestem za to má být pokuta a ne to, že nás někdo zajede.

    Pavel Mašek: Podle téhle logiky by mělo být zakázáno i povídat si s řidičem, mimochodem. Z vlastní zkušenosti musím říct, že moji pozornost to určitě rozptyluje. I když se tedy stihnu občas zasnít, i když jedu sám. Ale to je podobné jak s helmami pro posádku aut – kdyby se tohle vyžadovalo, tak by to zvýšilo bezpečnost, ale autem by nikdo nejezdil.

    A k samotnému článku: byl jsem teď v Uherském hradišti, kde je zlegalizována jízda po chodníku a na silnici je provoz kol zakázán. Po chodníku, který je často přerušen nápojnými komunikacemi, je to samozřejmě pomalejší. A přitom tam je podíl cyklodopravy rozhodně několikrát větší než v Praze, takže člověk nepochopí, že ji takto řadí na druhou kolej.

  20. Tomáš : když je cykloinfrastruktura kvalitní, je tak bezpečná, že na ní lze dělat i nebezpečné věci (telefonovat), je docela jednoduchý.

    Hm, velké zjednodušení, které by možná platilo v okamžiku, kdy je uživatel kvalitní cykloinfrastruktury garantovaně sám, ale rozhodně neplatí v prostoru kde se pohybují další uživatelé.

    To bych klidně mohl říci, že na dálnici je bezpečné si na minutu dvě zdřímnout, nebo si jít v karavanu dozadu pro kafe, protože je to kvalitní autoinfrastruktura

    Přitom ta fotka je jen o ohleduplnosti k ostatním účastníkům provozu, lidé kteří v provozu telefonují nebo se jinak rozptylují jsou neohleduplní, sebestřední a hlavně pro ostatní nebezpeční bez ohledu na kvalitu infrastruktury…

  21. újezďák: na dobré cyklastruktuře je ale té pozornosti potřeba méně a tak i nebezpečné chování (telefonování za jízdy) je mnohem bezpečnější než v plném provozu. Analogicky je telefonování na dálnici bezpečnější než na nepřehledné silnici třeba ještě za snížené viditelnosti. Tím tu ale ani já ani Vráťa neříkáme, že se má telefonovat za jízdy, ať už na kole nebo v autě.

  22. Jo, kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde.

    Za sebe to uzavírám to tímto odkazem: http://rollingspoke.com/reasons-to-ride-a-bicycle-in-the-city/

    Ten Dutch Cycling Embassy sdílelo s tímto textem:

    „There are plenty of reasons to ride a bicycle in the city:
    👪 Families are engaged
    🌧️ Puddles are fun
    📦 Save money when moving
    🐕 Bike the dog“

    Česky zde: https://www.facebook.com/cyclistsofzlin/posts/665665677273191

    Dělají to špatně, holoubkové, špatně tu cyklistiku ve městech propagují… ;-) ;-) ;-)

  23. @vrata A neco k te ilustracni fotce prasici cyklistky by bylo?

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


*


Další z rubriky

Dál od kraje vozovky 26

Zákon číslo 361/2000 Sb. v paragrafu  §57 (2) přikazuje cyklistům jízdu při pravém okraji vozovky...více

Elektrokoloběžky mají v Německu zelenou 4

Od června letošního roku začalo v Německu platit nové vládní nařízení stanovující pravidla provozu lehkých..více

Nové cyklotrasy na Praze 14: A240 Kyje – Jahodnice 11

Jak jsem psal v minulém článku, nová cyklistická infrastruktura v Praze nejsou jen cyklostezky na..více

Nové cyklotrasy na Praze 14: A262 Kbelská – Hutě 10

Nová cyklistická infrastruktura v Praze, to není jen investiční výstavba cyklostezek na zelené louce, rozsáhlé..více

O cyklopruzích poprvé: kolik zaberou místa? 9

O potřebnosti cyklopruhů pochybují mnozí. Na potřebnost cyklopruhů na hlavních ulicích se náměstka pro dopravu..více

Největší legalizace v Praze: předpolí Nuselského mostu 11

Na jižním předpolí Nuselského mostu došlo k dlouho očekávané legalizaci jízdy na kole z cyklostezek..více

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Daruj
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Využíváte v Praze sdílení kol (bikesharing)?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

webdesign by 2046
↑ nahoru