Dál od kraje vozovky

Zákon číslo 361/2000 Sb. v paragrafu  §57 (2) přikazuje cyklistům jízdu při pravém okraji vozovky. Cyklisté ale pro svou bezpečnost z řady důvodů těsně u krajnice nejezdí (a ohánějí se přitom jinými paragrafy téhož zákona). Udělal jsem malou analýzu stávající právní úpravy, situací, kdy je při jízdě na kole žádoucí jet dál od kraje vozovky, a do jisté míry i úvahu nad tím, jakou změnu by si stávající právní úprava zasloužila.

Tady je jízda středem pruhu nezpochybnitelná. Foto Václav Kříž.

Stávající právní úprava

Zákon č. 361/2000 Sb. formuluje obecné pravidlo jízdy vpravo v §11 (1): Na pozemní komunikaci se jezdí vpravo, a pokud tomu nebrání zvláštní okolnosti, při pravém okraji vozovky, pokud není stanoveno jinak. Existují dvě výjimky: odbočování §21 (3): řidič (…) Před odbočováním vlevo se musí zařadit co nejdále vlevo v části vozovky určené pro jeho směr jízdy s ohledem na rozměry vozidla nebo nákladu a šířku vozovky.

Pro cyklisty určuje ale zákon další pravidla, která jízdu jinde než „při pravém okraji vozovky“ omezují více než pro řidiče motorového vozidla. Řidiči bezmotorového vozidla je zapovězena jízda v jiném než pravém jízdním pruhu: §12 (2): V obci na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy smí řidič motorového vozidla užívat k jízdě kteréhokoliv jízdního pruhu (…) cyklista smí levý krajní jízdní pruh užít k jízdě, jen jestliže je to nutné k objíždění, předjíždění, otáčení nebo odbočování.

A konečně, hlavní ustanovení, které říká, že se cyklista má držet vpravo: §57 (2): Na pozemní komunikaci se na jízdním kole jezdí při pravém okraji vozovky; nejsou-li tím ohrožováni ani omezováni chodci, smí se jet po pravé krajnici.

Citovanou právní úpravu lze vykládat dvěma způsoby. Ten pro cyklisty příznivější vychází z §4 [Při účasti na provozu na pozemních komunikacích je každý povinen a) chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní…). Jelikož je tento bod uveden jako první, má přednost před dalšími povinnostmi (b) řídit se pravidly provozu na pozemních komunikacích upravenými tímto zákonem (…) a c) řídit se (…) signály, dopravními značkami, dopravními zařízeními a zařízeními pro provozní informace (…) ].

Kdy cyklista potřebuje jet více vlevo

Nejde ovšem o výklad jediný. Úzus u mnoha účastníků provozu je ten, že právní úprava přikazuje cyklistovi striktně pozici v pravé části jízdního pruhu i v situacích, kdy je to pro jízdu na kole nevhodné, někdy dokonce vyloženě nebezpečné, a těsně při kraji v nich jezdí jen cyklista hlupák a sebevrah. Konkrétně se jedná o následující situace:

1. Jízda mimo dveřní zónu. Při jízdě podél řady zaparkovaných vozidel je třeba zachovat bezpečný boční odstup, optimálně nejméně jeden metr. Pouze v případě pomalé jízdy cyklisty, která dovoluje zastavit, nebo ve velmi silném provozu, kdy je poloha vlevo rizikovější z důvodu soustavného těsného předjíždění, je přijatelné tento odstup o 2-3 decimetry zmenšit.

2. Jízda v okružní křižovatce. Vlivem špatných rozhledových poměrů a ostrého zatočení je pro cyklisty bezpečnější projíždět malé a středně velké jednopruhové okružní křižovatky středem jízdního pruhu. Omezí se tak nebezpečí „pravého háku“, tedy situace, kdy řidič projíždějící křižovatkou odbočí „do cyklisty“ pokračujícího k některému z dalších výjezdů. Cyklista jedoucí středem pruhu je také rychlejší a tudíž pro řidiče motorových vozidel čitelnější. Cyklista by se měl do středu jízdního pruhu řadit již před vjezdem do okružní křižovatky.

3. Jízda v pruhu, ve kterém jsou tramvajové koleje, pokud vpravo od kolejí není dostatečný prostor a není tedy možná bezpečná jízda zcela mimo dveřní zónu. Bezpečný prostor vpravo od kolejí je nejméně jeden metr od obruby a nejméně 2 metry od parkujících vozidel. Jakmile je menší, je pro cyklistu bezpečnější jet uvnitř tramvajových kolejí. Méně než metrový prostor pro jízdu mezi obrubou a kolejemi vysvětlení asi nevyžaduje. Dva metry od parkujících vozidel jsou nezbytné, protože cyklista musí mít volný prostor pro vyhnutí se náhle otevřeným dveřím vozidla či například chodci vstoupivšímu do vozovky. V takovou chvíli provádí cyklista nouzový úhybný manévr a ten je velmi nebezpečné dělat při současném křížení tramvajových kolejí.

4. Řazení se vedle sebe na signalizovaných přejezdech a v předsunutých stopčárách. Cyklisté, kteří projedou k předsunuté stopčáře, se s výhodou řadí vedle sebe. Rychlejší start některých cyklistů je integrální součástí řešení předsunuté stopčáry, využívá se k tomu, aby se cyklisté mohli bezpečně předjet tam, kde je na to místo.

5. Ochrana „slabších cyklistů“ vybočením doprovodu vlevo. Zejména při jízdě ve skupinách s dětmi je žádoucí, aby se pro děti zvětšil boční odstup od předjížděných vozidel tím, že dospělý doprovod jedoucí na konci skupinky drží pozici více vlevo.

6. Jízda rychlostí blízké rychlosti proudu vozidel. V zóně 30 km/h, nebo ve výraznějších klesáních může cyklista dosáhnout rychlosti dosahující téměř rychlosti proudu vozidel, která by ho chtěla předjíždět. Při malém rozdílu rychlostí se předjížděcí manévry značně prodlužují (až na mnoho desítek metrů), a při proměnlivé šířce jízdního pruhu je mnohdy obtížné provést je bezpečně. V takové situaci se cyklista přirozeně řadí do proudu vozidel a sdílí s nimi pruh prakticky libovolné šířky.

7. Jízda v pruhu, jehož šířka nedovoluje předjetí cyklisty s bezpečným bočním odstupem („zabrání pruhu“). Za bezpečný boční odstup se považuje 1,5 metru a více v extravilánu, ve stísněných městských prostorách pak cca 1 metr. Je-li jízdní pruh tak široký, že nedovoluje předjetí s tímto odstupem, řidič motorového vozidla by v žádném případě neměl cyklistu předjíždět. V praxi to znamená, že minimální šířka jízdního pruhu pro bezpečné předjetí osobním autem jsou přibližně 4 metry (cyklista těsně při kraji 0,5 – 0,8 m, metrový odstup, 2 metry šířka vozidla a 0,25 – 0,5 metru od opačného kraje vozovky). V praxi se ale cyklisté běžně předjíždějí v plné rychlosti pruhy šířky 3,5 – 3,25 metru, tedy s bočním odstupem v řádu několika decimetrů. Je proto bezpečnou praxí jet v úzkém jízdním pruhu dále od kraje a neumožnit tak technicky manévr, kterým by řidič cyklistu ohrozil (tzv. „zabrání pruhu“). Zabrání pruhu je zásadní opatření, které cyklisté činí pro svou bezpečnost, dle stávající legislativní úpravy je ale sporný.

Obr.: Zabrání pruhu jako prevence před těsným předjížděním.

Ohledně „zabrání pruhu“

K „zabrání pruhu“ je třeba ještě několik poznámek. Metrový (a větší) boční odstup je smysluplný v situacích, kdy je jedoucí cyklista předjížděn jedoucím vozidlem. Situace vyžadující bezpečný boční odstup nenastává například ve chvíli, kdy cyklista předjíždí stojící kolonu. Cyklista je „chráněn“ bočním odstupem, pokud se jej pro předjetí kolony vzdá, je to kontrolovaný manévr z jeho strany. Dle zákona je v takovém případě cyklista také povinen chovat se zvlášť opatrně.

Obr.: Předjíždění řady vozidel zastavených před světelnou signalizací. Zde není metrový boční odstup nutný.

Cyklista, a pouze cyklista má možnost rozhodnout se, kdy se bezpečného bočního odstupu vzdá. Dojde-li k narušení tohoto prostoru z pozice motorového vozidla, chápe se to jako bezpečnostní ohrožení. Pro předjetí stojící kolony zprava proto mohou být jízdní pruhy široké klidně kolem 3,25 metru, i méně, a není to bezpečnostní problém. Jakmile-by se ale ve stejně širokém pruhu vozidla pohybovala, cyklista se řadí mezi ně a jede s nimi souběžně.

Stejně tak tato situace nenastává v úzkých a zklidněných (!) obousměrných či cykloobousměrných komunikacích. Míjení motorového a bezmotorového vozidla je jiný manévr než předjíždění cyklisty, a cyklista zde může situaci kontrolovat a přizpůsobovat svou pozici v pruhu daleko jemněji než když je předjížděn – čistě z toho důvodu, že samotné ohlédnutí za předjíždějícím vozidlem způsobuje zpravidla několikadecimetrové vybočení cyklisty směrem, kterým se ohlíží – což při těsném předjíždění může vést ke srážce.

Dále je třeba poznamenat, že zabráním pruhu v případě, kdy není možné předjetí s bezpečným bočním odstupem, nedochází k porušení §17 (4) podle kterého řidič předjížděného vozidla nesmí zvyšovat rychlost jízdy ani jinak bránit předjíždění. A to proto, že řidič předjíždějícího vozidla v dané situaci nesmí předjíždět – zpravidla kvůli §17 (5) písm a) (řidič nesmí předjíždět, nemá-li před sebe rozhled na takovou vzdálenost, která je nutná k bezpečnému předjetí) a c) (jestliže by (…) ohrozil jiné účastníky provozu na pozemních komunikacích), u skupin cyklistů jedoucích za sebou také kvůli písm. b) (jestliže by se nemohl bezpečně zařadit před vozidlo nebo vozidla, která hodlá předjet). Cyklista se zde chová preventivně: brání před manévrem, ke kterému v danou chvíli nesmí dojít.

Předjíždění cyklistů v nepřehledných zatáčkách, s těsným bočním odstupem nebo zahájení předjíždění řady cyklistů, do které se řidič v případě výskytu protijedoucího vozidla musí „vmáčknout“, jsou běžné nešvary, které cyklisté od řidičů zažívají zvláště v extravilánu. V silném městském provozu je pak běžné, že cyklistu předjíždí s minimálním bočním odstupem souvislý proud vozidel, často aniž by řidiči cyklistu vpravo vůbec zaregistrovali. Ve chvíli, kdy se jízdní pruh zúží, je pak pro cyklistu nesmírně obtížné se mezi předjíždějící vozidla vůbec zařadit. Ostatně, na pár „milých“ situací se můžete podívat na našem nejnovějším videu.

Rozepisuji se o tom tak podrobně proto, že tyto aspekty nejsou necyklistické veřejnosti včetně dopravních expertů často v této míře podrobnosti známy a často nejsou chápány jako problém, protože přece „kdo to neumí / na to nemá / se tam bojí, ať tam nejezdí.“ Což je hned trojí alibismus. Jednak riziko hrozí i zdatným cyklistům, jednak zpravidla není alternativa, která by cyklistům dopravní funkci dané komunikace splnila s obdobnou efektivitou, jednak takový stav lidem, kterým cyklisté v provozu obecně vadí, v zásadě vyhovuje.

Důsledky stávající právní úpravy pro řešení nehod a chování účastníků provozu

Nemálo účastníků provozu (a dle tiskových výstupů mnohdy také Policie ČR) vykládá právní úpravu tak, že cyklista fakticky nemá povoleno zabrat pro svou bezpečnost jízdní pruh, zejména vlivem znění §57 (2) bez začlenění do kontextu dopravní situace. Cyklisté jsou pak za zabrání pruhu nezřídka řidiči chtivými předjíždění napadáni. Na cyklisty je troubeno, někdy se jim řidič „nalepí“ na zadek, což je také potenciálně ohrožující, cyklista totiž nemá brzdové světlo, a začne-li brzdit (například proto, aby pustil chodce), může jej řidič za ním přejet.

Cyklisté jsou pak chováním řidičů často tlačeni do situací, kdy se nechávají předjíždět v místech, kde to pro ně není bezpečné (viz výše). Považuje se za správné, že cyklista má být vpravo a když ho někdo těsně předjede, je to problém toho cyklisty. Když se cyklista předem chrání, dochází ke konfliktům, které ve výjimečných případech končí i násilím na majetku, či fyzickým atakem.

Je pak prakticky nemožné zabrat úzký pravý pruh na vícepruhové komunikaci s velmi silným provozem, protože se tím cyklista vystavuje riziku, že bude na kraj vozovky normálně vytlačen. Autor článku to již zažil: autobus, který před dokončením předjížděcího manévru začal na volné silnici zpomalovat na rychlost cyklisty a tlačit se ke kraji, byl prvotní příčinou, proč si pořídil kameru. K tomu dodávám, že pokud není podél takto rušné komunikace cyklostezka, je pro cyklisty zcela legitimní jet v silném provozu ve vozovce a cyklista nejenže má plné právo chovat se tak, aby si bezpečnost zajistil, ba se dokonce domnívám, že – na základě §4 a) – je povinností všech účastníků provozu chovat se tak, aby se ani na takto rušné komunikaci cyklista ohrožen necítil.

§4 Při účasti na provozu na pozemních komunikacích je každý povinen a) chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní (…)

Nastavení paragrafů upřesňujících chování cyklisty jsou nicméně s tímto požadavkem v případě povinné jízdy při okraji vozovky v jasném rozporu. Cyklistovi je přikazováno, aby se jezdil způsobem, při kterém ho ostatní účastníci provozu budou pravidelně ohrožovat. Přičemž zároveň nevzniká žádný silný tlak na řidiče, aby toto jejich nezákonné a rizikové jednání bylo potlačováno, tudíž je vcelku běžné. To je nesmyslné, nesprávné a troufám si říct, že i nepřípustné.

Dál od kraje důvodně

Na druhou stranu je pochopitelné, že stávající úprava dobře vynucuje požadavek na předvídatelnost pozice cyklisty v jízdním pruhu.  Z analýzy výše vyplývají v podstatě dvě situace, které je třeba řešit.

Tou první je bezpečná vzdálenost od pravého kraje vozovky, ve smyslu rizik působících „zprava“ (nepořádek, kanály, dveřní zóna, chodci vbíhající do vozovky, případně tramvajové koleje blízko u parkování). Jízdu v bezpečné vzdálenosti od kraje by legislativa měla jednoznačně umožňovat. Současné znění §57 (2) není sice v tomto příliš šťastné, nevím ale o nikom, kdo by tento paragraf vykládal tak, že cyklistům přikazuje například jízdu ve dveřní zóně.

Kromě rizik „zprava“ jsou zde ovšem také rizika „zleva“, tedy zejména těsné předjíždění a pravé háky na okružních křižovatkách. Cyklista někdy mezi těmito dvěma riziky balancuje, což je technicky i na pozornost velmi náročné, v důsledku to vede k nehodám a nemělo by to proto být po běžném cyklistovi požadováno.

Obr.: Cyklisté jsou místo zabrání pruhu tlačeni k tomu, aby se nechali těsně předjíždět. V takové situaci mají tendenci zvětšovat si boční odstup zajížděním za krajnici, což je ale potenciálně velmi nebezpečný manévr.

Jediným východiskem z mého pohledu je dát zde cyklistovi legální možnost zabrat pruh. Taková změna legislativy by ale rozhodně neměla být „bianco šekem“ dávajícím cyklistovi možnost jet středem pruhu, kde si zamane. Je zřejmé, že zabrání pruhu je důvodné pouze tehdy, když by předjíždění cyklisty jedoucího v bezpečné vzdálenosti od kraje vozovky tohoto cyklistu ohrožovalo, a to buď těsným bočním odstupem, nebo rizikem navazujícího manévru („pravého háku“).

Jakákoliv legislativní úprava nicméně musí brát v potaz i to, že potřebu zabrat pruh je v konkrétním místě schopen posoudit lépe přítomný cyklista než řidič motorového vozidla jedoucího za ním. Pocit bezpečí při předjíždění je totiž do jisté míry subjektivní. Zdatný cyklista může řidiči umožnit i kontrolované těsné předjetí v místech, kde by to v případě méně zdatného či dětského cyklisty naprosto nepřipadalo v úvahu.

Závěrem – jak změnit zákon?

Naprosto nelze předpokládat, že by celý problém vyřešilo zrušení první věty §57 (2) zákona č. 361/2000 Sb. Úprava musí být více promyšlená, srozumitelná a obecně přijatelná. Skoro nezbytné je řešit jízdu při kraji vozovky společně s bočním odstupem při předjíždění, jsou to v podstatě spojité nádoby. Optimální by pak bylo sloučit i další potřebné změny práv a povinností cyklistů v provozu (jako nepovinná infrastruktura, jízda vedle sebe, případně i dětští cyklisté na chodnících, zodpovědnost silnějšího, a.j.) do společné úpravy zákona tak, jako to v roce 2018 učinili v Lucembursku.

Jak by tedy měla vypadat konkrétní úprava zákona rozhodně předjímat nehodlám. Změna by byla potřeba komplexnější a znění paragrafů dobře promyslet. Co ale považuji za podstatné: Cyklisté i řidiči musí mít z případného nového znění zákona zcela jasno v tom, že cyklista v oprávněných případech pro svou bezpečnost jízdní pruh zabrat může.

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře

  1. Naprostý souhlas. Zákon je napsaný příliš nejednoznačně a dovoluje mnoho různých laických vysvětlení. Vzhledem k tomu, jak velkou skupinu osob a jak významně postihuje, je zapotřebí srozumitelnější dikce zákona.
    Ano, cyklista musí mít možnost jet tak daleko v pruhu vlevo, jak je to pro zachování jeho zdraví potřebné.
    Ano jsou situace, kdy je zabrání celého pruhu cyklistou naprosto nutné.

  2. Myslím, že i podle znění zákona je všemu nadřazen právě ten zmiňovaný paragraf 4, pro sichr kopíruji celé :

    a) chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní, aby nepoškozoval životní prostředí ani neohrožoval život zvířat, své chování je povinen přizpůsobit zejména stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace,1) povětrnostním podmínkám, situaci v provozu na pozemních komunikacích, svým schopnostem a svému zdravotnímu stavu.

    Jinými slovy, cyklista je POVINEN PŘIZPŮSOBIT SE situaci v provozu, stavebně technickému stavu komunikace ( koleje, stav krajnice, parkovací místa ), a i schopnostem cyklisty :)

    Ostatně i v paragrafu pět Povinnosti řidiče se píše : je povinen :
    c) přizpůsobit jízdu technickým vlastnostem vozidla nebo fyzickým vlastnostem zvířete,
    i) zajistit bezpečnost přepravované osoby nebo zvířete8) a bezpečnou přepravu nákladu,

    :)

  3. Po Magistrále třeba cca od Prahy 2 po Hlavní nádraží zabírám pravý pruh, přijde mi to bezpečnější než aby mě tam hoblovali zleva. Přijde mi, že tam ty pruhy nejsou dost široké, aby mě v rámci něho auta mohla bezpečně předjet. Jak se vjede na estakádu, tak není problém jet vpravo (což je teda asi úsek jen tři sta metrů, pak je tam zas nápoj od Bulhara a tam přejíždím do toho odbočovacího pruhu). Přijde mi, že řidiči s tím bývají vcelku ok – tak jedu tam taky tak 35-40, tak je to zas tak hrozně moc nezpomaluje a před IP Pavlova bývají kolony, tak je tam spíš předjíždím já.

  4. Mě přijde předjíždění cyklisty na jednopruhovém kruháku “ technicky nemožné“.
    Vedou mě k tomu tyto důvody:

    1. Řidič musí vždy dát znamení o změně směru jízdy při předjíždění cyklisty a na kruhovém objezdu by to mátlo ostatní účastníky

    2. ) Řidič, který se po předjetí zařazuje před vozidlo, které předjel, musí dávat znamení o změně směru jízdy a nesmí ohrozit ani omezit řidiče vozidla, které předjel a to by opět na kruhovém objezdu mátlo ostatní účastníky.

    3. Když už se někdo rozhodne někoho předjet, tak nesmí zase snížit rychlost jízdy a omezit řidiče, kterého předjel. Typicky se jedná o pravý hák, který každý známe z vlastní zkušenosti a na mini kruhácích je obzvlášť obvyklé…

  5. újezďák: Nejde o předjíždění, ale právě o ten pravý hák, který je technicky nejen možný, ale také docela častý. Pražské okružní křižovatky mají na svědomí dost velké procento nehod s účastí cyklisty a zaviněním řidiče motorového vozidla. Klasicky jsou to dva případy: a) nedání přednosti cyklistovi na okružce, a b) pravý hák při odbočování z křižovatky.

  6. Je tam jedna faktická chyba. Motorista, který chce předjíždět není to samé co motorista, který začal předjíždět. Motorista jedoucí za pomalejším vozidlem nikoho nepředjíždí. § 17 Předjíždění se na něj tedy nijak nevztahuje.

    Opravdu velká spousta lidí mi tvrdila, že zákon obsahuje povinnost cyklisty jezdit *CO NEJBLÍŽE* k pravému okraji vozovky. Nevím kde na to přišli, ale slyšel jsem to opravdu hodněkrát. V praxi, pokud to je alespoň trochu možné, pak podle nich mají cyklisté jezdit vpravo od jízdní dráhy automobilů. Kdybys explicitně nepravdivost této formulace upozornil, bylo by to přínosné.

  7. Hrabosh, zákon k tomu “ jezdit vpravo “ nutí explicitně všechny účastníky trošku jinou formou, škoda že si to lidé nejsou schopni vztáhnout i na cyklisty :) cituji :
    Směr a způsob jízdy § 11
    (1) Na pozemní komunikaci se jezdí vpravo, a pokud tomu nebrání zvláštní okolnosti, při pravém okraji vozovky, pokud není stanoveno jinak.

    Vratislav, příčinou je často to, třeba jak jsme se zde kdysi bavili o nehodě na kruháku V Olšinách/ solidarity, že kruháky se u nás dělají zbytečně vysoké a ještě se něčím osází.
    Cyklista “ zabírající“ pruh se pak doslova vynoří “ zpoza rohu“ v zorném poli účastníků připojujících se na kruhák.

  8. Pro mne z toho plyne jeden závěr – dál budu jezdit po cyklostezkách oddělených od aut a kde nejsou tak po chodnících. Hezký den.

  9. ten paragraf 4 jak citoval ujezdak je velmi důležitý..je v nem totiž zřetelně i jisté pořadí důležitosti.. nejprve a)..zdravi.. pak teprve b) pravidla a policista a teprve potom c) semafory..
    je v tom odpoved i na “ co nejblíže vpravo.“. nelze vytrhavat .. pokud vpravo hoří…neni pravem dána nutnost tudy jet.. i kdyby to podle nějakého paragrafu tak vypadalo..

  10. Josuk nejenom hoří, ale i stav a povaha komunikace :)

    když je tam třeba jezero, protože silničáři neumí udělat silnici a udržet propustě
    když jsou utrhané, potrhané, propadlé krajnice typu samá díra
    nebo když tam každou chvíli kouká větev, což mi připomnělo, že jsem dnes nenapsal na TSK ohledně Mírového hnutí, kde globální oteplování nutí vegetaci růst nějak rychleji než jiné roky :)

    Ohledně krajnic, kdysi jsem na dotazník soutěže “ do práce na kole“ napsal jako odpověď na otázku ve smyslu co by vám nejvíc pomohlo jezdit pravidelněji něco ve smyslu pečlivý silničáři a svědomití údržbáři prvků v komunikaci. Co je mi platné, že Mírového hnutí kropí snad každý den, když jeden každý kanál je na objetí, léta jsem tam jezdil na “ jižním nebo severním svahu“ vyjeté koleje , to už je pryč, ale v nové vozovce se už zase dělají díry a praskliny… osobně tvrdím, že silnice jako v Německu, Holandsku nebo Rakousku by samy o sobě zvedli pohodu cyklistům tak o 1/4 až 1/3 určitě by přidaly nějaké to procento.
    Co je mi platný, že je někde namalovaný cyklopruh, když mě vede tou nejhorší částí české silnice?

  11. Add Petr Jurutka:
    Ježdění po chodnících jen přenáší váš strach z aut na strach chodců z vás. Těší vás to?
    Jestli to nechápete, tak se zeptejte nějakého starce 70+, když ho budete míjet, jak se cítí.

  12. Pro Bráhma: chápu to a samotnému mi je nepříjemné když někdo jede po chodníku. Přesto to občas delam, kolem chodců a psů jedu vždy krokem prip. i s jednou nohou na zemi. Vím že tam nemám co dělat. Snažím nikoho neprekvapit nebo se i omluvit pokud mi někdo vynadá. Přesto všechno mě ale na cestu do premavky jaká je třeba na magistrále nikdo nedostane. Když čtu návody z článku tak mi běhá mráz po zádech. Uzavřel jsem to pro sebe tak, že raději budu arogantní hajzl na chodníku než slušný mrtvý cyklista na čtyřproudovce. Nechci se obhajovat, vím že je to nesprávne ale pokud by nechyběla infrastruktura , nedělal bych to.

  13. Add Petr Jurka:
    Nikdo vás nenutí a ani to není potřebné jezdit po magistrále nebo po hlavních čtyřproudých silnicích. Podívejte se do mapy PrahouNaKole nebo do http://www.mapy.cz. V obou najdete cyklistický plánovač, který vás provede Prahou po vedlejších klidných komunikacích, kde jezdit po chodníku je úplně zbytečné.
    Mám hluchého tatínka 86 let, který se toho kola, ať kolem něj projede jakoukoliv rychlostí zoufale lekne. Bojí se jich už skoro panicky. Přitom má jasné právo se pohybovat bezpečně a klidně po chodníku. Co s tím?

  14. újezďák: Jestli jsou na Mírového hnutí nějaké úseky, kde to už je na silničkáře moc blbé, ale dá se to opravit, můžeš mi dát vědět, pokud možno s fotkami nebo záklikem do mapy? Může se to nechat spravit, když budu vědět, kde přesně a v jakém rozsahu.

    Já si to sice můžu zítra projet, ale jsem už tak zvyklý, že poznám jen, když jsou ty vozovky opravdu rozmlácené. Tak bych nerad vynechal nějaký problém, na který bys pak po nedůsledné opravě poukázal :-)

  15. Vratislav Filler , já to hlásím sám na klasiku TSK , ale jezdím na mtb :)
    Větvě jsou zhruba od toho výběhu a podél celého zookoutku směr benzínka až za podchod, nová díra je na dělící čáře silnice a připojovacího pruhu K horkám-Mírového hnutí zhruba tady https://mapy.cz/s/3xoZb . Mnou hlášená a kdysi asi nouzově opravená díra v od bočce z Mírového hnutí do ulice Klíčova už se taky zase propadá a drolí…

    Ve směru ven je to spíš na návazné Výstavní , obecně mizerná krajnice a kanály asi od zastávky Wagnetorova až po Hviezdoslavovu

    S tím zvykem souhlas, já už někde doslova jezdím podle “ díropaměti“

    Mimochodem všimni si, že ta Mírového hnutí má hnusnou krajnici už podél celého lesa, tam to vypadá nenápadně ale na asfaltu jsou takové prasklé a ztvrdlé bubliny, je tam dloooohá záplata asi po nějakém výkopu a pravděpodobně to asfaltovali za deště …, na širších gumách celkem v pohodě, ale silničkáři a koloběžkáři asi musí trpět :)

    Trošku OT k Mírovému hnutí, ale teď asfaltují Sibřinu a je tam nový úsek budou hned opravovat kanály a další prvky, protože se jim to kolem každého propadlo, je to tak 14 dní položené a už tam chodí chlapík se sprejem a barví, kde se bude řezat takový skoro kilometr asfaltu a i na mtb to pěkně houpne …. peklo ty silničáři…

  16. co jsem věděl, to jsem už poslal, dneska se tama asi vracím domů, tedy pokud to nešvihnu přes Dolní Měcholupy, v podstatě těch tras mám několik a řídím se pocity typu vidím moc kolonu, fouká víc proti mě než jsem čekal nebo jsem prostě unavenej na to jet na Spořilově nahoru a tak to vezmu přes Práčskou či někudy je to víc ve stínu/ na sluníčku :)

  17. tak jsem to projel, v koloně … je čtvrtek kolona od Agrofertu až do Uhříněvsi prakticky všude…, Spořilov byl ucpaný durch a stál, takže jsem to vzal vrchem nach Petrovice… přece jenom Práčská je úzká…
    Ale myslím, že většinu z toho jsem nareportoval TSK

  18. Jo a do mailu jsem vám hodil uzavírku A-500 v Čentické, detaily tam i nějaké fotky…

  19. Ustanovení § 8 odst. 5 vyhl. č. 100/75 Sb., o pravidlech silničního provozu, podle kterého smí řidič motorového vozidla na silnici s vozovkou o dvou nebo více jízdních pruzích v jednom směru jízdy užívat k jízdě kteréhokoli jízdního pruhu, se ani s ohledem na ustanovení § 47 cit. vyhl. nevztahuje na cyklisty.
    Tito účastníci silničního provozu jsou povinni i v obci dodržovat ustanovení § 44 odst. 1 cit. vyhl., které jim ukládá jet na jízdním kole nebo vést jízdní kolo při pravém okraji vozovky. Na vozovce o dvou jízdních pruzích v jednom směru jízdy je však cyklista povinen jet před odbočením vlevo při levém okraji levého jízdního pruhu. Ustanovení § 15 odst. 3 cit. vyhlášky, která ukládá řidiči před odbočováním vlevo zajet co nejdále vlevo v části vozovky určené pro jeho směr jízdy s ohledem na rozměry vozidla nebo nákladu a šíři vozovky, se vztahuje na řidiče všech vozidel.

  20. Vyhláška 100 z roku 1975 byla zrušena k 1.1.1990…??

  21. Josuk, ano přesně, na druhou stranu jak pražský cyklista rád říká, bojovat se musí :)

  22. Já bych chtěl vidět nějaký výsledek soudní pře, kdy cyklista nemohl z objektivních důvodů jet vpravo a musel kvůli střepům atd jet více vlevo a byl sražen, koho soud označí v jaké míře za viníka.

  23. Pavel Mašek: Byl jsem u přestupkového řízení, kdy byl cyklista obviněn, že jízdou příliš vlevo omezoval předjíždějící vozidlo. Prokázali jsme, že to byla prevence, protože po několika desítkách metrů od toho místa se jízdní pruh zužoval a cyklista tak jel středem pruhu proto, aby nebyl v tom místě ohrožen.

  24. Skvělý článek, jako byste mi mluvil z duše.
    Jen škoda, že si ho zřejmě nepřečtou ti, na které je směřován především.
    Máte v plánu nějaký přímý apel na změnu zákona v tomto ohledu? Stálo by to za úvahu…

  25. @Vratislav Filler
    – k soudní při, až se uvidíme, plánuji jít do Petrohradské na konci měsíce, můžeme si o při popovídat více, i s nějakými dokumenty? Nebo se sejít na krátko pivko u nás v nejlepší MČ? Možná radši odpověď do mejlu ;-)

  26. Hodilo by se mít v zákoně povinný boční odstup minimálně 1,5 m při předjíždění cyklisty. Ve Španělsku (asi nejen tam, ale teď jsem jeho sever na kole z velké části projel) ho zřejmě mají, tu a tam ještě zdůrazněný dopravními značkami, a je to naprostá paráda, lidé to tam fakt dodržují.

  27. VŘ: ano ale.. ;-) už to vidím u nás.. kdo a jak by to měřil? Kontroloval? Dokazoval? Navíc, pokud by v zákoně nebyla i lhůta…!?! :-D

  28. Josuk, hlavně by to chtělo zavést jednotný odstup, zrovna ve Španělsku mají tuším 3 druhy, podle rychlosti účastníka…

    Už vidím, jak český účastník provozu argumentuje tím, že on nejel tou rychlostí, od které by měl být odstup ten a ten …

    Navíc jako každé pravidlo je to něco, co by dopadlo na všechny účastníky provozu, tedy i na cyklisty, já jsem hodně zvědavý, který policajt by jako první přišel s tím výkladem, že při podjíždění kolony cyklista musí být na požadované mezeře tedy vlastně v příkopu nebo na chodníku….

  29. @josuk

    Merit to jde, existuje radar na riditka,co meri vzdalenost a i rychlost nektere modely…

  30. Měřit, kontrolovat, dokazovat, pokutovat.
    Naše legislativní kultura je založená na přístupu, že zákony slouží především k trestání. Existuje naděje, že by se hlavní myšlenky zákonů začaly dodržovat proto, že obsahují rozumně nastavená smysluplná pravidla, na nichž se společnost shoduje?

  31. Václav Římal,

    velká pravda o naší legislativě a proto je nutno doplnit tu větu první o jedno slovo, které vzniklo na základě určitě (sebe)obrany občanů proti složitosti legislativy…. jeho aplikaci pak každý den vidíme doslova mezi všemi účastníky provozu.

    Měřit, kontrolovat, dokazovat, pokutovat, OJEBAT…. to se děje v naší zemi.

    Sice si to asi chvíli kvůli tomu slovu počká, ale věřím, že to bude schváleno :)

  32. Václav Římal: V podstatě tomu tak je i u zákona o provozu na pozemních komunikacích. Společnost se totiž většinově shoduje na tom, že cyklisti se mají na silnicích bát, aby na ně pokud možno nelezli.

  33. Vratislav ?
    Rozhodně se to, co Václav Římal uvedl, netýká jen cyklistů, cyklistů na silnicích nebo regulace cyklistů.

    Týká se to a dopadá to na všechy účastníky provozu .

    Přehnaná regulace, bující legislativa a značkami zaplevelený prostor navíc činí provoz složitější a nepřehlednější.

    Já si vždycky vzpomenu na Karlín nebo třeba na Újezd nad Lesy, kde zregulovali provoz tak, že nakonec udělali i neexistující a nepotřebné dopravní značky aby to bylo “ sichr“…. no a lidi už nedávají přednost zprava v místech “ kde to není značeno“ a vymlouvají se na to, že “ skoro všude už se to reguluje značkou a tak si “ nevšimli že to platí i tady“ ( na místě nehody) .

    Navíc nevím, jakou společnost máš na mysli ? Já takovou společnost neznám, já znám jen společnost, která už není schopná se pohybovat bez regulace a restrikce a “ shodování“ nechává na odbornících. Dodám ještě, že to rozhodování dnešní společnost ráda “ nechává na odbornících“ obou stran, Besipy, Automaty:) nebo mluvčí policie ČR.

    Podle toho pak vypadá to, kde žijeme a jezdíme na kolech, já například začínám prakticky každý pracovní den celou sérií dopravních přestupků na kole.
    Prostě se mi nechce při “ opouštění naší městské části“ na trase 1,5 km našlapat kilometrů 2,5 v jednosměrkách.

    Ovšem stejnou trasu pokud jedu autem , jedu podle předpisů, i když mi nedělá dobře pocit, že jako zákonů dbalý občan proměním zbytečně pár deci benzínu v smrad sousedům pod nosem.

    No a nebo ten rozdíl je v tom, že si společnost přeje aby cyklisté klidně jezdili jednosměrkami a automobilisté jezdili řádně podle značek ?

    Já si myslím, že společnost se na tomhle většinově shoduje :)

  34. Merit to jde, existuje radar na riditka,co meri vzdalenost a i rychlost nektere modely…

    Kdyby to stálo tu samou částku v korunách, tak fajn, ale tohle je pro jednotlivce mimo. :/

  35. @dj
    Me ta castka prijde jeste ok, vrati to jedna dve pokuty, pokud prenyslime takhle nevhodne…

  36. Mít kamerku, tak můžu dávat do zpráv pokaždé po tréninku kopec videí, jak jde kvůli naprosto bezohledným řidičům-hovadům naprosto bez IQ o život mně nebo protijedoucím řidičům (a pasažérům). To je prostě permanentní. Že by si člověk pročistil v Praze a okolí hlavu „tupým šlapáním“ na hranici steedy-state, to nehrozí. Furt ve střehu !!!
    Naposledy jsem si málem zlomil zub, když mi už zase na kruháči při výjezdu nedalo nějaké hovado přednost, přestože tam vždy ukazuji rukou a mávám s ní a mávám a mávám, aby to nešlo přehlédnout. Proto jsem pak také, bohužel, začal dříve brzdit přední brzdou a ve snaze nenabořit do auta a nespadnout nějak blbě pod něj se mi pak smeklo přední kolo a šel jsem rovnou na hubu. Dobytek jel dál, samozřejmě, když jsem mu nepoškrábal lak. Krev-nekrev.
    Ohleduplní jsou snad občas jen ti, co sami jezdí. jinak by věděli, že tím, že nevymetám kanály, opravdu hájím i jejich životy. Jsou místa, a není jich fakt málo, kde nejde jet jinde, než úplně vlevo u plné čáry, protože více vpravo by se mi kolo prostě rozpadlo. Ono ale stačí, když je takové místo co 100 m. Přece nemohu v jednom kuse každých 10 sekund vybočovat doleva. Nemám zpětné zrcátko, to bych se skoro pořád musel koukat dozadu. Bez ohlédnutí si ani netroufnu ukázat doleva, aby mi někdo neurazil ruku.
    A takto by šlo psát hodiny a hodiny.
    Prostě usednutím za volant stává se člověk řidičem …

  37. Vlasta Bílek, nic cyklo-takového při pravidelném ježdění Prahou neprožívám, souhlas jen s tím špatným stavem krajnic . Na kruháku v Uhříněvsi mi nedávno auto vyjelo v protisměru ( to jsem ovšem řídil, s natrženým svalem na kole nejde ) . Obecně u pražských řidičů sleduji ohromný pozitivní posun, není to jako před 15-20 roky nebo nedej bože jako za socialismu :) . Největší problém který vnímám jako cyklista a řidič je totálně špatný stav vozovek, podle mě zatím jde tak 50 procent vší nevraživosti a problémů , které si dělají uživatelé silnic navzájem, nás cyklisty nevyjímaje a pak nedávání znamení o změně směru jízdy, neblikají už ani policajti …

  38. Na trénování si kámoši pořídili radar od garminu aby mohli vybírat stopu a sledovat auta za sebou na displeji🙂 Kde jsou ty časy když jsme jezdili v UAC časovku na Řevničák, Brdský švih nebo Krále Šumavy … To už je historie kterou policisté prostě už nikdy nepovolí, samotnému se mi závodění už zhnusilo, 60kou protisměrem do zatáčky, občas někdo ve svodidlech, balík cyklistů přes celou silnici … to prostě nejde „omezovat“ společnost hrnoucí se do nákupních center atd 🙁 ale stále se dají najít poklidná místa, jen nejsou 10km za Prahou a ve špičce 🙁

  39. Se stavem silnic toho moc nenaděláme, jenže auto projede ledacos na rozdíl od cyklisty, což ne všichni za volantem chápou, takhle občas uskakuji při běhání do škarpy, neb se 2 auta a já běžící na okresku nevejdeme a autům se nechce moc brát ohled na běžce. A na stezce zase pejskaři moc nechápou že chci běžet a nestojím o vyhýbání se lidem a poskakování jejich psa směrem ke mně.

  40. Jan Herda. Teď jsem měl “ smutnou příležitost“ jezdit asi 30 pracovních dní autem po Praze, variantou bylo volat si každý den taxi a absolvovat to s někým, kdo kvůli tomu najede o 20 km víc nebo sedět doma za nemocenskou, práce z domova nemožná, na MHD a skrz MHD bych nedošel v rozumném času.

    Musím říci, že auto projede ledacos, ale i tak člověk po silnicích kličkuje jako králík, jen aby neprorazil pneu, posledních pár let k tomu přibyl mrak “ zpomalovacích pruhů“ na kterých skoro všichni kličkují taky, to vytváří problém i pro cyklisty, kteří by sice okolo značného množství zpomalováků mohli jet rovně ale auta to před ně hodí .

    Musím také říci, že mě doslova vyděsil stav pravého pruhu Jižní spojky, stav Průmyslové ale i stav v místěch , kde běžně jezdím na kole ale na díry v prostředku jsem zatím nehleděl.

    Ohledně okrsek v “ přípraží“ docela prudíme v naší a sousedních obcí, aby už konečně udělali chodníky/stezky protože u nás v okolí se nedá chodit za krajnicí, ta je nakreslená v hraně příkopu, v některých místech navíc příkopy spíš připomínají zákopy, jak se silnice pořád zvyšovaly při “ opravách“ a když už někde je chodníček, tak je poskládaný z panelů jako domino…

    A se stavem silnic je třeba něco dělat, minimálně posadit silničáře na kola aby se projeli :) a lépe přebírat jejich dílo, třeba Sibřinu dělali měsíce asfalt aby ho pak pár tydnů po otevření fungl nové silnice opravovali :(

  41. Jan Herda: „..chci běžet a nestojím o vyhýbání se lidem ..“
    :-D
    to je tedy jeden z takových sporných momentů, který moc nechápu. Myslel jsem, že lidé běhají proto že rádi běhají a ne že potřebují něco honit (..čas na km??).
    Jinak náš pes jde obvykle jenom po chlapech a s málo praným dresem.. ;-)

  42. josuk … to s tím běháním chápu, člověk běhá většinou, protože jej to baví (resp. v rámci tréninku), a právě to vyhýbání se je slušný opruz. U lidí to jde, i když záleží na místě a kvantitě, psi jsou ale úplně jiný level. Jinak si pamatuji, jak jsem svého času běhával po Hanspaulce … ideálně večer, tedy za (skoro)tmy … to jsem si už Šárku nelajsnul … a samozřejmě po ulici. A v pohodě to šlo. Provoz je se zvýšil, ale furt by to šlo. Co ale nejde je stav těch ulic, dnes by to znamenalo buď furt brejlit pod nohy, nebo se během 1 – 2 km zchromit. Povrch je v děsivém stavu.

    Obdobně jsem jel cca po roce do Davle. Kdysi to bývala legendární cyklistická trasa, jela se tam ostatně i časovka na MS. Provoz zesílil, to ano, ale hlavně je to teď tak na MTB.

    Jistě, cyklo-infrastruktura obecně v Čechách, Prahu nevyjímaje, stojí za prd. Ale lze se tomu těžko divit, když veškerá dopravní infrastruktura je u nás v tom stavu, v jakém je.

  43. Ano, s běháním je to stejně jako na kole i v autě – pomalejší a různě se „motající“ objekty člověka štvou, pokud jich je moc … Mně nevadí se vyhnout pokud je kudy a lidi jdou aspoň rovně, zvířata jsou nepředvídatelná a leckdy bohužel agresivní, až mám ze psů fobii třeba. Navíc při běhu se ne úplně dobře dává najevo, že chci „místo“, když se k někomu blížím zezadu. A mám-li sobecky přiznat – ano, chci běžet třeba 4:30/km = 13km/h, někdy 15km/h a v kopci běžně dobíhám i pomalejší cyklisty.
    újezďák – Starokolínská u Rohožníku je už taky „pěkná“ a celkově ty okresky úzké bez krajnic, bez čar a se škarpama výšky 1m jsou dost peklo pro všechny :-( když tam jede bus co hodinu/dvě, tak by třeba někdo i do sousední vsi došel, ale když jsem jednou šel za Škvorce do Zlaté, tak jsem se dost bál i já za dne, jak je to úzké …

  44. JHerda ano je to o strach a to je ještě silnice 101 de facto součást okruhu Prahy….
    add Starokolínská, u nás v obci je debata, že v případě rekonstrukce povrchu bude obec požadovat snížení nivelity , tak jak to udělali v Běchovicích, kde najednou přibyl skoro metr silnice do šířky míst původní pyramidy…

  45. pozn. 99,9% psů, co se pohybuje se svými „pejskaři“ vůbec není primárně agresivní!! Bojová plemena jsou většinou největší kliďasové. Nervní bývají menší psi, co se hned bojí a tak startují. Problém může nastat se psem, co žije někde uvázaný nebo v kleci, pak uteče a chrání teritorium (toho je lepší včas velkým obloukem obejít, oběhnout).
    Většiny městských psů si může běžec, jezdec , chodec, prostě nevšímat, může si psa pohladit a ten si lehne na záda, ale jakmile někdo v reakci na psa zrychlí, zpomalí, uskočí, zastaví.. pes to vnímá buď jako výzvu ke hře (a těch výzev má většina psů žalostně málo ;-)) anebo jako nečitelnou hrozbu pro sebe nebo páníčka.. Hlavně mladí psi se rádi vzájemně honí, přitom se vzájemně cvakají a provokují ke hře zubama, ale není to agrese, které by se měl člověk bát, je to hra. Chovat se normálně je ideál. Strach má velké oči, no. Psy můžem vychovávat, na ledacos cvičit, ale prostě pokud na nás někdo nečekaně vyskočí z křoví, začne kolem sebe točit batohem a křičet, že psa zastřelí.. to se vážně pejskovi špatně vysvětluje, že nemá vrčet a ukazovat zuby.. ;-)

  46. Nějak to tu uhnulo od jízdy na kole po silnici při pravém kraji vozovky …

    Otázkou je, co je ještě vozovka. Určitě to není pro cyklistu totéž, co pro dvoutunový auťák se 4 koly …

    Dnes byla asi sluneční aktivita nějaká otočená na odvrácenou stranu nebo co, nikdo na mě ani nezatroubil a průjezdů pod půl metru od řídítek bylo jen pár …
    Což jsem ocenil, páč jsem si dnes dal tak, že jsem se už na posledním kopci motal na hranici hypoglykemického šoku. To když pak na druhé straně kopce člověku ve čtyřicítce tečou slzy jak na pohřbu (ve 3 stupních a 40 km/h prostě tečou a tečou a kapou na brejle) a má koukat, kde je jaká díra a jestli ho někdo nezavře, fakt už drkotají zuby ne zimou, ale strachem. To už pak prostě MUSÍM na prostředek, jinak by někdo zhebnul nebo šel aspoň sedět. Kór když tam jsou zpomalovací retardéry, na kterých cyklistu zásadně řidiči vybržďují hned po zoufalém pravém háku (páč přece jede auto proti).
    Pro nutnost „zabrání pruhu“ = modelový příklad jak vyšitý.
    Potřebuji makat a splácet hypotéku a ne ležet ve špitále a soudit se o náhradu škody.

    Obecně to chce ne řešit nějaké úseky kolem Újezda apod., ale celoplošně masírovat jak řidiče, tak cyklisty. V telce by měli aspoň tak často, jak připomínají sklerotikům, že jim propadne řidičák, připomínat řidičům, že cyklista sice souboj prohraje, páč nemá plechové brnění, v létě nemá ani tu „lněnou kytli“ …, ale ženě a dětem asi neudělají radost, když budou v neděli chodit místo do aquaparku na Ruzyni s buchtama.

    Také jsem pro to, aby řidiči mohli na přehlednějších úsecích cyklistu předjet s přejetím plné čáry, ale pokud nic nejede proti, proboha !!! Lepší než se snažit vmáčknout mezi plnou čáru a řídítka. To je vždy o hubu. VŽDY !!

  47. Josuk:
    Většina psů opravdu není agresivní.
    Ale i ten pes co si se mnou chce hrát mě může srazit na zem, když se mi nevhodně připlete.
    Následky můžou být od bezvýznamného zašpinění oblečení až po zlomeniny a škody na kole třeba i za několik tisíc (drahá přehazovačka).
    To že si chtěl hrát mi pak opravdu nepomůže….

  48. josuk … obdobně jak je psáno nade mnou, já jsem se při běhání s agresivním psem nesetkal, ale problém je v tom, že se občas dost nevypočitatelně motají a jsou navíc oproti chodcům opravdu o dost rychlejší. Pamatuji si, jak jsem kdysi ve Stromovce nabral holení nějakého boxera z boku do hrudníku. Prostě jsem běžel po cestě a on to najednou z trávníku vzal šikmo přes ní. Ale jen běžel dál, velcí psi jsou obecně v pohodě. Malí taky, jenže pro ty je případná kolize o dost bolestivější a reakce tomu může odpovídat.

    Vlasta Bílek … já tedy nevím, ale jak fyziologické stavy vašeho organismu chápu, tak bych řekl, že pálit to v takové situaci z kopce 40 km/h je mírně řečeno nerozumné. Asi jsem divnej nebo pos..a, ale já bych si přibrzdil, aby mi ty oči tolik neslzely a já viděl. Jet celkem palbu (40 není žádná TdF, ale zase tak málo to taky není) za stavu, kdy mi “ tečou slzy jak na pohřbu “ považuji rozhodně za hranou racionálního chování a jak bych vám to v žádném případě nepřál a chápu plně specifičnost sportovního tréninku, tak popsané už považuji za to jít průšvihu naproti.

  49. Z kopce 40 je hodně? Tsss … To jezdí i turisti. A ti jsou na tom i v čiperném stavu s ovládáním kola o řád hůř než bývalý předpotopní závoďák téměř v důchodu na hranici hlaďáku. Rychleji to v zimě nejde kvůli umrznutí. V létě tam nešlapu a jezdím zalehnutý 45-50 km/h a slzy tečou taky. To je prostě fyzika vs. biologie. A to mám vychytaný okruh, kde nejde o žádné masakry, sám jsem taky poserka. To jsou kopce, kde se jezdí osmdesátkou i víc. Taky mě (nejen tam) každou chvíli někdo mladší předjíždí.

    Ale o tom mé reakce přece nejsou. Jsou o vnímání potřeb a možností toho druhého na silnici a respektování jich. To mi tam chybí. Tam je to samý řidič a ne člověk. A reakce cyklistů pak jsou vlivem pudu sebezáchovy, logicky, takové, že je taky nasírají. Vůbec se nedivím.
    Stejně tak u turistů. Nedivím se, že jsou z těch průjezdů tak vyplašeni, že pak kličkují a padají v podstatě „bez důvodu“, i když neobjíždí díru a neflákne s nimi tlaková vlna.

  50. Vlasta Bílek, stačí slušné brýle a slzy netečou ani při rychlosti 40+ a teplotě pod nulou….

    K hypoglykemickému šoku se spíše přivede jen cyklista totálně neznalý principu “ mádátidal :) a ani když jsem po Praze jezdil 80+ km za den se mi něco takového ani zdaleka nestalo, nechce se mi věřit, že že se dá něco takového uhnat při cestě do práce a z práce, to by člověk nesměl celý den a noc jíst aby ho 1-1,5 hodiny na kole dostaly do hlaďáku .

    Obecně mi přijde, na zakladě vašich formulací zde , že pro vás není jízda na kole radost ale boj :( Takovým přístupem si situaci neulehčujete :)

  51. 5 dioptrií a alergie … Vždy budu brečet. Brečím i při dvacítce, když se rozjíždím, než si oči trochu zvyknou.
    Nejezdím do práce, pracuji doma :-)
    Píšu o jízdě pro radost, což je pro mne jízda pro udržení fyzičky. Takže mě nebaví jezdit dvacítkou a kochat se, jak ve vesničce. Baví mě sportovní jízda. Myslím, že takových je nás dost. Aspoň jich kolem sebe vidím mraky.
    Tj. jezdím na doraz. Endorfiny mě oblažují nejvíce, když slézám z kola jak invalida a mám po 2,5 hodinách o 2,5 kg méně. To mám pocit, že jsem opravdu spálil dost sádla (ať předejdu zbytečným reakcím, samo, vím, že většina je voda, su chemik, sportovní biochemii jsem seštudoval už na gymplu a dělal jsem kolegům sportovníhodoktorotrenéra, páč u nás oddíl nebyl, byli jsme v něm jen kvůli registraci, byl 45 km daleko …).

    Pořád necítím, že by se to tu vracelo k tomu, o čem asi chtěl autor článku psát. Můj styl a důvod jízdy to určitě nebyl.

  52. 40 není žádná palba, řeč ale byla o kombinaci této rychlosti a toho, že z nějakého důvodu cyklista napůl nevidí. A tato kombinace se mi nezdá příliš šťastná, což vem čert, ale hlavně nelze příliš očekávat, že zrovna s tímhle budou řidiči počítat. Dle mého soudu oprávněně.

    Čímž se k tématu článku rozhodně vracím.

    Prostě, pokud jedu po silnici a nejsem slepej a například vidím, že povrch vozovky … primárně u kraje … stojí za prd, tak při objíždění cyklisty samozřejmě počítám, že se nějakému rygolu bude náhle vyhýbat. A svoji jízdu tomu uzpůsobím. Že to někdo svižně kalí z kopce a přitom napůl nevidí, to bych fakt nečekal, tedy s tím těžko mohu počítat a přizpůsobit tomu svoji jízdu.

    Prostě předvídatelnost je jedním ze základních pravidel při jakémkoli pohybu po jakékoli komunikaci. Řeky, sjezdovky a stopu nevyjímaje.

  53. Ale dyť oni nepočítají ani s tím, že vidím a i když jedu pomalu a naprosto rovně, každou chvíli mi vstávají statickou elektřinou chlupy na levé ruce …
    Kdo by se mi pak divil, že nejedu úplně vpravo. Kam bych pak reflexivně uhnul? Nehledě na to, že vzájemné působení tlaku obtékajícího vzduchu zamává s mými +- 100 kg (i s kolem) a ne se skoro se 2 tunami na 4 kolech.

    A když někdo jede svižně z kopce, že ho mám problém předjet a ještě u toho šlape a šlape, tak je přece jasné, že nejede 20 a když ho předjedu a vzápětí hamptnu na brzdy s posilovačem před zpomalovacím prahem (nejen), tak mu minimálně zvednu tepovku ke 200 a donutím ho udělat gumovou šmouhu na asfaltu …

    Nejsem vůůůůůbec na pochybách, že má jízda je o nejméně řád předvídatelnější, než u běžného turisty, který to sviští s vytřeštěnými kukadly (pokud se dokonce nekochá …) 15-20 km/h a kličkuje o106 mezi dírami, střepy, kanály a vpravo stojícími auty s nečekaně otevírajícími se dveřmi, gravitací, tlakovými vlnami od projíždějících aut a v důsledku vlastní neschopnosti udržet vlivem 2. Newtonova zákona přímočarý pohyb (a čím jede pomaleji, tím je to zřejmější).
    Zkušený cyklista jede jako zkušený lyžař. Při vyhýbání se kanálu v podstatě někdy ani nemusí změnit trajektorii těla, jak má správný lyžař pořád tělo z kopce a ramena rovně a lyže ovládá +- dolní půlkou těla (při klasice, ne u carvingu), tak i cyklista, když má rychlost, objede kanál, aniž by mu tělo vybočilo vlevo. Stejně tak dokáže uhnout i náklaďáku doprava. Ale musí mít rychlost. A musí se pak vrátit záhy !! zpátky, jinak ho gravitace přepere. Tj. 10 cm od obrubníku to nedá. Páč tam si pak urazí pedál nebo ohne kliku a jde u toho do kotrmelců pod auto jedoucí obvykle 5 m za ním. Stejně tak to nejde, když ten náklaďák, co se začne vracet při předjíždějí doprava, už 2 metry přede mnou, má ještě vlek …

    Atd. atd.

    Začínám si tu připadat jako rebel. Ale páč mám stejné pocity i v autě, asi není chyba ve mně.
    Když poprvé vyhlásili poliši akci Kryštof a pak hlásili, jak akce byla úspěšná, že zjistili, že 10 % řidičů nedodržuje předpisy, tak jsem si málem utrhl bránici. To by se mi asi stalo, i kdyby ten poměr otočili. Tak jestli není chybka spíš tady.
    Jak jsem psal výše, usednutím za volant stává se člověk řidičem.
    A u Čechů, kteří mají oje…píp „utiskující“ autority (už od Habsburků) v krvi a cítí se u toho jako národní hrdinové, to platí tuplovaně.

  54. Vlasta Bílek, už jsem se v tom docela ztratil :) tak jen popřeji hodně radosti z jízdy na kole, méně toho stresu jakož i setkání s blbci :)

  55. Add Vlasta Bílek:
    Problém je také v tom, že běžný český řidič vůbec nemá představu jak se na kole po silnici jezdí a co to dokáže. Jeho zkušenost končí s ježděním po dvoře a pak po vedlejší ulici vedle stodoly směrem k návsi před dvaceti a více lety. Jezdil na rozhrkané plečce, pomalu, koukal po okolí a bavil se s kamarády.
    Netuší, že to kolo dokáže jet i rychle jako auto. Netuší, že to brzdí hůře než auto. Je to pro něj zcela nepředvídatelný stroj podivného chování a bojí se, že mu cyklista před ním něco provede. Třeba spadne pod kola. Proto se ho snaží co nejrychleji zbavit, nejlépe předjetím jakkoliv a kdekoliv, už aby ho neviděli. Vůbec netuší, že ten cyklista potřebuje objíždět s větším odstupem než auto. Při sledování okolí cyklistu či motorkáře nečeká a proto mu jeho obraz mozek vygumuje z obrazové paměti. Oko cyklistu nebo motorkáře vidí, ale mozek ho neregistruje. Sleduje důležitější vjemy. Když ho náhodou registruje, tak předpokládá, že cyklista jede krokem, jako všichni ostatní, které někdy viděl a tudíž, že na tu hlavní před ním snadno vjede. Je pak překvapen, že ten cyklista měl plné ruce práce se mu nouzově vyhnout. Já jsem dokonce zažil, že se pan řidič cítil dotčen, že jsem jel moc rychle.

    V autoškole specifikům spolujízdy na silnici s cyklisty většinou nevěnuje žádná pozornost.

  56. pozn. k předjíždění cyklistů, v německu prý od ledna platí pro předjíždění cyklisty minimálně odstup 1,5 m v městě a 2 m mimo.. v něčem bychom se asi mohli inspirovat (=beze změny a bez přemýšlení tohleto převzít ;-))
    zdroj třeba zde

  57. josuk … neznám přesné znění Vámi zmíněného pravidla, ale představa, že například při jízdě na rovině, nebo dokonce ve stoupání či za protivětru, byť mírném, jede cyklista nějakou běžnou cestovní rychlostí, na vozovce je „plná“, a x km za ním jedou automobily (protože s bočním odstupem min 2 m cyklistu předjet bez přejetí dělícího pruhu nelze) mi přijde jako docela hardcore. Jak pro řidiče motorových vozidel, ale hlavně pro samotného cyklistu. Protože představa, že se sunu svým klidným tempem a za mnou se vytvoří mnohočetná kolona aut (osobních i nákladních) doplněná o nějaký ten linkový autobus … no fuj tajbl.

    A když jsme u těch busů, na hodně místech v Praze by to znamenalo, že tyto toho cyklistu na poměrně dlouhém úseku prostě nepředjedou. O nadšení cestujících a nemožnosti vyjezdit JŘ jistě netřeba mluvit.

    Jo na Usedomu, kde je snad všude vedle silnice i minimálně trávním pásem oddělená pohodová cyklostezka a na tu silnici vjede cyklista snad jedině omylem … resp. já to za těch 5 dní snad ani mimo centra vesnic/městeček nezažil … tak ok. Ale do toho máme dost daleko. Takže to nadšené zaváděním něčeho, co jinde třeba i funguje, ale za zcela jiných podmínek …

  58. MM: co je tohle za blbej argument?
    To pravidlo je snad kvůli bezpečnosti.
    Takže jediná relevantní diskuse snad může být: Je bezpečné, aby byli cyklisté předjíždění s menším odstupem? Pokud ne, je pravidlo dobrý nápad.

    Diskutovat o tom, koho by to mohlo potenciálně zdržet je úplně mimo. nezdržení nemůže být nadřazeno bezpečnosti.

    Pokud se za mnou vytvoří kolona aut, která zdržuju, je snad naprosto jasné, že po chvíli někde počkám a nechám kolonu předjet. To je základní slušnost (a v některých zemích prý i povinnost?), ať už jsem tu kolonu vytvořil traktorem, povozem, rozbitým autem, neschopností řídit rychleji, nebo na kole.

    Pokud se to na nějakém úseku bude běžně stávat, ať se tam vymyslí objízdná trasa a zákaz cyklistů, stejně jako se někde dává třeba zákaz traktorů.

    Ale myšlenkový pochod „je to sice nebezpečné, v Německu na to už přišli, ale my, abychom nemuseli za cyklistou brzdit tak ho dovolíme dál míjet jako by tam nebyl“ snad nemůžete myslet vážně.

  59. „Pokud se za mnou vytvoří kolona aut, která zdržuju, je snad naprosto jasné, že po chvíli někde počkám a nechám kolonu předjet.“ … tak pokud se toto bude dít s nějakou zaznamenáníhodnou četností, tak se o tom můžeme bavit. Já tohle naposledy zažil před pár lety na Plocken passu. V autě (na kole bych v půlce zdechnul) a uhýbal jsem já, bo mi bylo místních znalých a motorkářů líto. V Čechách se mi to občas stane na okresce u traktoru, ale i to fakt jen hodně občas.

    Se zákazem cyklistů na některých komunikacích, zejména I. třídy, bych rovněž souhlasil, ale fakt to chci vidět. Úsek, a někdy i pár km, dvoupruhé „jedničky“ se zákazem předjížděni není nic neobvyklého. Ale viděl jste, a to se bez jakéhokoli sarkasmu zcela vážně ptám, na něm někdy zákaz cyklistů? Já tedy ne.

    Takže to myslím zcela vážně a jsme tak kde jsme byli. Protože vy přesně uvádíte příklady podmínek, které by takové opatření měly doprovázet, a v Německu tomu možná tak i je, ale u nás se vyskytují ve zcela ojedinělých případech.

    A to zcela pomíjím jak by u nás v praxi fungovala kontrola dodržování uvedeného pravidla.

  60. Ja bych se MM trochu zastal v tom, ze dle (meho laickeho chápání) kolony objektivne vytváření v ridicich stres a pak zvysuji pravděpodobnost rizikoveho chovaní. A projde mi, ze předjet cyklistu lze leckde (ale ne vsude) bezpecne i na plné čáře. Ale jak to lepe vyřešit nevím. Mozna svázat to pravidlo s rim, ze by platilo v eChlosti nad 30-50 km v hodině? Pokud jedu pomalu, mohu cyklistu bezpecne minout i s menším odstupem nez jsou dva metry?

    Ale v praxi s tim nemam moc zkušenosti, mimo město moc nejezdím jako řidič jakéhokoliv prostredku, to bývám pasažér.

  61. Tomáš, samotná plná ani dvojitá plná neznamená automaticky “ zákaz předjíždění“ pokud druhý účastník nepřesáhne bílou čáru ani vozidlem ani nákladem, tak předjet může.

    A zase, zákon “ o mezeře“ se týká všech účastníků provozu , takže se můžeme dočkat toho, že třeba česká policie to ráda použije i proti cyklistům…

    V Německu navíc zákon předepisuje pro kolonu podjíždějící cyklisty minimální mezeru 1 metr a to pouze stojící kolonu, jakmile se kolona rozjede, tak se cyklista musí zařadit do proudu…. to bych třeba v Praze chtěl vidět, co by se dělo, když by se tohle vymáhalo:)

  62. Možná by se zároveň mohlo povolit přejíždění plné čáry při předjíždění cyklisty.

    Ostatně sám cyklistu i teď radši předjedu s velkym odstupem i přes plnou čáru než jakkoli jinak – jeden z mála přestupků ktreré opakovaně vědomě páchám, pokutu jsem za to nikdy nedostal :)

    Proč se chodec smí přes plnou „objíždět“, ale cyklista se už neobjíždí ale „předjíždí“ a to se nesmí – vždyť je to v mnoha případech úplně absurdní, rozdíl mezi 6km/h u chodce a 15 km/h u pomalejšího cyklisty je při větší rychlosti auta úplně zanedbatelný.

  63. Ano, jak píše újezďák, abychom na zpřísnění taky nedoplatili ještě víc než teď :-( Předjíždění je dost individuál, když jedu 30 a míjí mě auto 40 o sotva metr, tak jsem v klidu a nedokážu si představit v hustém provozu 1,5m odstup někde na užších silnicích se silným provozem (řešením je bohužel zákaz cyklistů jako to dali třeba do Poděbrad nebo na I.třídu od úlibic do Jičína).

  64. Tak ono ty odstupy platí i u nás, stačí si najít nějaké ty informace od znalců z oblasti dopravy. Potíž je, že to řeší až ti znalci, tedy se to řeší až když se něco stane. Pokud to auto vezme cyklistu na kreditku a nic nestane, tak se to neřeší (četl sem i že někdo hlásil zdokumentované opravdu těsné nebezpečné předjetí na policii a ti ho odmítli s tím, že v zákoně není žádná hodnota), pokud ho ale sejme, tak bude mít problém (pokud se to prokáže) Jinak 1,5 ve městě a 2 m venku je luxus, jinde se uvádí 1 a 1,5 což by mě osobně asi bohatě stačilo ke štěstí.

    A lidi co často jezdí v západním zahraničí uvádí, že si přijdou jak v jiném světě, řidiči je neohrožují a nemají problém jet za cyklistou, kterého nemohou bezpečně předjet, i delší dobu.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


*


Další z rubriky

Co pro cyklisty v Praze přinesl rok 2019? 7

20. 01. - Martin - Analýzy
Rok 2019 už je minulostí a tak můžeme zhodnotit, jaké novinky pro cyklisty Praha druhé..více

Nepovinná infrastruktura 28

Zákon přikazuje cyklistům používat zřízenou infrastrukturu. Na první pohled racionální postoj má ovšem v některých..více

Elektrokoloběžky mají v Německu zelenou 4

Od června letošního roku začalo v Německu platit nové vládní nařízení stanovující pravidla provozu lehkých..více

Nové cyklotrasy na Praze 14: A240 Kyje – Jahodnice 12

Jak jsem psal v minulém článku, nová cyklistická infrastruktura v Praze nejsou jen cyklostezky na..více

Nové cyklotrasy na Praze 14: A262 Kbelská – Hutě 10

Nová cyklistická infrastruktura v Praze, to není jen investiční výstavba cyklostezek na zelené louce, rozsáhlé..více

O cyklopruzích poprvé: kolik zaberou místa? 9

O potřebnosti cyklopruhů pochybují mnozí. Na potřebnost cyklopruhů na hlavních ulicích se náměstka pro dopravu..více

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Daruj
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Využíváte v Praze sdílení kol (bikesharing)?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

webdesign by 2046
↑ nahoru