Dál od kraje vozovky

Zákon číslo 361/2000 Sb. v paragrafu  §57 (2) přikazuje cyklistům jízdu při pravém okraji vozovky. Cyklisté ale pro svou bezpečnost z řady důvodů těsně u krajnice nejezdí (a ohánějí se přitom jinými paragrafy téhož zákona). Udělal jsem malou analýzu stávající právní úpravy, situací, kdy je při jízdě na kole žádoucí jet dál od kraje vozovky, a do jisté míry i úvahu nad tím, jakou změnu by si stávající právní úprava zasloužila.

Tady je jízda středem pruhu nezpochybnitelná. Foto Václav Kříž.

Stávající právní úprava

Zákon č. 361/2000 Sb. formuluje obecné pravidlo jízdy vpravo v §11 (1): Na pozemní komunikaci se jezdí vpravo, a pokud tomu nebrání zvláštní okolnosti, při pravém okraji vozovky, pokud není stanoveno jinak. Existují dvě výjimky: odbočování §21 (3): řidič (…) Před odbočováním vlevo se musí zařadit co nejdále vlevo v části vozovky určené pro jeho směr jízdy s ohledem na rozměry vozidla nebo nákladu a šířku vozovky.

Pro cyklisty určuje ale zákon další pravidla, která jízdu jinde než „při pravém okraji vozovky“ omezují více než pro řidiče motorového vozidla. Řidiči bezmotorového vozidla je zapovězena jízda v jiném než pravém jízdním pruhu: §12 (2): V obci na pozemní komunikaci o dvou nebo více jízdních pruzích vyznačených na vozovce v jednom směru jízdy smí řidič motorového vozidla užívat k jízdě kteréhokoliv jízdního pruhu (…) cyklista smí levý krajní jízdní pruh užít k jízdě, jen jestliže je to nutné k objíždění, předjíždění, otáčení nebo odbočování.

A konečně, hlavní ustanovení, které říká, že se cyklista má držet vpravo: §57 (2): Na pozemní komunikaci se na jízdním kole jezdí při pravém okraji vozovky; nejsou-li tím ohrožováni ani omezováni chodci, smí se jet po pravé krajnici.

Citovanou právní úpravu lze vykládat dvěma způsoby. Ten pro cyklisty příznivější vychází z §4 [Při účasti na provozu na pozemních komunikacích je každý povinen a) chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní…). Jelikož je tento bod uveden jako první, má přednost před dalšími povinnostmi (b) řídit se pravidly provozu na pozemních komunikacích upravenými tímto zákonem (…) a c) řídit se (…) signály, dopravními značkami, dopravními zařízeními a zařízeními pro provozní informace (…) ].

Kdy cyklista potřebuje jet více vlevo

Nejde ovšem o výklad jediný. Úzus u mnoha účastníků provozu je ten, že právní úprava přikazuje cyklistovi striktně pozici v pravé části jízdního pruhu i v situacích, kdy je to pro jízdu na kole nevhodné, někdy dokonce vyloženě nebezpečné, a těsně při kraji v nich jezdí jen cyklista hlupák a sebevrah. Konkrétně se jedná o následující situace:

1. Jízda mimo dveřní zónu. Při jízdě podél řady zaparkovaných vozidel je třeba zachovat bezpečný boční odstup, optimálně nejméně jeden metr. Pouze v případě pomalé jízdy cyklisty, která dovoluje zastavit, nebo ve velmi silném provozu, kdy je poloha vlevo rizikovější z důvodu soustavného těsného předjíždění, je přijatelné tento odstup o 2-3 decimetry zmenšit.

2. Jízda v okružní křižovatce. Vlivem špatných rozhledových poměrů a ostrého zatočení je pro cyklisty bezpečnější projíždět malé a středně velké jednopruhové okružní křižovatky středem jízdního pruhu. Omezí se tak nebezpečí „pravého háku“, tedy situace, kdy řidič projíždějící křižovatkou odbočí „do cyklisty“ pokračujícího k některému z dalších výjezdů. Cyklista jedoucí středem pruhu je také rychlejší a tudíž pro řidiče motorových vozidel čitelnější. Cyklista by se měl do středu jízdního pruhu řadit již před vjezdem do okružní křižovatky.

3. Jízda v pruhu, ve kterém jsou tramvajové koleje, pokud vpravo od kolejí není dostatečný prostor a není tedy možná bezpečná jízda zcela mimo dveřní zónu. Bezpečný prostor vpravo od kolejí je nejméně jeden metr od obruby a nejméně 2 metry od parkujících vozidel. Jakmile je menší, je pro cyklistu bezpečnější jet uvnitř tramvajových kolejí. Méně než metrový prostor pro jízdu mezi obrubou a kolejemi vysvětlení asi nevyžaduje. Dva metry od parkujících vozidel jsou nezbytné, protože cyklista musí mít volný prostor pro vyhnutí se náhle otevřeným dveřím vozidla či například chodci vstoupivšímu do vozovky. V takovou chvíli provádí cyklista nouzový úhybný manévr a ten je velmi nebezpečné dělat při současném křížení tramvajových kolejí.

4. Řazení se vedle sebe na signalizovaných přejezdech a v předsunutých stopčárách. Cyklisté, kteří projedou k předsunuté stopčáře, se s výhodou řadí vedle sebe. Rychlejší start některých cyklistů je integrální součástí řešení předsunuté stopčáry, využívá se k tomu, aby se cyklisté mohli bezpečně předjet tam, kde je na to místo.

5. Ochrana „slabších cyklistů“ vybočením doprovodu vlevo. Zejména při jízdě ve skupinách s dětmi je žádoucí, aby se pro děti zvětšil boční odstup od předjížděných vozidel tím, že dospělý doprovod jedoucí na konci skupinky drží pozici více vlevo.

6. Jízda rychlostí blízké rychlosti proudu vozidel. V zóně 30 km/h, nebo ve výraznějších klesáních může cyklista dosáhnout rychlosti dosahující téměř rychlosti proudu vozidel, která by ho chtěla předjíždět. Při malém rozdílu rychlostí se předjížděcí manévry značně prodlužují (až na mnoho desítek metrů), a při proměnlivé šířce jízdního pruhu je mnohdy obtížné provést je bezpečně. V takové situaci se cyklista přirozeně řadí do proudu vozidel a sdílí s nimi pruh prakticky libovolné šířky.

7. Jízda v pruhu, jehož šířka nedovoluje předjetí cyklisty s bezpečným bočním odstupem („zabrání pruhu“). Za bezpečný boční odstup se považuje 1,5 metru a více v extravilánu, ve stísněných městských prostorách pak cca 1 metr. Je-li jízdní pruh tak široký, že nedovoluje předjetí s tímto odstupem, řidič motorového vozidla by v žádném případě neměl cyklistu předjíždět. V praxi to znamená, že minimální šířka jízdního pruhu pro bezpečné předjetí osobním autem jsou přibližně 4 metry (cyklista těsně při kraji 0,5 – 0,8 m, metrový odstup, 2 metry šířka vozidla a 0,25 – 0,5 metru od opačného kraje vozovky). V praxi se ale cyklisté běžně předjíždějí v plné rychlosti pruhy šířky 3,5 – 3,25 metru, tedy s bočním odstupem v řádu několika decimetrů. Je proto bezpečnou praxí jet v úzkém jízdním pruhu dále od kraje a neumožnit tak technicky manévr, kterým by řidič cyklistu ohrozil (tzv. „zabrání pruhu“). Zabrání pruhu je zásadní opatření, které cyklisté činí pro svou bezpečnost, dle stávající legislativní úpravy je ale sporný.

Obr.: Zabrání pruhu jako prevence před těsným předjížděním.

Ohledně „zabrání pruhu“

K „zabrání pruhu“ je třeba ještě několik poznámek. Metrový (a větší) boční odstup je smysluplný v situacích, kdy je jedoucí cyklista předjížděn jedoucím vozidlem. Situace vyžadující bezpečný boční odstup nenastává například ve chvíli, kdy cyklista předjíždí stojící kolonu. Cyklista je „chráněn“ bočním odstupem, pokud se jej pro předjetí kolony vzdá, je to kontrolovaný manévr z jeho strany. Dle zákona je v takovém případě cyklista také povinen chovat se zvlášť opatrně.

Obr.: Předjíždění řady vozidel zastavených před světelnou signalizací. Zde není metrový boční odstup nutný.

Cyklista, a pouze cyklista má možnost rozhodnout se, kdy se bezpečného bočního odstupu vzdá. Dojde-li k narušení tohoto prostoru z pozice motorového vozidla, chápe se to jako bezpečnostní ohrožení. Pro předjetí stojící kolony zprava proto mohou být jízdní pruhy široké klidně kolem 3,25 metru, i méně, a není to bezpečnostní problém. Jakmile-by se ale ve stejně širokém pruhu vozidla pohybovala, cyklista se řadí mezi ně a jede s nimi souběžně.

Stejně tak tato situace nenastává v úzkých a zklidněných (!) obousměrných či cykloobousměrných komunikacích. Míjení motorového a bezmotorového vozidla je jiný manévr než předjíždění cyklisty, a cyklista zde může situaci kontrolovat a přizpůsobovat svou pozici v pruhu daleko jemněji než když je předjížděn – čistě z toho důvodu, že samotné ohlédnutí za předjíždějícím vozidlem způsobuje zpravidla několikadecimetrové vybočení cyklisty směrem, kterým se ohlíží – což při těsném předjíždění může vést ke srážce.

Dále je třeba poznamenat, že zabráním pruhu v případě, kdy není možné předjetí s bezpečným bočním odstupem, nedochází k porušení §17 (4) podle kterého řidič předjížděného vozidla nesmí zvyšovat rychlost jízdy ani jinak bránit předjíždění. A to proto, že řidič předjíždějícího vozidla v dané situaci nesmí předjíždět – zpravidla kvůli §17 (5) písm a) (řidič nesmí předjíždět, nemá-li před sebe rozhled na takovou vzdálenost, která je nutná k bezpečnému předjetí) a c) (jestliže by (…) ohrozil jiné účastníky provozu na pozemních komunikacích), u skupin cyklistů jedoucích za sebou také kvůli písm. b) (jestliže by se nemohl bezpečně zařadit před vozidlo nebo vozidla, která hodlá předjet). Cyklista se zde chová preventivně: brání před manévrem, ke kterému v danou chvíli nesmí dojít.

Předjíždění cyklistů v nepřehledných zatáčkách, s těsným bočním odstupem nebo zahájení předjíždění řady cyklistů, do které se řidič v případě výskytu protijedoucího vozidla musí „vmáčknout“, jsou běžné nešvary, které cyklisté od řidičů zažívají zvláště v extravilánu. V silném městském provozu je pak běžné, že cyklistu předjíždí s minimálním bočním odstupem souvislý proud vozidel, často aniž by řidiči cyklistu vpravo vůbec zaregistrovali. Ve chvíli, kdy se jízdní pruh zúží, je pak pro cyklistu nesmírně obtížné se mezi předjíždějící vozidla vůbec zařadit. Ostatně, na pár „milých“ situací se můžete podívat na našem nejnovějším videu.

Rozepisuji se o tom tak podrobně proto, že tyto aspekty nejsou necyklistické veřejnosti včetně dopravních expertů často v této míře podrobnosti známy a často nejsou chápány jako problém, protože přece „kdo to neumí / na to nemá / se tam bojí, ať tam nejezdí.“ Což je hned trojí alibismus. Jednak riziko hrozí i zdatným cyklistům, jednak zpravidla není alternativa, která by cyklistům dopravní funkci dané komunikace splnila s obdobnou efektivitou, jednak takový stav lidem, kterým cyklisté v provozu obecně vadí, v zásadě vyhovuje.

Důsledky stávající právní úpravy pro řešení nehod a chování účastníků provozu

Nemálo účastníků provozu (a dle tiskových výstupů mnohdy také Policie ČR) vykládá právní úpravu tak, že cyklista fakticky nemá povoleno zabrat pro svou bezpečnost jízdní pruh, zejména vlivem znění §57 (2) bez začlenění do kontextu dopravní situace. Cyklisté jsou pak za zabrání pruhu nezřídka řidiči chtivými předjíždění napadáni. Na cyklisty je troubeno, někdy se jim řidič „nalepí“ na zadek, což je také potenciálně ohrožující, cyklista totiž nemá brzdové světlo, a začne-li brzdit (například proto, aby pustil chodce), může jej řidič za ním přejet.

Cyklisté jsou pak chováním řidičů často tlačeni do situací, kdy se nechávají předjíždět v místech, kde to pro ně není bezpečné (viz výše). Považuje se za správné, že cyklista má být vpravo a když ho někdo těsně předjede, je to problém toho cyklisty. Když se cyklista předem chrání, dochází ke konfliktům, které ve výjimečných případech končí i násilím na majetku, či fyzickým atakem.

Je pak prakticky nemožné zabrat úzký pravý pruh na vícepruhové komunikaci s velmi silným provozem, protože se tím cyklista vystavuje riziku, že bude na kraj vozovky normálně vytlačen. Autor článku to již zažil: autobus, který před dokončením předjížděcího manévru začal na volné silnici zpomalovat na rychlost cyklisty a tlačit se ke kraji, byl prvotní příčinou, proč si pořídil kameru. K tomu dodávám, že pokud není podél takto rušné komunikace cyklostezka, je pro cyklisty zcela legitimní jet v silném provozu ve vozovce a cyklista nejenže má plné právo chovat se tak, aby si bezpečnost zajistil, ba se dokonce domnívám, že – na základě §4 a) – je povinností všech účastníků provozu chovat se tak, aby se ani na takto rušné komunikaci cyklista ohrožen necítil.

§4 Při účasti na provozu na pozemních komunikacích je každý povinen a) chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní (…)

Nastavení paragrafů upřesňujících chování cyklisty jsou nicméně s tímto požadavkem v případě povinné jízdy při okraji vozovky v jasném rozporu. Cyklistovi je přikazováno, aby se jezdil způsobem, při kterém ho ostatní účastníci provozu budou pravidelně ohrožovat. Přičemž zároveň nevzniká žádný silný tlak na řidiče, aby toto jejich nezákonné a rizikové jednání bylo potlačováno, tudíž je vcelku běžné. To je nesmyslné, nesprávné a troufám si říct, že i nepřípustné.

Dál od kraje důvodně

Na druhou stranu je pochopitelné, že stávající úprava dobře vynucuje požadavek na předvídatelnost pozice cyklisty v jízdním pruhu.  Z analýzy výše vyplývají v podstatě dvě situace, které je třeba řešit.

Tou první je bezpečná vzdálenost od pravého kraje vozovky, ve smyslu rizik působících „zprava“ (nepořádek, kanály, dveřní zóna, chodci vbíhající do vozovky, případně tramvajové koleje blízko u parkování). Jízdu v bezpečné vzdálenosti od kraje by legislativa měla jednoznačně umožňovat. Současné znění §57 (2) není sice v tomto příliš šťastné, nevím ale o nikom, kdo by tento paragraf vykládal tak, že cyklistům přikazuje například jízdu ve dveřní zóně.

Kromě rizik „zprava“ jsou zde ovšem také rizika „zleva“, tedy zejména těsné předjíždění a pravé háky na okružních křižovatkách. Cyklista někdy mezi těmito dvěma riziky balancuje, což je technicky i na pozornost velmi náročné, v důsledku to vede k nehodám a nemělo by to proto být po běžném cyklistovi požadováno.

Obr.: Cyklisté jsou místo zabrání pruhu tlačeni k tomu, aby se nechali těsně předjíždět. V takové situaci mají tendenci zvětšovat si boční odstup zajížděním za krajnici, což je ale potenciálně velmi nebezpečný manévr.

Jediným východiskem z mého pohledu je dát zde cyklistovi legální možnost zabrat pruh. Taková změna legislativy by ale rozhodně neměla být „bianco šekem“ dávajícím cyklistovi možnost jet středem pruhu, kde si zamane. Je zřejmé, že zabrání pruhu je důvodné pouze tehdy, když by předjíždění cyklisty jedoucího v bezpečné vzdálenosti od kraje vozovky tohoto cyklistu ohrožovalo, a to buď těsným bočním odstupem, nebo rizikem navazujícího manévru („pravého háku“).

Jakákoliv legislativní úprava nicméně musí brát v potaz i to, že potřebu zabrat pruh je v konkrétním místě schopen posoudit lépe přítomný cyklista než řidič motorového vozidla jedoucího za ním. Pocit bezpečí při předjíždění je totiž do jisté míry subjektivní. Zdatný cyklista může řidiči umožnit i kontrolované těsné předjetí v místech, kde by to v případě méně zdatného či dětského cyklisty naprosto nepřipadalo v úvahu.

Závěrem – jak změnit zákon?

Naprosto nelze předpokládat, že by celý problém vyřešilo zrušení první věty §57 (2) zákona č. 361/2000 Sb. Úprava musí být více promyšlená, srozumitelná a obecně přijatelná. Skoro nezbytné je řešit jízdu při kraji vozovky společně s bočním odstupem při předjíždění, jsou to v podstatě spojité nádoby. Optimální by pak bylo sloučit i další potřebné změny práv a povinností cyklistů v provozu (jako nepovinná infrastruktura, jízda vedle sebe, případně i dětští cyklisté na chodnících, zodpovědnost silnějšího, a.j.) do společné úpravy zákona tak, jako to v roce 2018 učinili v Lucembursku.

Jak by tedy měla vypadat konkrétní úprava zákona rozhodně předjímat nehodlám. Změna by byla potřeba komplexnější a znění paragrafů dobře promyslet. Co ale považuji za podstatné: Cyklisté i řidiči musí mít z případného nového znění zákona zcela jasno v tom, že cyklista v oprávněných případech pro svou bezpečnost jízdní pruh zabrat může.

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře

  1. Naprostý souhlas. Zákon je napsaný příliš nejednoznačně a dovoluje mnoho různých laických vysvětlení. Vzhledem k tomu, jak velkou skupinu osob a jak významně postihuje, je zapotřebí srozumitelnější dikce zákona.
    Ano, cyklista musí mít možnost jet tak daleko v pruhu vlevo, jak je to pro zachování jeho zdraví potřebné.
    Ano jsou situace, kdy je zabrání celého pruhu cyklistou naprosto nutné.

  2. Myslím, že i podle znění zákona je všemu nadřazen právě ten zmiňovaný paragraf 4, pro sichr kopíruji celé :

    a) chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní, aby nepoškozoval životní prostředí ani neohrožoval život zvířat, své chování je povinen přizpůsobit zejména stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace,1) povětrnostním podmínkám, situaci v provozu na pozemních komunikacích, svým schopnostem a svému zdravotnímu stavu.

    Jinými slovy, cyklista je POVINEN PŘIZPŮSOBIT SE situaci v provozu, stavebně technickému stavu komunikace ( koleje, stav krajnice, parkovací místa ), a i schopnostem cyklisty :)

    Ostatně i v paragrafu pět Povinnosti řidiče se píše : je povinen :
    c) přizpůsobit jízdu technickým vlastnostem vozidla nebo fyzickým vlastnostem zvířete,
    i) zajistit bezpečnost přepravované osoby nebo zvířete8) a bezpečnou přepravu nákladu,

    :)

  3. Po Magistrále třeba cca od Prahy 2 po Hlavní nádraží zabírám pravý pruh, přijde mi to bezpečnější než aby mě tam hoblovali zleva. Přijde mi, že tam ty pruhy nejsou dost široké, aby mě v rámci něho auta mohla bezpečně předjet. Jak se vjede na estakádu, tak není problém jet vpravo (což je teda asi úsek jen tři sta metrů, pak je tam zas nápoj od Bulhara a tam přejíždím do toho odbočovacího pruhu). Přijde mi, že řidiči s tím bývají vcelku ok – tak jedu tam taky tak 35-40, tak je to zas tak hrozně moc nezpomaluje a před IP Pavlova bývají kolony, tak je tam spíš předjíždím já.

  4. Mě přijde předjíždění cyklisty na jednopruhovém kruháku “ technicky nemožné“.
    Vedou mě k tomu tyto důvody:

    1. Řidič musí vždy dát znamení o změně směru jízdy při předjíždění cyklisty a na kruhovém objezdu by to mátlo ostatní účastníky

    2. ) Řidič, který se po předjetí zařazuje před vozidlo, které předjel, musí dávat znamení o změně směru jízdy a nesmí ohrozit ani omezit řidiče vozidla, které předjel a to by opět na kruhovém objezdu mátlo ostatní účastníky.

    3. Když už se někdo rozhodne někoho předjet, tak nesmí zase snížit rychlost jízdy a omezit řidiče, kterého předjel. Typicky se jedná o pravý hák, který každý známe z vlastní zkušenosti a na mini kruhácích je obzvlášť obvyklé…

  5. újezďák: Nejde o předjíždění, ale právě o ten pravý hák, který je technicky nejen možný, ale také docela častý. Pražské okružní křižovatky mají na svědomí dost velké procento nehod s účastí cyklisty a zaviněním řidiče motorového vozidla. Klasicky jsou to dva případy: a) nedání přednosti cyklistovi na okružce, a b) pravý hák při odbočování z křižovatky.

  6. Je tam jedna faktická chyba. Motorista, který chce předjíždět není to samé co motorista, který začal předjíždět. Motorista jedoucí za pomalejším vozidlem nikoho nepředjíždí. § 17 Předjíždění se na něj tedy nijak nevztahuje.

    Opravdu velká spousta lidí mi tvrdila, že zákon obsahuje povinnost cyklisty jezdit *CO NEJBLÍŽE* k pravému okraji vozovky. Nevím kde na to přišli, ale slyšel jsem to opravdu hodněkrát. V praxi, pokud to je alespoň trochu možné, pak podle nich mají cyklisté jezdit vpravo od jízdní dráhy automobilů. Kdybys explicitně nepravdivost této formulace upozornil, bylo by to přínosné.

  7. Hrabosh, zákon k tomu “ jezdit vpravo “ nutí explicitně všechny účastníky trošku jinou formou, škoda že si to lidé nejsou schopni vztáhnout i na cyklisty :) cituji :
    Směr a způsob jízdy § 11
    (1) Na pozemní komunikaci se jezdí vpravo, a pokud tomu nebrání zvláštní okolnosti, při pravém okraji vozovky, pokud není stanoveno jinak.

    Vratislav, příčinou je často to, třeba jak jsme se zde kdysi bavili o nehodě na kruháku V Olšinách/ solidarity, že kruháky se u nás dělají zbytečně vysoké a ještě se něčím osází.
    Cyklista “ zabírající“ pruh se pak doslova vynoří “ zpoza rohu“ v zorném poli účastníků připojujících se na kruhák.

  8. Pro mne z toho plyne jeden závěr – dál budu jezdit po cyklostezkách oddělených od aut a kde nejsou tak po chodnících. Hezký den.

  9. ten paragraf 4 jak citoval ujezdak je velmi důležitý..je v nem totiž zřetelně i jisté pořadí důležitosti.. nejprve a)..zdravi.. pak teprve b) pravidla a policista a teprve potom c) semafory..
    je v tom odpoved i na “ co nejblíže vpravo.“. nelze vytrhavat .. pokud vpravo hoří…neni pravem dána nutnost tudy jet.. i kdyby to podle nějakého paragrafu tak vypadalo..

  10. Josuk nejenom hoří, ale i stav a povaha komunikace :)

    když je tam třeba jezero, protože silničáři neumí udělat silnici a udržet propustě
    když jsou utrhané, potrhané, propadlé krajnice typu samá díra
    nebo když tam každou chvíli kouká větev, což mi připomnělo, že jsem dnes nenapsal na TSK ohledně Mírového hnutí, kde globální oteplování nutí vegetaci růst nějak rychleji než jiné roky :)

    Ohledně krajnic, kdysi jsem na dotazník soutěže “ do práce na kole“ napsal jako odpověď na otázku ve smyslu co by vám nejvíc pomohlo jezdit pravidelněji něco ve smyslu pečlivý silničáři a svědomití údržbáři prvků v komunikaci. Co je mi platné, že Mírového hnutí kropí snad každý den, když jeden každý kanál je na objetí, léta jsem tam jezdil na “ jižním nebo severním svahu“ vyjeté koleje , to už je pryč, ale v nové vozovce se už zase dělají díry a praskliny… osobně tvrdím, že silnice jako v Německu, Holandsku nebo Rakousku by samy o sobě zvedli pohodu cyklistům tak o 1/4 až 1/3 určitě by přidaly nějaké to procento.
    Co je mi platný, že je někde namalovaný cyklopruh, když mě vede tou nejhorší částí české silnice?

  11. Add Petr Jurutka:
    Ježdění po chodnících jen přenáší váš strach z aut na strach chodců z vás. Těší vás to?
    Jestli to nechápete, tak se zeptejte nějakého starce 70+, když ho budete míjet, jak se cítí.

  12. Pro Bráhma: chápu to a samotnému mi je nepříjemné když někdo jede po chodníku. Přesto to občas delam, kolem chodců a psů jedu vždy krokem prip. i s jednou nohou na zemi. Vím že tam nemám co dělat. Snažím nikoho neprekvapit nebo se i omluvit pokud mi někdo vynadá. Přesto všechno mě ale na cestu do premavky jaká je třeba na magistrále nikdo nedostane. Když čtu návody z článku tak mi běhá mráz po zádech. Uzavřel jsem to pro sebe tak, že raději budu arogantní hajzl na chodníku než slušný mrtvý cyklista na čtyřproudovce. Nechci se obhajovat, vím že je to nesprávne ale pokud by nechyběla infrastruktura , nedělal bych to.

  13. Add Petr Jurka:
    Nikdo vás nenutí a ani to není potřebné jezdit po magistrále nebo po hlavních čtyřproudých silnicích. Podívejte se do mapy PrahouNaKole nebo do http://www.mapy.cz. V obou najdete cyklistický plánovač, který vás provede Prahou po vedlejších klidných komunikacích, kde jezdit po chodníku je úplně zbytečné.
    Mám hluchého tatínka 86 let, který se toho kola, ať kolem něj projede jakoukoliv rychlostí zoufale lekne. Bojí se jich už skoro panicky. Přitom má jasné právo se pohybovat bezpečně a klidně po chodníku. Co s tím?

  14. újezďák: Jestli jsou na Mírového hnutí nějaké úseky, kde to už je na silničkáře moc blbé, ale dá se to opravit, můžeš mi dát vědět, pokud možno s fotkami nebo záklikem do mapy? Může se to nechat spravit, když budu vědět, kde přesně a v jakém rozsahu.

    Já si to sice můžu zítra projet, ale jsem už tak zvyklý, že poznám jen, když jsou ty vozovky opravdu rozmlácené. Tak bych nerad vynechal nějaký problém, na který bys pak po nedůsledné opravě poukázal :-)

  15. Vratislav Filler , já to hlásím sám na klasiku TSK , ale jezdím na mtb :)
    Větvě jsou zhruba od toho výběhu a podél celého zookoutku směr benzínka až za podchod, nová díra je na dělící čáře silnice a připojovacího pruhu K horkám-Mírového hnutí zhruba tady https://mapy.cz/s/3xoZb . Mnou hlášená a kdysi asi nouzově opravená díra v od bočce z Mírového hnutí do ulice Klíčova už se taky zase propadá a drolí…

    Ve směru ven je to spíš na návazné Výstavní , obecně mizerná krajnice a kanály asi od zastávky Wagnetorova až po Hviezdoslavovu

    S tím zvykem souhlas, já už někde doslova jezdím podle “ díropaměti“

    Mimochodem všimni si, že ta Mírového hnutí má hnusnou krajnici už podél celého lesa, tam to vypadá nenápadně ale na asfaltu jsou takové prasklé a ztvrdlé bubliny, je tam dloooohá záplata asi po nějakém výkopu a pravděpodobně to asfaltovali za deště …, na širších gumách celkem v pohodě, ale silničkáři a koloběžkáři asi musí trpět :)

    Trošku OT k Mírovému hnutí, ale teď asfaltují Sibřinu a je tam nový úsek budou hned opravovat kanály a další prvky, protože se jim to kolem každého propadlo, je to tak 14 dní položené a už tam chodí chlapík se sprejem a barví, kde se bude řezat takový skoro kilometr asfaltu a i na mtb to pěkně houpne …. peklo ty silničáři…

  16. co jsem věděl, to jsem už poslal, dneska se tama asi vracím domů, tedy pokud to nešvihnu přes Dolní Měcholupy, v podstatě těch tras mám několik a řídím se pocity typu vidím moc kolonu, fouká víc proti mě než jsem čekal nebo jsem prostě unavenej na to jet na Spořilově nahoru a tak to vezmu přes Práčskou či někudy je to víc ve stínu/ na sluníčku :)

  17. tak jsem to projel, v koloně … je čtvrtek kolona od Agrofertu až do Uhříněvsi prakticky všude…, Spořilov byl ucpaný durch a stál, takže jsem to vzal vrchem nach Petrovice… přece jenom Práčská je úzká…
    Ale myslím, že většinu z toho jsem nareportoval TSK

  18. Jo a do mailu jsem vám hodil uzavírku A-500 v Čentické, detaily tam i nějaké fotky…

  19. Ustanovení § 8 odst. 5 vyhl. č. 100/75 Sb., o pravidlech silničního provozu, podle kterého smí řidič motorového vozidla na silnici s vozovkou o dvou nebo více jízdních pruzích v jednom směru jízdy užívat k jízdě kteréhokoli jízdního pruhu, se ani s ohledem na ustanovení § 47 cit. vyhl. nevztahuje na cyklisty.
    Tito účastníci silničního provozu jsou povinni i v obci dodržovat ustanovení § 44 odst. 1 cit. vyhl., které jim ukládá jet na jízdním kole nebo vést jízdní kolo při pravém okraji vozovky. Na vozovce o dvou jízdních pruzích v jednom směru jízdy je však cyklista povinen jet před odbočením vlevo při levém okraji levého jízdního pruhu. Ustanovení § 15 odst. 3 cit. vyhlášky, která ukládá řidiči před odbočováním vlevo zajet co nejdále vlevo v části vozovky určené pro jeho směr jízdy s ohledem na rozměry vozidla nebo nákladu a šíři vozovky, se vztahuje na řidiče všech vozidel.

  20. Vyhláška 100 z roku 1975 byla zrušena k 1.1.1990…??

  21. Josuk, ano přesně, na druhou stranu jak pražský cyklista rád říká, bojovat se musí :)

  22. Já bych chtěl vidět nějaký výsledek soudní pře, kdy cyklista nemohl z objektivních důvodů jet vpravo a musel kvůli střepům atd jet více vlevo a byl sražen, koho soud označí v jaké míře za viníka.

  23. Pavel Mašek: Byl jsem u přestupkového řízení, kdy byl cyklista obviněn, že jízdou příliš vlevo omezoval předjíždějící vozidlo. Prokázali jsme, že to byla prevence, protože po několika desítkách metrů od toho místa se jízdní pruh zužoval a cyklista tak jel středem pruhu proto, aby nebyl v tom místě ohrožen.

  24. Skvělý článek, jako byste mi mluvil z duše.
    Jen škoda, že si ho zřejmě nepřečtou ti, na které je směřován především.
    Máte v plánu nějaký přímý apel na změnu zákona v tomto ohledu? Stálo by to za úvahu…

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


*


Další z rubriky

Nepovinná infrastruktura 25

Zákon přikazuje cyklistům používat zřízenou infrastrukturu. Na první pohled racionální postoj má ovšem v některých..více

Elektrokoloběžky mají v Německu zelenou 4

Od června letošního roku začalo v Německu platit nové vládní nařízení stanovující pravidla provozu lehkých..více

Nové cyklotrasy na Praze 14: A240 Kyje – Jahodnice 11

Jak jsem psal v minulém článku, nová cyklistická infrastruktura v Praze nejsou jen cyklostezky na..více

Nové cyklotrasy na Praze 14: A262 Kbelská – Hutě 10

Nová cyklistická infrastruktura v Praze, to není jen investiční výstavba cyklostezek na zelené louce, rozsáhlé..více

O cyklopruzích poprvé: kolik zaberou místa? 9

O potřebnosti cyklopruhů pochybují mnozí. Na potřebnost cyklopruhů na hlavních ulicích se náměstka pro dopravu..více

Největší legalizace v Praze: předpolí Nuselského mostu 11

Na jižním předpolí Nuselského mostu došlo k dlouho očekávané legalizaci jízdy na kole z cyklostezek..více

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Daruj
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Využíváte v Praze sdílení kol (bikesharing)?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

webdesign by 2046
↑ nahoru