Co nového v Lucemburku?

Lucemburk je město spojené s Prahou nejen historickými kořeny (slepý král Jan Lucemburský bývá také nazýván „Jan český“). Lucemburk je podobně kopcovitý jako Praha, byť reliéf funguje vlastně obráceně: vysoko položené plošiny centra a nádražní čtvrti rozdělují hluboce zaříznutá údolí několika potoků.

Přes velká převýšení v samotném centru je Lucemburk městem, které cyklistickou dopravu dlouhodobě podporuje. A zemský systém vyžadující řešení pro cyklodopravu u všech dopravních staveb vnímá pozitivně i Evropská cyklistická federace (odkaz).

O cyklodopravě v Lucemburku jsem psal po své první návštěvě před více než deseti lety (zde). Co se tam od té doby změnilo? Při několikadenní návštěvě jsem měl příležitost porovnat.

Náhrobek Jana Lucemburského

Nová pravidla, stará ohleduplnost

Před rokem jsem zde psal o nových lucemburských pravidlech provozu, která zavádějí například možnost jízdy dvou cyklistů vedle sebe (za určitých okolností, samozřejmě). V reálu jsem viděl, že toho využívají hlavně skupiny sportovních cyklistů. Jedou přes obec ve skupinách ve dvou vedle sebe přímo po hlavní ulici – ekvivalentu řekněme Náchodské v Horních Počernicích – a nikdo se z toho nejeví.

Řidiči jsou zde vůbec laskavější, asi to znáte i z jiných západních zemí: zastavují fakticky kdykoliv se blížíte k přechodu, a jejich choutky na bezohledné chování jsou do značné míry kroceny kombinací vysokých pokut a pravidla, podle kterého se zodpovědnost za sražení chodce předpokládá přednostně u toho, kdo řídil auto. Neměli jsme tak problém vypustit desetiletého synovce a naši dceru samostatně pěšky do hypermarketu za městem, čehož bych se třeba v případě takového Centra Černý Most (zůstaneme-li u příkladu Horních Počernic) mírně obával.

Jistěže, Lucembursko má slušnou síť rychlostních komunikací vedoucí většinu dopravy mimo zástavbu. Na druhou stranu komunikace jsou leckde dimenzované tak úsporně, že by z toho naše dopravní inženýry chytlo. Ovšem, když vám na průtahu obcí stačí na jízdní pruh tři metry místo čtyřech, vejde se vám tam i ledacos jiného – a to se hodí pěším i cyklistům.

Hlavní ulice v Pétange, zklidněná po výstavbě dálničního obchvatu.

Tramvaj proměňuje vnitřní město

Jako návštěvník Lucemburku se nemohu nezmínit o obnoveném tramvajovém provozu (ten původní z počátku minulého století si Lucemburk zrušil v automobilové euforii šedesátých let). Tramvaj se pomalu prokousává z obchodně-diplomatické čtvrti Kirchberg do centra a aktuálně se staví úsek k nádraží. Ten by měl být zprovozněn v roce 2020. Lucemburk tak drží krok s řadou francouzských měst, které tramvajový provoz v posledních letech zavádějí nebo obnovují.

Stavba tramvajové trati na Avenué Émile Reuter.

Tramvaje jsou pozoruhodné tím, že v centru nemají troleje. Obdobně jako parciální trolejbusy využívají energie akumulované během jízdy na předměstském úseku.

Tramvaj v zastávce Theater.

Bikesharing s elektrikou

Elektrifikaci se nevyhnul ani městský bikesharing Velóh, jeho modrá kola jsou nyní vybavena motorem a drandí si po ulicích rychlostí, která mi značně komplikovala jejich fotografování. Elektrifikace samozřejmě dovoluje překonávat snáz kopce, usnadňuje ale i jiné legrácky, například (zcela nepochybně nepovolenou) přepravu druhého pasažéra v předním košíku.

Most Velkoknížete Adolfa s lávkou pro pěší a cyklisty

Probíhající výstavba tramvajové trati znamenala rozkopání řady ulic v centru. V předstihu byl také pro tramvaje rozšířen a zpevněn jeden z významných vnitroměstských viaduktů – most Velkoknížete Adolfa z roku 1903. Současně s tím byl most doplněn o bezmotorovou lávku, zavěšenou mezi  jeho oblouky.

Úprava je to vpravdě impozantní, a to jak svou funkčností, tak tím, že byl takový významný zásah do mostu provedený relativně citlivě a z památkového hlediska únosně.  Na výjezdu z lávky je potom umístěný sčítač, který prokazuje sezónní frekvenci kolem tisíce cyklistů za den.

Výtah do Pfaffentalu

Ještě větší bezmotorová infrastrukturní bomba je ovšem výtah spojující od roku 2016 centrum města s údolní čtvrtí Pfaffental. Nutno říct, že v Lucemburku už jeden výtah do dolní úrovně je, přímo v centru, vede do „dolní“ čtvrti Grund, vzdálené po řece od Pffaffentalu necelé dva kilometry. Lucemburk má v řešení překonávající velké výšky tradici.

Vstup z Grundu ke starému výtahu.

Nový výtah se ovšem prezentuje nejen jako účelová stavba, ale přináší také zážitek unikátního výhledu, a to od šesti ráno do dvou v noci.

Výtah ročně přepraví přes třicet tisíc osob a podle sčítače umístěného při horní stanici poslouží v sezónně průměrně také dvěma stovkám cyklistů. Použití výtahu je zdarma.

Obě nové bezmotorové stavby si můžete prohlédnout v krátkém videu.

Bezmotorové stavby na podporu cyklodopravy

Lucemburk tak v několika posledních letech zrealizoval hned dva zajímavé záměry, které mohou být jasnou inspirací pro zlepšení podmínek pro jízdu na kole i v Praze. Praha vertikální bezmotorové dopravní stavby téměř postrádá, přitom právě výtahy by mohly zpřístupnit snadno řadu míst, na které se dnes drápete pěšky či na kole v potu tváře. Údolí znamenající převýšení či zajížďky jsou přece od toho, aby se překlenuly mosty a lávkami, kopce pak mohou být provrtány bezmotorovými tunely. Ve vnitřním městě má Praha v tomto obrovský vnitřní dluh, a heslo „placatá Praha“ by mělo být zásadní nejen pro dopravu cyklistickou, ale zejména pro pěší.

Nebo jsem jediný, kdo si dokáže představit vyhlídkové výtahy vyvážející denně tisíce lidí na náhorní plošiny Letné, Vinohrad či Pankráce? Doufám, že po přečtení tohoto článku už tomu tak není.

Další lucemburské cyklistické novinky a současnou podobu cyklistické infrastruktury v ulicích představím v dalším článku.

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře

  1. Hezká inspirace.
    Úplně by ale stačilo, kdyby se v Praze zlepšila „provrtanost“ tunely, či alespoň jejich prostupnost pro cyklisty, a doplnily některé mosty a lávky. Nemluvme o Blance, ale proč cyklista nesmí do Letenského tunelu alespoň shora (léta se tam smělo), do Husákova ticha (léta jsem tam najížděl na Magistrálu – a kudy jinudy tady vlastně – než jsem si všiml dělené zákazovky na vjezdu), neexistující lávka přes Bělehradskou, železniční most, ale třeba tunel z hlaváku do Nuslí – to je sci-fi? Pár set metrů, ale veledílo pro cyklisty a pěší. Obdobnou službu by mohla vykonat lávka, která by se udělala přes Plzeňskou mezi portály Strahovského tunelu a Mrázovky. Nastoupat plynule z Drtinovy přes Sacre Coeur a člověk by byl skoro na Peroutkově, navíc přes 2 parky. Jak jinak se tam bezpečně dostat, když většina odbočení z Plzeňské či Ostrovského je nelegální. A integrační opatření na pražských mostech – existuje nějaké bez závažnějších chyb? Barrandovský most? No, až na zajížďku v řádu kilometrů super. Štefánikův most? Chybí mi tam půl cyklopruhu a přebývá v nich permanentně pár desítek aut. Trojský most? Chybí mi tam cykloopatření v podstatné části HDP. Libeňský most? A jak se mám na ty stezky pro chodce a cyklisty, které jsem povinen použít, z Holešovic legálně dostat? Hlávkův most? V HDP, a hlavně směrem z centra, což je potřeba více, dost tragédie. Palackého most – nejen že chybí integrace, ale ani se z něj nedá odbočit, kam byl byla na východní straně potřeba. Barrandovská estakáda (ta por auta, i ta pro tramvaje) má všechny přidružené prostory pro kola nelegální. Nu, zkuste si vyšlapat ze Strakonické nahoru po ul. K Barrandovu. Je to pro kola zcela legální, ale podruhé to, myslím, dobrovolně nepojedete.

    Zapomněl jsem na něco? :o)

    A přitom by to všechno bylo mnohem víc bezúdržbové, prospěšné a kapacitní, než jakýkoliv výtah.

  2. Výtah máme i v ČR, a dokonce v jinak dopravně, řekněme zaostalejším, středočeském kraji. https://en.mapy.cz/s/hudevagova
    Narazil jsem na něj náhodou, nevěřil jsem vlastním očím. Místní jej používají.

  3. Já bych se v Praze nejprve zaměřil na dovybudování spojitých cyklostezek a cyklopatření alespoň na hlavních dopravních směrech. To by bylo mnohem levnější a i užitečnější než budování výtahů a tunelů. Jedna Blanka snad stačila.

  4. Výtahy jsou zajímavé, při mé poslední návštěvě v Lucemburku jsem je také mocně okukoval. Už tu o nich před pár lety psal Václav:https://prahounakole.cz/2015/08/verejne-vytahy-drazni-promenady/
    V Praze by to na některých místech také mohlo být zajímavé, třeba ta Letná, nebo již zmiňovaný Nuselák. Ale není to úplně levná legrace, ten nový lucemburský stál přes 10 mil. eur.

  5. Senzační by bylo obnovit eskalátor na Letnou (i pro kola). Věřim že by to nalákalo plno lidí z aut, tramvají a metra chodit pěšky nebo jet na kole – nahoře na Letné nebo dole u Vltavy už žádný kopce nečekaj.
    I výtahy bych si stejně jako vy dokázal dobře představit -mne zase padly do oka v Monaku :) Jen mám obavy že i kdyby to někdo nadhodil tak k tomu nebude naše společnost stejně jako ke všemu pro nás novému a neznámému velmi nakloněna. Památkáři zejména.

  6. Mně chybí ještě eskalátor z Karlína na Vítkov – Vítkov totiž i přes tunel je dost velká bariéra hlavně v centru Prahy. Ideálně od připravované zastávky železnice v Karlíně. Význam by to ale hlavně mělo asi místní pro Karlín

  7. Tomáš :) :):) :) :) :) eskalátor čeho ?
    Na Vítkov, před cyklostezkou po bývalé trati, jsem šlapal každý pracovní den několik let, trošku kopec nó…

    Navíc si nějak nedovedu představit tak dlouhý venkovní eskalátor, funkční za každých podmínek, kolik by to mohlo stát a jak dlouho by byl v provozu ?

    Matně si pamatuji, že se před asi 6-7 lety , tuším za Hudečka, plánovaly eskalátory na Vyšehrad z Nuslí a jen technika měla stát 300 milionů korun bez okolních úprav, čili něco jako půl miliardy dohromady s napojením a zabezpečením, plus náklady na proud a údržbu

    Hm

  8. Blanka II, tentokráte cyklistická. To až bude Vráťa primátorem. :D

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


*


Další z rubriky

Státní vlajka na kole 4

U příležitosti blížícího se státního svátku přinášíme doplnění k naší standardní cyklistické etiketě na základě..více

Cykloobousměrkový zázrak v Petrovicích 11

07. 10. - Martin - Inspirace
Na přelomu let 2016 a 2017 došlo v malé čtvrti na jihovýchodě Prahy k něčemu,..více

Deset let s Šeříkovou ulicí 4

Od vzniku stránek Prahou na kole v roce 2008 jsme Šeříkovou ulici komentovali snad třicetkrát...více

Evropský týden mobility v Praze 26

Jako každý rok i letos čeká Prahu v druhé polovině září Evropský týden mobility (ETM)...více

Lucemburk podruhé – Praha budoucnosti? 3

V minulém článku o cyklistické infrastruktuře v Lucemburku jsem představil dvě nejchytlavější infrastrukturní stavby: lávku..více

Duo cyklodílen na Štvanici :)

Na pražském ostrově Štvanice v objektu klubu Fuchs 2 se zabydlely dvě cyklodílny. Jednak projekt..více

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Daruj
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Využíváte v Praze sdílení kol (bikesharing)?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

webdesign by 2046
↑ nahoru