Co s cyklopruhy?

Jsou cyklopruhy bezpečné a užitečné? Měly by být standardní výbavou silnic po rekonstrukci jejich povrchu? Za vhodností cyklopruhů (i ochranných) při obnovách povrchů si stojím. Důvody, proč cyklopruhy zřizovat i na rušnějších komunikacích, jsem popsal několikrát (zde, zde). Pokud jde o bezpečnost, tak zopakuji jen výsledky australské analýzy bočního odstupu při předjíždění: ačkoliv v průměru na komunikaci s cyklopruhem řidiči předjíždějí cyklisty těsněji, nedochází přitom prakticky k žádným velmi těsným předjetím, která jsou pro cyklisty ohrožující nejvíce (zde).

Otázka neproduktivnosti cykloopatření na rušných silnicích ale není postavená jen na tom. Jde v podstatě o střet několika pohledů na cyklistickou dopravu v cyklisticky se rozvíjejícím městě. Kde je tedy hranice toho, co ještě dává smysl? Nebylo by občas lepší nekreslit na silnici nic? Ponechat ji v podobě, která případné cyklisty nechá poprat se s dopravou bez jakékoliv podpory? Co vlastně přináší ta tenká bílá čára, přerozdělující prostor pouze formálně, a iritující často některé řidiče a politiky víc než to, když se v ulici bez cyklopruhu cyklista reálně objeví? A co tedy dělat, když se při úpravě komunikace musíte se substandardem spokojit podle pořekadla „Kdo chce víc, nemá nic?“

Jasnou odpověď nemám. Dovolím si ale k věci několik postřehů, ze kterých nakonec závěr vyplyne.

Minimalizace cyklistů jako dopravní politika

Obvyklý argument je, že cyklopruhy „lákají“ cyklisty někam, kam nepatří, kde na to svými dovednostmi nestačí, kde budou ohrožováni a – v případě hardcore postoje – kde cyklisti prostě vůbec nemají co dělat. Už se aspoň zpravidla nepopírá, že tam cyklisti jsou, panuje ale spokojenost s tím, jak málo jich tam je. A říká se: nezřizujme to, protože potom jich tam bude jezdit víc. Znáte to: postavil si hospodu, ale chodili mu tam lidi.

Je to argument úžasný, protože současně předpokládá i popírá dopravní indukci – byť v jejích odlišných aspektech. Odpůrci cyklopruhů přiznávají, že cyklisty láká infrastruktura, na které se cítí bezpečně. Současně ale uvažují podíl lidí jezdících na kole jako konstantní, zcela popírají šedou zónu lidi pohybujících se na kole málokdy, rekreačně, nebo dopravně na kratší vzdálenosti, kterým cyklopruh možnost nové cesty vytvoří.

Dopravní indukce se totiž netýká jen kapacity komunikací. Stejný efekt na intenzitu má i zlevnění cesty nebo její zrychlení. A právě v nabídce rychlé trasy jsou cyklopruhy – ve srovnání s cyklostezkami vandrujícími podél potoků či čertvíkde zadními dvorky – zcela nepřekonatelné. Ostatně, i v Praze doklady o indukci na cyklopruzích máme. Na Vršovické se v době postupného zřizování cyklopruhů v letech 2010 – 2012 (a to ještě značně nesouvislých) zvýšil provoz dvojnásobně.

Jistěže existují místa, kde není dobré vytvořit cyklopruhem „past“ nabízející fikci bezpečného průjezdu. V takovém případě je ale skoro vždy nejlepším řešením souvislá cyklistická infrastruktura, definující jasně případný kolizní prostor. Případný diskomfort daného řešení vedoucí k větší opatrnosti a ohleduplnosti by měl být dopravním řešením kladen především na ty, kdo jsou při jízdě chráněni tunou pasivní bezpečnosti, nikoliv na ty, jejichž „zbraněmi“ chránícími bezpečnost při průjezdu náročnou křižovatkou je pouze jejich dovednost, pozornost a (slovy Gandalfovými) odvaha.

Paradoxně, argumentace proti „nebezpečným“ cyklopruhům v úzkých místech zpravidla vede k tomu výsledku, že navrženou cyklistickou infrastrukturu rozkouskuje a výše popsaná problémová místa vytvoří. Často ve značném počtu, příklad z Ocelkovy je nabíledni. K čemuž ještě dodám, že posouzení bezpečnosti daného místa z hlediska bezpečnosti cyklistické dopravy by mělo být na těch, kdo kolo ve městě reálně a často používají, a ne ti, kteří je ve městě nechtějí.

Problémové místo na nových ochranných cyklopruzích v Ocelkově ulici z důvodu připomínkovým místem vyžádaného přerušení cyklopruhu u přechodu pro chodce (stav z r. 2018).

Děje-li se tedy odmítání cykloopatření s ohledem na bezpečnost ubohých cyklistů, je vždycky potřeba posoudit pozorně, zda při argumentaci té které konkrétní osoby nejde spíš o to, aby se počet cyklistů v ulici nezvýšil – a cyklisté motoristy svou přítomností „neobtěžovali“.

Opačný argument – že po ulici nikdo na kole nejezdí a cyklopruhy proto netřeba, je ve světle výše popsaného žertovný. Někdo cyklopruhy odmítá proto, že by tam cyklisti nejezdili, někdo proto, že by tam jezdili. Jistě, chápu, že co je pro někoho moc (řádově desítky až stovky cyklistů za den), je jinému málo. Zde se ovšem dostáváme k tomu, že cyklistům je – bez ohledu na jejich počet – v takovém případě prakticky odepřena možnost pohybovat se po dané ulici bezpečně, legálně a důstojně. Ulice bez cykloopatření není kompletní stejně, jako když nemá chodníky (chodci přece můžou legálně po krajnici, ne?)

Cyklopruhy mění vnímání cyklistů v provozu

Plošné zřizování cyklopruhů je relativně nová věc. Když se před lety zaváděla „přednost chodců“ na přechodech, bylo opatření kritizováno, zejména proto, že došlo ke zvýšení počtu nehod s chodci – především zpočátku. Co se při této kritice nebere v potaz, byla nutnost celé této změny: rostoucí provoz někde přecházení bez změny pravidla už prakticky znemožňoval.

Nakonec se ale ustálila nová rovnováha: Chodci před přechodem přestali být považováni za něco, na co řidič nemusí brát ohled, přechází se lépe, a bezpečnostní situace se stabilizovala. Došlo k jasnému posunu dopravní kultury směrem k západní Evropě.

Na podobný kulturní posun zatím městská cyklistika čeká. Ochranné cyklopruhy jsou opatřením, které jej podporuje. Ta čára říká jednoznačně: Ano, tady na tu silnici cyklista patří stejně jako vy. A když ho chcete předjet, máte mu nechat tolik a tolik místa.

K tomuto posunu ovšem nedochází „revolučně“, tedy skokovou změnou pravidel, ale s každou jednotlivou implementací. Podíl cyklistů na populaci také není tak vysoký, jako podíl „nižší formy účastníka provozu,“ jak chodce kdysi označil jistý vysoce postavený dopravní úředník. Bude to tedy trvat mnohem déle, možná celou generaci. Mnozí si svůj stávající postoj – nepochybně ke škodě cyklistů – patrně donesou až do hrobu.

Ochranný cyklopruh v Patočkově ulici, zřízený 9/2019. Foto J. Motýl.

Konzervativní ani technooptimistický postoj není udržitelný

Nechtít ale ani tuto postupnou změnu by znamenalo předem rezignovat na možnost změnu k lepšímu provést. Konzervativní postoj – ve smyslu jisté neukvapenosti – by se mohl zdát vhodný. Vždyť přece ta opatření jsou neprověřená, lidi s nimi neumějí zacházet, přitáhne to cyklisty, vytvoří potenciálně nebezpečné situace, na které nejsou stávající řidiči a cyklisté připraveni.

Nedělat nic ale není alternativa. Ponechat věcem nekontrolovaný vývoj bez snahy jej někam směřovat, znamená nekorigovat vývoj v mnoha věcech zcela nežádoucí. Ani pravidla fotbalu, jakožto dosti konzervativního sportu, nebyla od počátku minulého století neměnná. Čas od času se přizpůsobila defenzivním schopnostem hráčů, možnostem rozhodčích, zájmu učinit turnaje dramatičtější nebo technice televizních přenosů a videozáznamů. Ponechávat věci v dopravě „přirozenému vývoji“ znamená fakticky tolerovat postupné zhoršování situace. Aut přibývá, lidé jezdí na stále delší vzdálenosti a osobní auta jsou v poslední dekádě stále hmotnější (a vyšší). To má jednoznačné negativní dopady na komfort a bezpečnost chodců i cyklistů. Pouhé kvantitativní přizpůsobování se objemovému nárůstu automobilové dopravy – a tím vlastně jeho skrytá podpora – je dlouhodobě neudržitelné. Nejde ani už vlastně o dopravní konzervatismus, hovořit se dá spíš o dopravním zpátečnictví, které probíhající samovolný vývoj v oblasti dopravy naprosto nereflektuje.

A naděje, že pozitivní posun v řešení dopravy – či dokonce vztahu mezi jejími motorovými a bezmotorovými účastníky – přinese technický rozvoj (ať už jde o cloudové taxislužby, elektromobilitu  nebo samořiditelná auta), je planá. Zatím se zdá, že tyto trendy spíše povedou k ještě většímu dopravnímu výkonu automobilové dopravy, případně hrozí tlak na zmenšení ochrany chodců v zájmu řešení problému „zodpovědnosti“ v případě konfliktů se samořiditelnými vozidly.

Cyklopruhy? Hned, ale dočasně

Vrátím se ještě k potenciálu cyklopruhů, který je reálně především v tom, že dovoluje více cyklistům jezdit po městě rychleji. Kličkující cyklostezky dovolují sice jezdit po městě více lidem, ovšem zpravidla ne rychleji.

V Nizozemsku a Dánsku se cyklopruhy nově zřizují jen na méně rušných komunikacích. Podél hlavních silnic mají cyklostezky (v obcích téměř vždy oddělené od pěších) a dánské pásy – jednosměrné pruhy za parkujícími vozidly, v křižovatkách se stejnou předností jako auta. To je ideální spojení komfortu a rychlosti – i v českých podmínkách celkem dosažitelně. Potíž je samozřejmě v tom, že dánské pásy se musí – na rozdíl od cyklopruhů – postavit. A takové řešení stojí desetkrát více, trvá desetkrát déle – a v uličním profilu vyžaduje mnohem více místa než čára na vozovce. A to místo se musí někde vzít. Takže je v Praze ještě nikde nemáme. Přesto jsou jednosměrné pásy možné a měli bychom je na hlavních dopravních tazích žádat.

Úsporně dimenzované jednosměrné cyklopásy z počátku století na vídeňské Ringstrasse. (foto VF)

Většina problémů s cyklopruhy tak může být velmi snadno upozaděna tím, že se na ně budeme dívat jen jako na dočasné řešení.

Ostatně, nahlížet na cyklopruhy v Praze jako na dočasné řešení není rozhodně nový nápad. Že cyklopruhy nejsou pro rušné silnice ideální, vědí všichni cykloaktivisté i dopravní projektanti. V realitě nemožnosti zřizovat cykloopatření stavebně, byla snaha dostat  cyklodporavu v Praze „do města“ pomocí cyklopruhů jednoznačnou alternativou, která, domnívám se, měla úspěch. Čas ale už nejspíš nazrál a bude třeba postoupit o krok dál.

Myslím, že cyklopruhy bychom měli i nadále zřizovat, tak, jak se to děje nyní. Ale musíme je chápat jako dočasné řešení jen do další velké přestavby té které ulice. Jakmile se ulice kompletně přestavuje – nebo se tvoří nová v rozvojových územích – standardem by měl být jednosměrný cyklopás, podél nejrušnějších komunikací s výrazným dělícím efektem obousměrná stezka po obou stranách.

Budeme-li cyklopruhy považovat za ideální finální stav, zabrzdíme tím v podstatě možnost dalšího zkvalitňování cyklistické infrastruktury zejména ve vnitřním městě, a v „cyklopruhové debatě“ se budeme babrat ještě dalších padesát let.

A to je moje poslední myšlenka Ozývá-li se dnes někdo, že cyklopruhy někde nejsou dostatečně bezpečné a proto by se neměly zřizovat, je na čase zeptat se rovnou: no a co tam tedy bude místo nich? Odpíráme-li někde cyklopruhy, musíme současně navrhnout komfortnější řešení. A ne za deset, dvacet let. Teď hned.

Cyklopruh v rušné ulici nechť je pouze důkazem toho, že městská správa nebyla zatím schopná zřídit tam odpovídající cykloopatření – tedy plnohodnotný dánský pás nebo souběžnou vyhrazenou cyklostezku.

Pokud jde o jednosměrné pásy, tak toto je bohužel maximum, na jaké jsme se v Praze zatím zmohli. Letenská pláň, Milady Horákové (foto a kresba J. Motýl).

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře

  1. Na ulici Milady Horákové se něco děje na té straně s pseduo cyklo pásem. Ale s vjezdem do podzemních garáží jsem si nevšiml, že by se nějak upravoval.

  2. V 1. řadě bezpečnost! Že se namaluje dvoumetrový cyklopruh, fakt pro většinu lidí v Praze neznamená pocit bezpečí. Víc jde o pocit bezpečí obecně, komplexně s čistým vzduchem bez zplodin a možností jet jakoukoli rychlostí.
    Cyklista víc a víc v Praze jezdit buď nesmí, nebo muže – ale jako dementní ovce.

    [Příspěvek prošel moderací, odstranění vulgarit, pozn. red.]

  3. Mám pocit, že to, co je v ulici Na Slupi u Folimanky, cyklopás je. Ne, že by to Prahu zachránilo…

  4. Mně bohatě stačí pokud je na vozovce s dostatečnou šířkou automaticky nakreslen pruh a čára pro auta, aby prostě vozidla jela metr od kraje, každý si tak „drží lajnu“. Kéž bychom měli více alespoň takových úseků. Nedělám si iluze, že v dohledné době bude hromadně budovány pásy, oddělené stezky apod.

  5. @článek
    – líbí se mi zvolený tón textu, tak by to mohlo vypadat.

    @LukášM
    – ja na Letné o víkendu nebyl, co se tam děje?

  6. Hýbe se tam s obrubníky a zadahuje i na cyklostezku/pás. Zdá se mi, že se tam rozšiřuje silnice, aby bylo více místa pro auta k podzemní garáži. Ale nemám to ničím podložené. Nebo by se mohlo jednat o rozšíření pásu.

  7. Jen FYI – na krizovatce Bondyho/Vrbenskeho upravili prechody a v ramci prestavby udelali cyklopruh. V predchozim reseni bylo tohle misto pro cyklisty podivne, ale ted uz dava smysl. Ted uz se tam nebudu bat s kolobezkou a nebudu muset jezdit po chodniku.

    Kdyz uz pisu, tak jeden dotaz. Proc se neda v sekci Kratce kliknout primo na cislo s komentarem tak jako u clanku?

  8. Zuzka: ano, tvoří se cyklopruhy (minimálně část z nich budou vyhrazené) ve Vrbenského.
    Finišuje rekonstrukce na Mariánských hradbách a už jsou tam namalovány ochranné cyklopruhy v obou směrech, cyklopěšopřechody u Chotkových sadů a vytvořeny pohodlné sjezdy a nájezdy na chodník (pěší zónu s povoleným vjezdem kol) mezi vozovkou a tramvajemi.

  9. @Zuzka – díky moc za informaci, v nejbližší době se tam určitě někdo vydá z naší redakce. Nebo klidně zašlete fotku. Ohledně prokliknutí ke komentářům u zpráviče pošlu na webdesignery.

    @Václav Římal – také děkujeme za aktuality. Budeme rádi, když nám zašlete fotku, než se tam objeví někdo z redaktorů PNK. :-)

  10. nafotil jsem Mariánské hradby a znepokojivé snímky z Letenské Milady Horákové

  11. Šel jsem po stezce a ten pás ruší. Asfalt vyměňují za chodníkové dláždění. Je to v rámci rozšíření pruhů pro autíčka.

  12. LukášM: O tom bych rád věděl více, zní to hrůzostrašně. Tam se snad další pruh nevejde a široké jsou dost i pro autobusy a náklaďáky.
    Optimistická duše z koutku našeptává: co kdyby tam chtěli vyrobit cyklopruh?

  13. „Šel jsem po stezce a ten pás ruší. Asfalt vyměňují za chodníkové dláždění. Je to v rámci rozšíření pruhů pro autíčka.“ … jako že vyměňují asfalt za dlažbu, a to právě PRO AUTa? Já vám nevím, ale že by většina řidičů radši kostky než asfalt …

  14. MM: asfaltem mám na mysli pseudocyklopásový. Nikoliv ten, po kterém jezdí auta.

  15. To je sice fajn, ale furt mi nedává smysl to, že by jeho výměna za CHODNÍKOVÉ dláždění měla nějak sloužit rozšíření prostoru pro auta. To by tam asi místo cyklo-asfaltu naprali normální asfalt a nedělali si pakárnu s chodníkovou dlažbou, ne?

    Samozřejmě netuším co tam (ne)bude, ale prostě mi ta vámi uvedená souvislost nedává moc smysl … a to dokonce ani v případě TSK:-).

  16. @MM @Lukáš MM – psal jsem na P7 a napsali mi: v tomto úseku se jedná o I. etapu výstavby světelně řízené křižovatky pro obsluhu budoucího Hotelu Letná a areálu fotbalové Sparty. Realizaci řídí Odbor pozemních komunikací a drah Magistrátu hl. m. Prahy, jakožto silniční správní úřad na místních komunikacích I. třídy. Zatím nemáme k dispozici bližší informace.

    Takže kdo chce, může napsat na ten uvedený odbor…

  17. https://photos.app.goo.gl/qmfXh1Rbt8CjqXGj9
    dnešní foto z Letné.. netroufám si ani odhadovat, co z té fragmentace má vzniknout…je to sice Praha 7, kde se dají čekat i radikální cyklopásy ve vozovce.. ale.. Ve směru od Hradčanské ten asfaltový proužek nejdřív bez náhrady končí..cyklisto vysublimuj…kdo to nezvládne o kus dál je vržen z metrové výšky do vozovky před ostrý výběžek obrubníku (proč??), aby za křižovatkou se mohl zase vrátit na smíšenou stezku..??

  18. @josuk – hodně zvláštní, to mě tedy zajímá, co z toho vyleze. Díky za fotky. I když jsme na Praze 7, co jsem pochopil, tenhle tah zdejší radnice nemá úplně v režii, takže je možné že se cyklo-situace zhorší.

    Ostatně jako při letošní rekonstrukci povrchu na nábřeží kpt. Jaroše, kde podle mě směrem do centra měl vzniknout alespoň ochranný cyklopruh, přičemž se zde objevily pouze dva strohé pruhy pro auta.

  19. Tak ten konec asfaltového pásu je fakt dobrej:-).

    Jinak je vidět, že je to v Praze jak u na hlavu padlejch. Tam by to s ohledem na opravdu „rušný“ provoz na tom chodníku, a současně na jeho šíři, šlo v normální společnosti vyřešit úplně triviálně. Chodci budou chodit vpravo, a ne roztažení jak stádo přes celou šířku chodníku, a cyklisté pojedou rozumně rychle a ohleduplně. A vešli by se všichni úplně v klidu.

  20. Typické pražské cyklopruhy a cyklopiktogramy vypadají takhle: https://youtu.be/NnvB9PcqevA Je to video kompilát z Vinohradské ulice, jak to vidí cyklista a koloběžkář v různých dnech i ročních obdobích – nespojené kusy cyklopruhů, občas se neočekávaně zjeví cyklopiktogram, místy tahle značení mizí, jak je odstraňují stavebníci, často se přejíždí nebezpečné křižovatky, do toho městské radosti – koleje, parkující auta, silný provoz…

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


*


Další z rubriky

Ochranné cyklopruhy na Mariánských hradbách 4

Nedávno dokončená několikatýdenní kompletní rekonstrukce vozovky v ulici Mariánské hradby přinesla významná zlepšení i pro..více

Skončeme závodění s auty 16

Určitě to znáte. Bezpečná jízda v hustém provozu vyžaduje manévry typu řazení mezi vozidla při..více

Bílá a černá, aneb územní studie v Libuši a Písnici 1

Autor komentáře pracuje ve spolku AutoMat zpracovávajícím připomínky ke zmiňovaným územním studiím, pozn. red. Institut..více

Výběr ze záříjové cyklokomise 7

Komise pro cyklistickou dopravu se sešla po prázdninové pauze už třetího září. Sestavu mírně obměnila..více

O cyklopruzích podruhé: k čemu jsou? 8

O potřebnosti cyklopruhů pochybují mnozí. Na potřebnost cyklopruhů na hlavních ulicích se náměstka pro dopravu..více

Výběr z květnové a červnové cyklokomise 28

Čím jsou jednání cyklokomise (poradní orgán Rady hl. m. Prahy, pozn. red.) svižnější, tím víc vám..více

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Daruj
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Využíváte v Praze sdílení kol (bikesharing)?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

webdesign by 2046
↑ nahoru