Na temné straně síly?

Skutečně nejsem znalcem elektrokol. Jezdil jsem na nich vždy jen příležitostně, zejména tehdy, když jsem si půjčoval manželčino. Až do tohoto podzimu, kdy jsem elektrifikoval svoje nákladní elektrokolo. Nyní mám najeto zhruba 2000 kilometrů a slušné zkušenosti s používáním elektrokola v městském a příměstském provozu. Než se ale budu věnovat použitelnosti nákladního elektrokola pro rodinnou mobilitu, jakožto hlavnímu důvodu, proč jsem nákladní elektrokolo pořizoval, rád bych se vyrovnal s nabytou zkušeností pokud jde o jízdu na elektrokole v pražských podmínkách.

Při jízdě po městě se jízda s elektrikou a bez totiž liší nejen v tom, jak kolo „požírá“ otravné kopce. Možná daleko podstatnější je chování ve dvou základních elementech městského provozu, mezi kterými cyklista v Praze prakticky soustavně přepíná: tedy mezi auty a mezi chodci. A zde se již projevuje „temná strana síly,“ a aplikace pravidla „s velkou mocí přichází velká zodpovědnost“ se – zvlášť při jízdě mezi chodci – stává nutností.

Kolo s elektrikou může působit nenápadně a jeho řidič může jezdit ohleduplně, ne vždy je to ale tak…

Elektrokolo a chodci

Začnu pěšími. Jedete-li po smíšené stezce, nebo ještě spíš po chodníku s povolenou jízdou cyklisty či pěší zónou, potom se i pouhých 250 Wattů v náboji stává silou, která vám ohleduplnou jízdu spíš neusnadňuje. Jistou výhodou je, že si nemusíte dělat starost s tím, že výraznějším zpomalením vyčerpáte cennou hybnost. Rozjezd po minutí chodců je nenáročný, což ohleduplnosti napomáhá.

Proti jde ovšem nutnost trvalé sebekontroly pokud jde o maximální rychlost. Omezení přípomoci funguje fakticky jako tempomat na 25 km/h. Ovšem tato rychlost je pro přehuštěné legalizované chodníky a pěší zóny zcela nepřiměřená. Takže jsem se sice rychle naučil přepínat v „chodníkových“ pasážích na nejnižší stupeň dopomoci, i tak se ale čas od času stane – zvlášť je-li chodník volný – že očkem mrknu na rychloměr a hned musím zpomalit alespoň na zákonem požadovanou dvacítku.

Potíž s vyšší maximální rychlostí i na relativně volných legálních chodnících a smíšených stezkách je samozřejmě v tom, že blížíte-li se k pěším příliš rychle, zkracujete sobě i jim čas na reakci. Tím můžete u lidí vytvořit pocit ohrožení, i když je pak minete třeba krokem.

Na svém elektrokole tak velmi postrádám možnost nastavit si rychlostní limit pro dopomoc u každého jízdního stupně zvlášť. Možnost přepnout si stiskem tlačítka do režimu „pěší zóna“ s dopomocí fungující jen do 18-20 km/h bych opravdu velmi uvítal.

Legální vedení cyklistů některými místy s větší frekvencí pěších je žádoucí. Stejně žádoucí ale je, aby se v těchto místech cyklisté chovali ohleduplně.

Elektrokolo a řidiči

Při jízdě v silném provozu máte jiné problémy. V kopcích vám samozřejmě nesmírně pomůže to, že jedete dvacet a nikoliv dvanáct. A tedy že se vůbec můžete do silnějšího provozu relativně bezpečně pustit. Jakmile jste ale nuceni provádět manévry typu zařazení do třetího pruhu, stává se pětadvacetikilometrový limit vyloženě překážkou. Řazení mezi auta jedoucí padesátkou se dělá lépe v rychlostech nad 30 km/h, v některých případech je držení rychlosti s auty v podstatě nutnou podmínkou. A to vám elektrokolo už neulehčí.

Odhlédněme teď od toho, že cyklista by do řazení mezi auta ve vyšších rychlostech neměl být dopravním prostředím vůbec nucen. Na normálním kole jste každopádně schopni rozprostřít energii pro takový kousek způsobem, který bude odpovídat třeba rozjezdu na světlech a nevybočí tak z vašich běžných mezí. Ovšem na elektrokole vám při potřebě zrychlit dopomoc „vypne“ přesně v okamžiku, kdy potřebujete nejvíc přidat, a vy to musíte celé urvat sami. K psychicky náročnému manévru se tak přidává skokové zvýšení fyzické náročnosti, pro nemálo fyzicky slabších cyklistů technicky nemožné.

Jiným způsobem nepříjemná je maximální rychlost přípomoci 25 km/h na silnicích kolem Prahy, kde je každý kilometr v hodině nad dvacítku takřka životní nutností. Někde mezi 25 a 30 km/h se totiž láme to, zda vás předjíždějící řidič chápe jen jako pevnou překážku k okamžitému objetí, nebo jako vozidlo, za kterým může v případě, že předjetí není aktuálně bezpečné, dokonce i na chvíli zpomalit. Na rušných okreskách vnímám obrovský rozdíl v pocitu bezpečí, jedu-li 20 km/h do kopce, 25 km/h na elektrokole nebo 30 km/h z mírného kopce.

Rozdíl mezi zabráním pruhu ve 25 km/h a ve 30 km/h si můžete vyzkoušet třeba před hlavním nádražím.

Existuje poučení?

Z výše napsaného je možné vzít si dvě poučení.

Tím prvním je opětovné potvrzení, že cyklisté (i elektrocyklisté) mají mít takovou infrastrukturu, aby takové věci jako řazení do třetího pruhu v živém provozu či jízdu po rušné silnici v extravilánu prostě vůbec a za žádných okolností nepotřebovali.

Tím druhým je, že rychlostní limit elektrokol dobře odpovídá jen vyhrazeným cyklostezkám a cyklopruhům v méně rušných ulicích. Tedy infrastrukutře, která je normální v západních zemích. V domácí praxi cyklisty vytlačeného na okraj zájmu je „standardní“ rychlost elektrokola 25 kilometrů v hodině na přelidněné cyklochodníky nevhodně mnoho a na silnice s hustým provozem zase zoufale málo.

Nejsem zatím schopný odpovědět na otázku, o které z těchto poučení se opřít více. Začal jsem chápat některé důvody, pro které elektrocyklisté plošně přečipovávají. A rozumím i tomu, proč výrobci elektrokol požadují zvýšení rychlostního limitu na 32 km/h. Má to i dopravní důvod, 25 km/h vážně není rychlost, ve které je jízda na kole v těžkém provozu bez problémů.

Vnímám ale obrovský potenciální problém v koexistenci zrychlených elektrokol a chodců. Na městských elektrokolech bych místo přepínače „eco – standard – dynamic“ (řešícího výdrž baterie) raději volil mezi režimy „pěší zóna – standard – silnice“, lišících se také v maximální rychlosti dopomoci. Bohužel, takové uvažování asi není reálné v domácím prostředí, kde diskurs vytvářejí sportovně založení električtí bajkeři na straně jedné, proti kterým stojí odpůrci elektrické mikromobility, chápající cokoliv elektrického mezi autem a chodcem jako hrozbu pro obě jmenované skupiny.

V našich podmínkách a s naší infrastrukturou budou nejspíš všechna dosažitelná řešení špatná. Nejsem si tak jistý, zda by plošné zrychlení elektrokol nebylo spíš „krokem stranou“ od obecně daleko potřebnějšího plošného zřizování kvalitní cyklistické infrastruktury, na které se ve 25 km/h prostě budete cítit v pohodě vy i ostatní.

Uzavírám tak opět, že bez kvalitních cykloopatření, principiálně oddělených jak od aut tak od chodců, se v Česku z bezmotorového dopravního marasmu nevyhrabeme ani s pomocí plošného rozšíření elektrokol.

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře

  1. pěkné shrnutí z “ mezi břehů“

    dodal bych jen, že si osobně myslím, že rychleji rozjíždějící se elektrokolisté tak trochu kalí vodu většině z lidí rozjíždějících se bez přípomoci, stávají se totiž “ mustrem rozjezdové rychlosti cyklisty“ a někteří řidiči, ale dnes dokonce i e-cyklisté je mohou vnímat negativně.

    Viděl jsem ve Vídni pár situací, kdy se skupina koloběžkářů a cyklistů na semaforu rozjížděla a přímo v křižovatce elerifikovaná část , včetně koloběžkářů, řešila ( předjížděla) cyklisty bez přípomoci, přišlo mi to docela nebezpečné rojení ….

  2. 25 km/h zoufale málo jak pro koho, pro důchodce myslím dost. Ano, jestli budou e-kola jezdit 32km/h tak pak už nevím, kdo by vůbec šlapat chtěl -( Ono je vlastně málo cokoliv neodpovídající rychlosti vozidel v daň místě, je-li prostor úzký a šofér za mnou netolerantní, to je pak lepší 1 cyklista jedoucí 20 než stádo e-kol jedoucích 32 když „potřebuju valit 70“. Na Vysočině dopomoc člověk i pochopí, na rovině je to spíš móda (a lenost). Nicméně i teď v období zimy s klidem říkám, že cyklistika je sezónní záležitost a nejezdí se ani s motorem, co pozoruji.

  3. Jan Herda: My jezdíme :-)

    A lidi jsou líní, no – a opět, s tím se moc nenadělá. V Nizozemsku tvoří elektrokola aktuálně snad už skoro polovinu prodejů.

  4. Vratislav , což je ovšem konec cyklistiky jako takové, však o tom tamní tisk píše spíše nelibě a lidem třeba vadí, že z části cyklostezek je dnes vlastně jen “ přepravní cesta“ pro rozvoz jídla a zboží, tito firemní rozvozci jsou prakticky 100pct elektrifikovaní a lidi tam žádají, aby byli vytlačeni na silnice protože jim blokují provoz.

    Značnou část z tamních prodejů tvoří elektrokola pro děti.
    Je pro mě nepředstavitelné, že by elektrokolo pro děti mělo děti přivést k dětské cyklistice a nemyslím si, že se jedná o zvýšení jejich dojezdu, děti většinově nejezdí do škol přes půl města jako lidé za prací.

    Značný problém, který tam momentálně začínají řešit je i to přečipování ( mají pojízdné technické schopné odhalit upravené kolo na místě) i když na druhou stranu , asi díky větší pořádkumilovnosti/slušnosti/ ohleduplnosti , se tam skutečně dost lidí za poslední dva roky k tomu “ postavilo čelem“, pořídilo si značku, zaplatilo povinné ručení a jezdí na strojích s přípomocí až do 45 km v hodině po silnici ne jako zbabělci, škrťové a k okolí bezohlední u nás, kteří na kole všude jedou jako na malé motorce a ještě se chlubí výhodami, které na úkor ostatních získávají.
    V tom je velký rozdíl mezi českou a nizozemskou populací….

  5. Tak ale bez zásadní změny v myšlení společnosti a cenách individuální dopravy se toho moc nenaděje. Sám už jezdím sportovně jinam než dřív a běhám pokud možno v jiný čas či jinudy kvůli autům, lidem i psům, hold to moc jinak nejde …
    Dnes plno cyklistů, žádné e-kolo, neb sportovní cyklisté musí na Novoroční jízdu ???? Aut naprosté minimum, pěšáků mraky, ale až odpo, až vystřízlivěli …
    Za mě bych udělal e skútr se střechou a motorem co by jel 50, na co to maskovat za kolo a hup na silnici do provozu.

  6. Jan Herda, podle mě je to o vyzobávání výhod, na to jsme u nás experti, nakombinovat výkon a přístup na celou síť silničních komunikací s “ nepotřebou“ platit povinné ručení je prostě pro mnoho lidí tak lákavé , že se rádi zamaskují a nepřiznají, že mají moped.. Za celý rok 2018 bylo zaregistrováno v okolo 15 000 rychlých elektrokol v Holandsku, tento počet byl překonán v roce 2019 už v v polovině roku, do konce července už jich bylo prodáno 17000 …

  7. Mě by trochu škodolibě zajímalo, jestli se i u elektrokola projevuje omezená možnost denního nájezdu, tím, že najede méně? Jako
    tady v tomto dokumentu ČT kde v čase 26:20 pán říká, že se podívá do diáře, na dojezd… a ve výsledku najede polovinu co dřív… což mi připadá vzhledem k nízkým nákladům na 1 km jako poměrně paradoxní.. i když pravda, ve výsledku pro přírodu je to příznivé.. poněvadž nikdo by neměl cestovat zbytečně..
    Nové potíže z nových možností, že se rozostřila hranice mezi motorovými a nemotorovými vozidly, zvlášť z hlediska legislativy. Nestačila by tedy regulace elektropohonu jen podle výkonu? Neměla by mít kola také něco jako „plyn“ pro jeho plynulou regulaci? Ta skoro natvrdo nastavená regulace elektrické přípomoci na rychlostní strop mi také moc nevyhovuje (znám to tedy jen z občasně půjčených freebiků), kdy to člověka nutí točit pedály přesně tak rychle aby elektropomoc byla největší.
    Vzhledem k tomu, že v česku jsou náklady na vlastnění a provoz auta v evropě docela nízké (zrovna holandsko, dánsko, itálie jsou drahé, i proto se tam možná víc jezdí na kolech a skútrech) tak se nějaké invaze „mopedů“ kvůli cyklostezkám nebojím. Na těch se dá lépe na silnicích. ;-)

  8. Rychlostní omezení 32 km/h s tím, že se bude i s ním jezdit po smíšených a úzkých cyklostezkách by mi přišlo nebezpečné. Optimální přípomoc bych viděl max do nějakých 28-9 km/h. Když někdo potřebuje víc, tak si koupí už dnes speed pedelec nebo elektroskútr s RZ a jezdí mimo cyklostezky.
    Na pěších zónách je potřeba si snížit výkon nebo to úplně vypnout a chodce objíždět s dostatečným odstupem, když je hodně lidí, tak kolo vést, to je vždy o ohleduplnosti konkrétního jedince.

  9. Ad důchodci: právě senioři si u nás nejvíc kupují elektrokola (aspoň podle toho, co říkají prodejci) a ti nezvládají často ani povolenou rychlost s příšlapem, ani zrychlení s povoleným výkonem motoru. Navíc mnozí už museli odevzdat řidičák kvůli věku. A teď by měli dostat do rukou zbraň s vyšším výkonem a vyšší rychlostí?

  10. Kuba Turek, v nešťastném roce 2018, kdy poprvé v historii v Nizozemí zemřelo víc cyklistů než lidí v autech, tvořili lidé na elektro-kolech většinu z nárůstu mrtvých cyklistů a v rámci toho přírůstku to naprostou většinou byli starší muži . Takže souhlas , ale :

    Na druhé straně značný nárůst vážně zraněných elektro-cyklistů je tam i v kategorii do 15 let, tedy u lidí, kteří ještě ani neměli nárok na motorku natož na auto…

    Takže bych byl velmi opatrný s tím řidičákem dle věku jako mustrem kdo to může mít, když i u nás se dají legálně koupit dětská elektrokola …..

  11. Mně na debatě zaujalo několik myšlenek, které bych připomněl.

    1. Limit 25 je rychlý mezi chodce a pomalý na silnici, co s tím?
    2. Vyšší limit je „možná“ nadměrný pro méně způsobilé jezdce. Bude řešením přezkušování (cyklistický řidičák pro rychlejší elektrokola)?
    3. Není překážkou legálního řešení to, že rychlejší „elektrokola“ by se dostala do úplně jiné kategorie, která je legislativně zabíjí, tj. vyžaduje neúměrně složitější registraci v porovnání s tím, že stejné rychlosti na sportovním kole dosáhne zdatný jezdec taky?

    Odpovědi na tyto otázky neznám, jen spekuluju, že možná to obcházení předpisů přečipováním nemusí být jen snaha o výhody za každou cenu, ale vypl’ňování právě této (snad zbytečně) legálně blokované mezery.

    Pokud se pletu a buďto je možné snadno legálně provozovat kolo s vyšším rychlostním limitem nebo naopak existují nevyvratitelné argumenty, proč je taková mezikategorie před čistými elektroskůtry nepřijatelná, rád se nechám poučit.

  12. Všechno nad 25 km/h a 250 W a příšlap je normální skútr. Z dobrých důvodů na to potřebuješ registrační značku, řidičák, helmu a brýle, dostatečný věk, povinné ručení, výrobce musí splnit povinnosti jako výrobce motorky a ty musíš jezdit podle dopravních předpisů jako na motorce. Co je na tom divného? Mě to přijde zcela jasné a pochopitelné.

  13. no je to fakt, že stát možná spoléhá z pohledu rychlosti na prostou fyziku a je tedy určitým bonusem pro zdatného cyklistu jezdění bez přípomoci a bez povinností třeba 70km/hod, tedy rychleji než 45 km/hod jako motocykly 50 ccm či Aixamy (auta pro 15leté)

  14. I na ta vozítka na dvou či čtyřech kolech pro patnáctileté samozřejmě potřebuješ vše pro motorový provoz na veřejných komunikacích – řidičák, techničák, značky, povinné vybavení a povinnost jezdit po silnicích a ulicích.

  15. Už dlouho o tom přemýšlím – proč by elektrická vozítka od určitého výkonu a určité rychlosti měla jezdit po chodníku, popřípadě po infrastruktuře vyhrazené cyklistům, a tvářit se, že tam patří. Je to motorové vozidlo, i když ten motor je na elektřinu, no ne?

    Druhá věc je, že cyklopruhy bez uzardění využívají motorkáři, od skútrů po harleje.

  16. Ano, zdatný cyklista dokáže jet třeba 30, výjimečně i rychleji po rovině (fouká-li do zad), ale rozhodně ani na kole mistra světa nepojedete 40km/h s prstem v nose. Jo, z kopce i na Ukrajině možná 50km/h ale trvale 25km/h na nějakém MTB není úplně sranda i pro sportovnější část populace. Jak jsem psal, klidně ať to má 1kW, jezdí to 60 i do kopce a má to střechu, dát na to pořádné pneu a nutný řidičák s povinným ručením.
    Není to tak dávno, co se tady operovalo watty a počítalo se s 100 a 200W co si pamatuju pro „normální lidi“, tady je 250 a ještě tomu může trochu pomoct, vždyť si zkuste 200W šlapat – jasně, na minutě třeba 400W, ale trvale ani omylem, ta kola jsou línější jen vahou celku, váhou člověka co na tom sedí a „turistickým“ posedem.
    Vůbec i aut je celkem k smíchu když nejvyšší povolená rychlost na dálnici je 130, prakticky bych tedy pro pohyb dal z výroby omezovač na 140-150, aby si pak lidi nekupovali 3l Audi …

  17. Jan Herda, jo časy se mění

    mě na tom přijdou pikantní nejenom ty změny watáže ale zejména fakt, že naprosté většině populace se tím „otevřely možnosti býti pachatelem na rovince “ jak v Pěších či Obytných Zonách s maximálkou 20 tak i v morově se šířících Zonách 30 a to , nemluvím o 40 i když se chlubilové s přečipováním nedají zastavit ničím…

    To mě vzhledem k tomu, že spousta lidí tachometr na kole nemá a ti sofistikovanější tvrdí, že se podle něj nemohou řídit neb není certifikovaný jako v autech:) a údajně “ tak nenesou odpovědnost jakou rychlostí jedou“ přijde docela zábavné… .

  18. Moc jste mne nepřesvědčili. Aby bylo jasno, já nelobuju za hromadné přečipovávání elektrokol. Sám ani o elektrokole neuvažuju, vyhovuje mi klasika a zatím to pořád ještě ušlapu. Ale jde mi o ten trend, kdy to spousta uživatelů přečipovává a co s tím.

    Jednak se mi zdá, že tady padly celkem legitimní důvody, proč ta vyšší rychlost NA SILNICI mezi auty má svoje opodstatnění. Jednak asi, jak tak známe české poměry, je nejspíš nereálné, že by si s tím policie poradila represí. Jak efektivně se daří postihovat překračování rychlosti u aut? Sem tam něco, ale procentuálně zanedbatelnou část toho, co se denně a běžně děje.

    Nejspíš tady tedy bude poptávka po přečipování na vyšší rychlost i nabídka a nebude kdo by tomu zabránil.

    Takže jestli by snad nebylo lepší netrvat na tom, že šedá zóna mezi příšlapem s limitem 25km/h a skútrem existovat nemá, ergo se jí nemusíme zabývat, ona třeba zmizí. To se asi spíš nestane.

    Připadá mi lepší, pokusit se tu fakticky existující skupinu zlegalizovat a nastavit pro ni pravidla, protože zatím pro ni neplatí vlastně nic a tím, že „neexistuje“ se může (a musí) ukrýt ve skupině pomalejších kol, kam vlastně už moc nepatří.Kdežto kdyby de jure existovala, dá se mluvit o tom, jestli smí na legalizované chodníky nebo ne, jestli na ni nemá být nějaký řidičák atp.. Teď na ni nic takového být nemusí, protože to sice rychlostí naplňuje kategorii skůtr, ale jinak je to od „kola“ k nerozeznání, Pochybuju, že by si někdo dobrovolně takové kolo chtěl nechat přeregistrovat do kategorie skůtr, ale i kdyby chtěl, nesplní jiné parametry.

    Nevidím pořád překážku v tom, udělat kategorii s měkčími podmínkami,než pro skútry, aby nebylo tak složité dostat tam rozumně vybavená existující elektrokola s jednodušším procesem registrace, jednodušším „řidičákem“ atd. A udělat z toho takovou vstupní kategorii do „dospělé“ dopravy, jako byly dřív Babety. Babety jsou tady sice pořád nebo znovu, ale doba se přece jen mění.

    Nejspíš to neřeší spoustu problémů, které tady byly zmíněny a které budou existovat vždycky,kvůli bezohlednosti a hlouposti, ale věřím tomu, že podíl lidí, kteří problémy dělat nechtějí, není zanedbatelný a pro ty by snad bylo dobré otevřít to legální okénko.

  19. Vlamuješ se do otevřených dveří :-) Pro elektrokola či koloběžky bez příšlapu, nebo silnější než 250 W nebo s vyšší rychlostí než 25 km/h platí úplně stejná pravidla jako pro Babety. Elektrokola a elektrokoloběžky bez asistence (tedy bez příšlapu) však obvykle jedou rychleji a mají vyšší výkon.

  20. Bohužel pokud je motor doplněn dodatečně, tak na to platí jiný předpis a je tam až 1kW, není tam nutnost příšlapu, zůstává jen 25 km/h.

    Kategorie skůtr neexistuje buď to má pod 45 km/h a pod 4 kW a pak je to L1e-B (moped) tedy jako Babetta nebo to má víc a pak je to L3e (motocykl). Skůtr označuje spíš tvarové provedení s rámem kdy nemám rám motorky mezi nohama a podle motorizace a konstruční rychlosti je to buď moped nebo motocykl.

    Legální rychlé elektrokolo (dle legislativy elektrický moped) existuje https://mtbs.cz/clanek/legalne-45-km-hod-realitou-diky-turbo-vado/ a platí stejné podmínky (techničák, řidičák na moped) a bohužel plyne z toho i taková nedomyšlenost, že by jezdec na tom měl mít motopřilbu a samozřejmě se s tím nesmí tam, kam mohou kola, ale ne motorová vozidla. Navíc protlačit schválením nějakou individuální stavbu nebo odblokované kolo je asi nereálné, nicméně to vlastníci těchto kol nechtějí, nechtějí mít RZ, platit POV, oni chtějí aby to jelo jako moped, ale vypadalo to jako elektrokolo a tedy jim procházela jízda v místech kam s tím nesmím. Když vidím některé ty diskuse na téma stavba rychlého „kola“ s parametry co kolikrát překračují i kategorii moped, tak se mi otevírá kudla v kapse.

  21. Děkuji za fundovanou odpověď a za odkaz na příklad a příběh legalizace. Z té jedné zkušenosti se zdá, že to zatím bude spíš exkluzivní záležitost. Cena přes 100tis u Specialized 5.0, nepřetáhne od nelegálních přečipování ani ty, kteří nechtějí riskovat komplikace při sice relativně málo časté, ale možné nehodě a to i nezaviněné a za legalitu by si trochu připlatili.

    Rychlostní limit na cyklostezkách a zvlášť smíšených stezkách smysl má, jinak by to byl masakr, ale na silnici je kontraproduktivní. V naší kombinované (čti nesouvislé) infrastruktuře je střídání typů komunikací běžné a nezbytné.

    Nemožnost legálně sedět na dvou židlích a používat i cyklostezky (ohleduplně), ale po silnici jet rychle, je tedy docela problém. Pak to skutečně poněkud ztrácí půvab. Osobně v tom vidím větší překážku, než RZ, řidičák a povinné ručení. Uznávám ale, že s trochou předvídavosti a i s ohledem na zkušenosti z ciziny je jistější takovou možnost nepodporovat.

    Takže asi zůstane volba mezi nepřečipovat a jezdit s rychlostním omezením, přečipovat s rizikem a nebo nekupovat elektrokolo. Protože nákup legálně registrovaného rychlého elektrokola proti klasickému elektickému skůtru mi nedává moc smysl ani využitím, ani finančně.

    Velmi se mi líbí závěrečné hodnocení, co vlastníci přečipovaných kol chtějí a nechtějí.Celkem jasně zdůvodňuje, proč asi zůstane za současných legislativních podmínek kategorie rychlého elektrokola se schválením v kategorii moped mrtvá.

    Ale i přes možné pochyby o čistotě jejich úmyslů a zkušenostech s bezohledností všeho druhu, je ta motivace velmi pochopitelná a nepředpokládám, že zmizí.snadno a rychle. Jestli si vzpomínáte na Fantomasovo létající auto, chvilku jede po silnici obyčejný Citroen a najednou vystrčí křídla a je z něj tryskáč, no kdo by to nechtěl.

    Jsem zvědav, jak se to vyvine, za čas si o tom mužeme zase popovídat.

  22. Jak se píše v článku, kdyby byla infrastruktura oddělená, problém by nebyl. Bohužel tomu tak není. Není se čemu divit, že lidé si limit odblokovávají (což určitě ale není ve většině případů kvůli tomu, co se píše v článku). Zejména silniční cyklisté nemají problém na rovině jet 35 – 40 a pak když jsou na nějakém úseku silnice limitování 25, je to na obtíž.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


*


Další z rubriky

Náprava cyklopruhů v Ocelkově ulici 3

Ladně se vinoucí ulice Ocelkova spojující východ a západ Černého Mostu má ochranné cyklopruhy. Získala..více

Oprava Barrandovského mostu: Cyklisto veď kolo 12

Rekonstrukce Barrandovského mostu se nedotkne jen řidičů. Na páteřní cyklotrase A2 pod Barrandovským mostem začnou..více

Nikdo neučený z chodníku nespadl 44

Letošní sezóna je z hlediska cyklistické dopravy výjimečná. Jarní boom městské cyklistiky způsobený hledáním proticovidové..více

Připravují se cyklopruhy na Podolském nábřeží, Praha 4 má výhrady 12

Praha připravuje cyklopruhy na Podolském nábřeží od Vyšehradského tunelu po Branickou ulici, kde navazují na..více

Zpráva o jízdě Jizerky – Praha 15

Fejeton Nárok na to udělat čas od času nějakou blbost máte ve chvíli, kdy to..více

Přijdou cyklisté o cykloobousměrku Na Břevnovské pláni dřív, než se zažije? 36

Tento příběh přepisujeme tak, jak jsme jej do redakce obdrželi. Cyklotrasa A15 mezi Řepy a..více

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Daruj
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Jezdíte v době pandemie po Praze na kole?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

webdesign by 2046
↑ nahoru