Elektrický Kočkobus

Obměna vozového parku bývá téměř vždy spojena s navykáním na mírné změny v chování a ovládání kola. Někdy je ale změna větší než obvykle. První městské kolo, první skládačka, první cargobike – to vše přináší změnu i v dopravních návycích městského cyklisty – a nové zkušenosti.

Změna, kterou prodělal můj vozový park tento podzim, nebyla na pohled velká: longtail Kočkobus (důvod pro jméno zde), který mám už třetím rokem, se konečně dočkal ekektrifikace. Původní představa byla, že si konečně ulehčím, když občas vozím těžší náklady. Vlivem dalších okolností (spočívajících v praktickém rozpadu mých zbylých dvou kol) jsem ale od srpna prakticky nesedl na jiné kolo a mám tak na elektrifikovaném Kočkobusu najeté dva tisíce kilometrů.

Kočkobus s elektrifikací.

Musím upozornit, že na elektrokola nejsem znalec a nepíšu o nich odborně, nechávám to povolanějším. Elektrifikace Kočkobusu byla provedena v Cargobikes.cz (u Jirky Štrupla známého pod přezdívkou Cobic, který Kočkobus už stavěl). A to 36voltovou sadou E-pohon s 20 Ah baterií a běžným 250W motorem, zapleteným do předního kola. Tedy nic extra, věc spíš obyčejná a také relativně levná.

Baterie přesně zapadá do zdvojeného rámu.

Obyčejný ovládací panel elektrifikační sady.

Elektrifikace byla spojená s opravou kola po dubnové nehodě, celkové náklady se tak nedají určit jako prostý součet účtů. Na „první dobrou“ by ale kompletní elektrický Kočkobus stál zhruba 60 tisíc Kč. Funkčně obdobné značkové výrobky (jako třeba Tern GSD) u nás pořídíte za cenu téměř dvojnásobnou.

Tern GSD na For Bikes 2019. Foto Jakub Ditrich.

Kolo dostalo kotoučové hydraulické brzdy a lepší přední vidlici. Zadní kolo pak dostalo „ultratlustý“ plášť. Baterie přesně zapadla do zdvojeného rámu, kde je šikovně chráněna. Výsledkem je longtail s hmotností kolem 30 kg velmi rovnoměrně rozloženou na přední i zadní část kola.

Baterie a styl jízdy

Jak se tedy na nákladním elektrokole jezdí? Zkušenost, kterou jsem učinil s elektrokolem v městském provozu jako takovým, jsem popsal v odděleném článku. Zde se budu věnovat praktickým dopadům.

Vzhledem k tomu, že neprovozuji celodenní výlety, je pro mne základem nejsilnější režim přípomoci, na slabší režim přepínám jen na cyklochodnících, kde platí omezení rychlosti na 20 km/h. Kapacita nové baterie každopádně v pohodě stačí na 60 kilometrů neúsporné jízdy (režim 3) v ne zrovna rovném terénu (celkové převýšení asi 500 metrů), a to i přesto, že souprava kolo-jezdec v mém provedení váží asi 140 kg.

Povšiml jsem si ovšem, že se víc opotřebovávají komponenty kotoučovek. Mám najeto 2000 km a už jsem měnil destičky, což jsem předtím dělal určitě méně často. A vypadá to, že příště budou na řadě i kotouče. Bavili jsme se s Jirkou o rekuperaci – ne primárně kvůli dojezdu, ale právě kvůli menšímu opotřebení brzd. Údajně ale není zatím k dispozici sada, která by pro tento účel dávala smysl.

Rychle a nezpoceně

Při denním dojíždění do centra Prahy (11 km, převýšení +150 metrů z centra), se elektrická přípomoc projevila zkrácením jízdní doby, a to směrem do centra o jen minimálně, směrem z centra o necelých deset minut. Jízdní doba oběma směry se téměř vyrovnala. Na opakované cestě mimo město do Ondřejova (28 km, +350 m – 150 m) bylo výrazné zkrácení jízdní doby zřetelné jen směrem „do kopce“ – jízdní doba na běžném kole mezi 1:45 a 1:30 (podle kondice) se zkrátila až na hodinu a dvacet minut. Ovšem pouze, byl-li vypnutý omezovač rychlosti. Jinak jsme zůstali na hodině a půl. Směrem z kopce se běžná jízdní doba nezkrátila, co elektrokolo nažene ve stoupání, to vám v klesání vezme, protože tam jedete i na běžném kole zpravidla více než 30 km/h.

Výraznější dopad byl ovšem na stav dorazivšího jezdce. Požadavky na úpravu zevnějšku po dojetí zpravidla člením dle praktické stupnice 1) netřeba nic, 2) aplikovat deodorant, 3) převlíknout triko, 4) sprcha. Jedenáctikilometrová dojížďka do práce se běžně pohybovala těsně pod stupněm tři. S elektrokolem jsem se dostal mezi stupeň 1 a 2. Triko na převlečení, které jsem zvyklý vozit v brašně vždy s sebou, jsem po jízdě na elektrokole do centra Prahy použil jen výjimečně.

Cesta do Ondřejova bývala náročnější, bez sprchy jsem se po dojezdu dřív prakticky neobešel. Navíc mne táhlá stoupání po rušných silnicích začala v posledních letech do té míry unavovat, že jsem poslední dva roky na kole do Ondřejova prakticky přestal jezdit a raději jsem pospával v autobusu. S elektrokolem se mi chuť jezdit do Ondřejova na kole opět vrátila, jezdil jsem co týden celý podzim – s výjimkou několika málo zvláštních případů – až do poloviny prosince. S elektrokolem jsem pak na kopec dojížděl mezi stupněm dva a tři, tedy ve stavu, kdy sprcha přestala být nezbytnou. Ověřil jsem si ovšem, že ve vydatnějších kopcích mám tendenci „tlačit“ elektrokolo silou natolik, že můžu stejně dojet propocený. Ale nemusím, když nechci – což bylo bez elektriky nemožné.

S nákladem

Hlavní přínos byl samozřejmě v přepravě nákladů. Vedlejším bonusem je, že se již neomezuji v naložení brašen na cestu do Ondřejova, nemusím vážit na lékárnických vážkách počet kusů převlečení a objem tekutin v nákupu. Také když vyzvedávám holky ze školy, nebo jedeme na větší nákup do OC Chodov, tak je teď můžu vozit i přes ty naše menší kopečky bez vynaložení jakékoliv námahy, což je velmi příjemné.

Limity samozřejmě vypadají jinak. Vzpomenete-li si na můj loňský „kaskadérský kousek“ spočívající v přepravě poněkud neúměrného objemu nesložených skříní z obchodního domu IKEA (článek zde), kde jsem popisoval limity plně naloženého dvojkolového carga v běžných (tj. zhruba osmiprocentních) pražských parkových stoupáních. Na elektrickém cargu jsem zatím vyzkoušel jen jednu delší cestu s oběma dcerami (10 a 8 let) na nosiči a s celkovou hmotností soupravy dosahující téměř 200 kg. Komfort stoupání je oproti bezmotorové variantě výrazně lepší, ovšemže s takto malým motorkem vydatnější kopce přesto zaznamenáte. Hodnotím to zhruba tak, že obtížnost jízdy ve stoupání je při plně naloženém elektrickém cargu srovnatelná s jízdou bez nákladu na běžném kole.

Plně naložený Kočkobus ještě bez elektrifikace a tedy s „ruční“ dopomocí ve strmém stoupání.

Rodinná mobilita bez auta

Jsme rodina, která bydlí ve městě, máme dvě děti ve školním věku (z toho jedno vyžadující speciální péči), nevlastníme auto a neplánujeme si ho pořídit. Nemáme proč. Rodinná mobilita bez auta je pro nás v Praze reálně dosažitelná – a to ani nepoužíváme carsharing, který může spoustu věcí dále usnadnit.

Pořízení druhého elektrického carga, které je schopné převážet děti i přes jejich rostoucí hmotnost, vhodně doplnilo možnosti naší rodinné mobility. V podstatě se dá říct, že z uživatelské strany jsme už pro to, abychom plnohodnotně fungovali bez auta, udělali prakticky všechno, co jsme mohli.

Narážíme-li tedy nyní v rodinné mobilitě na nějaké limity, spočívají v drtivé většině v nedostatečné cyklistické infrastruktuře. Ve městě chybí stojany v dostatečné hustotě, postrádám legální protisměr ve stovkách klidných ulic, cyklostezky, po kterých se moje desetiletá dcera dostane dál než na konec sídlištního parku, které budou průjezdné i poté, co napadne sníh. S tím ale už bez pomoci veřejné správy nic nenadělám.

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře

  1. A teď bychom mohli pohledem ekonomickým a rýpavým říci, že sám na cargu to je skoro jako dáma v Audi Q7 a že na Ondřejov to s Pražskou lítačkou vyjde asi na 32Kč, navíc rychleji a v teple :-) A pohledem sportovního cyklisty každý, kdo má při 180cm nad 70kg je do kopců (bohužel) tlustý :-(
    Ano, je to možná krásné a účelné, ale 30kg stroj musí parkovat v úrovni silnice, tudíž někdo bydlící v paneláku tahající kolo do sklepa má jaksi smůlu nebo se řádně zapotí, pokud se vůbec nějak vytočí.
    A kdybych si koupil ojetou Fabii za 1/3 ceny carga, tak provoz podobně drahého e-kola se vrátí patrně až za pár let, mám-li kde parkovat auto.
    Já obvykle nahlížím na svá kola tak, že teprve když najedou kolik byla pořizovací cena, tak se dá mluvit o slušné investici, tudíž má-li některá silnička 40/50.000km, tak dobrý, bazarovka za tisícovku/dvě se vyplatí brzo :-) závodní silnička se mi nezaplatí nikdy a full provozovaný v drsném terénu je asi horší investice, než si koupit X5 Bavoráka :-(
    Ano, je to možná hnusně napsáno, ale ona ta cyklistika není úplně levná sranda a dodejme, že bohužel sezónní (u většiny).

  2. Pro mě teda cena standardního jízdného v Praze vůbec není důvod proč jezdím výhradně na kole.

    > Ano, je to možná hnusně napsáno, ale ona ta cyklistika není úplně levná sranda

    Protože si asi kupuješ drahá kola a drahé součástky. Já jsem pod 1 Kč/km (Bez započítání práce teda. Ale to bychom pak zase taky mohli počítat že jsem ušetřil čas a peníze že nemusím chodit do fitka.). Chtěl jsem to počítat přesně a zapisovat si všechny výdaje, ale narazil jsem na to, že nevím, jak započítat třeba oblečení a boty, protože kdybych na kole nejezdil, tak asi taky nějaké oblečení a boty budu potřebovat.

    Q: Ale na kole ze supermarketu se nedá jezdit jakákoli větší vzdálenost!

    A: Například loni jsem najel 5030 km.

  3. Já už si nová drahá kola nekupuji, za víc jak 300.000km už mám docela přehled co mi vydrží a kdy radši nejezdit. Když vidím ty základní kliky na soustavě co má mít ke 200kg tak bych je tam osobně třeba nedal -) Příspěvek byl trochu v nadsázce, samozřejmě jezdíme že nás to baví i za to platíme, ale v porovnání je lítačka tak směšně levná že logicky nás může běžný Pražan cestující MHD s klidem vysmát. Já třeba radši dám 32kč za lístek než bych jel svým kolem do centra, ale ten Ondřejov cestou z práce v sezoně je za odměnu, i když si 20km zajedu.

  4. Já si úplně v klidu platím roční tramvajenku, těch 10 korun na den je směšných. Přitom po Praze , v průměru posledních 15 let nalitam kolem 4500 km za rok ( minimum 3500 max 5500) je to dáno zdravím, počasím, změnami pracoviště a průběhem dovolených. Přitom se mi to stále výplati ???? Tramvajenku je výborná záloha na defekt, počasí případně popracovni výpady na projížďku z jiných směrů. Nu a přes den stejně včera MHD tak 2x použiju…

  5. Jan Herda:
    – Ondřejov je ve třetím pásmu, z Hájů je to za 40,- . Lítačku nemám. Pro srovnání s MHD je podstatná i jízdní doba, protože autobus jede hodinu a na obou stranách to mám od autobusu 12 minut pěšky, což tomu dost přidává. Ve výsledku je tedy elektrokolo i na téhle štrece rychlejší než MHD, což bohužel o MHD dost vypovídá (byly časy, kdy jezdil z Ondřejova rychlíkový autobus na Želivského padesát minut). Bus taky jezdí ráno proti špičce enormně blbě, odjezdy přímých spojů z Prahy 6:40 (na mě brzo), 8:15 (na mě pozdě) a 9:30 (ultra pozdě).
    – Bydlíme v paneláku, kolo se vejde do výtahu a parkuju ho v chodbě v bytě. Někdy napíšu souhrnný článek o bezautomobilové mobilitě v naší rodině jako celku.
    – Auto nemáme, ale kdybychom měli mít rodinné vozidlo, tak to Fabie na hranici vraku nebude, auto vyžadující soustavnou údržbu a časté opravy jsem už měl a poučil se z toho :-) .

  6. Jinak roční předplatné jízdné na MHD je myslím v Praze příliš levné, 10 Kč / den se vyvažuje patnáctimiliardovou provozní kompenzací, ze které by bylo aspoň polovinu záhodno strkat spíš do investic do nové kolejové infrastruktury, kterou Praha potřebuje jako sůl…

  7. Vráťo, a co dopady na běžné ježdění po Praze? Já jsem se s eletrifikovaným měšťákem o hmotnosti cca 26 kg nejvíc zapotil při vynášení na lávku přes Smíchovské nádraží. S tím tvým monstrem bych to už asi radši objel.

    A taky kolo za cca 60 tisíc bych měl trochu strach nechávat delší dobu na ulici. U běžného kola za necelých 20 jsem smířil s tím, že případná krádež jednou za několik let činí vlastně jen pár tisíc ročně (naštěstí jsem to ještě řešit nemusel).

  8. Já bych si někdy přál aby se vyčíslily náklady adekvátně, pracuji na poště a taky vím, na čem proděláváme, dráhy prodělávají, MHD dotujeme, zemědělce dotujeme … To je asi jako fráze chodit pěšky je levné a běh jeden z nejlevnějších sportů, tak to rozhodně není pravda. Vráťovi extra poklona že mu děti nadšeně sednou na Cargo a manželka jezdí, v okolí vidím spíš mama taxi a děti zpruzené skoro pořád, nemají-li v ruce telefon.
    Jen pořád nevím, zda podíl cargo kol a těch, co se hecnou v rámci dpnk je zásadní proti sportovní části populace.
    Já jsem třeba tak solidární že bych si do chodby v bytě nedal ani naleštěnou silničku, natož kolo jezdící i za mokra, od toho je sklep či jiná místnost.

  9. Václav Řehák: Na obvyklé trase z Jižního Města schody nemám, jen pár obrub. Na trase z Ondřejova si teď kvůli jedněm schodům pár stovek metrů zajíždím, po Praze jezdím tak, že jsem schody z použitelných tras dávno vyřadil – s elektrikou to jde i o něco líp než bez ní. Jinak pokud jde o parkování, tak Markéta parkuje svůj long na ulici už řadu let.

  10. Václav Řehák:
    Zloděj také často uvažuje nad jednoduchou zpeněžitelností toho co krade. A kolo které je na první pohled unikát se blbě prodává. Navíc o tento typ kol není moc poptávka. Aby jej zpeněžil musel by jej rozebrat a rozprodat komponenty. Ram je na první pohled identifikovatelný..

  11. Vráťa bude muset někdy nafotit naši „garážovou“ předsíň – špatně se totiž vyjádřil – neparkuje na chodbě, ale v upravené předsíni našeho bytu – je dimenzovaná na dvě cargo kola + cca dvě normální + dětské kolo + sportovní koloběžka + spousta dalšího „nepořádku“… co se týká venkovního parkování – já osobně jsem léta parkovala na spodní části Václavského náměstí (přibližně před Baťou) a nyní jsem se přesunula do horní poloviny (zhruba před Lucernu) – za ta léta se mi jednou někdo pokusil ukrást zrcátko, ale nepovedlo se mu to. Zato jsem dostala do košíku vázanou kytici, sladkost a jednou mi někdo pro změnu povolené zrcátko opravil. Jen baterii si nosím do práce – abych ji mohla před zpáteční cestou dobít. Blikačky většinou ponechávám na rámu a kupodivu mi nikdo nesebral ani zapomenutý mp3 přehrávač v předním košíku. Ještě pro doplnění – povětšinou tam parkuji o víkendu a minimálně 8 hodin – většinou 12 :)

  12. Markéta, zjevně velmi kvalitní/zaměstnaný anděl strážný :)

    Vratislav, to není jen s autobusy, i příměstské vlaky mají na dnešním koridoru, díky vlakům vyšší kvality*“ výrazně delší oficiální jízdní časy než měly před nácti lety…

    * většinově vlaky, které vozí lidi do Prahy pracovat ze vzdáleností 70-100 a často i mnohem více kilometrů . Přesto má někdo dojem, že by jsme měli u nás připojit k těmto lidem i lidi z Brna, Ostravy nebo Aše, protože plánované koridory s 300 km rychlostí nebudou o ničem jiném, než “ o tom vozit pracovní sílu napříč republikou za méně než 1,5 hodiny a to vybudovat za cenu, za které by v Praze mohla MHD být zadarmo pro všechny 100 let :(

  13. Pěkně popsané praktické zkušenosti :-)
    Škoda té rekuperace, protože až bude technicky možná opravdu účinná rekuperace a uložení většiny, ideálně veškeré nadbytečné kinetické energie, bude elektrokolo v našich kopcovitých podmínkách skoro perpetuem mobile..
    Obdivuji rodinnou mobilitu bez auta. Určitě se zúročí i na zdravotním stavu u celé rodiny. ;-) Ať to vydrží. Je fajn číst, že to jde, protože lidem, které znám se „vystoupit“ z používání auta prakticky nedaří a i po přechodných epizodách s kolem se k autům vracejí.
    Cesta do Ondřejova, doufám, že není na kole příliš nebezpečná. Na takové cesty je skoro ideální skládačka + vlak (třeba z Měcholup do Mnichovic nebo Senohrab??).. ve vlaku je zdarma, do autobusu se snad nouzově také vejde a ta poslední míle (jezdím občas cca 10 km od Čerčan do kopce) cca trojnásobnou rychlostí proti chůzi hodně času ušetří.

  14. Josuk, cesta z Mnichovic nebo Senohrab na Ondřejov ( nebo z Chocerad ) je ve srovnání s “ nakloněnou rovinou“ od Uhříněvsi už slušná horská etapa :)

    Nasednout rozsezený z vlaku přímo do svahu a do terénu jako je silnice Senohraby- Turkovice- Ondřejov – místy záplatovaná dlažba, tak to chce skutečně “ cyklistické srdce:)

    Všechny tyhle kopce mám najetý na silničce když se po jarním rozjezdu v Polabí chci dostat trochu do formy.

    No a myslím, že i díky lokaci bydliště a škol , jsme asi také “ skoro taková rodina“ :) Žena jezdí celoročně prakticky každý den ( ovšem do 10 km za den) já jezdím pravidelně dokud je trochu vidět před a po práci tak od půlky března do konce října, pak nepravidelně většinou jednu cestu později ráno podle počasí v listopadu, zbytek MHD.

    Auto u nás najede v “ horších letech“ to co jsme najezdili po Praze za rok s nájezdem manželky, v lepších letech máme za rok míň než najedu já.
    Oba starší synové si ani nedělali řidičák , ne že bych je k tomu tlačil, naopak chtěl jsem aby tuhle “ sociální dovednost“ měli.

    Po Praze si myslím, že autem ujedeme do 1500 km za rok, převážně obslužně s tím, že nejezdíme na výlety jako takové autem, je to návštěva rodičů a prarodičů, případně jejich převoz někam , převážně o víkendu doplněná o převážení nákupů k nim a cestou velký nákup domů.

    Teď jsem , s natrženým svalem, jezdil zhruba po 2 desítkách let cca 5 týdnů autem a musím říci, že je to pro mě asi tak 10x větší stress než na kole, trasu mám autem cca o 4-5km kratší, ale jezdím v průměru srovnatelné časy s těmi cyklistickým a MHD ( s výkyvy kolem vánoc, kdy to opravdu asi 3x “ hodně ušeřilo čas“ )
    S autem je to mnohem větší loterie, jestli člověk dojede jak chce, jak si naplánoval… ( typicky 15-30 minut stání v koloně u Lanového mostu).

    Jsem rád, že už to nepotřebuji…

  15. Jo, zrovna Ondřejov, jakožto nejvyšší místo nejblíž Praze moc nenahrává dojezdu na skládačce :-) myslím, že odsedět si to v busu za 40kč není vůbec špatná nabídka, i když já jezdím na silničce Ondřejov povětšinou na 53z převodník vepředu s tepy blízko max, jen to rozhodně není sranda, co by člověk chtěl denně opakovat, natož s batohem apod.
    V mém okolí vidím spíš to, že si sportovně založení lidé koupí zimní hadry, světla a „vyladí kolo“, pak stejně za tmy nejezdí, což dělá pro většinu tak 1/3 roku, nejedou-li po osvětleném městě. No a dámy co jezdí potmě dál než 3km na nádraží jsou velmi světlou výjimkou. Spíš teď vidím spoustu chodců co asi chtějí shodit nějaké to kilo po vánocích.
    újezďák – ta pracovní síla „z dálky“ mě míjí už ráno o půl šesté u vás, spousta plechovkářů začala jezdit dřív než před lety (aby se vyhnula kolonám na Jižní spojce atd) :-( a vlak od Úval totálně narvaný, si člověk nevybere, teď je to dobrý ráno v 5 nebo večer po 20h …

  16. Tady asi kacířská myšlenka, ale když pominu nezanedbatelné výhody vyplývající z toho, že se de iure jedná stále o jízdní kolo, tak z hlediska udržitelné mobility je už úplně jedno, zda na tom člověk i šlape, nebo jen sedí a elektromotorek vrčí.

    A teď to schytám podruhé … něco co naložené váží snadno přes dva metráky, a je schopno se pohybovat rychlostmi 25 km/h a více má být provozováno v právním modu moped/malý motocykl, a ne jízdní kolo. Protože zcela upřímně, mně tohle mnohem víc připomíná starý Stadion, co jsme mívali na chalupě, než to, co mi stojí (teď teda visí:-) v garáži.

    Osobně si myslím, že právě podobné pekelné stroje:-) začínají vytvářet pomalu bobtnající šedou zónu, a pokud by došlo k jejich většímu rozšíření … primárně se bude jednat o firmy, bo za tyhle prachy si to fakt jen tak někdo „pro sebe“ nekoupí … tak nastane silná potřeba/poptávka po jasném vymezení právního postavení vozidel tohoto typu.

    Jinak životní styl je samozřejmě ok, každému co jeho jest.

  17. MM ono se stačí podívat jak dopadla cyklodoprava v Číně, právě tamní elektrifikace a následná černá nadlepšení regulace výkonu, tedy vlastně “ skůtrizace/mopedace elektrokol“ je poslední ranou pro normální cyklistiku už tak dost potlačenou skůtry a auty.

    Takže nám vesele odpadne jeden z argumentů pro cyklistiku, tedy ten zdravotní benefit, ta silná těla a cyklosrdíčka, stačí se podívat na elektrokoloběžky, tedy co to povídám kolostojky, na kterých potkávám stále víc lidí jedoucích po chodníku rychlostí, kterou já na kole jedu po silnici, aniž by se byť jednou odrazili…. zdravotní benefit v čudu…

  18. Tak ono je to logické, pokud se podívám na cyklo čistě z hlediska dopravního, a ne primárně jako na sportovní aktivitu … se kterou nás ale každý celkem právem odešle někam na cyklostezku nebo do Brd (v lepším případě:-) … tak základní benefity jsou dva, rozměry klasického kola a skutečnost, že jízda na něm má nulové emise. Jak k tomu začneme přidávat motor, tak si vykoledujeme jednu ze dvou věcí, buď přiřazení k ostatním malým motorovým jednostopým vozidlům … a to se vším všudy, a v případě cargo oblud s provozní hmotností okolo čtvrt tuny je otázka zda nebude hůř … nebo se půjde tlakem na dodržování stávajících parametrů. Takže certifikace, kontroly a podobně. A s ohledem na to, že se v řadě případů jedná jen o přenastavení sw, to bude buď slušná pakárna, nebo se tato regulace ukáže jako neúčinná a skončí to opět přiřazením k mopedům a podobné malé motorové havěti.

    Takže bych se vůbec nedivil, ač bych mu to vůbec nepřál!!!, kdyby VF na tom svém monstru, či jeho nástupci, za pár let skončil s SPZ, techničákem, pravidelnou kontrolou na STK, povinným blembákem na hlavě a podobně.

    Jsem možná paranoidní … to bude asi tím obrázkem Ludvy nad tabulí:-) z dob mého mládí … ale cyklo-elektromobilita mi začíná připomínat skřínku jisté Pandory a mám obavu, aby se stávající úspěchy nestaly vítězstvím Pyrrha:-).

  19. Naše rodina auto nemá, ale není to tím, že by všichni jezdili na kole. Je to VHD + chůze.

    Několik let jsem lítačku ani neměl, ale zjistil jsem, že je to s ní lepší, protože beztak jsem musel pořád někde shánět lístky, když jsem jel s někým dalším, s dětmi, se ženou, se všemi. Dokonce mě to ani netahá z kola, možná až na výjimky.

    Jinak je to asi iracionální, ale taky mi u takhle drahých kol přijde, že se ztrácí jedno z kouzel cyklistiky – že je v podstatě starosvětsky úsporná.

  20. U e-kol se ta návratnost a výhodnost dostaví při velkém a častém nájezdu (messengeři třeba). To, že si člověk snaží práci ulehčit je zcela normální, proto máme taky tablety, platební karty, TV s dálkovým ovládáním či vyhřívané sedačky třeba v 4l Audi s xenonama :-) To bohužel jízdní kolo (klasické) nemá možnost, rozdíl mezi 20letým crossem a závodní silničkou dělá z mých poznatků 5-10%, při max intenzitě možná 15% úspory času, městské cargo bez přípomoci bude samozřejmě do kopce hodně zoufalé :-( Stejně tak (elektro) koloběžka zrychlí chůzi, protože 5km/h se spotřebou energie je bohužel velmi malá efektivita. Je logické, že i velmi zeleně smýšlející jedinec asi nepůjde na seminář z Prahy do Brna po svých, ani na e-kole, možná tak e-autem :-)

  21. Jan Herda, u mě silnička v Praze prohrála, protože jsem byl unavený z neustálého sledování silnice, kanálů, kolejí , výmolů, prasklin výtluků atd , navíc k tomu občas ta ostuda, když mě někdo občas předjel na horácovi :) nu a ten uspořený čas mě tak nebere. Spousta věcí se celkem normálně dá stihnout pěšky. Léta jsem chodil z Krymské/Donské na spodek Václaváku a domů pěšky a nikdy jsem neměl dojem, že jsem ten čas nějak ztratil :)
    Add cargo kola , už četl jak si v Holandsku stěžují cyklisté, že jim poslíčci, cyklorozvažeči a cargo kola zaplnili cyklostezky s tím argumentem “ že mají sloužit dopravě lidí a ne zboží a vyšším výdělkům firem „. Nu uvidíme

  22. Jan Herda … to o čem píšete je samozřejmě pravda a je to zcela logické, jen, jak jsem již psal, se z hlediska emisí, hluku, prostorových nároků a podobně stává to vlastní šlapání vlastně zbytečné.

  23. Zbytečné se stává i chodit nebo platit pokladní v supermarketech … S vývojem společnosti něco jako cyklistika přestává mít původní kouzlo. Na kinofilmy taky fotí pár nadšenců … Čas někoho naopak bere a hlavně lidé chtějí pohodlí, což teda v provozu na kole nejde moc zajistit, kolo nemá klimu třeba -)

  24. Tak o budoucnost cyklistiky jako takové bych se zase nebál, myslím, že jako sportovně rekreační aktivita nám vydrží dlouho … rozhodně déle, než vydržím já:-).

  25. je to jednoduché, pokud nebude aktivita, nebudeme ani my! ;-) Pohodlí zabíjí nesrovnatelně víc lidí než všechny sportovní úrazy a dopravní nehody dohromady! Řádově možná až 50x. (celkem v čr ročně zemře něco přes 100tis.)
    Kolo má naopak skvělou klimatizaci, na kterou je člověk stavěný (geny se nezmění za 50 ani 100 let).
    Že je na zemi nerovnoměrné rozdělení peněz to je a zůstane fakt. Pokud to někoho posadí po Praze do extrasilném autě, může mi ho být jedině líto.. a že v rodině taková auta máme.. :-O

  26. Josuk, v zásadě je každé auto extrasilné, tolik spřežení koní neměl ani nejbohatší sedlák ve vsi :)

  27. Josuk:
    A není i kolo nějak moc pohodlné?
    Přece umožňuje při stejném výkonu pohyb cca 3-násobnou rychlostí proti pohybu po svých.

  28. Všichni tady víme, že kolo využíváme hlavně z důvodu, že nás i ta samotná jízda „baví“, zbytek populace musí mít k cyklistice určitý vztah nebo objektivní důvod ji využit – třeba právě že jezdím levněji než autem nebo chci udělat něco pro sebe, je to rychlé, …
    Bohužel ne vždy jsou ty plusy nějak na první pohled zřejmé.
    To, že někdo tady považuje chůzi 30min denně jako normální nebo dojet 15km na kole jako „srandu“ není vypovídající vzorek společnosti.
    To, že se člověk hodně potí a vydává obrovské množství energie mě třeba odrazuje od častějšího běhání – sice si mohu dát 25km za 2hod ale prostě z toho není ten pocit a bolej nohy :-) Takže zcela chápu výrok přece nepojedu do kopce v létě do práce nebo v zimě po tmě mezi autama, nu a jsme tak na 0,5% cyklistů mimo sezonu.

  29. Jan Herda … a jsme u toho. Problém je v tom, že jediná reálná a citelná výhoda ne-e-kola, resp. e-kola s omezeným příšlapem, je v tom, že se u té jízdy namáhám víc, než kdyby to e-kolo umožnovalo se jen vézt.

    A zde si položme otázku … stojí většina populace o tento „benefit“?

  30. MM: Pro mě je taky výhoda ne-e-kola, že stojí méně než polovinu. A z toho vyplývající větší možnosti ho zamknout a nechat přechodně na ulici.

  31. újezďák: Rád bych si něco přečetl o situaci v Číně, případně nějaké statistiky, hodnocení a prognózy, jestli k tomu máte nějaké odkazy, ze kterých čerpáte. Principielně mi to přijde jako normální vývoj, který kopíruje situaci kdekoli, kde vzrostla životní úroveň a těžko čekat něco jiného. Z tohoto pohledu mi to něpřijde zajímavé, ale třeba tam něco překvapivého je a o to mi jde.Taky by mne zajímalo to citované Holandsko a argumenty proti využití cyklostezek nákladní cyklodopravou. Zatím úplně nerozumím, co by mělo být řešení. Děkuji předem

  32. Kolo s ečkem, či bez ečka, to je oč tu běží :-)
    Neelektrifikované kolo velmi slušné kvality se dá pořídit i ojeté. Tedy často dokonce spíš neojeté, ale nevyužité. Koupil jsem tak už několik kol, někdy s dokladem o nedávné koupi, případně známkami delšího nepoužívání (stání na vypuštěném plášti). Nevím, jestli pramen nevyschne, ale jak vidím plné cykloprodejny, tak asi hned ne. Náklady na údržbu zanedatelné. I když pominu, že jezdím pro radost, ani ekonomicky to nevychází špatně. Poslední trekové kolo (používám po Praze dopravně) jsem koupil za cca 150% dotované roční tramvajenky. Tramvajenku si platím taky, neb 10kč/den mohu městu věnovat a někdy ji i využiju, dříve častěji, teď čím dál nepravidelněji. Krátkodobě před obchody kolo parkuju, na delší stání bych asi nervy neměl, ta kola nejsou úplné šunky, aby na nich nebyla jízda za trest, nákupní do centra je např. skládačka Tern D8.

    Elektrokolo jsem zvažoval pro manželku k cestám do práce, ale zatím jsem ji nepřesvědčil. Mimo jiné kvůli komplikovanému parkování.

    Elektrokolo s příšlapem bych si dovedl představit např. k cestě na chalupu, až pro mne těch 80 km s už si nepamatuju jakým kumulativním převýšením bude nepříjemné. Ale popravdě řečeno mne možná dříve odradí jiné důvody. V poslední době jsem stejně měl málo příležitosti tu cestu na kole podniknout. Jezdíme autem, plným nákladu.

    Za těchto podmínek je pro mne pořizovací cena elektrokola únosná někde na hranici 30 tisíc včetně repase při případné koupi ojetiny a udržovacích nákladů s předpokládanou životností 15 až 20 let. Je to možná jen můj subjektivní názor. A zatím tedy důvody pro pořízení nepřevážily.

    Obecně ale prostor pro využití elektrokol vidím a nezatracoval bych je paušálně. Stejně jako už nejezdíme na Ukrajinách a nezpřevodovaných kolech, ale superzpřevodovaných, které při troše snahy vyjedou všechno, tak proč neusnadnit cyklistiku těm, co nějaké zvýhodnění potřebují. Dobře to je vidět na cyklstických rodinách a stárnoucích partách. Je to sice taky částečně vliv módy a sociální prestiže, ale nejen.

    Pokud elektrokola jsou cesta, jak dostat do sedel nebo v nich udržet další zájemce, proč ne. Samozřejmě to tak jednoduché být nemusí. Problém pražské dopravní cyklistiky pořád je asi spíš kde jezdit, než na čem. A i elektrokola pak zůstanou pouze „sportovním“ nářadím. Pesimisti budou oponovat, že ani infrastruktura nepomůže. Uvidíme..

    Nevím, jestli přečipovaná kola jsou skutečným nebo pouze medializovaným problémem. Co žije v diskusích na síti nemusí být úplně reprezentativní. A nejkřiklavější případy nemusí odpovídat početnímu zastoupení mezi uživateli, stejně jako „pražský cyklista“ není typický reprezentant populace, ale spíše extrém. Ale nesleduju to, jsou jistě povolanější hodnotitelé.

    Významnou příležitost pro elektifikaci vidím v cargo kolech. Při vší sympatii ke konstrukčním snahám prezentovaným VF se mi výsledek moc nelíbí. Ale možná jen z neznalosti. Co bych si ale u cargo představoval, by byl dostatečný výkon motoru (bytˇs omezovačem rychlosti) kvůli přípomoci do kopce. Nevím, jestli to legálně jde, neznám technické podmínky, co je dostatečné pro jakou váhu atp.

    Jestli může cargo na cyklostezku nebo ne, to bych nerad rozhodoval od stolu. Vím, že musi bohužel být nějaký všeobecně platný jednoduchý „předpis“ ve formě „toto ano, toto ne“. Jinak ale osobně mi vždy stačil selský rozum a trocha ohleduplnosti i pudu sebezáchovy, tedy necpat se tam, kde očividně překážím a zase se nebát využít i „nelegalizované“ možnosti, pokud „společenská nebezpečnost“ takového prohřešku je nízká až mizivá, např. chodník v noci bez lidí. Kdyby se podařilo prosadit takovou nepsanou etiketu, bylo by vyhráno. Nevím, jestli se to podaří, možná se toho nedožiju, ale jsem přesvědčen, že jedině obnova společenské sebekontroly odspodu, tj., rodina, sousedi, profesní a zájmové komunity (což jsou cyklisti taky) může udržet společnost funkční a nevžene ji do spasitelské náruče Velkého Bratra se všemi důsledky.

  33. včera kruhák u šelky na výstavní cca 16,50? jsem asi měl tu čest kočkobus i s Vratislavem (žlutá bunda)vidět v akci , nájezd na kruhák směr od Petrovic , ukázkové zabrání si místa i se signalizací rukou a profrčení kruhákem, vezl jsem rodinu autem …. krásná práce

  34. Ještě k úplně prvnímu příspěvku: srovnávejme srovnatelné. Ojeté fábii za dvacet tisíc odpovídá ojetý favorit za dvě stovky, novému elektrickému longtailu za šedesát odpovídá nový pickup za milion a půl. Pak už to kolo opravdu není dražší.

  35. No, když už budeme srovnávat, tak je vždy dobré si říci co přesně srovnáváme. Bez toho je to takové na prd.

    BTW … proč zrovna pick-up a proč zrovna za 1,5 míče? Ne že by takové nebyly, ale ty už se fakt nekupují jako praktická užitková vozidla.

  36. Vy máte jednu velkou výhodu – MHD za cca Kč 350.00 měsíčně neomezeně. To mimo město prostě není, to se pak jinak srovnává.

    Já to mám do města 2.8 mi, ale autobus to objíždí, tarifně je to 8 km, reálně mnohem víc, jede to, čisté jízdy, 30 minut. Já na ten autobus musím dojít, a já to mám hned vedle baráku, ale jsou lidé, co to vedle baráku nemají, plus musím dojít někam od toho autobusu, na autobus se čeká, minimálně 2-3 minuty předem tam člověk být prostě musí, takže reálná doba dopravy cca 45 – 60 minut, i více, záleží na tom, kam od toho autobusu jdu. Jízdné Kč 16.00 za každý směr, taška na kolečkách s nákupem Kč 15.00, to samé pes. Sleva nemožná, žádná šalinkarta, měsíčník, na deset jízd, nic. Jenom čip karta s 1% slevou, to se ani nevyplatí.

    U auta je několik důležitých věcí: 1. buďto je to levné, a je to popelnice a moc to nevydrží, nebo je to drahé, pak to sice relativně vydrží, ale pak je rovněž drahý servis, 2. máme extrémně drahý bensin i diesel, 3. je čím dál, tím více, kolon, které se na kole dají, více méně, objet, i bez nutnosti předjíždění / objíždění vpravo, nebo kličkování mezi popojíždějícími auty, přičemž u nás si většina řidičů neumí s kolonou poradit, to by bylo na samostatné thema, 4. Je problém dojet autem tam, kde potřebuju, anžto tam, kde potřebuju, to auto buďto legálně nezaparkuju vůbec, no a nebo ano, ale za Kč 20.00 / hodina, nebo tak něco, což jsou dodatečné náklady. Dřív jsem počítal náklady na auto jako dvojnásobek ceny bensinu, jenže dneska to tak už ani moc brát nejde. Kolony zvyšují spotřebu, zvyšuje se risiko nehody, neboť řídí všecko, co má oči, ruce a mluví, pomalu, plus za to parkování taky něco dáš.

    Když by si to někdo reálně spočítal, kolik ho ten gumokol reálně za rok vyjde, velmi by se divil, i při nadprůměrném příjmu je substandardní auto (Fobia) velký luxus:

    Substandardní auto stojí cca Kč 200,000.00 (jasně, jde o koupit i za Kč 150,000.00, ale aby to alespoň mělo cyklovač a topení, obrazně řečeno), má to samonosnou karoserii, eco-friendly vodou ředitelný lak + spodní cca 1/3 karoserie má pozink, elektroinstalace děs a bída, opravit se to moc nedá. To prostě jezdí, po 5 – 10 letech je v prazích díra, sešrotuje se to, koupí se nové. Ono to potom začne, rozvody, elektřina, to už nemá cenu. Takže máš, a to beru v hotovosti, na leasing / úvěr je to ještě více, Kč 20,000.00 – Kč 40,000.00 ročně jenom na to, abys měl za 5 – 10 let na nové to samé. To jsou, klidně, skoro Kč 4,000.00 měsíčně, no, střed berme Kč 2,500.00. Jasně, jde koupit ojetina za 1/3, ale druhou 1/3, pokud nebudeš mít sakra kliku, do toho nacpeš velmi rychle, anžto tam bude něco, vždycky to tak bylo. No, a ono se to ještě projeví, tím se moc nevyřeší.

    Musí se to pojistit, to je zákon, takže substandardní gumokol má substandardní motor (proto odejde, namísto aby měl 4.8 l @ 200 PS, tak má 1.2 l, 4 turba @ 150 PS), pojistí se to tedy podle objemu, no a Kč 1,000.00 ročně to stojí minimálně, spíš berme Kč 1,500.00. Jasně, jenže kdo si nepojistí nové auto havarijně, že ano, to je docela rozumné provést, no a to je dražší. Počítejme Kč 6,000.00 ročně, to je tak reálné, takže máme dalších Kč 500.00 měsíčně. Jsme na Kč 3,000.00 a ještě se ta ludra nepohla z garáge.

    Teď, technická, emise etc. To máš, tedy po čtyřech letech, co dva roky, a stojí to, samo o sobě, cca Kč 1,500.00. Jenže, a to je problém: když je normální motor s karburátorem, tak se karburátor vyčistí, vymění svíčky a auto emise prostě dá. Když je jednobodové vstřikování s jednoduchým katalysatorem, no tak buďto je to OK, pak se emise dají, nebo to OK není, a pak se musí celý systém prakticky vyměnit. No, a to se moc nestávalo. Dneska to nejde, zabij bobra – zachráníš strom by pyskowali, pročež to auto má X – XX lambda sond, prostě tam něco odejde. Stačí že ta ludra zdechne a nešikovně se spustí, že se do výfukového potrubí dostane zbytek paliva. Mají s tím známí problémy, tak budu počítat, na ty dva roky Kč 3,000.00 jenom na tohle, to bývá, prostě. Jsme na Kč 4,500.00 na dva roky jenom na STK, zaokrouhleme to na Kč 200.00 na měsíc a jsme na Kč 3,200.00.

    Servis něco stojí. Na tom autě je záruka, a tak i za výměnu oleje, kterou ještě ojebou, dáš Kč 1,000.00. To se moc odhadovat nedá, hodně záleží na nájezdu, ale, řekněme, že když to až tak moc nenajede, že to vyjde na Kč 5,000.00 ročně. A to vyjde, to zase jako musí na tu garančku po XX km, nebo XX měsících. A máme, zhruba, Kč 5,000.00, a ještě pořád ta potvora nevyjela z garáge. K tomu bensin, občas to někdo ohrká na parkovišti a ujede, nebo tak něco, a opravdu je to luxus nevídaný.

    Pomiňme karbonové silničky, nebo speciály na sjezdy, a které kolo vyjde na Kč 5,000.00 měsíčně? To jako nevyjde, ani kdyby já nevím co, a i kdyby, tak pořád nemáme bensin / diesel, drahý.

    Jo, až bude stát bensin Kč 16.00 – 18.00 za litr, a na Superba / Passata / jiné obdobné Das Auto budou stát díly a servis, jak na Fóbiu a Citikřáp, jak je to třeba ve Spojených Státech, nebo Kanadě, tak to bude o něčem jiném. Ale takhle je to velký luxus.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


*


Další z rubriky

Francouzský štáb přivezl do Prahy cykloobousměrku 1

V centru Prahy, u Nové radnice se tento týden objevila nová cykloobousměrka. A to velmi..více

Seminář k cyklonovele ve Sněmovně :)

Ve středu 3. 9. 2020 proběhl v Poslanecké sněmovně seminář „Aktuálně k cyklonovele,“ na kterém..více

9 důvodů, proč jet do školy na kole 18

Začíná nový školní rok a v ulicích měst se znovu objeví studenti škol, kteří se..více

Cyklostezky postavené přímo s okruhem v Plzni 4

31. 07. - Václav Kříž - Inspirace
Plzeň je rozhodně víc než krajské město. Působí spíše jako velkoměsto. Chci vypíchnout příklad infrastruktury,..více

Seminář Data a cyklodoprava: rychlý výběr 3

V úterý 16. června proběhl v pražském CAMPu seminář Data a cyklodoprava, pořádaný Nadací Partnerství...více

Městská cyklomapa 2020 9

Po dvou letech vydalo hlavní město Praha další edici své tištěné cyklomapy. Pro novou mapu..více

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Daruj
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Jezdíte v době pandemie po Praze na kole?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

webdesign by 2046
↑ nahoru