Začíná nový školní rok a v ulicích měst se znovu objeví studenti škol, kteří se budou přepravovat do školy. Letos z domova vyráží nejen po prázdninách letních, ale také po těch „koronavirových.“ Začíná se nanovo. Co využít všech těch změn i k něčemu pro sebe?
Pojďme se zamyslet nad tím, jak se do školy dopravujete Vy nebo Vaše děti. Jako někdo, koho do školy nejdřív vozili rodiče autem, později jezdil autobusem a nakonec šest let dojížděl na gymnázium na kole bych chtěl vyzvednout výhody posledního zmíněného způsobu dopravy. Jsem vděčný za to, že nás s kamarádem jednou napadlo „to zkusit na kole.“ Přineslo mi to totiž nespočet výhod, o které se s Vámi chci podělit:
Autobus nebo auto stojí v zácpě a člověk může jen bezmocně může koukat na čas – nikdy neví, jestli zácpa bude, natož jak dlouhá. Při výběru kola starost o kolony či zpoždění autobusů odpadá. Na krátké vzdálenosti do 6 km jde o jeden z nejrychlejších dopravních prostředků. To, kdy přijedete na vyučování ovládáte hlavně Vy a Vaše nohy. Mně cesta do školy trvala v kombinaci chůze a autobusu 40 minut, autem 20 minut a na kole minut 15. Při dojíždění na kole jsem měl pozdní příchod snad jen, když jsem zaspal.
Při sezení v lavici budete mít za sebou na rozdíl od většiny ostatních projížďku, která Vám v těle rozproudí krev. Studie dokázaly, že 15 minut šlapání do pedálů snižuje hladinu kortisolu, stresového hormonu. Část cesty do školy může vést lesem nebo parkem. Zeleň má na naší náladu vliv taktéž pozitivní, zvyšuje motivaci. Všechny tyto informace mohu osobně potvrdit.
Pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu přinese lepší kondičku a tím pádem i imunitu. V chladnějších teplotách se člověk otuží, není tolik náchylný k „rýmičkám“ i jiným nemocím. Určitě na to mělo vliv více faktorů, ale během školního roku jsem býval nemocný jen párkrát. Co se týče koronaviru, za řídítky nemusíte nosit roušku! A to se vyplatí.
Jízda do a ze školy má pozitivní vliv na náš mozek – zlepšuje poznávací schopnosti, koncentrovanost či postřeh. Taková esej nebo test se po projížďce na čerstvém vzduchu píše úplně jinak!
Město uvidíte z jiné perspektivy, začnete si všímat detailů, objevovat nové obchody i zákoutí. Trasování na kole Vás přivede na místa, která jste neznali. Naučíte se lépe se orientovat a začnete se více zajímat o to, jak je město spravováno. Já osobně jsem si začal všímat toho, jak zbytečně pražské ulice jízdu na kole znepříjemňují. A taky jsem objevil spoustu skvělých podniků a míst kam jít s kamarády.
Stejně jako čas kolo ušetří, přinese nezávislost. Oproti veřejné dopravě nemusíte čekat na spoje a můžete cestou domů bez zbytečného vymýšlení zajet za přáteli, nakoupit, nebo do přírody. Bez rodičů! Stačí znát trasu. Pokud z kola potřebujete přesednout na MHD, zamknete ho u zastávky.
Pro většinu lidí bude přednější rychlost a praktičnost, kterou kolo má. Ani v cyklistických „rájích“ jako Nizozemsko a Dánsko nesedají na bicykl kvůli životnímu prostředí. I přesto je jízda na kole jedním z nejekologičtějších způsobů přepravy a může být i otázkou na řešení diskutované ekologické a klimatické krize. Jaký je lepší pohon, než vlastní energie a tuk?
Na kole každopádně nebudete přispívat ke znečištění vzduchu ve městě ani k opotřebovávání či ucpávání silnic. Když bude takových lidí víc, budeme mít zdravější přírodu i méně respiračních onemocnění. Města budou tišší a budou více než velká parkoviště připomínat místa k životu.
Kolo nejenže procvičí plíce, ale také je ušetří od zbytečných zplodin – je dokázáno, že cyklisté inhalují méně škodlivých emisí než lidé, kteří jezdí v autech, autobusech nebo chodí pěšky.
Pokud v Česku přijedete do školy na kole, ve většině případů budete „jiní“ – což může být pro někoho dobré, pro někoho špatné. U školy, kde jsem byl na výměnném pobytu v Německu, se ráno nekonalo dopravní peklo v režii „mamataxi“ a „tátataxi“. Studenti většinou dorazili po vlastní ose – na kole nebo pěšky – a bylo to naprosto přirozené.
Mým přáním je, aby se i u nás takto dopravovalo více dětí. Mít možnost přijet do školy na kole i s kamarády přináší další zábavu i zážitky. Rodičům odpadá ranní povinnost a svět je hned příjemnějším místem k životu.
Po zkušenosti z provozu bude autoškola hračka. Během dojíždění kole si pořádně procvičíte pravidla provozu a vycvičíte si postřeh, který se při přejíždění rušných silnic nebo při vnímání nerovností na ulici prostě hodí.
Máte důvody proč to nejde?
Jestli jste našli další překážky, návody na jejich překonání najdete zde na webu v sekci „jak do města„. Pokud ne, nebojte se nám napsat. Klidně Vám poradíme.
Zkoušet nové věci se vyplácí. Proč si nezkusit, jaké je to jezdit do školy na kole (nebo alespoň jinak než autem)? Kdy jindy než v tak divném roce, jako je 2020? Taky jsem to jednou zkusil. A nelituji!
Líbil se Vám článek? Podpořte náš další obsah!
Stačí 10 Kč a minuta Vašeho času.
Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz
Jan Herda 2. 9. 2020, 20:21
Pěkný článek, ale vůbec jsem se nedozvěděl, kam vlastně autor jezdil ... Ilustrující fotky jsou převážně z ciziny, rád bych viděl nějakou realitu v ČR. U mě na vsi chodí děti na ZŠ převážně pěšky, sem tam koloběžka, pouze výjimečně kolo. Za svého studia v Kolíně (20let zpátky) jestli bylo u střední 5kol, tak to bylo hodně :-(
Martin Šnobr 2. 9. 2020, 22:46
Díky moc za zpětnou vazbu. Při mé cestě do školy jsem se pohyboval po Praze 4 a 11. Délka trasy 5 km, 35 m stoupání. Cca 1,3 km z té cesty je na komunikacích bez aut (pěšiny, stezka pro pěší a cyklisty), zbytek s auty.
Lukáš M 3. 9. 2020, 11:42
2
Mám důvod 10. Naučíte se jezdit na silnici a potom bude řidičák lépe zvládnutelný
Luděk 3. 9. 2020, 14:23
11. Můžete si s kamarády dát závod, komu rychleji ukradnou kolo u školy ;)
Jinak jako agitka článek dobrý, kdybych neměl tu 30 letou zkušenost s jízdou na kole po Praze (a k porovnání několik evropských a amerických měst, pěšky a na kole), tak bych tomu i věřil :))
Petr Mikovec 4. 9. 2020, 17:30
Mne prijde velmi zajimavy bod 8 a snad by stalo za to uvest nejaky zdroj. Cetl jsem snad o dvou britskych vyzkumech s timto zaverem a verim tomu, ale na prvni pohled mi to osobne prislo dost proti intuici.
Martin Šnobr 4. 9. 2020, 21:36
1
@Petr Mikovec – zdravím. Tomuto tématu se věnuji na našem Instagramu zde: https://www.instagram.com/p/CCSw4lqHl_r/ (včetně zdrojů)
a-b-c 7. 9. 2020, 13:42
Zajímavá věc ohledně zájmu o využívání kola:
Canyon a jeho koncept future mobility concept který vypadá tak trochu jako dětské šlapací autíčko s elektromotorem.
"Ale i když popularita elektrokol stoupá v městských oblastech, 45% * potenciálních uživatelů stále chce dopravní prostředek, který by je chránil před větrem, deštěm a sněhem."
* Na základě studie McKinsey o mikromobilitě
Jestli tohle není hlavní a ve své podstatě nepřekonatelná brzda rozvoje cyklodopravy...
Martin Šnobr 7. 9. 2020, 15:18
@a-b-c 45 % je dobré číslo, i tak by mohlo 55 % jezdit na kole. :-)
Jan Herda 7. 9. 2020, 16:33
45%, to si možná ještě fandíme ..., záleží asi na nátuře a ročním období, v lednu bude uvažovat tak 10%. Já pořád myslím, že těžko můžeme konkurovat autu s klimatizací, pokrok v pohodlí za posledních třeba 20let je obrovský, kola se taky vyvinula, ale minimálně a pořád to je o fyzičce (obezita narůstá) a hlavně nastavení člověka. Motor pomůže, dobře, ale stabilita a komfort kolo vs. auto? Na krátké jízdy do 5km po rovině se můžeme bavit o velkém nárůstu pokud bude infrastruktura a "nálada ve společnosti" a nebudeme se bát, že nám někdo kolo ukradne.
Ad školy - jel jsem 2x do práce a u 4 ZŠ, které cestou míjím jsem viděl jedinou cyklistku s aktovkou, pak asi 6koloběžek, zbytek pěšky a mama-taxi.
DJ 8. 9. 2020, 13:02
Ono je už ze světa snad dostatečně vidět, že ta ochota jezdit v zimě nejvíc ze všeho závisí na sjízdnosti zcela oddělené infrastruktury. Tam, kde infrastruktura je a je sjízdná, tam je dopravní dojížďka na počasí víceméně nezávislá a lidi volí jiné dopravní prostředky až při teplotách pod -20 °C. Připomněl bych rozhovor s člověkem, který má na starosti cyklostezky ve finském Oulu za polárním kruhem:
hxxps://cyklokoalicia.sk/2017/11/pekka-tahkola-zimna-udrzba-cyklotras-nie-su-naklady-ale-investicia/
a-b-c 8. 9. 2020, 13:24
Martin Šnobr:
Nevíme kde byla studie provedena - vliv podnebí rozhodně nebude zanedbatelný.
Nevíme jak definuje potenciální uživatele kola.
I pokud velmi optimisticky vezmu, že potenciální uživatel je každý člověk a studie je v prostředí které přibližně odpovídá ČR vychází mi z toho právě celkem jasné limity cyklodopravy.
Dříve než vůbec začneme uvažovat o nějakém vlivu vzdálenosti, převýšení a rychlostního srovnání s jinými módy dopravy vypadne nám z potenciálních cyklistů téměř polovina.
Teď z té zbylé poloviny můžeme začít škrtat podle průzkumu z článku:
Bariéry v centru II – Průzkum poprvé, obecné závěry
Průzkum byl proveden na lidech kteří se označovali jako pravidelní / příležitostní cyklisté. Jejich ochota překonávat vzdálenost / převýšení by tedy měla být vyšší než u zbytku populace.
8,5km (medián) vzdálenosti vyřadí polovinu příležitostných cyklistů.
80 m (medián) výškových také vyřadí polovinu příležitostných.
Ztráta 5 minut na jiný druh dopravy vyřazuje také polovinu příležitostných.
U potenciálních cyklistů budou tyhle efekty ještě silnější. Mnoho nám tak z těch potenciálních 55% nezbude...
MM 8. 9. 2020, 15:38
" ... že potenciální uživatel je každý člověk ... " ... s tím až tak nesouhlasím, věk a zdravotní stav jsou pro řadu z nás omezující faktory, ať už trvalé nebo dočasné. U skupiny +50 přitom vliv těchto faktorů velmi citelně narůstá a tato skupina tvoří nezanedbatelnou část populace. A její podíl bude narůstat.
A-b-c 8. 9. 2020, 16:36
MM:
Psal jsem tam "pokud velmi optimisticky vezmu že potencialni uživatel je každý člověk"
Sám s tím nesouhlasím ale úmyslně jsem vybral nejoptimističtější scénář abych mohl demonstrovat jak málo lidí bude ochotných kolo využívat i při nejoptimističtější úvaze.
MM 9. 9. 2020, 10:06
Tak ono jde spíše o souvislosti ... já to napsal primárně ne jako přímo polemiku s vámi, ale proto, že nejen zde se jako hlavní důvod proč se nedopravovat na kole uvádí kde co, zejména lenost a infrastruktura. Objektivní omezení velké části populace se přitom poněkud opomíjí.
Zdenek 10. 9. 2020, 09:34
Nu, myslel jsem, ze tuto agitku projdu bez povsimnuti, ale pote, co se tady opet objevuji komentare na tema "slepice-vejce" (= pri vhodne infrastrukture budou lide jezdit -20 °C), nemohu si komentar odpustit.
Tomu, ze autor jezdil do skoly na kole se ani moc nedivim, podminky mel velmi priznive: Jizni Mesto je placka, je roztahane, vsude plno mista, provoz v porovnanim s centrem maly, autor to mel s vyuzitim MDH casove 2.5x delsi (to je skutecne neobvykle), gymnazium je primo u cyklostezky. Zajimalo by me, kolik dalsich studentu pouzivalo pravidelne kolo (gymnaziste, mladi lide -- z hlediska "eko-friendly" zivotniho pristupu a mnozstvi fyzickych sil idealni kombinace). Protoze clanek je v minulem case, bylo by zajimave vedet, jak se autor dopravuje dnes (100% na kole?).
Prispevatel "DJ" vytahuje Oulu. To je uplny ulet. Predne nevime, kolik je v Oulu podil cyklodopravy. Dale Oulu je mesto v lesich, roztahane, vsude plno mista udelat cyklostezky, pozemky v porovnani s Prahou asi za babku. Oulu je naprosta placka. V zime tam lezi snih (nikoli spinava namrzajici brecka). Ano, pekne misto k zivotu v prirode. Ale kdyz chceme ferove neco porovnavat a usuzovat, jakeho podilu cyklodopravy by bylo mozne v Praze dosahnout, vybirejme spravne priklady: mesto s hlubokym udolim reky uprostred, s dalsimi bocnimi udolimi, s poctem obyvatel pres 1 milion, mesto, do ktereho se stahuji dalsi desetitisice lidi z okoli za praci, s dobre fungujicim jiz zainvestovanym MHD, s vysokou hustotou existujici zastavby, ktere bohuzel vznikala v dobe, kdy aut/lidi byl zlomek, s hnusnou zimou, kdy bily snih je videt par hodin, potom nasleduje den az dva brecky, ale vetsinou je pouze mokro, namrzlo, pripadne oslizle nasoleno (jezdim skoro celou zimu, mohu vam o tom dlouze vypravet a ukazovat zaseky na mem kole), s postupne starnouci populaci (cca 20% obyvatel pres 65 let). A az ukazete na podobnem prikladu, ze podit cyklistu je muze dostahnout vyznamnych hodnot, bavme se o nejake podpore. Pod 5% procent skutecne nestoji za namahu a utraceni za upravy, o kterych vime, ze je nikdo nepouzije (a nebo ona smesna 2% lidi, to je cislo, ktere odhaduji. A to jeste za pekneho pocasti, tzn. MHD musi byt stale dimenzovana na plny pocet, protoze zaprsi a cykliste jsou zpatky v MHD ci autech).
Mimochodem: cely tento tyden bylo idealni cyklisticke pocasi, az dnes (ctvrtek) se zatahlo, ale stale neprsi a je teplo. Rano po ceste do prace (20 km, 8 km po Praze, mezi 7:30 a 8:30) jsem zahledl nasledujici pocty cyklistu (po dnech): 0, 0, 4, 2. Asi tem ostatnim chybi ta infrastruktura ... .
Skutecne me neuveritelne stve, ze se utraci desitky milionu za cykloupravy v situaci (napriklad stezka "Do Prahy na kole" za 103 mega), kdy chybi mnohem dulezitejsi infrastruktura. Napriklad: mohu jmenovat nekolik vesnic par kilometru za hranici Prahy, ktere nemaji kanalizaci a (nizsi) stovky tun splasek (z jedne vesnice!) vozi kazdy den fekalni coudici tatrovky nekolik kilometru do cisticky. Kdyz uz nekdo utratil tech 103 mega, udelal alespon za 50 tisic nasledne pruzkum, kolik tech cyklistu z Mnichovic do Prahy na kole vyrazi (kolik procent obyvatel Mnichovic a dalsich prilehlych obci)? Treba je to par jedincu a priste by bylo lepsi udelat pouze skromnejsi rekreacni stezku pro nedelni pojezdeni za 50 mega a za zbyvajicich 50 udelat nekde neco prospesnejsiho.
Tohle je take pekne, neni uplne jasne, zdali jsou cykloupravy za 100 nebo 150 mega:
https://www.atelis.eu/novinky-detail/11/projekt-cyklotrasy-c.-50---cyklostezka-becva-na-katastrech-obci-usti-a-cernotin
Vratislav Filler 10. 9. 2020, 09:51
Zdeněk:
Bern má 15% podíl cyklo, prakticky stejně jako Pardubice. Sice jen 300 tisíc obyvatel, ale není to žádná končina. Curych má 600 tisíc obyvatel a 6% podíl cyklo. 10% podíl cyklodopravy je i v kopcovitém městě jistě dosažitelný. V Praze je podíl cyklodopravy malý, protože sice jezdí hodně lidí, ale jezdí zřídka. Infrastruktura pomáhá jezdit pohodlněji a tudíž častěji.
Jinak vyplatí se každé procento cyklodopravy, protože cyklistická infra je pořád o řád až dva levnější než těžké dopravní stavby. V zimě se jezdí obecně méně, takže kapacitu VHD netřeba dimenzovat výš. Pár procent lidí se navíc ve veřejné dopravě v obsazenosti ztratí (na silnicích ne, kolony jsou na kolísání na hraně kapacity mnohem citlivější, ale ve VHD to není problém).
Cyklostezka Do Prahy na kole je současně dopravní a rekreační infrastruktura. Jezdím po ní každý týden dvakrát. Když jsem tam dřív jezdil na kole po silnici, tak jsem tam nepotkával na kolech mládež, ani výletníky. Dneska ano.
100 mega na nějakých 12 kilometrů stezek vám přijde moc, mně ne. Za to, že tam je KONEČNĚ mezi některými vesnicemi spojení, díky kterému se tam člověk dostane konečně i pěšky. Ve Světicích slouží ta stezka také jako chodník do zástavby, kam se doposud dalo dojít jen po frekventované silnici. Jsou tam altány, posezení, sadové úpravy tohle je to právě to rekre, které chcete, ne? A že byste ušetřil padesát mega na tom, aby byl místo asfaltu mlat, který se tam v těch stoupáních za pár let vyplaví do nesjízdné podoby, stejně pochybuji.
Jenda 11. 9. 2020, 08:25
K té břečce: všimli jste si, že sníh byl v Praze naposledy v březnu 2018? V následující zimě byl párkrát poprašek (bez vlivu na silnice) a v té poslední nebylo vůbec nic. Mám horší kolo, které používám na tyto příležitosti, abych si solí neničil to „lepší“, a poslední zimu jsem ho vůbec nevytáhl.
Zdenek 16. 9. 2020, 13:33
@Vratislav Filler:
Porovnavat Bern a Prahu take neni spravne. Bern ma infrastrukturu pro auta vyrazne lepsi nez Praha, na rychlostni okruh je to vsude kousek, pres centrum nikdo doprovolne nepojede. Caste jsou take podzemni garaze. Bern je maly, od rychlostni silnice na zapade po rychlostni silnici na vychodnim okraji to bude do 5 km. A jestli se dobre pamatuji, tak jestlize neni potreba sjet do uzkeho udoli reky nebo do "stareho mesta", tak to zas tak kopcovite neni. Tudiz ideal: popojizdeni po meste a cesta do prace do 5 km (asi spis vyrazne mene). Naproti tomu tranzitni doprava pres Prahu je vlastne nezbytnost (pri neexistenci obchvatu), parkovani v prakticky vsech castech mesta je tragedie (garaze se buduji az poslednich cca 15 let), je uplne bezne pracovat daleko na druhem konci mesta, z velkych sidlist (Jizni Mesto, Prosek, Letnany, Stodulky, Barandov, ...) je to daleko i do centra -- jednoduse porovnavate neporovnatelne.
Curych po masivnich investici do cyklodopravy se vysplhal na 6% (naplanuji nejaky silene drahy tunel pro kola pod centrem? Rikala mi o tom kdysi svagrova zijici v Curychu, nevim, jak to dopadlo). Gratuluji.
"Jsou tam altány, posezení, sadové úpravy tohle je to právě to rekre, které chcete, ne?" Nikoli, to jsem nikde nepsal. Ja si nepreji takove (rekreacni) projekty platit z rozvojovych fondu EU drive, nez bude hotova jina dulezitejsi infrastruktura. Ja jsem rekreacni ucel zminil proto, protoze i ten budovana cyklostezka nepochybne ma. To, ze tam jsou altany a posezeni (a cyklostojany), je naproste rozhazovani, jestlize to obec pro obcany chce, ok, at si to zaplati sama. Sama, nebo sdruzeni obci, ale nikoli fondy, protoze ta cyklostezka prakticky jiny nez lokalni rekreacni ucel nema (pripadne lokalni dopravni). Neverim, ze tim nekdo jezdi do Prahy, vy jste asi vyjimka, ale vetsina nemuze stravit na kole 2x1.5 hodiny slapanim do/z prace (rekneme, ze ma kliku, dojizdi z Mnichovic na okraj Prahy na Haje, ani nemluvim o tom, kdyby dotycny pracoval v centru), to je skutecne rychlejsi sednout na vlak nebo autobus.
Ja bych usetril mnohem vic nez 50 mega, udelal bych maximalne cesticky pro bezce, pejskare, cyklisty na horskem kole, na prochazky, vysazel bych kere, stromy, obcas by to obecni pracovnik posekal, a tim bych skoncil. Bydlim v podobne dire za Prahou, a tohle mi na rekreaci v okoli nasi obce uplne staci, na dopravu do prace mam silnici. Chodnik k casti obce at si Svetice udelaji za sveho, od toho maji uzemni plan, aby jim nevznikaly casti daleko od obce (neznam situaci ve Sveticich)
Tohle
https://www.obec-vsestary.cz/obec-1/projekty/cyklostezka-do-prahy-na-kole/
je smutne pocteni, cituji: "Indikátor je 60 stání pro kola." A to se tam opakuje pro kazdou cast, dohromady je hlavni indikator pres 200(!) stani pro kola. Jsem skutecne zvedav kolik tam bude kol zaparkovano. Spis bych rekl, ze to skonci takto
https://en.mapy.cz/s/muvumusega
detailni fotogfie potom
https://d34-a.sdn.cz/d_34/c_img_F_N/cBKUra.jpeg
... projel jsem si tuto stezku pred cca 3 tydny, ten stojan na kola byl jeste zarostlejsi a lavicky jeste rozpadlejsi. Cyklistu jsem v 5 hodin odpoledne ve slunecny den potkal jednoho (a urcite nejel z prace z Prahy do Hostivic). Na fotce je pekne videt, ze je to take z penez EU. Nastesti uz to nekomu prislo absurdni dodelavat stezku az do Kladna, a tak tahle stezka konci v polich. Take to jasne demonstruje, jak se v case meni situace a projekty z penez vybranych na danich jsou cim dal silenejsi: driv stacila sterkova cesta, dnes je to asfaltka na urovni silnice III.tridy s altanky. To uz me fakt nebavi. Budujte si takove projekty za svoje.
Jeste statistika cyklistu z poslednich dni behem cesty do prace: patek - 3 kusy (z toho dva trenujici silnicicari), pondeli a utery mam absenci, dnes 3 kusy (plnohodnotne -- asi skutecne jeli do prace/skoly/...). Pocasi ideal.