Myšlenka Shared Space (tedy sdíleného prostoru jakožto řešení veřejného prostoru a dopravy v něm) se uplatňuje v mnoha ulicích Evropy i jinde ve světě. Obzvláště diskutována je především ve Velké Británii a Nizozemsku. Jednotlivé definice shared space se ve svých detailech liší, v zásadě se ale jedná o prostor s minimálním rozlišením funkcí. V maximalistickém řešení této koncepce byste v ulici nenalezli ..více

Sice s velkým zpožděním ale přece přinášíme každoroční analýzu následků srážek u pěších a lidí jezdících na kole v Praze za rok 2014 (loňskou analýzu najdete zde). Pro analýzu jsme použili čísla z nedávno vyšlé Ročenky dopravy TSK pro rok 2014 (ke stažení zde), jedná se o data Policie ČR. Data, se kterými jsme doposud ..více

Mikael Colville z Copenhagenize často hovoří o designu cykloopatření a takzvané Bicycle Culture by Design. Tím ale primárně nejsou myšleny pouze tak obdivované kodaňské odpadkové koše přizpůsobené lidem na kolech nebo opěrky na nohy před semafory – to jsou jen ty pomyslné třešničky na dortu. Tou pravou podstatou je navrhování cyklistické infrastruktury, která bude skutečně funkční, ..více

Světelná signalizace může být pomůckou, která při jízdě na kole někdy pomáhá, někdy naopak dělá z lidí blbce a někdy rovnou vede cyklisty do nebezpečných situací. Pasti způsobené světelnou signalizací znepříjemňují jízdu na kole v hlavním i přidruženém dopravním prostoru. Současně se omlouvám za opožděné vydání, problematika se ukázala být pro populární výklad hodně komplikovaná ..více

Třetí pokračování cyklokiksů se soustředí na problémy v hlavním dopravním prostoru mimo světelné signalizace, zejména na kiksy v kruhových objezdech a v jednosměrných ulicích. Kiks C 1 : Kruhový objezd s návnadou Jednopruhové kruhové objezdy mají tu vlastnost, že je pro kolo bezpečnější držet se ve středu jízdního pruhu. Kolař držící se vpravo s cílem ..více

Ve druhém článku naší série podrobného výkladu, jak se vyhnout projektování komunikací, u kterých budou mít cyklisté potíže je používat, se budeme věnovat noční můře všech, kdo na kole neumí držet tempo se stádem nosorožců a bezproblémově s ním splynout (tedy v zásadě téměř všech cyklistů): špatným řešením v křižovatkách. Zásadní problém v řazení před ..více

Proč si cyklisti pořád stěžují, když se pro ně toho přece tolik dělá? Cyklostezky, cyklopruhy, přejezdy… a oni stále remcají. Nuže, odpovědí je, že na jedno opatření, které jízdu na kole usnadní, připadají dvě nebo tři úpravy, jež jízdu na kole naopak nechtěně zkomplikují. Vznikají často nahodile, v rámci akcí, které nemají s cyklodopravou nic ..více

Ve dvou článcích, které vznikly jako součást mé bakalářské práce, budou popsány různé varianty procesů, ke kterým dochází před změnou dopravního značení. První část je o výměně stávajícího svislého dopravního značení nebo jeho doplnění, což je obvykle jednodušší než zřízení cykloobousměrek. O cykloobousměrkách bude druhý článek. V dalších obcích ČR došlo po komunálních volbách v říjnu 2014 k posunu myšlení. ..více

Z hlediska podmínek pro jízdu na kole nejsou sídliště zpravidla tak problematické části města jako širší centrum, kde se při vyjednávání cykloopatření často handrkuje o každý decimetr šířky ulice. Na pražských sídlištích ale žije 40 % obyvatel Prahy a podmínky pro jízdu na kole zde ani tak nejsou zdaleka optimální. I zde se dá pro cyklodopravu ..více

Jako každý rok přinášíme výsledky z automatických sčítačů cyklistů. Jak to tedy vypadá? Po roce 2013, kdy byl vlivem povodní zaznamenán pokles (link), se nárůst cyklistiky v Praze opět zdvihá z prachu. Metodická poznámka V Praze se sledují intenzity cyklistické dopravy na celkem 28 sčítačích, instalovaných postupně v letech 2010 – 2012. Sčítače Hlubočepy a ..více