Cyklokoordinátor Polák: „Zažíváme renesanci cyklodopravy“

V úterý 26. března představil náměstek primátora Adam Scheinherr na tiskové konferenci plány hlavního města v oblasti cyklodopravy na tento rok. Společně s nimi veřejně představil také nového pražského cyklokoordinátora Pavla Poláka.

Ohlédnutí za rokem 2018

V roce 2018 investovala Technická správa komunikací do rozvoje cyklistické infrastruktury rekordních 73 milionů korun, a to po šesti letech, kdy se investice pohybovaly ročně mezi 10 a 32 miliony. Vznikla díky tomu cyklostezka z Běchovic do Horních Počernic, trasa podél Košíkovského potoka, nebo spojnice Újezda nad lesy a Kolodějí. Šlo o akce projektované městskými částmi v předchozím volebním období, za náměstka Petra Dolínka. Je to dáno tím, že příprava investiční akce typu cyklostezky trvá minimálně dva roky, v případě komplikací se ale může protáhnout třeba na deset let.

Podle údajů magistrátu vzniklo v roce 2018 1,5 km nových vyhrazených cyklopruhů a 7,5 km cyklopruhů ochranných. Přibylo téměř 2,4 km cykloobousměrek. Relativně málo přibylo městských stojanů (294).

Co se bude stavět

V roce 2019 se předpokládá realizace u pěti velkých akcí. Celkové předpokládané investiční výdaje činí – včetně převodu z loňského roku – cca 130 mil. Kč.

1,4kilometrová stezka Cholupice – Dolní Břežany vznikne na místě, kde cyklisté od přemostění Pražského okruhu každoročně vyjíždějí cestu přes pole do Dolních Břežan.

Podaří se zaplnit poslední mezeru na jižním segmentu stezky A2 na úseku Zbraslav – Jarov, kde se stavba stezky pro komplikovaný výkup pozemků o několik let zdržela.

Stezka Prostřední cesta v Kolodějích v délce 1,3 km je realizována v předstihu jako součást kompenzačních opatření ke stavbě Pražského okruhu 511 ze zvláštní rozpočtové kapitoly a dokončí propojení Běchovic a Kolodějí mimo kontakt s automobilovou dopravou.

280 metrů stezky v Sedlci naváže na nedávno realizovanou cestu podél potoka a vytvoří tak nové cestní propojení mezi Suchdolem a Sedlcem.

Relativně nejnáročnější akcí je Vodní prostup Rokytka, který úspěšně vyřeší problémové místo na trase A26 v podchodu ulice Čuprovy. Tam se dnes složitě projíždí zalomeným podchodem se značnou zajížďkou a několika nepřehlednými místy. Nově bude pro bezmotorovou cestu vyhrazena část propustku Rokytky, čímž se trasa napřímí a o několik stovek metrů zkrátí. V případě zvýšeného vodního stavu bude cesta sloužit jako povodňové koryto.

Realizace z roku 2018 a všechny akce předpokládané v roce 2019 ukazuje následující mapka.

Kromě jmenovaných akcí stojí za zmínku následující akce:

• rekonstrukce části cyklostezky A2 v Karlíně,
• stavba cyklostezky A2 na břehu Vltavy podél ulice Povltavské,
• legalizace chodníků podél Průmyslové,
• legalizace na jižním předmostí Nuselského mostu (trasa A411),
• rekonstrukce povrchu na A265 podél ulice Mladoboleslavské.

Dále bude letos proznačeno několik úseků cyklotras.

V dalších letech lze očekávat realizaci řady dalších projektů. Z těch ve vnitřní Praze stojí za zmínku prostup pod Mánesovým mostem, který by měl vzniknout v roce 2020 nebo 2021. Po roce 2021 bude zprovozněna také drážní promenáda mezi Vršovicemi a Strašnicemi.

O možných cykloobousměrkách a drobných legalizacích magistrát na tiskové konferenci neinformoval, zejména proto, že jsou v gesci jednotlivých městských částí. Na některých městských částech se ale připravují významné cykloobousměrky z vlastní iniciativy nebo na základě dřívějšího podnětu magistrátního odboru Rozvoje a financování dopravy.

Vzhledem k relativně malému počtu nových stojanů byly městské části vyzvány, aby vytipovaly místa, kde chtějí stojany umístit. Podmínkou je převzetí stojanů do správy městské části.

Slovo náměstka

Náměstek pro dopravu Adam Scheinherr ve vystoupení na konferenci konstatoval, že podpora cyklodopravy odpovídá jejímu stávajícímu podílu, tedy 1-2 %. Přesto považuje cyklistiku za důležitou komplementární složku dopravy, kterou lze velmi dobře kombinovat s jinými druhy dopravy. Cyklodoprava nebude nikdy dominantní, je ale důležitá, protože zatěžuje nejméně životní prostředí.

Zatímco doposud byla městská podpora cyklodopravy investována výhradně z městských peněz, pro další roky předpokládá, že Praha bude čerpat také z grantových prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury, kde je na cyklistickou infrastrukturu ročně přidělováno kolem 250 mil. Kč. Za důležité považuje náměstek propojování se Středočeským krajem, s jehož zástupci intenzivně jednají.

Praha se snaží najít dobrou dohodu mezi městem, městskými částmi a provozovateli bikesharingu. Legislativně není možné bikesharing jednoduše regulovat, je ale možné se společnostmi spolupracovat a problémům předcházet.

Staronový Pavel Polák

Pražským cyklokoordinátorem se stal Pavel Polák. Dlouholetým čtenářům webu nebude jméno neznámé, Pavel Polák už pražským cyklokoordinátorem byl, a to v období cca 2002-2010, kdy se cyklistická doprava za primátora Pavla Béma velmi úspěšně rozvíjela. Polákovo „odejití“ z magistrátu v roce 2012 bylo poměrně dramatické. Mnoho tehdejších členů cyklokomise jej vnímalo jako účelové a několik v jeho důsledku rezignovalo – včetně autora tohoto článku (viz zde, zde a zde). Obsazení pozice cyklokoordinátora Pavlem Polákem tak znamená, že se řešení problémů cyklodopravy chopil člověk kompetentní a znalý.

Pavel Polák na tiskové konferenci shrnul vývoj podpory cyklistické dopravy v Praze a současný vývoj označil za renesanci rozvoje cyklistické dopravy v Praze.

Kolárna v Letňanech

Z dalších novinek představených na konferenci stojí za zmínku projekt veřejné kolárny, sloužící k bezpečné úschově kol. Prototyp bude veřejnosti představen již tento víkend na veletrhu For bikes v Letňanech.