Deset let s Šeříkovou ulicí

Od vzniku stránek Prahou na kole v roce 2008 jsme Šeříkovou ulici komentovali snad třicetkrát. Podívejme se, jak šel na našem webu se Šeříkovou čas, a vytáhněme nejdůležitější milníky dlouholeté snahy o zobousměrnění této padesátimetrové uličky.

Šeříková je logickou spojkou dovolující cyklistům při jízdě po levém břehu Vltavy objet nepříjemnou křižovatku Újezd. Právě na Újezdě tehdejší (ještě „ne-áčkové“ cyklotrasy), vyznačené někdy na počátku století, nesmyslně kličkovaly sem a tam. Kolem roku 2005 proto byla Šeříková zařazena tehdejší cyklokomisí mezi ulice, kde by bylo záhodno zřídit cykloobousměrku. Seznamy tehdy čítaly zhruba stovku ulic – mimochodem, do roku 2009 jich bylo z tohoto seznamu realizováno 13 (včetně ulic mimo centrum bylo tehdy v Praze 29 cykloobousměrek).

Šeříková v roce 2013. Foto Václav Kříž.

Oficiální vedení celoměstské trasy A1 směrem do centra v roce 2013. Modře nelegální průjezd Šeříkovou.

2009 – první pokus

První zprávy o možném zobousměrnění Šeříkové jsem zaznamenal v prosinci 2008, kdy údajně městská část cyklokomisi její zobousměrnění přislíbila (zmínku najdete zde). V červnu 2009 se ale dovídáme, že s předsedou dopravního výboru (kdo jím tehdy byl?) se dohodnutá realizace komplikuje, a neočekává se kladné stanovisko Policie (zde). V létě 2009 jsme proto na Prahou na kole – u příležitosti vzniku cykloobousměrky Ovenecká – poprvé požádali cyklistickou veřejnost, aby si o cykloobousměrky na městských částech psala (zde).

Městská část Praha 1 v té době zamítla obousměrný provoz cyklistů ve Spálené (po tramvajových kolejích, dneska se tomu už nedá ani věřit), a raději odložila připravenou rekonstrukci Kaprové, než aby v ní mohla vzniknout cykloobousměrka – Kaprová mimochodem není zrekonstruovaná dodnes (zde).

2010 – potvrzení významu

V roce 2010 proběhlo velké sčítání cyklistů na desítce křižovatek v centru Prahy (více zde). Šeříková se zde ukázala jako velmi významná, ze sčítání tehdy vyplynul denní průjezd cca 400 cyklistů, z toho 200 v protisměru – dvakrát víc než aut po směru. Desetihodinové sledování cyklistů přímo na místě také prokázalo, že více než 80 % protisměrných cyklistů volí jízdu ve vozovce.

2011 – potvrzení zámrzu

Rok 2011 přinesl s magistrátním radním Březinou soumrak rozvoje cyklodopravy a od Oldřicha Lomeckého potvrzení, že Šeříkovou nechce, protože by cyklistům usnadnila jízdu přes Kampu (tedy mimo příšernou Karmelitskou). Pro masochistické potěšení z té doby si můžete přečíst mírně nadsazené zápisky z tehdejší velké debaty o cyklodopravě, na které se jasně zformoval blok „cyklista a architekt vs. radní a starosta“ (zde).

A od té doby byla situace zamrzlá, byť lidé jednající za cyklodopravu naopak svou snahu stupňovali.

2012 – druhý pokus

V roce 2012 již stoupl počet cykloobusměrek v Praze na 85 úseků (zde) o celkové délce více než 16 kilometrů. Největší podíl na tom mělo tohoroční zobousměrnění uliční sítě v Karlíně. I na Praze 1 tehdy několik cykloobousměrek prošlo (úseky Haštalské, Klimentské, Barvířské), nastal tedy čas se k Šeříkové vrátit.

Na přehledné mapce z roku 2013 vidíte cyklooobousměrky realizované (žlutá) a místa, kde se o cykloobousměrkách jedná (tyrkysová).

Projektant o Šeříkové jednal s městskou částí a postupně předložil devět (!) variant projektu, od minimalistické po totální dopravní hřiště. Neúspěšně. Hlavními výhradami byl požadavek na zachování rychlosti 50 km/h. V 56 metrů dlouhé ulici, do které se na obou stranách musí zabočit.

Dění v té době jsme se věnovali v článku z července 2013 Absurdita Šeříková. Po této studené sprše došel magistrát k závěru, že nemá smysl se na Šeříkové vyčerpávat do doby, než dojde k nějaké personální obměně.

2014 Mat cykloterorismu

V předvolebním roce 2014 přešla městská část do protiofenzívy. Starosta městské části Oldřich Lomecký se vyjádřil fakticky proti rozvoji cyklodopravy na svém území článkem „Cyklistice fandíme, cykloterorismus odmítáme“ (přepis zde) a v srpnu radnice nechala zneprůjezdnit pro kola park Kampa, navazující přímo na Šeříkovou. Složitou situaci kolem tehdejšího projektu na dělenou stezku přes Kampu, který nakonec tiše umřel, zmiňuje náš tehdejší článek Uzavření Kampy aplikuje princip kolektivní viny. Průjezd Kampou se nakonec povedlo zachránit.

2014 – 2017 Metoda obchvatu

Podzimní cyklojízdu 2014 pak AutoMat věnoval právě tématu cykloobousměrek. Pracovalo se také na osvětě, pokud jde o přehnané obavy z nebezpečnosti cykloobousměrek jako takových. Prahou na kole vydalo postupně analýzu nehodovosti v jednosměrných ulicích v Praze a překlad belgického fact-sheetu.

Ani na Praze 1 nebylo vše totálně zamrzlé. Postupně došlo na zobousměrnění Hybernské (trvalo to asi šest let) a Příkopů pomocí protisměrných cyklopruhů za parkujícími auty. Povedla se zobousměrnit výše zmíněná Spálená a vyjednala se řada dalších úprav.

Šeříková ale odolávala. Nehnulo s ní ani zobousměrnění její druhé poloviny na území Prahy 5 v květnu 2018. Ta je méně dopravně významná a o dokonce půl metru užší, což učinilo absurditu jednosměrnosti severní půlky Šeříkové ještě očividnější.

2017 – 18 Druhý mat cykloterorismu

V zimě 2017 jsem za AutoMat předal městské části vybrané podněty z platformy Cyklisté sobě – Šeříková mezi nimi samozřejmě nechyběla. Vypadalo to, že bude čas řešit s pomocí platformy na městských částech desítky potřebných drobností. Praha 1 ale začala připravovat omezení jízdy na kole v centrálních pěších zónách a Šeříková – stejně jako desítky dalších podnětů – šla do pozadí.

V letech 2017-18 se tak v oblasti cyklodopravy na Praze 1 řešil hlavně průjezd pěšími zónami. Kauzu se nakonec povedlo vyhrát a těsně před volbami směřovat se starostou Lomeckým a radním Burešem k racionální dohodě.

2016 – 18 Koncept IPRu

Od roku 2016 začal Institut plánování a rozvoje připravovat koncepční studii na ulici Vítěznou a most Legií (zadání zde). Pracovní verze studie, kterou jsem měl možnost v roce 2018 vidět, uvažovala se zobousměrněním Šeříkové ulice tak, že by se vozovka rozšířila o několik decimetrů na 4,5 metru, k čemuž by pak Policie ČR neměla výhrady. S tímto řešením souhlasila i městská část.

Vzhledem k tomu, že s realizací studie se tehdy počítalo někdy kolem roku 2021, to ovšem v praxi znamenalo, že jakékoliv dočasné řešení v současném profilu padá ze stolu. Další události ale vývoj urychlily.

2018 – 19 Nová koalice

Nemíním spekulovat o vlivu, jaký měla hojně medializovaná záležitost kol na pěších zónách na volební neúspěch tehdejší koalice (a domnívám se, že někteří jej zbytečně přeceňují). Každopádně, v říjnu 2018 byla na radnici zcela nová situace.

Radní pro dopravu David Skála má sice řadu prioritnějších věcí k řešení, k cyklodopravě je ale jednoznačně mnohem vstřícnější. Obnova jednání o Šeříkové patřila mezi záležitosti, které samospráva začala řešit brzy po jeho nástupu. A jakkoliv věci nejdou tak snadno a rychle, jak bych si já (a jistě ani pan radní) představoval, po necelém roce je Šeříková konečně – a vlastními silami městské části – stanovená jako cykloobousměrka.

Šeříková v září 2019

Závěrem

Příběh Šeříkové ulice je poučný. Ukazuje, jak zdlouhavé a obtížné může být řešení zdánlivé maličkosti, zvyšují-li se kolem tématu politické sázky. I nadále se potvrzuje, jak zásadní je postoj samosprávy, byť formálně do rozhodování státní správy nemluví. A to i v případě padesát metrů dlouhé, naprosto bezvýznamné uličky. Jakou se Šeříková konečně opět stává poté, co byla – po deseti letech usilovné snahy – pro kola konečně zobousměrněna.