Člověk jedoucí na kole by měl brát ohled na ostatní, ať to jsou chodci, cyklisté nebo řidiči aut. Rychlá, silová jízda se hodí na prázdnou silnici, ne na zalidněnou cyklostezku.
Obvyklé nešvary se snaží řešit cyklistická etiketa, publikovaná na předchůdci tohoto webu, stránkách Prahou na kole, již v roce 2013. Text etikety tehdy prošel širokou debatou z řad cyklistické i necyklistické veřejnosti a propojuje základy slušného chování, pravidla silničního provozu i každodenní cyklistickou zkušenost.
Znám pravidla silničního provozu a jiné předpisy, které se mě při jízdě na kole týkají. Znám a přiměřeně ovládám zásady bezpečné jízdy v městském provozu (vyhýbání se dveřní zóně apod.).
Světla nebo blikačky si beru, i když se chci vrátit za světla, člověk nikdy neví. V sezóně, kdy světla používám, mám zálohu na dojetí. Chodce o své přítomnosti informuji nejlépe zvonkem. Na kole mám dvě fungující brzdy.
Chodce nesmím vylekat. Před míjením zvolním. Nevidí-li mne, včas zazvoním, aby o mně věděli a případně mohli beze spěchu zareagovat. Zvláštní pozornost věnuji bruslařům, pejskařům, rodičům s kočárky a malým dětem.
Ani když se domnívám, že je to bezpečné, a už vůbec ne z pohodlnosti. Ze všech dopravních přestupků je tento nejzávažnější a nejkritičtěji vnímaný. Dostanu-li se do pasti způsobené nereagující detekční smyčkou před semafory, dostanu se z ní s maximální opatrností.
Jezdím-li někde po chodníku, hledám způsoby, jak se tomu příště vyhnout. Učím se jezdit v provozu, postupně opouštím chodníky v klidnějších ulicích a jezdím stále víc po vozovce. Kde by má jízda byla pro chodce obtěžující, kolo vedu.
Jezdím čitelně, tedy tak, aby ostatní poznali, co chci udělat. Nemyškuji, neskáču do pruhu, neskáču mezi vozovkou a chodníkem. Ukazuji odbočování, řazení v pruzích, a pokud možno i změnu pozice pruhu.
Vždy předpokládám, že mě ostatní nezaregistrovali nebo neodhadli mou rychlost. Jedu jen tak rychle, abych mohl zastavit tam, kam dohlédnu. Je lepší stokrát zbytečně brzdit, než se jednou s někým srazit.
Jezdím tak, abych neohrozil sebe nebo jiné účastníky provozu a pokud možno u toho neporušil dopravní předpisy. Dopustím-li se přestupku, udělám něco pro to, aby se příště neopakoval: najdu si vhodnější trasu, změním způsob jízdy nebo navrhnu úřadům, aby problémové místo upravily.
Po naschválu se nemstím jeho původci ani nikomu jinému. Ohrozil-li mne někdo z nevědomosti, mohu ho mírně a slušně poučit.
Učím se pouštět chodce na přechodu nebo odbočující auto. Nepřekážím nad míru, když to jde, nechám se předjet. Slušnost k ostatním mi získá uznání u chodců i řidičů.
Když mi někdo pomůže, poděkuji, zamávám mu, nebo se aspoň usměji. Šířím pozitivní náladu a dobré jméno jízdy na kole v městských ulicích.
Všichni, kdo se po ulicích pohybují, chtějí, aby se vše dělo bez problémů a nehod. Součástí bezpečného pohybu cyklistů ve městě je i povědomí ostatních účastníků provozu o chování cyklistů, a respektující chování vůči nim.
Jako chodci dbejte na to, abyste cyklistům tam, kde mohou jezdit, průjezd umožnili. Vyhýbejte se prostorům vyhrazeným pouze pro cyklisty. Na bruslích počítejte s tím, že většina cyklistů bude rychlejší než vy, je proto slušné pohybovat se úsporně a nezabírat celou šířku stezky, zvlášť když posloucháte hudbu. Se psem se snažte nepřetnout cyklostezku dlouze nataženým vodítkem a hlídejte, aby pes cyklisty neohrožoval.
Jako řidiči zejména předjíždějte cyklisty ohleduplně. Cyklista může nečekaně vybočit, i drobná srážka znamená pro cyklistu zpravidla pád a zranění. Nechte boční odstup nejméně jeden metr, ideálně jeden a půl metru a více. Nemůžete-li cyklistu předjet s bezpečným bočním odstupem, nepředjíždějte ho. Ochranný cyklopruh nepojíždějte, není-li to nutné vzhledem k velikosti vašeho vozidla. Respektujte, když se při jízdě v koloně cyklista zařadí do proudu vozidel. Nenajíždějte na něj jen proto, že má pomalejší rozjezd, když budete zakrátko oba opět stát. Při vystupování z auta se ohlížejte, neblíží-li se cyklista.
Podrobnější doporučení ohledně chování vůči cyklistům najdete v knize Městem na kole (Grada 2018) v kapitole 3.9 “Slušně a ohleduplně”.
