Nejkontroverznější cykloopatření roku 2020

Publikováno: 27. prosince. 2020, 1 min. čtení
Aktualizováno: 20. října. 2021
Publikováno: 27. prosince. 2020, 1 min. čtení
Aktualizováno: 20. října. 2021

Rok 2020 s sebou nepřinesl jen cyklistická opatření, na které veřejnost čekala desítky let, či průšvihy, kterým se občas prostě nelze vyhnout. V Praze vzniklo letos také několik cykloopatření, které část veřejnosti rozpálily do ruda. Hysterické reakce z obou stran jsou ovšem zpravidla přehnané. Prahou na kole se většině těchto míst věnovalo. Připomeňme si tedy s chladnou hlavou nejkontroverznější cyklistická opatření roku 2020.

5. Ochranné cyklopruhy v křižovatce Ryšavého u OBI

Na Praze 11 proběhla rekonstrukce signalizace na sjezdu z ulice 5. Května do ulice Ryšavého. Cyklistickým přínosem, který zůstal bez většího povšimnutí, bylo odstranění letitého nelegálního přejíždění přes přechod k OBI na cyklotrase A222  – byl totiž přidán přejezd pro cyklisty. Kromě toho ovšem v řazení křižovatky vznikly také ochranné cyklopruhy, které u některých lidí vzbudily reakci, jako kdyby je snad magistrát namaloval přímo na nedaleko začínající dálnici D1.

Námitky byly vlastně logické – cyklopruhy na nic nenavazují a cyklistů zde jezdí málo, zpravidla využívají nedalekou cyklotrasu přes starý Spořilov. Na druhou stranu, při správném používání (velká vozidla mohou ochranné cyklopruhy pojíždět) by neměla být jejich přítomnost problémem.

Největším přínosem rekonstrukce křižovatky byl vznik přechodopřejezdu, vznikly i cyklopruhy.

Umístění cyklopruhů zde naznačilo, že ochranné cyklopruhy jsou standardní součástí řešení křižovatek. Mohou být přínosem v řadě dalších lokalit, kupříkladu hned na navazující dvojkřižovatce Türkovy a Spořilovské, kde je cyklistická frekvence podstatně vyšší.

4. Cykloobousměrka Na Břevnovské pláni

Výřez z projektu cykloobousměrky ukazuje kontroverzní umístění piktogramů.

Klidná ulička ve vilové čtvrti, historicky jednosměrná proto, aby se nepoužívala jako objezd kolony na Karlovarské, sloužila cyklistům v protisměru vždy bez ohledu na legalizaci. Cyklistů tam v sezóně projede v protisměru za den víc než aut v povoleném směru. Zřízení cykloobousměrky vyvolalo u místních negativní reakce. Ani ne tak kvůli samotnému faktu legalizace, jako spíš kvůli nevhodně umístěným piktogramům. Ve vzdálenosti 2,5 metru od levého okraje cyklisty při vyhýbání nabádaly zůstat stát tak, že se protijedoucí auto nemohlo vyhnout. Proti cykloobousměrce vznikla dokonce petice odevzdaná zastupitelstvu Prahy 6.

Jak bylo uvedeno ve starším článku, za kontroverzností této cykloobousměrky stojí především její nešťastné provedení. Úprava dopravního značení (odstranění piktogramů a případně i doplnění značky „přednost protijedoucíh vozidel“ v cyklistickém směru) by problém jistě vyřešilo.

3. Cyklopruhy na Evropské

Cyklopruhy v Dejvicích

Ochranné cyklopruhy na Evropské mezi Gymnazijní a Horoměřickou vznikly v červnu.  Výhrady vůči nim byly obvyklé, tedy nevhodnost cyklopruhů na frekventovaných komunikacích a existence „objízdné trasy“ Velvarskou.

Dle komentářů cyklistů pod článkem se komfort jízdy jinak výrazně nezměnil. Levý jízdní pruh je nyní užší a boční odstup při předjíždění vozidly, která zůstávají v pravém pruhu, tudíž větší. Není mi ovšem známo, kolik vozidel dříve předjíždělo cyklistu vjetím do levého pruhu – z vlastní zkušenosti z Türkovy ulice ale hádám, že mnoho ne. Ti, kteří dřív v klesání zabírali pruh, mohou mít nyní komfort horší, nutno ovšem říct, že zabírání pruhu v dlouhých mezikřižovatkových úsecích není pro každého. Pro lidi, kteří se dříve i v klesání drželi vpravo, bude nové rozvržení jízdních pruhů s ochranným cyklopruhem příjemnější. Celkově tedy lze uznat výsledek jako šul nul. Hlavní přidanou hodnotou těchto cyklopruhů je možnost předjíždět kolony před křižovatkami, což dělá jízdu plynulejší. To myslím za jejich zřízení stojí.

Původní řešení z června postrádalo legalizaci severního chodníku, vhodnou pro jízdu ve stoupání. Ta byla částečně doplněna v září. Nutno ale podotknout, že legalizace doposud není v žádném případě souvislá a také není příliš vhodná pro rychlou jízdu v klesání. Objíždění Velvarskou vede do nepříjemné nesignalizované křižovatky s Gymnazijní. Cyklopruhy tak na Evropské mají své místo, alespoň do doby, než vnikne podél Evropské stavebně řešená vyhrazená cyklostezka. Ta se ovšem nepřipravuje.

2. Cyklopruhy v Modřanské

Příjezdová komunikace pro podstatnou část Prahy 12 se na jaře dočkala cyklopruhů mezi Branickým mostem a ulicí Branickou. Původní čtyřpruh z 80. let, s „neměstskou“ sedmdesátkou byl výrazně upraven. Rychlost byla snížena na 50 km/h, což zvýšilo kapacitu křižovatek. Část jednoho jízdního pruhu do centra byla nahrazena buspruhem, to vše jako příprava na rekonstrukci Barrandovského mostu, kdy bude potřeba zajistit alespoň minimální průjezdnost pro veřejnou dopravu. A ovšem, komunikace byla také doplněna o vyhrazené cyklopruhy.

Kritika byla opět směřována na zbytečnost cyklopruhů v ulici, se kterou vede souběžná pravobřežní cyklotrasa A2. Dále bylo poukazováno na to, že cyklopruhy vedou odnikud nikam a také na údajné zdržování dopravy cyklopruhy. Kriticky až nenávistně se vyjadřovala některá motoristická média. Proti opatření vystupovaly také městské části Praha 4 a Praha 12. Reálně ale ke snížení počtu jízdních pruhů v křižovatkách nedošlo, ubrání pruhu do centra pak nebylo zapříčiněno zřízením cyklopruhu. U sjezdu z Barrandovského mostu dokonce přibyl řadící pruh. Zmenšily se ovšem prostorové parametry u jednoho odbočení na Jižní Spojku.

Cyklotrasa A2 vedoucí podél Vltavy je v souběhu s cyklopruhy vedena jako smíšená v šířce 3 metry, která neodpovídá sezónnímu vytížení stezky, zejména v kombinaci s pěšími, bruslaři a pejsky. Trasa má v daném úseku řadu nepřehledných míst a jsou na ní evidovány vzájemné srážky cyklistů. V současnosti lze také vlivem počínající rekonstrukce Barrandovského mostu očekávat na cyklostezce pod mostem různá omezení.

Po Modřanské běžně jezdí rychlejší cyklisté, pro jejichž jízdu rychlostí 25 km/h a více není cyklotrasa A2 naprosto vhodná. Průjezd je také ve srovnání se stezkou o více než sto metrů kratší i méně náročný z hlediska převýšení. Zřízené cyklopruhy budou také v nejbližší době doplněny o cyklopruhy na Podolském nábřeží. Vznikne tak souvislé integrované řešení prakticky až po Vyšehradský tunel, čímž tyto kontroverzní cyklopruhy získají další význam.

1. Přesmyk v Bucharově

Největší pozornost si v letošním roce nepochybně získal vyhrazený cyklopruh ukončující odbočení z Rozvadovské spojky do Bucharovy ulice. Místu jsme nevěnovali zvláštní článek, popišme proto lokalitu podrobněji.

Původně zde jízdní pruh z dálnice D5 pokračoval jako pravý jízdní pruh ke křižovatce s ulicí Pekařskou, což společně s mírným stoupáním vytvářelo pro cyklisty přijíždějící od Jihozápadního města velmi nebezpečné místo. Cyklisté jedoucí ve stoupání relativně pomalu, se náhle ocitli v levém pruhu a museli se proplétat mezi auty vyjíždějícími z rychlostní komunikace, aby se mohli zařadit vpravo.

Pohyb, který by musel cyklista učinit i bez cyklopruhu. Teď alespoň ví, kde tak učinit a řidič auta je na to upozorněn.

Obnova povrchu na Bucharově ulici od metra Nové Butovice po Pekařskou byla vhodnou příležitostí ke zřízení cyklopruhů. Profil nabídl ve zbytku rekonstruovaného úseku možnost zřídit cyklopruhy vyhrazené a relativně komfortní. Výše popsaný gordický uzel ovšem neměl snadné řešení, zvlášť, mělo-li se pohybovat v mezích daných nestavební úpravou, kdy nelze změnit ani polohu obrubníku. Komplikací zde byla i absence chodníku v tomto směru, s jehož pomocí by se případně dalo navrhnout „únikové“ řešení v podobě legalizace jízdy po chodníku a po přechodopřejezdech.

Pro převedení cyklistů do pravého pruhu připadaly v úvahu tři možnosti: buď stáhnout cyklisty vpravo přejezdem či dáním přednosti v jízdě v místě, kde je ještě napojení od Rozvadovské spojky dostatečně široké, nebo „nulové“ řešení, kdy se cyklopruh od sídliště nechá na mostě „rozplynout“ a cyklisto, poraď si jako doposud, a nebo nakonec realizovaný cyklopruhový přesmyk.

Realizovaná podoba projektu s přesmykem přes jízdní pruh z Rozvadovské spojky.

Pokud je mi známo, tak všechny tyto varianty byly posouzeny projektantem, silničním správním úřadem a Policií ČR. Nulové řešení by cyklistům nepřineslo žádnou přidanou hodnotu a v podstatě by negovalo předchozí dva kilometry integračních opatření. Varianta s přejezdem či posunutím přesmyku blíže k ulici Nárožní byla ovšem zamítnuta z důvodu, že by pak cyklisté křížili proud vozidel v místě nepřehledného oblouku na konci vratné rampy z Rozvadovské. Vedení cyklopruhu přesmykem o něco severněji než hned na napojení rampy nabízí řidičům dobrou možnost cyklistu přijíždějícího od jihu vidět dostatečně dlouho na to, aby mu mohli následně dát přednost.

Cyklista přijíždí cyklopruhem po Bucharově a „vyjednává“ s řidičem vzájemné křížení. Delší souběžná jízda jim poskytuje čas se vzájemně zaregistrovat.

Technicky vzato tak bylo realizované řešení nejbezpečnější, jaké bylo za daných okolností možné. Pro cyklisty, kteří tímto místem projížděli už dříve, tím bylo pouze potvrzeno, jaký manévr by museli tak jako tak provést. Pro řidiče, zejména ty tranzitující, je realizované opatření vhodným upozorněním, že spojnice Bucharova – Kukulova ( – Blanka) není žádným rychlostním průtahem skrz Prahu, ale že jsou od sjezdu z Rozvadovské spojky ve městě. Což ovšem, chápu, může v některých případech způsobovat jistý diskomfort.

Kritika byla, kromě zbytečnosti a nebezpečnosti místa, směřována také na přítomnost objízdných tras. Tou je ovšem pro sídliště Hůrka cesta k Pekařské, provedená částečně jako chodník na kterém by se nemělo legálně jezdit, částečně jako panelačka – pro komfortní jízdu na kole tedy komunikace zcela nevhodná. Na druhé straně od Stodůlek je objezd Bavorskou přijatelný, byť i zde se závlekem oproti možnému vedení s využitím stávajících pěších cest.

Celkově tak nelze než uznat, že jakkoliv tohle řešení není žádná hitparáda, vykouzlit tam něco lepšího bylo za daných okolností nemožné. Ostatně, bylo-li by realizováno „rozpuštění“ cyklopruhu v levém pruhu takříkajíc „do vzduchu“, bylo by nepochybně kritizováno taky. Argument, že nutnost dávání přednosti cyklistům bude vytvářet kolony, je pak již naprosto absurdní, protože přiznejme si, rozhodně tudy neprojíždí souvislé kolony desítek cyklistů za hodinu.

Neškodila by trocha cyklopopulismu?

Výše uvedené příběhy ukazují, že někdy je důvodem pro kontroverzi nešťastně zvolené technické řešení, někdy se kontroverznímu řešení při zřizování cykloopatření v dané konstelaci nejde vyhnout, protože jiné prostě neexistuje.

Ve čtyřech případech z pěti způsobily kontroverzi cyklopruhy na rušných komunikacích. Naprosto chápu, že takto umístěné cyklopruhy nejsou řešení pro všechny. Podél rušných komunikací mají vést atraktivní, cyklistům vyhrazené stezky. A co je podstatné: na kterých budou mít stejnou zelenou a přednost jako souběžně jedoucí auta tak, aby byly atraktivní i pro stávající cyklisty, zvyklé jezdit v provozu. Mohly by vznikat dánské pásy, které se na vyhrazený cyklopruh změní jen po dobu nezbytně nutného průjezdu křižovatkou.

V současném právním prostředí, kdy jakýkoliv požadavek na posunutí obrubníku o půl metru znamená, že rekonstrukci uděláte až o několik let později (a navíc s obrubou nejspíš stejně nehnete kvůli existujícím inženýrským sítím), je zřizování stavebních řešení nesmírně obtížné. Přesto by hlavní město mělo postupovat více „cyklopopulisticky“ a chráněná řešení začít připravovat systematicky alespoň u těch velkých rekonstrukcí, které se bez stavebního povolení neobejdou.

Cyklopruhy pouze v křižovatce a jinak vyvýšené pásy?

Cyklopruh je  lepší než nic, ba dokonce je stále o mnoho lepší než chodníková stezka smíšená s chodci a přerušovaná často příkazem k vedení kola či málo přehlednými přejezdy, které musí cyklista obezřetně přejíždět. Má-li se ale stát cyklistická doprava v Praze dostupná širším skupinám rekreačních a dětských cyklistů, nebudou k tomu současná řešení hlavních ulic pomocí kombinace cyklopruhů a legalizací v žádném případě stačit.

Vratislav Filler
Zakladatel mapy a webu Prahou na kole, předchůdců tohoto magazínu. Zaměřuje se analyticky na cyklistickou infrastrukturu, především v Praze. Je členem pražské cyklokomise, poradního orgánu Rady hl. m. Prahy. Působí jako dopravní expert ve spolku AutoMat. Vědecký pracovník zaměřený na přesné aplikace globálních navigačních systémů.

MM 28. 12. 2020, 09:19

Bucharova je jednoduše smrt a přiznám se, že na kole bych tam nejel ani kdyby mi platili. Ale třeba jsem jen pos.era.

Zaujala mne formulace " Pokud je mi známo, tak všechny tyto varianty byly posouzeny projektantem, silničním správním úřadem a Policií ČR. " ... protože z ní nevyplývá, jaká byla vyjádření těch subjektů, zejména u PČR si nejsem úplně jist, že bylo kladné.

U tech pruhů primárně frekventovaných komunikacích by bylo velmi vhodné instalovat sčítače, aby bylo možno posoudit nakolik jejich zřízení ovlivňuje intenzitu cyklodopravy.

Jinak, když už jsem u sčítačů, pokud se dobře dívám, tak z nich zmizela Vrchlického a Střešovická. Což je škoda, protože oba celkem jasně ukazovaly intenzitu primárně dopravní cyklistiky.

Brahma 28. 12. 2020, 09:59

Pro toho, kdo má odvahu po Bucharově jet, je ten cyklopruh velice vítaný. Říká totiž řidičům, že tam ten cyklista může být, že nespadl z nebe, že je tam legálně a je třeba na něj dávat pozor a netroubit na něj. V mnoha případech jsou tyhle široké městské komunikace docela dobrou a rychlou alternativou. Díky šířce komunikace mohou auta, pokud nejedou paralelně v chumlu toho cyklistu dobře a komfortně objet. Potíž nastává, když jedou rychle a v tom chumlu. Pak se vždy najde někdo, kdo toho cyklistu pěkně zmáčkne. Vyhrazený cyklopruh, ba i piktokoridor, tohle značně vylepšuje.

Pavel Mašek 28. 12. 2020, 12:27

@článek
- Ryšavého
- - - myslím, že ochranné pruhy jsou na místě, ale odnáší spíše kritiku, kterou by si zasloužila okolní silnice, je tu holt sjezd z dálnice, o pár metrů dál nájezd na ni, zásobování OBI, autobusy, vysoká frekvence všeho a ta silnice do nedávno zalepených děr nebyla ani pro fatbike. Na silničce jsem tu jezdil pod mostem skoro u prostřední čáry, jinak se projet nedalo, uhnutí do levého pruhu na Turkově před podjezdem bylo i tehdy o žtivot... Žádnému motoru nevadí, může na něj vjet, tak co ten humbuk. A že tu nejezdí cyklisté? No jsem to zodpověděl asi viz řádky výše.
- Evropská
- - - Já jsem tam před lety jezdíval hodně často, až několikrát týdně oběma směry, ať už na mtb v kratších úsecích, křížil Evropskou nebo na silničce od Kulaťáku až po Šárku (přilehlou stezku na chodníku jsem ve svém směru zaznamenal jen na mtb, pšššt) a moje zkušenost je taková, že nahoru na silnici je to i pro nebojácného cyklistu opravdu veliký boj, jak řekl americký politik o cyklistech na silnici, je to plavání v moři mezi žraloky, tudíž bych ocenil pruhy nahoru. Dolu jsem paradoxně jezdil jen na silničce, mtb vždy využilo nějaké zadní cesty s hupky dupky trasami a i když každé cykloopatření je lepší (asi) než žádné, tak potřebu moc nevidím. Slabého cyklistu jsem tu nepotkal (kdo by vlastně chtěl jezdit po městské dálnici), kdo se tu řítil i na širokých pláštích, vypadal nebojácně, většinou chlapi, ženy jsem viděl jen na silničce v trikotu. Z kopce na padesátce jsem skoro i musel brzdit a i tak se mě snažili občas předjet, na sedmdesátce to šlo jet na limitě rychlosti taky, pokud jste znali díry a kanály. Auta mě předjížděla jen minimálně, protože jsem jel více od kraje, na hraně limitu rychlosti a navíc málo kdy měli do levého pruhu kvůli přítomnosti jiných aut jak uhnout. Ale zase to doháněli motorheadi troubením a následným ostříknutím ze stěračů, když jsem se potkali na světlech.
- Modřanská
- - - to je podle mě jeden z nejlepších cyklopruhů, který vznikl, přirovnávám ho třeba Jeremenkově, Novodvorské. Kéž by byl takový pruh i kolem Krče, jak jedou busy. Je dobře vidět, je pro rychlé cyklisty, ničemu nebrání!

josuk 28. 12. 2020, 12:50

Domnívám se jen, že cyklopruh není vždy lepší než nic.
1. pokud není využíván, zůstává jen jako pozornost rozptylující opticky smog (pozornost řidičů je už tak na hranici, ne-li za ní).
2. pokud není využíván způsobuje inflaci podobného značení všude jinde. (vzpomínám na léta přetrvávající 40 na Roztylech, která pocházela z doby, kdy tam byl přechod a kterou pro nápadnou či domnělou nesmyslnost nerespektoval prakticky nikdo)
3. měly by být vždycky součástí nějakého komplexního řešení, to že často nikam nevedou, a ani v budoucnu nemohou, je malinko zrada na nalákaných cyklistech
4. Pokud někde nejsou, a nebudou, může to u některých vyvolávat neoprávněný dojem, že tam cyklista nepatří!
Někdy prostě méně, může být více. Dovedu si představit, že současná barva někde časem vybledne, a nikdo nebude mít zájem jí obnovit, protože tam provoz cyklistů, výjimky se nepočítají, stejně nikdo nikdy nespatřil.

Nightrider 28. 12. 2020, 13:13

Bucharovou jezdím někdy od května každý pracovní den, o lepším spojení mezi Hůrkou a Břevnovem nevím (moje kritéria: sjízdný povrch, zvládnutelné kopce a co nejmenší zajížďka, v tomhle pořadí). Realita na přesmyku (v pracovní den večer) je bezproblémová, nebezpečnou situaci jsem tam ještě nezažil. Buď zprava nic nejede a není co řešit, nebo se mineme ještě před přesmykem, nebo normálně dostanu přednost. Celkem často se stává, že auto zprava zpomalí dřív než by muselo, tak se přesmyknu o pár metrů dřív, abych nezdržoval. Na případné únikové manévry je času a prostoru dost.

Nejhorší místo na téhle trase je podle mě zúžení ve stoupání u motolské nemocnice: kopec je prudký a není místo na předjetí. Tam by nějaký cykloproužek pomohl nejvíc, ale chápu, že se tam prostě geometricky nevejde.

Marek 28. 12. 2020, 15:55

Bude i článek nejlepší cykloopatření roku?

Pavel Mašek 29. 12. 2020, 00:00

@Marek
- co byste označil Vy za tři nejlepší a tři nejhorší cyklo opatření roku?
- jak se pohybujete po Praze /jiným městě/ a jaké jsou podíly?

@Nightrider
- já si myslím, že celá silnice u Motolské nemocnice je pořád lepší, než když je člověk vyplivnut na tu křižovatku u točny tramvaje. Jedním dechem však dodávám, že zmíněná silnice v kopci byl vždy, kdy jsem jako chodec šel do nemocnice přes přechod, pro mne důvod stát se věřícím, pamatuji doby, kdy stopy po smyku před přechodem rostly lépe, než houby po dešti.

Saljack 29. 12. 2020, 19:54

Za mě je nesmyslná Novovysočanská, která vede odnikud nikam i když by stačilo vybudovat krásnou cyklostezku v paralelně v lesíku za ulicí Odlehlá která by končila na křižovatce Spojovací a Pod Šancemi (na mapě značená jako X244). Navíc se tam ochrané pruhy nevejdou a auta jezdí v nich. Další "super" opatření je na Jana Želivského, tohle jsou ukázky, jak to nemá vypadat a neprospívá to ani cyklistům ani řidičům. Tohle je snad jenom pro to aby se mohlo odskrtnout, že je další km cykloopatřeních.

Pavel Mašek 29. 12. 2020, 20:12

@Saljack
- cyklista je řidič
- jakékoliv opatření povede téměř vždy odnikud nikam nebo alespoň odněkud nikam a naopak, celá síť se nedá postavit najednou. Ano, u nás budování trvá výrazně déle a je výrazně nekonzistentní oproti jiným městům, zejména v zahraničí na severu nebo severozápadě, ale to je dáno zejména nezávislostí jednotlivých samospráv a obecně postavením cyklistické dopravy na jednom z posledních míst navzdory normám

josuk 29. 12. 2020, 20:54

PM:
ta Novovysočanské pruhy opravdu nikam nevedou, u benzínky končí, a auta prostě jezdí v nich, a 99% řidičů aut tam ze svého auta cyklistu možná nikdy nespatří..jen si fixují, že se jezdí v nich.. Třeba na té Türkově pod mostem, tam je místa dost a pozoroval jsem tam, že auta pruhy respektují, i když ten jejich začátek nad křižovatkou je kostrbatý, takže to je trochu něco jiného.. tam to asi pomohlo, ale třeba směr z Roztyl podjezdem 5. května jezdím často.. a cyklistu jsem tam zatím neviděl..
Jana Želivského je potíž, taková spojka by byla potřeba, ale asi se nevejde a další omezování pruhů aut a tím pádem snížování kapacity světelných křižovatek (více pruhy projede víc než jedním) asi není v zájmu nikoho.

Pavel Mašek 29. 12. 2020, 21:03

@josuk
- já jezdil z Ryšavého do Turkova pod 5. května skoro každý den. Teď jsem tam byl před pár dny několikrát, většina cyklistů byla mtb a jela po smíšené stezce, ne v silnici nebo dole pod TM po točně

Saljack 29. 12. 2020, 21:07

@Pavel Mašek:
Jenže mezi koncem žižkovské cyklostezky na Krejcárku a začátkem nesmyslných pruhu na Novovysočanské je asi 300m kde by se ty ochranné cyklopruhy vešly a dávaly by smysl protože by to bylo propojení s Pražačkou. Navíc chodníky tam by se dali využít právě pro cyklostezku. Cyklopruhy se na konci u Spojovací zrušily asi proto, že do nich zasahovala zaparkována auta, která si mohla vybrat buď zasahovat do cyklopruhu nebo blokovat chodník (podotýkám že tam jsou ty parkovací místa nakreslená). Ona obecně ta Novovysočanská je fail protože už se 3x přemalovála posouvaly se přechody atp.

Pavel Mašek 29. 12. 2020, 21:11

@Saljack
- já bych nevinil ani tak pruhy, barvy, auta, ale projektanty/město, kteří nejsou schopni do toho sáhnout pořádně stavebně, aby to za něco stálo. Spousta míst ve městech je "špatně" z dob dřívějších a pořád se snažíme bojovat lukem a šípy proti tanku, místo toho, abychom k tanku přišli zezadu, vlezli do něj a začali ho řídit

Saljack 29. 12. 2020, 22:16

@Pavel Mašek:
Tady se silnice dělala nově a navíc se tu stavělo nové sídliště, které je tak na 1/3 trasy a dělali i chodníky. Takže tady se do toho šahalo, ale jenom ve prospěch nového sídliště. Místo toho aby se do podmínek nové výstavby dala i výstavba cykloinfrastruktury, tak se udělají nesmyslné cyklopruhy. Navíc mezi začátkem cyklopruhů a ulicí Odlehlou se loni vystavěla paralelní asfaltová cesta, takže tu je krásný začátek, jak by mohla nádherná cyklostezka pokračovat. Ale tohle je bohužel pro Prahu typické cyklostezky přerušované neprustupnýmy úseky, cyklopruhy na hlavních tazích, nová výstavba bez cykloinfrastruktury. Všichni chtějí aby se jezdilo na kolech ale dělá se pro to strašně málo a načmárat cyklopruhy je podle mě až poslední varianta a ne první.

Zbyněk 29. 12. 2020, 23:13

Na Novovysočanské se měnil asfalt ale nehýbalo se s obrubami, viz. křižovatka se Skloněnou.

Cyklostezka jakou navrhujete do ulice Pod Šancemi má dva zásadní nedostatky:
Neexistuje a neběží na ní žádná příprava (alespoň o ní nevím).
Dále do Nových Vysočan by znamenala ztracený spád.

Shrnuto a podtrženo, jsou cyklopruhy na Novovysočanské výborná věc, autům nevadí, cyklistům pomáhají, do Nových Vysočan ještě dlouho žádná lepší infrastruktura nebude. A to jakýmkoli směrem.

Kde se rušily u Spojovací cyklopruhy? To bude nějaká novina. Předpokládám, že u severního chodníku, kde řidiči odmítali parkovat podélně.

Saljack 29. 12. 2020, 23:42

@Zbyněk:
S obrubami se hýbalo loni, právě kvůli výstavbě nového sídliště kolem zastávky Odlehlá.

To, že se neplánuje může být taky díky těmto cyklopruhům. Nyní může být argument vždyť tam jsou cyklopruhy, tak proč cyklostezku. Ta cyklostezka by pomohla i pro pěší a spojení se Žižkovem, kde právě na navrhovanou cyklostezku navazují schody k Chmelnici a dále spojení k zastávce K Žižkovu.

Nové Vysočany jsou v kopci vždy bude mít někdo k cyklostezce kopec. A když to porovnám s tím co je např. na cyklostezce v Třešňovce, tak tohle opravdu není žádný kopec.

Cyklopruhy se rušily od křižovatky se Skloněnou po Spojovací v obou směrech, je to dokonce poznamenané i v mapě. Parkovací místa tam jsou stejně jak byla plus pár nových podélných.

Třeba ve směru Krejcárek Spojovací by bylo mnohem lepší vést pruh nyní jednosměrnou Odlehlou a v protisměru udělat pořádný cyklopruh.

Jiří Motýl 30. 12. 2020, 00:42

Saljack: ad ta parkovací místa. Vůbec nevím, jak to tam je teď, ale v létě se tam ta parkovací místa namalovala jako podélná. https://prahounakole.cz/2020/07/novovysocanska-a-vanickova-maji-ochranne-cyklopruhy/

Tuším, že dřív tam bylo kolmé parkování a projekt přinesl změnu? Diskuze, zda kolmé nebo podélné parkování je něco jiného a nechci do toho teď jakkoliv zabíhat.

Jen bych nevinil projektanta, že auta zasahují buďto do cyklopruhu nebo na chodník a že snad někdo neumí počítat metry. Kdyby parkovala podle značky podélně, tak se vejdou.

Saljack 30. 12. 2020, 13:03

Tak pokud projekt místo 15 parkovacích míst udělá 5 na úkor ochranného cyklopruhu, tak to nikomu moc nepomůže. Ale ten cyklopruhu se hlavně zrušil i na druhé straně, kde to je podle toho projektu, takže to rozhodně chyba projektu je a vzniknul tam paskvil. Tomuhle všechno se mohlo krásně vyřešit cyklostezkou za Odlehlou a všichni by byli šťastní měli bychom krásné napojení na Pražačku, Vítkov a Žižkovskou cyklostezku A5 a 1 Pod Šancemi bez velkého stoupání všechny cyklostezky v okolí by se krásně propojily. Vzniknul by tím krásně dlouhý úsek cyklostezek, které by se vyhýbali silnicím, kde by se člověk nebál vzít děti.

Líbil se Vám článek? Podpořte náš další obsah!
Stačí 10 Kč a minuta Vašeho času.

Vyberte prosím částku, poté budete přesmerováni na darujme.cz

Mohlo by vás zajímat
Metro D: Nádraží Krč a cyklodoprava
Názory, Praha,

Metro D: Nádraží Krč a cyklodoprava

11. března. 2024, 3min. čtení5