Rekonstrukce cyklostezky (A2) na Rohanském ostrově začíná

Jak již jsme informovali před rokem, městská část Praha 8 naplánovala rekonstrukci šotolinové stezky, po které je vedena páteřní cyklotrasa A2 přes Rohanský ostrov. Rekonstruován je úsek od Libeňského mostu po vjezd do betonárky (úroveň ulice Šaldova). Stezka získá nový povrch a bude rozšířena na 4 metry.

Uzavřený rekonstruovaný úsek cyklotrasy A2. Oficiální objízdná trasa bleděmodře.

V uplynulých dnech bylo rozmístěno dopravní značení informující o uzavírce a byla vyznačena objízdná cyklotrasa. Dnes (21. srpna 2018) pak na stezku vyjeli stavební stroje. Uzavírka stezky je plánována na několik týdnů. Roman Petrus (ČSSD), starosta městské části Praha 8, situaci komentuje pro web 8prokola.cz: „Velmi mě těší, že městská část podniká další krok ke zkvalitnění frekventované bezmotorové komunikace pro uživatele. Projekt stavebních úprav počítá s výměnou nerovného štěrkového povrchu za vhodnější povrch asfaltový a v rámci možností také s rozšířením této komunikace. Věřím, že úpravy této komunikace ocení jak cyklisté, tak chodci.“

Starosta Prahy 8 dále dodává: „Jsem rád, že městské části Praha 8 se dlouhodobě daří naplňovat sliby dané v oblasti bezmotorové dopravy. Hned na počátku volebního období si městská část nechala zpracovat Generel bezmotorové dopravy Prahy 8, jehož cílem bylo mimo jiné vygenerovat vhodné projekty k realizaci. Některé výstupy z generelu občanům slouží již dnes, například nedávno proběhlá stavba bezmotorové komunikace Ďáblická – Žernosecká anebo realizace cyklospřístřešků ZŠ Burešova. Kromě stavebních úprav bezmotorové komunikace A2 městská část připravuje ještě projekty bezmotorových komunikací A2 a A26, Lodžská – K Pazderkám a Střelničná.“

Oficiální objízdná trasa je vyznačena přes Rohanský ostrov západně od stávající stezky (blíže k řece). Kvalita povrchu na objízdné trase je velmi proměnlivá, za zhoršeného počasí tudy průjezd bez horského kola nedoporučujeme. Cyklotrasa není osvětlená a navigace po objízdné trase v noci může být obtížná, alternativně proto doporučujeme za zhoršených podmínek jízdu po ulici Rohanské nábřeží nebo Sokolovská, případně po druhém břehu přes Holešovice a Libeňský/Hlávkův most.

Objízdná trasa

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře

  1. sice chápu, že pro značnou část cyklistů s úzkými koly to bude lepší, ale sbohem odpolední cesto domů .
    Za pěkného počasí to bude jen další “ herně radostní prostor “ pro ježdění sem a tam …..

    Nu a skutečná cyklo-doprava se odpoledne pokorně a ráda vrátí na silnici.

  2. újezďák: já bych nebyl tak pesimistický (z mého pohledu optimistický), ten nejhorší úsek kolem nových baráků zůstane (vzhledem k majetkovým poměrům pod stezkou by se rekonstrukce rovnala zázraku) a ten nový asfalt asi bude dost krátký, aby to nějak zásadněji zamíchalo současným využitím.

  3. nelibily se obcasne louze, dostaneme misto nich permanentni bruslare.
    uz aby byl aspon listopad…. :-/

  4. Další předvolební zbytečnost a pro jistotu naplánovaná tak, aby byla dokončená před volbama i když je přes léto nejvíce využívaná. A to nás ještě čekaj Thomayerovy sady.

  5. Tohle ještě ujde. A2 je frekventovaná, v zimě údržba mlatu nic moc a louže také nic moc. I in-line mají právo žít…

    K Pazderkám a Lodžská, to bude lepší přehlídka zmaru. Z třímetrového chodníku se místo prosté legalizace za pár korun v podobě stezky pro chodce s povoleným vjezdem kol (aby se ti co potřebují mohli uklidit ze silnice) udělá 2+2 metry dělená stezka. Přitom intenzity cyklo nejsou nijak závratné a většina se toho tady odehrává ve vozovce – a odehrávat se ve vozovce dál bude, protože návaznosti. Jen každý kyklísek ve vozovce nově poruší zákon (respektive vyhlášku, která jde tak trochu nad jeho rámec), protože nevyužije stezku pro cyklisty…

    Už slyším, jak se v Praze vyhazují peníze za zbytečnosti, které navíc kriminalizují normální cyklisty…

  6. Újezďák a ostatní: Pardon, ale to jsou kecy. Kolo s dětským vozíkem nemá rádo ani stávající šotolinu (se vším bordelem, co od zadního kola lítá) ani uzounké průjezdy kolem anti-auto sloupků. Kolo s dětským vozíkem nemá rádo ani pražské ulice (s auty předjíždějícími nemožně úzkým pruhem mezi kolejem a tramvajovými kolejemi). Kolo s dětským vozíkem prostě potřebuje pořádné cyklostezky, široké a rovné. Budete se divit, ale bruslaři a pejskaři tam zas až tolik nevadí, protože kolo s dětským vozíkem stejně o moc rychleji než nějakých 10 za hodinu nejede. Kam taky v centru spěchat, v centru jsou všechny důležité věci na pár kilometrech čtverečních.

    Zdá se, že vaše představa cyklo-dopravy je „mladý muž na horském kole, švihající to třicítkou skrz bláto, hlavně že tam nezdržují bruslaři“. Na příjezdových komunikacích z periferií a z okolních měst do centra je to jistě správně. Zcela chápu, že z Újezda nad Lesy nikdo nepojede s dětským vozíkem skoro krokem. To je taková analogie příjezdu do Prahy po dálnici, prostě co nejrychleji a nejkapacitněji a bez zdržování (a s odpovídajícím kolem a oblečením).

    Ježdění v centru ale v principu musí být jiné. Mnohem pomalejší a s úplně jiným vybavením … a na úplně jiných stezkách.

    Schválně se podívejte na cyklo-dopravu v centru nebo v Holešovicích na sharingových kolech. Vidíte tam někoho, kdo by raději jel po šotolině než po asfaltu s bruslaři?

    Zkuste prosím respektovat, že cyklo-doprava není jen dojezd do práce ze sídliště či satelitu.

  7. Petr, respektujeme a o kolu s dětským vozíkem jsem neřekl ani slovo. Většinou je totiž řízeno cyklistou, který umí , předvídá, neblokuje a jak doufám není na několika km cyklostezce proto aby vozil dítě sem a tam pro zábavu :)

    Navíc žádné jsem zatím během svých dopravních cest Prahou v pracovní den nepotkal. Potkávám cyklisty s dětskou sedačkou, to ano a asi si na “ naší periférii“ si lidé uvědomují, že ve vozíku dělají z dítěte cíl všemu bordelu co léta dozadu, někdo by to třeba řešil pořádným blatníkem, ale ty nejsou nějak v módě :D

    No a k tomu mladíkovi na horáku se musím smát, pamatuji příjezd rusáků s tanky , přistání američanů na měsíci a na kole jsem po Praze dopravně vícemeně pravidelně jezdil už někdy v roce 1979-80 na školu :) Vrátil jsem se k tomu před cca 15 lety kdy jsem seznal, že chátrám…

    Sheringová kola bych do toho moc netahal, většina lidí které potkávám na sharingových kolech prasí jako o život, zcela nedávno mě jeden nadával v Hybernské vedle Masaryčky, neboť bylo nad jeho chápání, že ten pruh je pro cyklisty potřebující projet jednosměrku a ne pro prasata, který to mastí v protisměru cyklistům, dokonce jsem snad zaslechl něco o cyklobu.ně, asi proto, že jsem na sobě neměl manšestrové kalhoty jako on, jeho kolo bylo rekolo…. hodil mi to tam naprosto nečekaně z pomalu jedoucí kolony aut…
    Takže ano sharingová kola na šotolině nevidím a popravdě neschází mi tam…
    A jsem si zatraceně jistý že tam odpoledne budou mít po “ asfaltizaci“ úplně stejní problémy jako „my cyklisti z periférie ženoucí se kamsi za prací“ místo toho aby bydleli v centru nebo pracovali na periférii :D

  8. Újezďák: Asi vysvětluji velmi nešikovně, že je potřeba důsledně rozlišovat cyklodopravu dálkovou (jízdy z Újezda do Karlína, z Pankráce do Bohnic, z Radotína do Vysočan) a cyklodopravu místní (jízdy z Troji do Holešovic, od Masaryčky do Jindřišské, z Albertova na Příkopy). Každá z toho má zcela rozlišné požadavky na vybavení, prostor, povrch, ale třeba i rychlost. Mám za to, že v diskursu PNK čím dál víc vítězí první skupina a že potřeby druhé skupiny jsou upozaďované; proto jsem se tady v diskusi ozval a proto se asi ozvu i v dalších diskusích.

    Půjdu ve své argumentaci až tak daleko, že budu tvrdit, že v Praze nechybí ta dálková doprava, resp. že její kapacita je vlastně saturovaná; znám pár lidí, co jezdí k nám do kanceláře na kole přes 20km, ale neznám nikoho z té vzdálenosti, kdo by jel, jen kdyby se zlepšila ta infrastruktura. To je ta dálková doprava, která konkuruje MHD a autům a příměstským vlakům a u které se vždy diskutuje, jestli si ji aktivisté jen nevymýšlejí. K ní náleží cyklomagistrály bez chodců a bruslařů s rychlostmi přes 30 km/h, k ní náleží cyklooblečení a helmy, k ní náleží sprchy v práci.

    V Praze totiž právě chybí ta místní doprava. Takové to, že si na kole zajedu do obchodu o tři bloky vedle, do restaurace tamhle u parku, do školky 700m daleko anebo k nejbližšímu metru či příměstskému vlaku. To je ta místní doprava, která konkuruje chůzi a kterou občas zahlédnu s sharingovými koly (i když teď přes léto se moc nikomu nechce :-)). K ní náleží hladké povrchy, ne moc rychlá jízda, jízda v běžných kancelářském oblečení a městská kola se vzdušným posazem a krytým řetězem.

    Podle mojí pracovní zkušenosti z Amsterdamu je naprostá většina jízd v Amsterdamu právě toho druhého typu; místní, nanejvýš pár kilometrů, nanejvýš čtvrthodina (plus semafory), městské kolo, kancelářské šaty. (On ostatně Amsterdam je strašně malinký, pěšky ho za dvě hodiny přejdete napříč a ještě zbude čas na poffertjes na začátku a vlaamse friten na konci.) Holanďani samozřejmě jezdí i dlouhé trasy na silničkách a ve spandexu – ale to dělají o víkendu, tak nejezdí do práce nikdo, koho znám. V týdnu přijedou na kole na nádraží, nasednou na vlak, dojedou na cílové nádraží, přesednou na kolo a dojedou do kanclu; někteří to řeší dvěma koly, někteří skládačkami, ti méně ohleduplní se do vlaků cpou s velkými koly.

    A ještě ad věk, zeptám se takhle, kolik svých vrstevníků na s vámi srovnatelných trasách vídáte? Budete souhlasit, že jste prostě výjimečný?

  9. Petr Ad věk : nejsem výjimečný, ba naopak, ono se stačí projet po Praze ( i té vnitřní) trošku mimo sezonu nebo za počasí “ že by psa nevyhnal“, potkávám pak spíš starší lidi :).

    Krátké dojížděče vidím každý den u nás v Újezdu a v okolních částech Prahy, Běchovice, Dubeč, Uhříněves atd Klánovice, Koloděje … všude tam potkávám převážně důchodce a důchodkyně s taškou, nemají žádná speciální kola, maximálně mají nějak přidrátovaný košík na nákup.
    Zatím jsem od této skupiny neslyšel, že to nejde :) Jinde jsou jistě taky, ale tam tudy nejezdím.

    Léta jsem, i zde, drze tvrdil, že skutečnými tažnými koni městské cyklistiky v Praze jsou zkušení, mnohaletí cyklisté a cyklistky středního a vyššího věku kterým nevadí počasí. Pár jich sem přispívá :) A stačilo se podívat na stupně vítězů prvních ročníků soutěže “ Do Práce na kole“ :)

    Hladkých povrchů je v Praze až moc a poslední dobou je spíš móda všechno prolít asfaltem, betonem, co nejvíc to pomalovat a pořádně obložit značkami.

    Děsí mě trend , že v parcích a parčících se dělají kvůli nám cyklistům “ křižovatky“ , rozsáhlé plochy veřejného prostoru jsou zamořovány ostrůvky, sloupky všeho druhu a zpomalovacími pruhy, hupy, hrby, poklicemi a vším ostatním, co může cyklistu snadno shodit z kola. Rozsáhlé plochy bílých pruhů všeho druhu na kterých to kolům nebrzdí.
    Děsí mě trend, že když rodina chce v Praze vzít dítě na kolo nebo na procházku a chce aby nemuselo jet nebo jít po asfaltu, tak musí vlastně vyjet někam z města, parky a veřejné zelené prostory typu hostivař nebo ladronka jsou důsledně asfaltovány a tyto zábavné chodniky opatřovány promyšlenými dělícími pruhy… jako na silnici :(
    To celé natahuje pařáty z města, krásná zastíněná úvozová cesta na úseku Zeleneč-Lázně Toušeň je už nemilosrdně zholosečována a proasfaltována a osazena místo původních špendlíků, jabloní, švestek, ořechů. trnek a šípků “ katalogovými stromy“ a máme z ní náhle “ důstojnou freeway na trase z Brusele do Kyjéva neb :(

  10. „Mám za to, že v diskursu PNK čím dál víc vítězí první skupina a že potřeby druhé skupiny jsou upozaďované; proto jsem se tady v diskusi ozval a proto se asi ozvu i v dalších diskusích.“

    Petr: Zajímavý postřeh. Diskursem PNK máte na mysli ten redakční? A na jaké časové období tu změnu cca vztahujete? Nebo co jí podle vás ilustruje?

  11. Nepřijde mi, že by Praha 8 vyasfaltováním a rozšířením něčeho, kudy je vedena páteřní cyklotrasa prakticky v centru Prahy, udělala nějakou zásadní chybu. Ani to, že na sjezdu z Libeňáku se vyznačí přednost (lidí na A2) mě neuráží, jelikož dnes se „za sebe nahoru“ téměř nikdo nepodívá – a přitom zde platí přednost zprava…

  12. jak ctu diskuzi:
    vezmem silnici autum: dobre my, co tam maj co jezdit, kolo ftw!
    rozsiri cyklostezku i pro ostatni: hajzlove, je to nase, co se mame delit, radsi jezdit jinudy!
    #justsaying

  13. TIK: Souhlas. Jen jsem to nechtěl psát tak tvrdě :)

    Je pravda, že ne všechny realizace se MČ P8 zcela daří. Někde jí na stezkách chybí zásadní návaznosti a jinde posílá povinně cyklisty ze silnice na které nevadí a zbytečně pak musí křížit vozovku, nebo se do ní vracet a ztrácí přednosti. Ale ani jedno z toho není případ vyasfaltování Rohaňáku.

    Vehikulární cyklistika není ve městě pro každého, ale rozhodně bych ji neomezoval, s tím se nedá než souhlasit. Divím se však jiné věci, o které naší militantní vozovkáři z mě neznámého důvodu mlčí. Základní šířka JP na (sběrných) místních komunikacích I. třídy je 3,0 nebo 3,25 m. Současně na těchto silicích norma doporučuje vyznačení krajnice (ČSN 73 61 10). Cyklista může jet po krajnici (pokud neohrozí chodce – zákon o provozu). Integrace cyklistické dopravy je žádoucí s rostoucí intenzitou provozu (TP 179). Typická šíře dvoupruhové jednosměrné komunikace I třídy je v Praze 7,5 – 8 m, málo kdy pod 7 m. Zpravidla však je rozdělení vozovky symetrické s šířkou obou pruhů 3,75 až 4 m. Proč nehorují za to, aby se dodržovaly platné předpisy a bylo šířkové uspořádání 3,0 + 3,25 + 1,25 m krajnice, nebo ochranný cyklopruh? A že by pro takový požadavek byla sakra silná opora v technických předpisech, ale i strategických dokumentech! Oni auta skutečně tak milují, že se k nim musí tulit?

  14. Mě docela zajímalo slovo vehikulární v pravém slova smyslu to znamená prosím pěkně co ?
    Jako že ježdění s vehikly ? :)

    Strejda google na toto „slovo“ nachází jen 193 nálezů :), takže se spíš jedná o nějaký patvar čehosi, co v češtině má asi jiný význam.

    Nebo je tím míněno ježdění společně s vehikly když o kus dál je použito ono přátelské spojení militantní vozovkáři ? :) které mají tak rádi “ nemilitatní separatisté“ ? :D

  15. jen bych se ještě vrátil k Petrovu příspěvku cituji : V Praze totiž právě chybí ta místní doprava. Takové to, že si na kole zajedu do obchodu o tři bloky vedle, do restaurace tamhle u parku, do školky 700m daleko anebo k nejbližšímu metru či příměstskému vlaku. To je ta místní doprava, která konkuruje chůzi a kterou občas zahlédnu s sharingovými koly (i když teď přes léto se moc nikomu nechce :-)).

    No já nevím, já si tedy myslím že doprava by chůzi konkurovat rozhodně neměla, zajít někam o tři bloky dál, do školky 700 m daleko nebo restaurace je ve vzdálenostech kde by kolo vůbec nemělo konkurovat chůzi :)

    Už jsem tady v debatě hlásal, že když jsem dělal na Jungmannově náměstí, tak si brát kolo z garáže jen na to, abych se dostal na Kampu, k Rozhlasu, na Mírák na Žofín nebo do nemocnice Na Františku NEDÁVÁ ŽÁDNÝ SMYSL :) všude je tam člověk pěšky za pár minut a za pár minut zpátky aniž by se vůbec musel zabývat “ řízením“.

    Byla doba, kdy jsem chodil z ulice a dnes proslulé zóny chlastání Krymská :) pěšky do práce na Můstek a byl jsem tam za půl hodiny. Což bylo jen asi deset “ úplně ztracených minut navíc:) “ proti MHD, úplně nekonkurenční tedy :) .
    Proti kolu řekněme 20 ztracených minut, ale za každého počasí a v každou denní dobu v pohodě cestou nakoupil, nemusel nikam nic přivazovat a nic z kola sundavat nebo se oprašovat, čistit případně sušit –
    Ano bylo to dál než 3 bloky, nebo 700 metrů do školky či restaurace, ale pořád to dávalo to smysl :) Ono to jen nechce někdy, době navzdory, tolik spěchat….

  16. újezďák: Google asi nezatajil, že slovo ‘vehikulární’ je skutečně novotvar z článků PNK.

    O překladu a srozumitelnosti v kontextu článků se vedla v redakci skutečně bouřlivá debata, kterou jsem rozřízl až já direktivně z pozice šéfredaktorka, takže veškerá kritika za existenci tohoto slova v češtině nechť je směřována proti mně.

  17. Ano, slovo vehikulární jsem čerpal z tohoto webu a nepředpokládal jsem proto, že by vám v tomto spojení bylo neznámé. Spíše mě mrzí, že kromě dvou pojmů se z mého příspěvku neujalo nic jiného.

    Nejsem ani militantní vozovkář, ani militantní separatista. Osobně se domnívám, že integrace ve vozovce i separé stezky jsou potřebné, ale měly by se dělat pořádně. První je levné (když se chce tak i snadné a rychlé) a pomůže to většině. Druhé je drahé, pomalé a organizačně zpravidla problematické (zejména pozemky), slouží to zejména těm co začínají na kole a pak taky ostatní bezmotorové havěti (kolo-brndy, koloboty, minisegveje, děti a výletníci na kolech …), potřebné je oboje…

    Jen mě zaráží, že při omezeném cyklo rozpočtu a problémech s pozemky v centru se nechávají ležet ty hektary asfaltu, které zde jsou dle norem zbytečné a nebezpečné.

  18. Do češtiny jsem to zatáhl já, protože nevím o stručném a výstižném českém překladu anglického pojmu.
    https://en.wikipedia.org/wiki/Vehicular_cycling

    David: Mnohý dopravní policajt bude přísahat na to, že čtyřmetrové jízdní pruhy jsou při padesátce bezpečnější a dovolují plynulejší dopravu, protože řidiči mají větší prostorové rezervy a necítí se šířkou pruhu stísněni. Ostatně, dřív se jezdilo šedesát, a je otázka, zda se u řady těch čtyřpruhů nepočítalo s lokálním zvýšením rychlosti na osmdesát. Že je na nich teď povinná padesátka, při které se jízdní pruh široký 3,8 metru zdá řidiči být letištní ranvejí, je pro dopravní policii nepodstatné, řidiči přece nemají jezdit podle prostředí, ale podle značek a na zlobivé je tu radar (a nebo taky ne ;-) ).

    Je to stejný alibismus jako když dopravní řešení vytlačuje cyklisty na chodník, dokud se bude ignorovat vliv charakteru dopravního prostředí na chování účastníků provozu, tak se takovéhle věci řešit nebudou a budeme v bezpečnosti dopravy pořád daleko za Nizozemskem, kde na tohle uvažování přistoupili už před třiceti lety…

  19. Ještě k VC: Přijde mi lepší překládat to jako „vehikulární cyklisticka“ než jako „fatální Foresterův omyl.“ :-)

  20. VF: A to má dopravní policista takovou moc, aby jeho pocit přetlačil platné normy a potřeby jiných účastníků provozu, než těch, jejichž bezpečí zajišťuje zejména tuna a něco plechů okolo?

  21. No ad kolo-brndy , není to ani hodina co mě málem jedna “ havěť“ sundala, anž si to mazala Jemnickou do kopce přímo vedle zaparkovaných aut, ta slečna na tom prakticky nebyla vidět a můj odhad „chodce zmraženého leknutím“ byl 30+ km/hod. Takovým nikdo nepomůže, vždy pojedou na plno a kudy budou chtít a to nemluvím o tom, že telefonovala a o kus dál si musela asi zastavit, obrázek dám na nakole.cz do vytočilo za chvíli

    Abych se vrátil k tématu, moderní vydláždění A2 v Rohanského ostrova by mě skoro vůbec nevadilo, prostě aby to nebavilo bruslaře :)

  22. újezďák: Zámková dlažba je poměrně drahá záležitost (pro Prahu asi žádný problém, ale jelikož to rozšiřují, patrně to zavrhli). Tobě vadí bruslaři? Mně vůbec, zatím žádný problém. Mnohem horší jsou pejskaři a lidi co choděj prostředkem stezky. Tam povrch nepomůže…

    Zásadní problém je, že chodec si neuvědomuje na smíšené stezce, že je tam provoz :-)

  23. Jiří Motýl: Spíš diskuse než články. A je to dojem, ne exaktní měření. A asi to bylo odjakživa, ale já si toho začal všímat až nedávno, když jsem si sám uvědomil, že se míchají dva koncepty a že bez jejich rozlišování se debatující trochu míjejí.

    Újezďák: Mám pocit, že si odporujete. Na jedné straně říkáte, že většinu cyklo, co v Újezdě vidíte, jsou důchodci na žádných speciálních kolech … to jsou podle mě právě ti místně-dopravní cyklisté, kteří jedou možná 1km; ti, kteří existují ve vesnicích a městečkách a ne-sídlištních perifériích; ti, kteří v centru Prahy nejsou. Na druhé straně říkáte, že na takhle krátké vzdálenosti kolo nemá smysl používat a nikdy nebude konkurenceschopné (teda jestli jsem vás pochopil).

    Přitom je to tahle lokální cyklistika, kterou jsem ve většině mnou navštívených zahraničních cyklo-měst viděl nejvíc. A kterou přece z té archetypální vesnice také známe. Ale najednou do užší Prahy jako by nepatřila. Tam jako by patřila jen tranzitní trasa pro lidi, co ze Zbraslavi nutně potřebují jen do výzkumáku v Řeži.

  24. Odporuji si zjevně rád, opravdu nevím na m, bloky či km , neměřím jim kolik jezdí a kam, potkávám je furt přestože nemají vůůůbec žádnou infrastruktůru :)
    Klidně připustím, že pro starého člověka je těžké ujít tři bloky a tak si budu , stejně jako vy představovat, že potřebují hladký povrch, že si půjčí rekolo nebo nashérují nějaké společné kolo a až pak pojedou na vlak :)

    Když rozšířím obzor, tak důchodce potkávám na dlážděných cestách středních čech, jak teď hrkají po polňačce pro švestky nebo na hřbitov dát kytku klidně v zimě, nemají za sebou cyklovozík ale takový ten kdysi modrý s drátěnkou přidělný k sedlovce drátem a tak nějak je netankuje jestli jim do něj cáká. Věřím že by ocenili asfaltík, ale zjevně ho zas tak zásadně nepotřebují….
    No a popravdě moc nevěřím tomu, že v centru Prahy bydlí nějak moc lidí buď s prioritou mít průjezdnou trasu A2 nebo se zásadní potřebou mít možnost jet na kole 500 metrů z Masaryčky do Jindřiššké :) či objet tři bloky na cestě do hospody když v docházkové vzdálenosti pravděpodobně bude těch hospod veletucet :D

  25. Petr: Argumenty které používá Újezďák nejsou zcela mimo, protože:

    – centrum Prahy je tak trochu vylidněné (co se obyvatel s trvalým pobytem týče),
    – lidé bydlící v centru jsou „tak trochu jiní“ než průměrná populace,
    – pro místní cyklodopravu je extrémně nepřívětivé. Nejen kostky, ale zejména jednosměrkové pasti, bambilion lidí, žádné stojany, vysoká kriminalita (kolo mi ukradli taky jen na P1),

    … ale třeba i díky celkové nepřátelskosti prostředí si dovedu představit, že pokud bych se na P1 narodil, nebylo by moc věcí, které by mě motivovaly učit se jezdit na kole. Na rozdíl od „periferie“ či snad dokonce „vesnice“ (fuj, zní to jako pragocentrizmus, byť z Prahy nejsu). Ale to dle mého názoru neznamená, že by se v centru místní doprava neměla podporovat.

    Naopak. Takové překážky jsou od toho, aby se odstraňovaly. Vem koncem by to významně pomohlo nejen cyklistům z „širšího centra“, ale i různým Újezďákům a jiným dálkovým extrémistům. Byť oni si to možná neradi připouští, stejně tak jako si neradi připouští, že místní doprava má větší potenciál, než skalní dálkoví cyklodojížděči, co budu jezdit i kdyby kamiony padaly a žádné extra buřty k tomu nepotřebují…:o)

    Bohužel odstraňování překážek se jaksi posledních X let v Praze moc nedaří… Kvalitních cykloopatření v centru příliš mnoho nevzniká. Objízdné trasy uzavřených PZ byly takovou vlašťovkou, ale trochu to kalil jistý „mráček“ právě z uzavření PZ.

    Stejně tak jako mnoho lidí tyto dálkové cykloextrémisty neobdivuje za jejich nadlidské výkony, protože ví, že kdyby neexhibovali v dálkových cyklojízdách za každého počasí a podmínek, našli by si jiný způsob, kterým umoří svou potřebu pravidelného pohybu a sportovního vyžití tak aby nechátrali, a jinak naplní i své přepravní požadavky… Alespoň za sebe se domnívám, že Újezďákovy přepravní výkony jsou spíše projevem dobré kondice a sportovního ducha, než že by odpovídaly kondici a přestavě běžných obyvatel a návštěvníkům Prahy. O to smutnější je, že jsou relativně častou dojížďkovou vzdáleností, což považuji z pohledu cyklo trochu za problém…

  26. Ve skutečném centru se buď chodí pěšky, cca do těch 10 – 15 min., zbytek se prostě popojede tramvají. Kombinace pěškobus a tramvajenka za kilo měsíčně je pro drtivou většinu lidí jasná volba a bude tomu i nadále.

    Navíc v centru … centrem myslím v podstatě území MPR … je tak vysoká hustota MHD a pěší dopravy, že tam popojíždění na kole nikdy žádná velká radost nebyla a nebude. Pokud tedy není člověk dost free na to, aby to prasil třeba Kampou přes trávník … což tam bohužel vidím prakticky pokaždé. Samozřejmě jiná je situace, kdy někdo přes to centrum potřebuje projet v rámci delší trasy, tam se to holt ten kus hrůzy přežije.

    Beru, že mě s tímto názorem právě tady pošle většina lidí do někam, nejsme na „káčku“:-), ale bylo to tak, je to tak a bude to tak. Jak kdysi napsal velký Vladimír Iljič, kritériem teorie je praxe;-).

  27. MM: Jasně. Ale pak se nabízí otázka, zda tu nemáme další iteraci problému slepice a vejce. Řekněme, že by zlatá rybka splnila přání a centrum by najednou bylo přátelské pro místní cyklistiku a pro pojíždění na kole o pár set metrů – řekl byste, že se místní cyklisti objeví a začnou pár set metrů na kole popojíždět, anebo naopak žádný takový cyklista neexistuje a my jsme vyplácali jedno ze tří přání na pitomost?

    Z toho, co jsem pozoroval po nástupu obludných růžových kol do Holešovic, se odvážím prohlásit, že by se ti cyklisti našli. Vidím ze srovnání, o kolik víc cyklistů najednou po Holeškovicích na těch příšerách jezdí, pár set metrů, v městských šatech … a samozřejmě nemám radost, že na chodnících dost často prasí, naštěstí jen v celkem malých rychlostech.

    A z takového malého statistického vzorku extrapoluji, že chybějící infrastruktura brání té místní cyklodopravě; a dále postuluji, že brání *především* jí, protože takoví ti dálkoví újezďáci budou jezdit, i kdyby kamiony padaly, jak už tu někdo trefně napsal, zatímco ti pársetmetroví popojížděči na rekolech prostě nebudou.

  28. Já myslim, že to, co lidi demotivuje vytáhnout na pár set metrů kolo je logistika spojená s jeho vyparkováním a bezpečným zaparkováním; ne nepohodlí na těch pár stech metrů jízdy.

    V nejlepším případě ho člověk má zamčené v kočárkárně v přízemí domu, daleko častěji ho ale nosí pár pater po různých schodech apod. A to se kvůli pár stům metrů jízdy nevyplatí, a to přesně ta rekola vyřešila. Kolo si vezmu když ho někde vidím zaparkované, ani ho nemusím cíleně hledat. Když žádné nepotkám, dojdu pěšky. A nechám ho stát kde chci, i na místech, kde by svoje kolo lidi nezaparkovali. Vrácením v aplikaci neni jejich problém, jestli ho někdo ukradne.

    Daleko horší mi absence bezpečnych stezek přijde kvůli dětem. I vyrazit s nima na výlet je trochu nervák; o posílání samotných dětí do školy/kroužků na kole ani nemluvě.

  29. J.B.: Souhlas. Na „vesnici“ (ve městě ze kterého pocházím, na vesnici kam jezdím na dovolenou, i na periferii Prahy kde nyní bydlím) si kolo prostě nechávám venku u baráku, nebo v garáži. Vezmu ho a jedu. U obchodu ho mimo Prahu zpravidla ani nezamykám. V centru Prahy tohle prostě nejde. Ale bariéry bambilionu lidí, bilionu aut a jednosměrkových pastí to doráží, protože jestli se mi cesta na kole prodlouží v kilometrech na dvojnásobek a kodrcám se po dlažbě mezi auty, tak to pro mě žádná motivace není…

  30. Petr … sedmička není historické centrum Prahy. O tom jsem psal. Zcela záměrně, protože to je velmi specifická lokalita(památky&turisti). Takže žádné slepice a vejce. A srovnávat to se sedmičkou … to fakt ne, to je úplně jinej svět.

  31. MM: Nevěřím na „špecifiká“, kvůli kterým to zrovna v centru Prahy funguje / bude fungovat / musí fungovat / má fungovat jinak než kdekoliv jinde na světě. Podle mě to nefunguje kvůli aktuální konstelaci, ne kvůli principiálním důvodům. To není důvod to při úvahách, diskusích a plánování odmítnout.

    Abych to ještě upřesnil, pro mě není cílem, aby se v centru dalo na kole popojet pár set metrů; pro mě je to jen příznakem města, kde se v centru dobře žije. Já v centru nechci pár set metrů na kole popojíždět, já v něm chci dobře žít.

    (Argument „sedmička je jiná než centrum“ částečně beru.)

  32. Petr … no, pokud Vám přijde například taková Dělnická nemlich stejná jako Příkopy, tak Vám to brát samozřejmě nebudu. Já tam sice pár rozdílů vidím, ale holt jsem asi detailista.

    Je sice pravda, že přímo v centru, o kterém je řeč, jen pracuji, nicméně pokud by se toto mělo změnit tak, aby se mi tam příjemně a pohodlně jezdilo na kole, tak by z něj moc nezbylo.

  33. Dnes jsem po delší době tudy jel, potřeboval jsem od Libeňského mostu do Karlína. Podle mého to dobře značené není. Po mírném bloudění po objízdné trase jsem se za betonárkou napojil na „rekonstruovanou“ cyklostezku, kde – pokud jsem správně viděl – jsou zkombinované dočasné přenosné značky „cyklo A2“ s dočasnými značkami „zákaz vjezdu, zákaz vstupu – rekonstrukce cyklostezky“. Přitom se v tomto úseku vůbec nic neděje … myslím, že to je dost nezvládnuté.

  34. Tak po dvou měsících usilovné práce tří dělníků a jednoho nakladače má stezka nové obrubníky, někde je rozšířená ale ve finále je v horším stavu než před rekonstrukcí. Chápu, že ještě není hotovo ale 1,5km za dva měsíce? Dost názorná ukázka zbytečnosti a neschopnosti.

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


*


Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Daruj
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Jaký je nejčastější typ dlažby na vašich cestách po Praze?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

  • Pavel Mašek: Muzejní oáza

    Zatím jsem se v prostoru mezi novou a starou budovou NM pohyboval pěšmo a pro pěšího je to určitě plus.…

  • Pavel Mašek: Zenklova podrobně: dá se vyjet, ale páteřka to není

    Když jsem tam projížděl poprvé, jel jsem z kopce, tak jsem měl smůlu, že za deště. Pěkně mi to klouzalo,…

  • Pavel Mašek: Na kole vedle sebe

    Já celý život podporuji jízdu dvou cyklistů vedle sebe, jsou i silnice dostatečně široké, kde můžou jet vedle sebe tři…

webdesign by 2046
↑ nahoru