Jezděte po magistrále: Vráťa Filler na svém blogu emotivně k infrastruktuře

Výňatky z příspěvku Vráti Fillera na jeho blogu:

Spadněte z chodníků. Jezděte předpisově. Naučte se zákon o provozu na pozemních komunikacích do detailu. Předjíždějte kolony zprava, to smíte. Jezděte po magistrále, je to rychlejší než přes centrum. Jezděte u tramvajových zastávek na Výtoni ve vozovce. Jezděte Korunní a Vinohradskou mimo dveřní zónu. Jezděte myší dírou na Křížovnickém náměstí bezpečně, po piktogramech ve středu jízdního pruhu. Pouštějte chodce tak, že řidič za vámi bude muset také zastavit. To všechno smíte.

Jezděte bezpečně. Naučte se dodržovat bezpečnou vzdálenost od obrubníku. Jezděte metr a půl od zaparkovaných aut, aby vás nevyautovali otevřenými dveřmi. Vynuťte si prostor, který potřebujete pro svou bezpečnost. Máte-li si volit mezi sejmutím otevřenými dveřmi a zablokováním pruhu, volte to druhé. Zabraňte řidičům v nebezpečném předjíždění tím, že před kruhovými objezdy a podél tramvajových ostrůvků zaberete pruh. Ze zákona máte právo chovat se tak, abyste si svou bezpečnost zajistili (viz odkazovaný zákon, §4 písm. a).

A za dopravu zodpovědní politici musí přítomnost cyklistů ve městě pociťovat v tom, že cyklisti nejsou jen banda zoufalců, co jezdí po chodníku. Ale že jsou to zodpovědní lidé, kteří chtějí po městě jezdit bezpečně a legálně. A že si to v případě potřeby vynutí ne na úkor slabších, ale naopak na úkor těch nejsilnějších. Na úkor těch, jejichž přání zaparkovat před svým domem mnozí politici vnímají jako jediné, které mají plnit.

Aby bylo jasné: Tohle není vyhlášení války motoristům. Tohle je odpověď na soustavnou represi, kterou už roky realizují „Pivcové“ na všech úrovních proti těm, kdo chtějí používat město udržitelnějším způsobem. Je to boj za ohledupnost. Za to, aby vzájemná ohleduplnost byla vůbec možná. Za to, aby si motorista nemusel při předjíždění kolaře vybírat, zda najede do protisměru nebo do cyklisty. Za to, aby se do ulic vešlo víc lidí než dnes, kdy si na třetinu cest s sebou bereme tunu plechu.

A proto opakuji: Jezděte na kole po magistrále. Jezděte na kole po Husitské, Slavíkové, Bělehradské, Jiráskově mostě.  Jezděte legálně, ale nebojte se zajistit si v silném provozu své místo a bezpečí. Jinak budete mít v Praze ještě dalších sto let jen cyklostezky v lesoparcích a cyklopruhy vlevo od parkování, které neskončí blíž než sto metrů před každou křižovatkou.

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Komentáře

  1. Je to vcelku trefně napsané a přemýšlím nad tím denno denně. Dokud se nás prostě nebude dostatečný počet chovat sebevědomým, legálním a v rámci možností bezpečným způsobem, jsme neviditelní pro pivce i nepivce. Ta legálnost je myslím stěžejní. Čím méně lidí bude moci házet cyklisty do pytle porušovačů zákona, tím víc lidí si uvědomí, že pokud se jim nelíbilo ježdění cyklistů po chodníku, měli by reagovat i na auta „na blikačkách“ na chodníku atd.
    Vždycky když se setkám s reakcí lidí typu „Jak můžete jezdit po Praze na kole, vždyť je to strašně nebezpečné“, snažím se jim vysvětlit, že strach má velké oči a i na Prahu se dá zvyknout. Chápu, že s dětmi se nikdo asi na magistrálu nepustí, ale jinak proč vlastně ne?!

  2. Mně v Praze jízda na kole po chodníku přijde logická. Je tam bezpečněji a často lepší povrch. Neřekl bych, že ježděním v provozu si něco vynutíme, cyklista není zásadní překážka provozu, to auta sama sebe omezují mnohem víc – a kolonami, které dopadají přímo nebo nepřímo na všechny, si vynucují nové a nové silniční a dálniční stavby. Ten kdo má rád adrenalin nebo má snížené vnímání rizika už na kole v provozu jezdí, a zbylá většina na kolo ve městě nesedne. Posílat lidi na kolech do Bělehradské nebo na Magistrálu nikam nevede – a navíc je tam v současnosti opravdu nebezpečno.
    Výhody jízdy na kole musí pochopit dopravní inženýři (alespoň někteří) a od nich to musí převzít politici (alespoň někteří). A ti musí umět představit alternativní dopravní politiku a vyargumentovat ji. Až budou zvoleni, musí vytvořit sami prostředí, ve kterém by lidé na kole chtěli jezdit. To je proces na desítky let. My jsme teď ve stadiu, ve kterém byla města na Západě v 80. letech. Město musí samo lidi prosit, aby na kole jezdili, protože je to pro něj výhodné. Nikoliv my, nás pár, co už jezdíme, abychom neustále prosili o něco město.
    Bez těch dopravních inženýrů to ale nepůjde. Máme vůbec nějaké „progresivní“? Vždyť určitě jezdí na konference, vidí jaké jsou trendy v dopravní politice měst na Západě, vidí, že z měst plných aut odcházejí lidé, že staré dopravní koncepty založené na osobních autech selhávají. Pokud nějací jsou, tak jsou rozhodně málo slyšet, resp. nejsou slyšet vůbec. Chybí mi tu odborná debata dopravních inženýrů, která by měla přesah i na veřejnost. A pokud žádné nemáme, tak bychom měli nějaké dovézt a najmout, aby vytvořili alternativní dopravní politiku.

  3. vlákno: Uvnitř odborných sekcí města se to celkem posouvá. Potíž je v některých proponentech starší generace, kteří (jak to tak bývá) sedí právě na těch rozhodujících pozicích. No a samozřejmě, když městská část řekne, že při rekonstrukci nesmí padnout jediné parkovací místo, IPR chce rozšířit chodník a dopravní podnik z technologických důvodů musí zvětšit rozestup tramvajových kolejí, tak hádejte, kde ta cykloopatření skončí. A tohle se nezmění, dokud si politici nebudou vědomi toho, že cyklisty musí v té ulici skutečně řešit.

  4. Hezký článek. Hned bych měl chuť zabrat si pruh. Jenže – ani jsem tenhle článek ještě nečetl – a ráno jsem si na Nádražní před stanicí rychlé záchranné služby za tramvajovou zastávkou Plzeňka směrem do centra, když jsem výjimečně nejel po kolejích protože ze zastávky zrovna vyjížděla tramvaj, dovolil jet asi metr od zaparkovaných aut. Udělal jsem to proto, že kus za mnou jelo auto a vedle mě byl bumlík, který se rychle přibližuje k zaparkovaným autům, takže předjíždění cyklisty tam opravdu není bezpečné. Nicméně vytůrovaný motor a pravý blatník rychle se tulící k mému nosiči změnili mé odhodlání jet podle předpisů na snahu vzletět či vysublimovat se. Když mě to auto míjelo a já neměl vlevo i vpravo víc než 10 cm a brzdil na rozbitých kostkách co to šlo, řekl jsem hodně nahlas, co si myslím. Za chvíli jsem stál přiražený autem k obrubníku a chlap o 5 cm vyšší než já (měřím metr devadesát) na mě mezi záplavou sprostých slov řval, že mám jezdit vpravo a že když neznám předpisy a na kole neumím jezdit, nemám na něm lézt do Prahy. Chvíli jsem přemýšlel, jestli mu mám vysvětlovat něco o dveřní zóně, bezpečném bočním odstupu při předjíždění a cca. osmi tisících kilometrech, co poslední dobou rok co rok po Praze najezdím, nebo mu mám dobře mířenou ranou zlomit nos (v předtuše budoucího a po drobných předchozích zkušenostech jsem raději při zastavování hned seskočil z kola, abych nebyl sestřelen bez možnosti se bránit s jednou nohou v SPDčku a oběma rukama na řidítkách…). Vzhledem k tomu, že jsem si všiml dalších dvou řízků v autě, zvolil jsem raději vysvětlovací cestu a odpověděl záplavou vulgarismů, které na mě byly sice dost, ale agresora (nic jiného než agresivita to nebyla) zjevně uspokojilo, že nedosahují jeho kvalit. Po chvíli se sebeukojil svým výkonem že ze mě udělal neschopného krypla, trochu do rozpaků ho přivedla asi jen moje poznámka „Kam tak strašně spěchal že nemohl 5 vteřin počkat a musel mě ohrozit, když teď má čas na mě řvát a nadávat…), vlezl do plechovky a vystartoval dál. Když jsem ho dojel za tramvají na Knížecí, tak jsem ho ještě přes otevřené okýnko slušně upozornil na nesvítící zadní světlo (brzdové – ale na to ať si přijde sám) a na skutečnost, že by někdy, třeba při odbočování vlevo, mohl použít i blinkr. Dost dlouho jsem pak měl dnes chuť hodit kolo do šrotu a věnovat se nějakému poklidnějšímu a bezpečnějšímu sportu, jako je třeba kick box. Jak říká kamarád – „Buď na sebe vopatrnej, silnice jsou plný debilů!“. Jestli Vám mohu něco doporučit – vezměte si tuto radu k srdci. Když mě někdo přehlédne na sídlišti před barákem (už se mi to stalo), tak to je jen pár škrábanců a zničené kolo. Kdyby mě někdo přehlédl na Strakonické či na magistrále, už by mi to bylo asi jedno. Domnívám se, že i cyklistická emancipace by se měla pojmout s rozumem. Ne každý má na to, aby se nechal dobrovolně přejet v provozu. Jak mi rostou děti, jsem na sebe čím dál opatrnější. Asi stárnu a blbnu… Pohnutky autora článku chápu a soucítím s ním, ale nejsem si jist, jestli cesta odpovědného individualismu je v tomto případě u nechráněných účastníků silničního provozu zcela na místě. A rozhodně by měla být zcela dobrovolná…

  5. Uf, no jsem rád, žes to přežil. Já mám pár zážitků s úmyslného najíždění taky za sebou, ale ani takový borec tě úmyslně nepřejede, protože to už by mu mohlo fakt způsobit problém. A ovšem, na případnou svědeckou převahu osádky vozu je fajn mít na kole přidělanou kameru. Zrovna si ji pro účel dokumentace podobných demencí pořizuji.

  6. Kdyz nekomu rupne v afektu v kouli, tak te prejede jak nic. Ono staci, kdyz do tebe ze strany tukne a zbytek si uz zaridis sam. Kdo dokaze, ze to byl umysl?
    Toho, co tady David popsal, se taky celkem bojim a to jezdim po meste uz taky celkem dlouho. Dneska zase baba na Palackeho moste mela potrebu umyt si okno kousek prede mnou – bylo to schvalne nebo ji to nedoslo? Kdyz jsem pak stal za ni, tak pohledem do zpetneho rychle ucukla. Rikal jsem si, jestli to udela znova, tak ji v kolone vemu zleva a plivnu za odmenu na okno…
    Kameru kdyz uz tak na helmu, nez na kolo, ale stejne – kde to jsme, ze je potreba resit takove veci? :(

  7. Pro blbečky by to chtělo dostat do zákona přímo tohle:
    1) Cyklista má povinnost jet tak blízko od pravého okraje, aby to pro něj bylo bezpečné (i v USA to mají)
    2) Předjíždění cyklisty ve stejném jízdním pruhu je možné pouze s bočním odstupem přesahujícím 1,5 metru.

    Jinak předjíždět v okamžiku, kdy řidič nemůže svůj manévr bezpečně dokončit, už dávno zakázané je. S kamerou a úvodní větou „pane řidiči, tohle bude za sedm bodů,“ se případná debata může ubírat docela jiným směrem.

  8. David: Smutné. Po bitvě každý generál – ale uhnout v takové situaci (když už vím že to je hovado) tak, že mě s tím 10cm odstupem může předjet, je samozřejmě to nejhorší co můžeš udělat.

    Přejet doprostřed, a buď si máknout a zrychlit na >40, pokud se ti chce, aby neměl důvod si stěžovat, a nebo naopak plynule zvolnit na 10, aby když tě sejme, to bylo míň nebezpečné.

  9. David: pěkně napsané, kdyby to nebylo smutné, tak je to dobrá story!
    Podle mého na hrubý pytel hrubá záplata, kdo si dovolí na slabšího (zde cyklista) je evidentně chudák. A těžko se s ním domluvit normálně a slušně. V podobné situaci většinou zareaguji agresivně (jako regulérní magor ;-)) a to vede k tomu, že většina z těhle chudáků se hned zklidní (jejich dušička je ve skutečnosti malá). Ale pozor! Žádné násilí! To je průšvih! Jedině jako obrana (kdyby útok opravdu nastal nebo hrozil)! Zaskočen jsem byl párkrát, když se ukázalo, že původcem byla žena :-( nebo třeba nějaký hůře orientovaný starší člověk.. na ně jednoduchý recept nemám, přestože, bohužel, mám podezření, že zejména mladší ženy jsou někdy agresivní k cyklistovi úmyslně..
    Přičítám to všechno soutěživosti, která je evolučně přirozená. „Výhry“ v dopravě jsou jako kompenzace (cyklista se musí předjet protože cyklista a na kopci je potřeba být dřív protože TDI) – ale tlumí se rychle v případech, kdy jedinec cítí, že nemá šanci.
    Držím palce, pevné nervy, dobré osvětlení a buďme k motoristům, a nejen jim, ohleduplní. Nemají to jednoduché! ;-)

  10. josuk: dobrý postřeh s těmi „výhrami“ – každý den jezdím skrz Vyšehradský tunel z centra po silnici a vždycky jedu o něco >30 km/h (což je v tomto místě max. povolená rychlost) a ještě jsem nezažil, aby řidič za mnou vydržel za tunelem s předjetím až za značku konec 30, kde už předjíždění není tak nebezpečné kvůli výhledu do zatáčky. Naopak už jsem zažil i předjíždění přímo v tunelu nebo chudák tramvaj, která musela dupnout na brzdu, protože ačkoliv já už byl za tunelem přilepen na betonová svodidla a ne mezi kolejemi, tak gumokolista se rozhodl na to šlápnout a přejet až do protisměru a nečekat na širší místo u konce 30… Já už bral za brzdy také, protože jsem se viděl smeten odraženým autem od čumáku tramvaje a pocit to dobrý nebyl :)

  11. Bohužel, tohle je jedna z věcí, která u nás patří k základní výbavě – mít na to nějaké postupy. Ale je děsné, že tohle musí cyklista řešit. No, když se posouváme k daleko větším děsům, není divu.

    Jak, prosím, člověk odpovídá na agresi agresí „jako magor“, aniž by sahal k násilí? Jako že nadává? Nebo ukazuje gesta? Jestli ano, tak je to bohužel spíš jedna z běžných a nestrojených reakcí na každodenní zážitky z provozu. Jsou někdy dny, kdy člověk dojede do cíle pln zášti vůči řidičům, a říká si, kolik z nich že není retardováno. A to v zásadě nejezdím nijak hrozné trasy. Opravdu skvělé je to tam, kde člověk jede po své straně, na druhé parkují pekáče, a není to moc široké. Opravdu, … … …

  12. Mimochodem jsem se podíval, co k vzájemnému chování motoristů a cyklistů učí iBESIP a to je tedy hrůza.

    Ibesip se na interakci motoristy a cyklisty dívá vždy jen z jedné strany, nehodnotí situace jako celek a nedoporučuje žádoucí chování oběma skupinám (často ani jedné). Podporuje stereotpizaci cyklistů a motoristů, vytváří z nich antagonisty a podporuje dopravní xenofobii.

    Série zaměřená přímo na cyklisty je ještě docela čajíček, pokud překousnete všechny stereotypy a předsudky: https://www.youtube.com/watch?v=wdkTyQHjN_w&list=PLmKBxQ32ZDrYua3K8MdEsSCdj1WiDsHBq&index=5
    Je to udělané profesionálně a jsou tam dobře sehrané a natočené různé dopravní situace. Ale to vyznění je strašlivé, jenom jednostranné „cyklisto dávej pozor,“ leckde ale neradí bezpečný pohyb a už vůbec neradí, jak mají na cyklisty reagovat motoristé. Děs.

    A tohle doporučuji jen otrlým divákům: https://www.youtube.com/watch?v=ki2jcDhjUKU a https://www.youtube.com/watch?v=LsQZomJ87ek . To je normálně na přesdržku.

  13. Lei: „jako magor“ jsem myslel hlavně beze strachu, což je vlastně to samé ;-) Reakce jsou možné různé, nadávat je obvyklé, ale někdy stačí i skoro mlčet a koukat… (jako magor), je-li adrenalinu moc, je možné udeřit do skla. Nerozbije se, přední tuplem ne. Neměl bych to psát, mám na svědomí i kopanec do dveří. Jedoucího auta. To když jsme s manželkou onehdy vystupovali z tramvaje, jsem nestihl včas na schodech zacouvat… Ani nezastavil. Většinou nezastaví a když zastaví, tak nevystoupí. Je to trochu nebezpečné, ale kumulovat v sobě adrenalin a vztek také. Neberte si ze mě příklad, takhle to prostě mám já. Většinou s cizinci z východu, s taxikáři a dodávkami (řidiči české pošty jsou z dodávek snad nejhorší..?)

    Besip: to je vážně hrůza. Ještěže jezdí na kole stále víc lidí!

  14. Josuk: Konstrukčně výborné místo na „Výhry“ je ve Slivenecké ulici směrem do centra před stejnojmennou zastávkou (viz https://mapy.cz/zakladni?x=14.3895647&y=50.0379190&z=18&l=2&pano=1&pid=34567017&yaw=1.693&fov=1.457&pitch=0.156 ). Kvůli zastávce a přechodu je snížená rychlost na 30 km/hod. Auta ji samozřejmě nerespektují a běda cyklistům, kteří by chtěli před autem jet podle předpisů. I cyklista zde z kopce bez šlapání jede 40 až 45 km/hod. Když za mnou jede auto, zpravidla lehce šlápnu abych jel přes 50 a nemuselo mě auto předjíždět, protože zbytek cesty jedeme oba cca. 50 – 55 km/hod. Dole přes koleje pak musí auto jet kvůli fyzikálním zákonům zhruba poloviční rychlostí než kolo, takže pak musím za autem zbytečně hodně brzdit. Předjíždět zprava v ostré pravotočivé zatáčce zde není zrovna vhodné řešení. Ti kteří mě zde ale ještě nepotkali, tak zpravidla přijmou „Výzvu“ a chtějí svou „Výhru. V praxi to vypadá tak, že do 30tky vjíždí intenzivně brzdící cyklista rychlost přes 50 km/hod a na poslední chvíli jej předjíždějící motorista motorista jede asi o 10 – 15 km/hod více, kdy se snaží srovnat mezi betonový cityblok před přechodem a obrubník zastávky tak, aby nezabil sebe ani cyklistu. Naštěstí je tu relativně dost místa a chování auta se dá odhadnout, aby to dopadlo dobře. Už mě takhle předjížděla i městská policie (bez zapnutého majáku) – a rozhodně nejela 50, a tedy ani 30:o) Naštěstí se zde projevuje, že zhruba polovina řidičů je normálních a předjede cyklistu sice vyšší rychlostí než 50, ale vcelku bezpečně. Jen někteří „stojí za to“. O významu plné čáry ve vztahu k předjíždění cyklistů ve spodní části Slivenecké (zejména směrem nahoru) se raději nezmiňuji, to je nižší liga.

    Jiří Boháč: Mým zájmem nebylo uhnout, ale zabrat si pruh, běžně to tak v tomto místě když nejsem na kolejích dělám. K uhnutí mě přinutil pouze pud sebezáchovy, který prostě od jisté míry rizika již funguje – a jak jsem psal, s tím jak člověk stárne a získává zkušenosti, se postupně posunuje na jednu či druhou stranu. A třetí aspekt – kdyby opravdu spěchal, tak nezastaví a nepokračuje v agresi. Kdyby alespoň odjel, tak si člověk pomyslí že mu doma rodí žena jeho první dítě (a protože neví že se nejblližší 2 roky nevyspí, tak se na to ještě upřímně těší…), ale dle jeho reakce šlo spíše o klon řidiče vychovaného Besipem, co posílal Vráťa.

  15. Zajímavé čtení, tyhle situace zná asi každý kdo jzdí v Praze v provozu. Co mi na tyhle situace pomáhá je zrcátko, díky tomu mám dostatečně včas přehled, jak se na mě kdo lepí nebo chystá lepit. Když vidím, že je na předjetí málo místa, tak klidně včas ukážu rukou odbočovací manévr a pruh asertivně zaberu, většinou to funguje. Musí se doprostřed najíždět plynule a sledovat auto za zády, je to takové vyjednávání o místo.
    Jinak definovat bezpečný boční odstup by se v zákoně mělo. V Americe mají nějaké státy 3-feet law, tedy povinný boční odstup minimálně cca metr. Jezdí tam policie na kolech a měří odstup nějakým sonarem. Jó, kéž by MP jezdila na kolech s náma v provozu a vymáhala po řidičích dodržování pravidel. U nás se řeší až vážné nehody, jinak si může kdokoliv ohrožovat a omezovat ostatní víceméně beztrestně. Hlavní chyba je ale v infrastruktuře, která sama ty nebezpečné situace indukuje.

  16. Vypečené „výhry“ vídávám v světelných křižovatkách. Svítí červená (a až k ní cyklista volně dojede, tak ještě bude), ale auto musí být mermomocí první. O přístupnosti cyklochlívků a jejich respektování motoristy nemluvě (i když mi přijde, že se to trochu zlepšilo). Přitom pokud se nevyjíždí z křižovatky do kopce, tak cyklista nepředstavuje žádné zdržení.

  17. Význam plné čáry je také neznámý řidičům, kteří se mě rozhodnou předjet na Podbělohorské, ta část, jak je pod Ladronkou a to jezdím v prostředku pruhu a je tam legální 30 a je to tam tak hrozně úzké.

  18. Vynuťte si prostor :) Vy kteří na dopravní infrastrukturu nepřispíváte ani děsivou daní z paliv (+dph ještě jako bonus – daň z daně) ani ostatními výdaji na provoz motorového vozidla. Vy kteří asi ani netušíte, kolik doplácíme každoročně na provoz „nejlepší“ VHD. Vy kteří máte čas pospíchat pomalu na kole, před jízdou se převléknout do cyklodresu, po jízdě se osprchovat a převléknout … a cestou z práce (nebo zaměstnání ? :)) znovu. Vždyť také vezete jen sebe a mobil se „stravou“, a nakoupíte každý den do batůžku po cestě v těch roztomilých malých obchůdcích. Vy kteří jste udělali z mnoha klidných pražských pěšinek a cest pro chodce Závod míru a chodci dostávají tik z toho, kdo se za nimi řítí za novým rekordem, ačkoli o sto metrů dříve spílal rychle jedoucímu řidiči… Vy kteří ze zábavy děláte „právo“ a prosazujete demagogicky něco, co vyhovuje třeba právě a jen Vám. Přitom realita je taková, že tam, kde si lidé budovali infrastrukturu na zelené louce, vždy přirozeně zvítězila IAD. Ne proto, že by někdo zakázal kolům jízdu, ale přirozenou lidskou touhou po pohodlí, k čemuž patří i ušetření času. IAD vítězí i v původně zcela cyklistických zemích, a je omezována nikoli touhou řidičů vozit se na kole, nýbrž melounově-marxistickou ideologií o budování lepší společnosti shora. Může se Vám to nelíbit, ale je to tak. Utopistické čtvrti „bez aut“ se na Západě mění v ghetta sociálně vyloučených, neboť ti, kdož na to mají, prchají raději na předměstí (a dojíždějí auty). Ano, jak by to bylo krásné žít jen vě městě, kde cvrlikání kosů ruší jen šum galusek. Vždyť když chci na kole jezdit já, musí to vyhovovat všem, a když jedu nějakým tempem já, musí ta rychlost stačit všem. Zaberte prostor, stavte se doprostřed silnic, zdaňte auta 100% ceny, vždyť my je přeci nepotřebujeme, a rpto je nepotřebujete ani Vy :)))

  19. „VV“. No – nevím nevím. Bydlím v Praze. Každý rok najedu autem cca. 2x tolik km než na kole. Autem ale většinou mimo Prahu, protože si myslím, že auto do Prahy nepatří – stačí se podívat na ulice v centru, obložené plechem a kolony na semaforech.
    Skutečně nemám moc rád místní MHD a prakticky ji nepoužívám. Když si sečtu její roční dotaci (investiční a provozní), tak se dostanu pravidelně k 25 mld. Kč. To je nějakých 25 tisíc (ať se to dobře počítá) na jednoho obyvatele Phy. Tedy 25 tisíc, určených v místním rozpočtu „pro mě“. Kdyby mi někdo dal 25 tisíc, tak mám třeba nové kolo, za 3 roky ojeté auto, nebo 1000 km v taxi ročně zdarma. 1000 km v taxi – to je téměř 3 km denně. Není to vzdálenost, která by většině důchodců stačila ke spokojenému životu – kdyby vedla odkud chtějí kam chtějí a byla „ode dveří ke dveřím? Nechci diskutovat jak by to pak vypadalo na ulicích, kdyby všichni jezdili taxíkem a vím že MHD prostě do města patří, jen některé výdaje při stavbách infrastruktury či provozu MHD a třeba i platové politice jejího vedení považuji i v pražských podmínkách za nemorální. Obávám se, že daň z paliv ani drtivá většina ostatních výdajů na provoz motorového vozidla nejsou účelově určenými prostředky – přispívají do „společného rozpočtu“ naší milé vlády. Zato dopravní infrastruktura spolyká násobně mnoho více „společných peněz“, než kolik do ní z provozu motorových vozidel jde. O tom se tady psalo už relativně dost. A rozdělení těchto investic do cyklo a necyklo rozhodně neodpovídá ani dělbě přepravních výkonů v Pze, kde tedy jak píšete prohrává cyklo na plné čáře díky přirozené lidské touze po pohodlí. Jsem většinově řidičem motorového vozidla přibližně v poměru 2:1, přesto bych byl raději, kdybych se za své peníze (např. i z daně za práci v servisu jízdního kola, jehož údržba mě ročně stojí více, než servis mého auta – byť tuto logiku nechápu), dostal větší bezpečí na silnici v době, kdy nesedím v plechovce, ale na pár trubkách a klubku drátů…A pokud jde o čas – ano, než se převléknu (ráno v práci, doma se stejně do něčeho obléci musím, odpoledne naopak), vypravím na kolo a dojedu do práce, trvá mi to do práce cca. 30 minut, z práce o 5 minut déle. MHD se dostanu od zastávky k zastávce za 17 minut, ale ještě musím 2 – 5 minut (dle denní doby, půlka intervalu tramvaje) čekat na spoj a nějak se dostat na zastávku a ze zastávky, takže přibližně jsem na svém. Autem mi to trvá 12 – 25 minut – dle denní doby. Jenže u práce zpravidla nezaparkuji (tedy když nechci platit parkovné 400 Kč/den, nebo pokutu 300 Kč den za nesprávné parkování).
    Na kole jsem začal jezdit ale z jiného důvodu. Když se mi narodilo první dítě, neměl jsem prostě hodinu denně čas chodit sportovat. Jenže na sport jsem byl zvyklí a s otcovstvím jsem se nechtěl postupně stávat hroudou nemotorného a věčně za rodinou spěchajícího sádla, jak jsem viděl u spousty kolegů a kamarádů. Každá minuta na kole je pro mě tedy čistou časovou úsporou a s výjimkou kdy mě nežene nějaký konkrétní důvod nemám touhu chovat se na silnicích jako „závodník“. Když se chci unavit, tak prostě přidám do kopce nebo když dostanu zelenou na semaforu a nemusím jezdit jako na Tour de France tam, kde k tomu nemám žádnou vhodnou infrastrukturu a dělím se o místo s chodci, nebo musím respektovat časté semafory a přednosti. Ale je pravda, že na kolo může sednout prakticky kdokoliv (i bez řidičáku) a spousta lidí na tyhle věci přijde až „časem“, kterého však za řidítky nemusí strávit tolik, aby se k tomuto názoru propracovali. Stejně jako se spousta lidí chová „jako závodník“ za volantem. Stačí se podívat na jejich nesmyslné přejíždění z pruhu do pruhu kvůli v součtu ušetřeným 2 – 3 vteřinám a sprint od semaforu k semaforu, na kterém stejně prostojí několikanásobek času, který „získali“ svou bezohlednou jízdou mezi kolegy v plechu – a za cenu o polovinu vyšší spotřeby a emisí…

  20. > Vy kteří na dopravní infrastrukturu nepřispíváte ani děsivou daní z paliv

    A už je nějaký výpočet, že to pokryje negativní externality? Asi ne, protože ty se prakticky nedají vyčíslit.

    > Vy kteří na dopravní infrastrukturu nepřispíváte ani děsivou daní z paliv

    Mají podle této logiky podřadné postavení elektromobily?

    > Vy kteří asi ani netušíte, kolik doplácíme každoročně na provoz „nejlepší“ VHD.

    Já to tuším, ale nechápu, jak to souvisí s tématem. VHD nejezdím, jezdím na kole.

    Ty další „Vy“ jsou asi taky omylem o někom jiném.

    > Ne proto, že by někdo zakázal kolům jízdu, ale přirozenou lidskou touhou po pohodlí, k čemuž patří i ušetření času.

    Mě osobně na tom vadí především to, že kvůli tomu, aby někdo ušetřil čas (což se mi minimálně ve špičce stejně moc nezdá), musím čuchat výfuky.

    David: K dotacím tady bylo pěkné přirovnání: Áčko do Motola = elektrokolo pro každého Pražana, Blanka = dvě elektrokola pro každého Pražana

    > Zato dopravní infrastruktura spolyká násobně mnoho více „společných peněz“, než kolik do ní z provozu motorových vozidel jde.

    Ne, vychází to zhruba nastejno. Ale nejsou započítány externality, opravdu jen hrubá stavba a údržba.

  21. Mimochodem, kolik lidí v Praze si platí provoz (tedy hlavně palivo) a údržbu vozidla? Růst pražských RZ se nedá vysvětlit tím, že by Pražané každý rok zakoupili 20 000 nových vozidel.

  22. Spousta společností s leasingem, operativním leasingem, nebo i firem s pobočkami po celé ČR poskytující zaměstnancům firemní vozy má sídlo a auta registrovaná v Praze. Koupil jsem v autobazaru v Brně auto, které jezdilo v Mladé Boleslavi – a mělo přitom pražskou RZ. Byl to přesně tento případ. Takže tam je ještě jiný „fígl“ :o)

  23. add Podbělohorská – třicítka platí pouze cca 60 m do křižovatky s ul. Nad Motolskou nemocnicí. Je tam pouze zákaz předjíždění.

    Tato silnice by se mi sice občas hodila, ale nejezdil jsem tam ani zamlada, když tam byl autistický provoz o 80 procent menší.

  24. Hehe, vypadá to, že si to tu našla dfenka, které vadí, že na originální lokaci blogu nehodlám dávat prostor autofilním ideologickým žvástům a strawmanům typu „když chci na kole jezdit já, musí to vyhovovat všem.“

    Prosím nekrmit.

  25. Vlasta Veselý: a kde jste prisel na to, ze ti cykliste zaroven nejsou ridici a nevlastni auto? Akorat treba nemaji potrebu se s nim kazdy den prokousavat zasekanym mestem a vozit si pupek 5km z domova do prace a zpet. Budete se divit, ale existuji i lide, kteri nejsou lini a snazi se neco pro sebe udelat. Treba tim, ze do prace behaji nebo jedou na kole. K sedavemu zamestnani (coz ma valna vetsina Prazaku) je to celkem fajn kompenzace. Autem radsi jedu o vikendu 300km z Prahy pryc, kdyz uz…
    Sorry, ale kdyz je nekde ve meste 30 a ja dokazu jet na kole taky 30, tak nevim, proc bych si pro sebe nemel zabrat pruh. Jen kvuli tomu, ze vetsina lidi v aute ma potrebu jet na 30ce 40-50? To ale neni muj problem, ja respektuju zakon a nezajima me naopak vas vyklad „kdyz mi uprava rychlosti momentalne nevyhovuje, tak ji proste nerespektuju a jedu si, co uznam za vhodne“.
    To jen abychom trochu otupili hrany a vratili se zpatky do reality…

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


*


Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Daruj
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Využíváte v Praze sdílení kol (bikesharing)?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

webdesign by 2046
↑ nahoru