Sčítače cyklistů v Praze hlásí největší nárůst od roku 2011

Opakovaně se dozvídáme, že letošní sezóna přinesla enormní nárůst intenzity jízdy na kole v Praze. Dosavadní odhady z jara i podzimu se pohybovaly mezi 1,5 až dvojnásobkem. Prahou na kole využívá už od roku 2012 metodu, která bere v potaz výpadky sčítačů i postupnou změnu jejich rozmístění. Jak tedy skutečně vypadá cyklistický provoz na sčítačích poté, co se data zpracují?

Výsledek není tak bombastický. Přesto máme v roce 2020 na sčítačích Unicam potvrzený v sezóně 2020 celkový nárůst intenzit cyklodopravy o 32 %, stejně jako v doposud nejúspěšnějším roce 2011.

Poznámka ke zpracování

Předložená analýza vychází ze 22 sčítačů provozovaných firmou Unicam, jejichž denní data dlouhodobě zpracováváme. Další sčítače (v počtu cca deseti), které v Praze letech 2019-20 sčítače Unicam částečně nahradily, jsou přístupné přes městskou datovou platformu Golemio, a to buď ve formě zjednodušených výstupů přes grafické rozhraní, nebo v podobě dat přes veřejně použitelné rozhraní. Skripty na zpracování dat z Golemia připravují pro AutoMat dobrovolníci a ještě nejsou funkční; proto byla pro analýzu sezóny 2020 využita pouze data ze „starých“ sčítačů.

Data ze sčítačů dlouhodobě trpí jak výpadky (ty činí dlouhodobě asi 10 %), tak falešnými detekcemi, kdy se u některých sčítačů objevují v dlouhých obdobích nesmyslně vysoké výsledky. Taková období byla z výpočtu vyřazena, byť pravděpodobně ne všechna (to ani není možné).

Celkový nárůst intenzity cyklistické dopravy v indexu Prahou na kole se počítá následovně: Nejprve se na každém sčítači určuje tzv. sezónní průměr – tedy průměrná hodnota na sčítači pro období duben až listopad, z jejíhož výpočtu jsou pochopitelně vyřazeny dny, kdy sčítač neměřil, a dále dny, kdy pravděpodobně neměřil celý den, měl výpadek v jenom směru, či naopak naměřil hodnoty nesmyslně vysoké. Sezónní průměry se sečtou a pro každé dva následující roky se vypočte meziroční změna. Do tohoto výpočtu vstupují jen sčítače, které měřily v obou navazujících letech, a u kterých nebyly ani v jednom roce extrémní problémy s daty. Výsledná meziroční změna je tak maximálně spolehlivá. Dlouhodobý index intenzity cyklistické dopravy se pak počítá kumulativně z meziročních nárůstů od roku 2010.

Index PNK hlásí +32 %

Vůči roku 2019 vyšel ze sčítačů meziroční nárůst 32 %. To je nejlepší výsledek od roku 2010. Dlouhodobý index PNK2010 je aktuálně na hodnotě 175, tedy odhaduje intenzitu cyklistické dopravy na hlavních celoměstských trasách na 175 % hodnoty z roku 2010. Index je o 11 bodů výše než v doposud nejlepším roce 2014.

Co se děje na jednotlivých místech

Denní průjezdy na sčítačích se v sezóně pohybují od méně než 200 cyklistů (Pelléova) po více než 1500 (Povltavská v Troji).

Tradiční „tisícové“ sčítače (tedy takové, kde je denní průjezd z celé sezóny vyšší než tisíc cyklistů), bývaly do roku 2014 Modřany, Troja, Císařský ostrov a Podolské nábřeží. Za posledních pět let se tato skupinka rozšířila o Rohanské nábřeží, které postupně dotáhlo nábřeží Podolské, Barrandovský most, Lahovice a Vysočany. Císařská louka trpěla dlouhodobě absencí Trojské lávky, pohled do intenzit od října 2020 ale naznačuje, že v sezóně 2021 se mezi tisícové sčítače nepochybně vrátí.

Meziroční nárůsty na jednotlivých sčítačích se pohybují kolem 30 %. Výrazně vyšší nárůsty hlásí Povltavská v Troji a to ještě před otevřením lávky, dále Letňany, Vršovická, Lahovice a Vysočany. Výrazně menší nárůsty hlásí Nuselský most, Podbabská, Podolské nábřeží a Radotín.

Nemíním se pouštět do příliš odvážných interpretací vztažených k jednotlivým lokalitám, také vzhledem k přetrvávající chybovosti řady sčítačů. Na severovýchodě Prahy vznikalo v poslední době nejvíce nové cyklistické infrastruktury, což teoreticky mohlo ovlivnit sčítač v Letňanech či Vysočanech. Plošný nárůst odpovídá zvýšení intenzity cyklodopravy rekreační i dopravní – alespoň v některých segmentech Prahy. Pro pokles v hlavním dopravním prostoru Podolského nábřeží nenacházím jiný důvod než problém s daty.

Jistou představu o tom, kde cyklodoprava střednědobě roste, a kde příliš ne, dávají průměrné meziroční nárůsty v posledních pěti letech:

Ne všechny sčítače v tomto grafu měří dodnes, a ne všechna meziroční nárůsty jsou za všechna léta od roku 2015. Dlouhodobý nárůst ale potvrzuje severovýchod Prahy, a hlavní cyklostezky. Oblasti, kde cyklistická infrastruktura chybí, nebo je bídná, spíše stagnují. Stejně jako úseky, kde je v sezóně rekreační kapacita již vyčerpána.

Zimní poklesy

Dlouhodobě sledujeme také poklesy intenzity cyklodopravy v zimním období (prosinec až březen). Cyklistický provoz v zimě dlouhodobě klesá na zhruba 30 % sezónních hodnot, tedy o cca 70 %. V zimě 2019-2020 byl zaznamenán pokles pouze o 63 %, zima byla mírnější a intenzita jízdy na kole se tak již blížila ke dvěma pětinám sezónních hodnot.

Z poměru letních a zimních intenzit lze snadno vysledovat vztah k tomu, zda je sčítač v oblasti z hlediska cyklistiky spíše dopravní či rekreační, a také vzhledem k zimní údržbě – či spíše její absenci. Ryze dopravní sčítače v centru města tam, kde jsou navazující cesty udržované, v zimě snadno překračují hodnotu 40 % letní intenzity. Rekreační sčítač u neudržovaných stezek v Troji zaznamená v zimě oproti sezóně provoz jen pětinový.

Je zřejmé, že i na neudržovaných stezkách se v zimě jezdí, pokud to klimatické podmínky dovolí a sníh (buď ještě, nebo už) neleží. Není pochyb, že zimní údržba vybraných cyklostezek by ke zvýšení intenzity cyklodopravy v zimě výrazně přispěla.

Proč jen o třetinu?

Zbývá si položit otázku, proč ze sčítačů vyšel v roce 2020 nárůst pouze 32 %, zatímco hrubší analýzy a tiskové výstupy města uváděly dvoj- až trojnásobnou hodnotu. Nutno podotknout, že naše odhady ze sčítačů byly vždy střízlivější.

Část odpovědi leží nepochybně v odlišnostech použité metodiky. Zde došlo ke třem jevům, které nárůst intenzity mohly nadsadit. Tím prvním jevem je výrazné zlepšení kvality dat v roce 2020. U sčítačů Camea poklesla chybovost (chybějící data nebo vyloučená měření) z 13 % na 8 %. Zanedbání chybějících dat tak mohlo v meziročním srovnání vést k chybám v řádu 5 %.

Druhým problémem – a nepochybně závažnějším – bylo, že porovnávaly-li se hrubé součty průjezdů mezi rokem 2020 a 2019 (či lety předchozími), byly do součtu 2020 započteny i nové sčítače, které v roce 2019 ještě neměřily. Ačkoliv některé sčítače ukončily činnost, počet sčítačů se v roce 2020 zvýšil oproti roku 2019 o čtyři, navíc instalovaných ve frekventovanějších lokalitách. To mohlo vést chybě v řádu 10-20 %, možná i více.

Bohužel, veřejně dostupné výstupy z Golemia nedovolují na uživatelské úrovni snadno odfiltrovat ze srovnání stanice, které v některém roce chybí, a prakticky všechny výstupy „vyklikané“ z této platformy tak patrně byly zatíženy touto chybou. Ostatně, i já jsem se této chyby při zjednodušené interpretaci v diskusi k jarnímu článku dopustil.

Třetím faktorem je výběr měsíců, ze kterých se jiné výstupy odvíjejí. Odhady, uvádějící až dvoutřetinový nárůst intenzit cyklodopravy, vycházely z období lockdownu, tedy buď z jara nebo podzimu. Naše analýza zpracovává celou sezónu, od počátku dubna do konce října.

I náš postup má ale nedostatky. Aktuálně vůbec nepoužíváme nové sčítače, a to i přesto, že některé z nich (například Smetanovo nábřeží) začaly měřit už v roce 2019. Přitom tyto nové sčítače jsou umístěny v lokalitách, které by měly lépe postihnout nárůst jízdy na kole na kratší vzdálenosti, zejména v centru (Kampa, Hybernská, apod.). Je tak možné, že náš výsledek je naopak o několik procent podhodnocen.

Stačí sčítače na to, co chceme vědět?

Závěr předchozí kapitoly poukazuje na faktor, který se při hodnocení nárůstů cyklodopravy ze sčítačů nutně dostává do popředí. Je to otázka, nakolik se způsob cestování na kole časem mění tak, že jej sčítače již nemohou plně postihnout.

Historicky se v Praze jezdí buď na výlety dlouhé několik desítek kilometrů, nebo z okraje města do zaměstnání v centru, tedy na relativně dlouhé vzdálenosti. Tento vzor chování se ale postupně mění se zlepšováním podmínek ve vnitřním městě a rozvojem bikesharingu. Kola jsou užívána stále více na kratší cesty v délce několika málo kilometrů. Roste tak podíl cest, které sčítače (i přes snahu umístit je ve strategických místech) prostě nezaznamenají.

Vývoj intenzit na sčítačích – a to včetně našeho indexu PNK2010, který zpracovává data ze sčítačů z užívaných postupů nejkorektněji – tak nemusí dobře odrážet vývoj cyklistického modal share v posledních několika letech. Ten se změnou cyklistického chování pravděpodobně narůstá rychleji, aktuálně ale nejsou k dispozici data, která by to potvrdila.

Paradoxně tak odhady, které byly ze sčítačů provedeny na jaře a na podzim, a které uvádějí výraznější nárůst cyklodopravy než naše analýza, mohou být k realitě blíž než by vyplývalo z toho, co jsem pro Prahou na kole aktuálně spočítal.

Jistotou ovšem zůstává, že ať sčítače změnu cyklistického chování postihují či nikoliv, sezóna 2020 byla v Praze z hlediska cyklistické dopravy historicky nejsilnější.