Sčítače cyklistů v Praze hlásí největší nárůst od roku 2011

Opakovaně se dozvídáme, že letošní sezóna přinesla enormní nárůst intenzity jízdy na kole v Praze. Dosavadní odhady z jara i podzimu se pohybovaly mezi 1,5 až dvojnásobkem. Prahou na kole využívá už od roku 2012 metodu, která bere v potaz výpadky sčítačů i postupnou změnu jejich rozmístění. Jak tedy skutečně vypadá cyklistický provoz na sčítačích poté, co se data zpracují?

Výsledek není tak bombastický. Přesto máme v roce 2020 na sčítačích Unicam potvrzený v sezóně 2020 celkový nárůst intenzit cyklodopravy o 32 %, stejně jako v doposud nejúspěšnějším roce 2011.

Poznámka ke zpracování

Předložená analýza vychází ze 22 sčítačů provozovaných firmou Unicam, jejichž denní data dlouhodobě zpracováváme. Další sčítače (v počtu cca deseti), které v Praze letech 2019-20 sčítače Unicam částečně nahradily, jsou přístupné přes městskou datovou platformu Golemio, a to buď ve formě zjednodušených výstupů přes grafické rozhraní, nebo v podobě dat přes veřejně použitelné rozhraní. Skripty na zpracování dat z Golemia připravují pro AutoMat dobrovolníci a ještě nejsou funkční; proto byla pro analýzu sezóny 2020 využita pouze data ze „starých“ sčítačů.

Data ze sčítačů dlouhodobě trpí jak výpadky (ty činí dlouhodobě asi 10 %), tak falešnými detekcemi, kdy se u některých sčítačů objevují v dlouhých obdobích nesmyslně vysoké výsledky. Taková období byla z výpočtu vyřazena, byť pravděpodobně ne všechna (to ani není možné).

Celkový nárůst intenzity cyklistické dopravy v indexu Prahou na kole se počítá následovně: Nejprve se na každém sčítači určuje tzv. sezónní průměr – tedy průměrná hodnota na sčítači pro období duben až listopad, z jejíhož výpočtu jsou pochopitelně vyřazeny dny, kdy sčítač neměřil, a dále dny, kdy pravděpodobně neměřil celý den, měl výpadek v jenom směru, či naopak naměřil hodnoty nesmyslně vysoké. Sezónní průměry se sečtou a pro každé dva následující roky se vypočte meziroční změna. Do tohoto výpočtu vstupují jen sčítače, které měřily v obou navazujících letech, a u kterých nebyly ani v jednom roce extrémní problémy s daty. Výsledná meziroční změna je tak maximálně spolehlivá. Dlouhodobý index intenzity cyklistické dopravy se pak počítá kumulativně z meziročních nárůstů od roku 2010.

Index PNK hlásí +32 %

Vůči roku 2019 vyšel ze sčítačů meziroční nárůst 32 %. To je nejlepší výsledek od roku 2010. Dlouhodobý index PNK2010 je aktuálně na hodnotě 175, tedy odhaduje intenzitu cyklistické dopravy na hlavních celoměstských trasách na 175 % hodnoty z roku 2010. Index je o 11 bodů výše než v doposud nejlepším roce 2014.

Co se děje na jednotlivých místech

Denní průjezdy na sčítačích se v sezóně pohybují od méně než 200 cyklistů (Pelléova) po více než 1500 (Povltavská v Troji).

Tradiční „tisícové“ sčítače (tedy takové, kde je denní průjezd z celé sezóny vyšší než tisíc cyklistů), bývaly do roku 2014 Modřany, Troja, Císařský ostrov a Podolské nábřeží. Za posledních pět let se tato skupinka rozšířila o Rohanské nábřeží, které postupně dotáhlo nábřeží Podolské, Barrandovský most, Lahovice a Vysočany. Císařská louka trpěla dlouhodobě absencí Trojské lávky, pohled do intenzit od října 2020 ale naznačuje, že v sezóně 2021 se mezi tisícové sčítače nepochybně vrátí.

Meziroční nárůsty na jednotlivých sčítačích se pohybují kolem 30 %. Výrazně vyšší nárůsty hlásí Povltavská v Troji a to ještě před otevřením lávky, dále Letňany, Vršovická, Lahovice a Vysočany. Výrazně menší nárůsty hlásí Nuselský most, Podbabská, Podolské nábřeží a Radotín.

Nemíním se pouštět do příliš odvážných interpretací vztažených k jednotlivým lokalitám, také vzhledem k přetrvávající chybovosti řady sčítačů. Na severovýchodě Prahy vznikalo v poslední době nejvíce nové cyklistické infrastruktury, což teoreticky mohlo ovlivnit sčítač v Letňanech či Vysočanech. Plošný nárůst odpovídá zvýšení intenzity cyklodopravy rekreační i dopravní – alespoň v některých segmentech Prahy. Pro pokles v hlavním dopravním prostoru Podolského nábřeží nenacházím jiný důvod než problém s daty.

Jistou představu o tom, kde cyklodoprava střednědobě roste, a kde příliš ne, dávají průměrné meziroční nárůsty v posledních pěti letech:

Ne všechny sčítače v tomto grafu měří dodnes, a ne všechna meziroční nárůsty jsou za všechna léta od roku 2015. Dlouhodobý nárůst ale potvrzuje severovýchod Prahy, a hlavní cyklostezky. Oblasti, kde cyklistická infrastruktura chybí, nebo je bídná, spíše stagnují. Stejně jako úseky, kde je v sezóně rekreační kapacita již vyčerpána.

Zimní poklesy

Dlouhodobě sledujeme také poklesy intenzity cyklodopravy v zimním období (prosinec až březen). Cyklistický provoz v zimě dlouhodobě klesá na zhruba 30 % sezónních hodnot, tedy o cca 70 %. V zimě 2019-2020 byl zaznamenán pokles pouze o 63 %, zima byla mírnější a intenzita jízdy na kole se tak již blížila ke dvěma pětinám sezónních hodnot.

Z poměru letních a zimních intenzit lze snadno vysledovat vztah k tomu, zda je sčítač v oblasti z hlediska cyklistiky spíše dopravní či rekreační, a také vzhledem k zimní údržbě – či spíše její absenci. Ryze dopravní sčítače v centru města tam, kde jsou navazující cesty udržované, v zimě snadno překračují hodnotu 40 % letní intenzity. Rekreační sčítač u neudržovaných stezek v Troji zaznamená v zimě oproti sezóně provoz jen pětinový.

Je zřejmé, že i na neudržovaných stezkách se v zimě jezdí, pokud to klimatické podmínky dovolí a sníh (buď ještě, nebo už) neleží. Není pochyb, že zimní údržba vybraných cyklostezek by ke zvýšení intenzity cyklodopravy v zimě výrazně přispěla.

Proč jen o třetinu?

Zbývá si položit otázku, proč ze sčítačů vyšel v roce 2020 nárůst pouze 32 %, zatímco hrubší analýzy a tiskové výstupy města uváděly dvoj- až trojnásobnou hodnotu. Nutno podotknout, že naše odhady ze sčítačů byly vždy střízlivější.

Část odpovědi leží nepochybně v odlišnostech použité metodiky. Zde došlo ke třem jevům, které nárůst intenzity mohly nadsadit. Tím prvním jevem je výrazné zlepšení kvality dat v roce 2020. U sčítačů Camea poklesla chybovost (chybějící data nebo vyloučená měření) z 13 % na 8 %. Zanedbání chybějících dat tak mohlo v meziročním srovnání vést k chybám v řádu 5 %.

Druhým problémem – a nepochybně závažnějším – bylo, že porovnávaly-li se hrubé součty průjezdů mezi rokem 2020 a 2019 (či lety předchozími), byly do součtu 2020 započteny i nové sčítače, které v roce 2019 ještě neměřily. Ačkoliv některé sčítače ukončily činnost, počet sčítačů se v roce 2020 zvýšil oproti roku 2019 o čtyři, navíc instalovaných ve frekventovanějších lokalitách. To mohlo vést chybě v řádu 10-20 %, možná i více.

Bohužel, veřejně dostupné výstupy z Golemia nedovolují na uživatelské úrovni snadno odfiltrovat ze srovnání stanice, které v některém roce chybí, a prakticky všechny výstupy „vyklikané“ z této platformy tak patrně byly zatíženy touto chybou. Ostatně, i já jsem se této chyby při zjednodušené interpretaci v diskusi k jarnímu článku dopustil.

Třetím faktorem je výběr měsíců, ze kterých se jiné výstupy odvíjejí. Odhady, uvádějící až dvoutřetinový nárůst intenzit cyklodopravy, vycházely z období lockdownu, tedy buď z jara nebo podzimu. Naše analýza zpracovává celou sezónu, od počátku dubna do konce října.

I náš postup má ale nedostatky. Aktuálně vůbec nepoužíváme nové sčítače, a to i přesto, že některé z nich (například Smetanovo nábřeží) začaly měřit už v roce 2019. Přitom tyto nové sčítače jsou umístěny v lokalitách, které by měly lépe postihnout nárůst jízdy na kole na kratší vzdálenosti, zejména v centru (Kampa, Hybernská, apod.). Je tak možné, že náš výsledek je naopak o několik procent podhodnocen.

Stačí sčítače na to, co chceme vědět?

Závěr předchozí kapitoly poukazuje na faktor, který se při hodnocení nárůstů cyklodopravy ze sčítačů nutně dostává do popředí. Je to otázka, nakolik se způsob cestování na kole časem mění tak, že jej sčítače již nemohou plně postihnout.

Historicky se v Praze jezdí buď na výlety dlouhé několik desítek kilometrů, nebo z okraje města do zaměstnání v centru, tedy na relativně dlouhé vzdálenosti. Tento vzor chování se ale postupně mění se zlepšováním podmínek ve vnitřním městě a rozvojem bikesharingu. Kola jsou užívána stále více na kratší cesty v délce několika málo kilometrů. Roste tak podíl cest, které sčítače (i přes snahu umístit je ve strategických místech) prostě nezaznamenají.

Vývoj intenzit na sčítačích – a to včetně našeho indexu PNK2010, který zpracovává data ze sčítačů z užívaných postupů nejkorektněji – tak nemusí dobře odrážet vývoj cyklistického modal share v posledních několika letech. Ten se změnou cyklistického chování pravděpodobně narůstá rychleji, aktuálně ale nejsou k dispozici data, která by to potvrdila.

Paradoxně tak odhady, které byly ze sčítačů provedeny na jaře a na podzim, a které uvádějí výraznější nárůst cyklodopravy než naše analýza, mohou být k realitě blíž než by vyplývalo z toho, co jsem pro Prahou na kole aktuálně spočítal.

Jistotou ovšem zůstává, že ať sčítače změnu cyklistického chování postihují či nikoliv, sezóna 2020 byla v Praze z hlediska cyklistické dopravy historicky nejsilnější.

Líbil se Vám článek?

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Podpořit

Dočasně zamčené diskuze

Z důvodu budoucích změn našeho webu je od 16. ledna 2021 z technických důvodů plošně vypnuta možnost komentování na stávajícím webu. Na sociálních sítích můžete komentovat i nadále. S komentáři se opět setkáte na nové verzi webu, která se intenzivně připravuje. Za vzniklé obtíže se omlouváme.

Komentáře - uzamčeny

  1. Je někde mapa všech sčítačů v Praze? Docela by mě zajímalo, zda přes nějaký pravidelně jezdím, podle mě totiž ne.

  2. Tak u mě to podle mě tak 10-20 % cest zachytí. Což teda je dost málo, no:-). Zajímalo by mě jak je to v tomhle ohledu s počítáním aut – ta po těch halvních asi jezdí procentuálně víc…

  3. Tomáš: No, z pohledu sčítání aut je síť skutečně hustší. V Praze sleduje intenzitu provozu motorových vozidel TSK na tzv. sledovaných komunikacích. Podrobnosti jsou tady:

    https://www.tsk-praha.cz/wps/portal/root/dopravni-inzenyrstvi/intenzity-dopravy

    Pak jsou ještě pravidelná profilová sčítání dopravy. Asi víc se dá zjistit z pravidelné ročenky dopravy, zveřejňované zde:

    https://www.tsk-praha.cz/wps/portal/root/nabidka-sluzeb/rocenky

    Pak umí data vytáhnout třeba už i téměř každá světelně řízená křižovatka. Tato data se běžně nezveřejňují, ale dá se k nim doptat.

  4. 1) Jednou jsem koukal na data Golemio a starý a stále funkční web sčítačů a čísla se lišila, má někdo znalosti, jak odkud se co sosá?

    2) Mě by celkem zajímalo umístění smyčky (vím, kde v zemi leží, ale přesně její prostor sběru neznám) na pražském Chodově (lávka přes D1), protože z mého pozorování je číslo kolem 300-350 denně málo. Hodně narostly i koloběžky, které by to mělo sbírat, jezdí zde invalidní vozíky, kočárky, které teoreticky by měly být zaznamenány také (kočárky asi méně, jsou hodně již plastové). Pár dní dozadu jsem byl na lávce a pozoroval ucpanou dálnici a promořovací rampu (čti nájezd z D1 do obchoďáku) a během několik minut kolem mě projelo přes dvacet cyklistů. Mít tak čas a sedět tam celý den a fakt to pak porovnat.

  5. Pavel Mašek: Jak se to lišilo? Byly jiné celkové součty, nebo jednotlivé sčítače? U těch celkových součtů by to možná vysvětlit šlo, protože se přidaly nové lokality, některé sčítače se přemístily a některé jsou mobilní (a přidaly se)…

  6. PM: Indukční smyčka nebere hliník a nerez. Všechny kočárky, které jsme v rodině protočili, byly z hliníku. Z čeho jsou koloběžky nevím.

  7. @Zbyněk
    – děkuji za upřesnění kočárku, IS nebere ani karbon například, nicméně řeším teď s Eltodem nové fotodetekce, tak možná budou mít cyklisté na nějakých křižovatkách opět lepší průjezd

    @David
    – lišila se čísla na stejném sčítači.

  8. Vidím tam minimálně korelaci poklesu intenzity cyklodopravy a času, kdy je roční pražská tramvajenky za 3650,-
    @Zbyněk elektro asi ze slitin železa i hliníku. Klasické jsou z oceli anebo z hliníku

  9. Indukční smyčka nebere také skupinku cyklistů, nerozezná ji od auta.

  10. Proč by indukční smyčka neměla detekovat hliník a nerez, když to jsou vodivé kovy? Magnetická indukce a magnetismus není totéž.
    Kdyby to nedetekovalo hliník, tak je to v současnosti pro detekci cyklistů nepoužitelné. Těch ocelových Favoritů už mnoho nejezdí.
    Ano karbonový rám to asi nedetekuje, poněvadž je patrně málo vodivý.

  11. Pavel Mašek: Camea data posílaná na web nijak nečistí. Golemio o od nich přebírá a ve své prezentaci má nějaký preprocessing na odstranění výpadků a jejich případný dopočet.

  12. Asi su blbej a/nebo s tím moc neumím, ale moc se mi v těch datech vyznat nedaří. Zejména by mne zajímalo porovnání pracovních dní a víkendů, popřípadě ve všední dny ráno+dop a odpoledne. Oboje z důvodu odlišení primárně dopravní cyklistiky od cyklistiky rekreační.

    Že přibývá i té dopravní je dle mých zkušeností z provozu nepochybné. Ale je otázka jak moc se na tom nárůstu podílí právě ta rekreační. V Polaď Prahu byla nějaké tabulka, kde bylo jasně vidět, že ta nej čísla jsou o víkendech na tradičních profláklých úsecích typu cyklostezek podél Vltavy. Letos tomu rozhodně nebude jinak, zejména když uvážíme, co všechno je zavřené/nesmí se. Ono je to jasně pozorovatelné nejen na cyklistech, ale i na běžcích, kterých je letos výrazně více než v jiných letech.

  13. MM: Vzhledem k limitům práce s daty tak, jak s nimi aktuálně nakládáme (zpracováváme jen denní data a všední dny a víkendy nerozlišujeme), jsem se o oddělení dopravního a rekre režimu dříve pokoušel zvláštním posouzením sčítačů v rekre a dopravních lokalitách, moc to ale nefungovalo. Připravujeme nové zpracování, které by mělo být schopné dopravu a rekre rozlišit líp.

  14. @všichni
    – tak jsem koukal do mejlu a Eltodo mi napsalo, že smyčka bere železo. Nicméně podle článků výrobců a dalších, co jsem teď četl (např. http://www.svsmp.cz/svetelna-signalizace/vozidlove-detektory-typy-rozdeleni-funkce.aspx) by měla detekovat jakýkoliv magnetický kov a záleží na nastavení citlivosti.

    @brahma
    – nerez není magnetický, takže z toho, co jsem četl, by ho to nemělo detekovat.

    @Filler
    – děkuji za info, pak vše v pořádku :-)

    @MM
    – já si myslím, že Praha (potažmo celá ČR), trpí tím, že sčítačů je málo, ruční sčítání, jako se dříve dělalo na křižovatkách (nejlepší brigády), vymizelo skoro zcela a „nikdo“ nepracuje s jinými daty, například s aplikacemi v mobilním telefonu, cyklokompjůtrech. Stačí se podívat na celkem zajímavá data ze Stravy, je jasně vidět, že cyklistů jezdí obrovské množství, ale mimo sčítače, jsou místa, kde projede daleko více cyklistů, než má sčítač v Podolí. Už jsou naštěstí náznaky, že i s těmito daty, i například od Rekol, města začínají pracovat a podle toho tvořit infrastrukturu. Podle prezentace v Campu okolí Dvoreckého mostu bude opravdu reflektovat potřeby každého – chodci, pomalý cyklista i super rychlý cyklista závoďák má mít speciélní pruh oddělení tam, což je supr, že si na tom dali záležet. Otázka je, kolik lidí bude hrát hru Zaber pruh.

  15. Myslím že je celkem jedno jestli to bere či nebere hliník (je to vodič, mělo by ho to brát). Obě uživatelská rozhraní vychází ze stejných dat. Takže to je jen o tom, nakolik s nimi pracovali. Kdysi mi člověk z OICT říkal, že tam je více možných druhů chyb. Některé nulové hodnoty že vznikají proto, že sčítač skutečně nesčítá, jiné proto, že svá data pouze neodešle tak jak má (chyba spojení), ale jsou zaznamenaná a dají se zpětně vyvolat a doplnit. Pokud je to pravda, mohlo by to být z části vysvětlení.

    Jak jsem se díval, tak sčítače jsou na obou stránkách všechny a rozdíly se najít dají.

    Kdysi jsem měřil (ručně) sčítač na Hlubočepské. Zatím co v jednom směru bral cca. 95 % cyklistů, ve druhém jich bral jen asi 70 %. Takže tak. Nic lepšího asi ale v Praze není…

  16. Je bohužel nutné upozornit na fakt, že nárůsty CD jsou stále spíše lineární, což při nízké výchozí hodnotě modalshare (< 1 %) nepřináší požadované výsledky (naplňování koncepcí).

Další z rubriky

Co přinese Vršovická drážní promenáda? 5

Vršovická drážní promenáda. Cesta, stezka, čtyřkilometrový lineární park na místě opouštěné trati z Vršovic po..více

Takové ulice chce Berlín 15

Přes 21 tisíc lidí řeklo německému deníku TagesSpiegel, co jim na ulicích nahání strach –..více

Kodaňské křižovatky šetří místo 1

Cyklopruhy jsou užitečné, a to nejen pro cyklisty. Odstraňují některé kolizní situace. Řidičům dovolují, aby..více

Nehody cyklistů v roce 2019 – stoupá míra zavinění 8

02. 04. - Zuzana Poláková - Analýzy
Následky nehod cyklistůV loňském roce vývoj počtu nehod s účastí cyklisty za poslední dva roky v podstatě..více

Potvrzeno: Pražané volí během pandemie častěji jízdu na kole 12

Rychlá analýza pražských sčítačů počtu cyklistů ukazuje, že stovky až tisíce Pražanů využívají v době..více

Co pro cyklisty v Praze přinesl rok 2019? 10

Rok 2019 už je minulostí a tak můžeme zhodnotit, jaké novinky pro cyklisty Praha druhé..více

Podpořte nás

Podpořte další rozvoj nezávislého online magazínu o cyklistické dopravě. Pomůžete nám udržet kvalitu obsahu s minimem reklamy.
nebo
Daruj
FacebookInstagramTwitterYouTube

Anketa

Jezdíte v době pandemie po Praze na kole?

Výsledky →

Nahrávání ... Nahrávání ...
Archív anket →

Poslední komentáře

  • Pavel Masek: Co si myslíte o našem webu?

    @antonio - PNK se prezentuje jako nezavisle a jakmile si ziska dotace od kohokoliv, vznika tim nejaky zavazek, vetsinou to…

  • Antonio: Co si myslíte o našem webu?

    Ano, líbí se mi co píšete na FB - centrum a komunita. PNK by se mohlo stát značkou, která bude…

  • Jan Fiala: Co si myslíte o našem webu?

    V posledních letech se výrazně zlepšily mapy.cz, turistická vrstva. Dobře se tu plánuje trasa, včetně manipulace s průjezdními body. Je…

webdesign by 2046
↑ nahoru